Nejnovější komentáře
Oběť 2117
„Vůbec tomu nerozumím, proč mne to nechytlo jako jiné knihy této série. Bylo to barvité, zajímavé, napínavé, ale něco mi na tom chybělo, možný roztříštěná chemie týmu, možná mě dostal ten příliš děsivý osud tří žen. Jak je možné, že víc nepátral? Jak je možné, že zločincům vyjde perfektně všechno a Asada pak několikrát překvapí ze zálohy... a to zmítání emocemi je taky děsné...“... celý text
— olga8832
Šepot a řev
„Po dlouhé době dávám jen 4/5, první polovina mě šeredně nebavila. Totální “seriálovost. Vyloženě nesnáším blbé zápletky ala máme tu dva násilníky, ale budeme z nich dělat oběti a vlastně zabijeme i Maggie a blablabla. Prostě vypneme mozek Gregorymu a těm rodičům. Jasně zabijeme Maggie a budeme si tu šťastně žít, nebudeme myslet na Ricka, na Alexandrii, Království povede se nám i nadále blaze. Jsme absolutní nuly a pose**** se u všeho, ale budeme ignorovat Ježíše a podobný lidi. Nic se nám nestane. Budeme děsně křičet.. brrrrrr.
Hele nikdo není tak blbej, toto je jen v blbejch seriálech aby natahovali linku. Když už někdo tak blbej je, tak se mu řekne drž hubu, kdyžtak se mu přes ní dá (je to postapo svět proboha) a hotovo. Proto mě to prostě štvalo.
A pak přišla druhá polovina - o Carlovi, Lidii, Alfě. Perfektní zápletka. Ta to vyrovnala. Takže celkově 4/5.“... celý text
— risha03
Špína
„Druhý díl detektivky s Davidem Meiznerem. Za parťáka ve vyšetřování má Dominika. Při bruslení v lomu najdou puberťáci učitele Patrika Mora. Patrik byl třídním učitelem na gymnáziu ve 4B. Pro svůj benevolentní přístup ke studentům a pro svůj životní styl záletníka a proutníka měl potenciálních vrahů dostatek.
Navíc byl namočený i v jiném problému. Jak toto klubko rozmotají? V příběhu je i jedno staré tajemství, které vyleze na světlo až na konci knihy. A jak už to tak bývá, všechno by dopadlo jinak, kdyby vrah znal tajemství dřív.
Je to taková celkem poklidná detektivka s postupným vyšetřováním. David mi místy trochu lezl na nervy, Ema se tam skoro neobjevila. Líbí se mi, že je tam i běžný život vyšetřovatelů. Bezva čtení na deštivé odpoledne. Spousta čtenářů píše, že je tento díl bavil víc. Mně se malinko líbil víc první. Stále je to ale kvalitní práce.
Co mi v knize chybí je trochu víc napětí, strachu, víc toho pro co nejde kniha odložit, nevadí, když se nevyspím, hlavně když budu vědět konec. Ano konce jsme se dočkali, ale tak nějak pozvolna. Vraha jsem uhodla docela brzy, domnívala se, že bude ještě zvrat, že je to někdo jiný, ale nebyl. :)“... celý text
— EvikU.
Něfo
„První kniha kterou jsme se synem společně od Davida Walliamse četli. Skvělá, vtipná, místy trochu drsná a vulgární, ale to rozhodně nezkazí celkový dojem z knihy.“... celý text
— Magdaléna254
Kniha džunglí
„Zmiešané pocity :-( knihu som si prečítal až keď som mal 38 rokov, skôr som sa k nej nedostal :-). Sklamanie, že príbeh Mauglí - Šer-chán skončil tak rýchlo, ale ako kniha pre deti a mládež určite doporučujem. V tomto žánri je pre mňa ale jednotka Robinson Crusoe.“... celý text
— jesuswlasac
Pojď se mnou
„Nechápu zdejší nízké hodnocení, je to fakt skvělý čtení - spíš krimi - což miluju, takže mě to příjemně překvapilo. Duchařiny nebo hororových prvků nebylo moc, bylo to uvěřitelné a ten konec to všechno krásně podtrhnul. Za 2,5 hod přečteno, jedním dechem. Určitě doporučuju ****“... celý text
— Acinore
Tajemný svět pyramid
„velmi pekná kniha plná krásnych obrázkov..Niečo nové som sa aj dozvedel tak že som spokojný.“
— kannibal28
Pláňata
„Očekávaná kniha a trochu zklamání. Příběh Pavlíny a její sestry se podobá příběhu v knize Vrány, jen není tak brutální. Oceňuji popis života rodičů, bídu za socialismu, jejich naděje po sametové revoluci a kruté zjištění, že jim svoboda nového režimu zlepšení života nepřinese, pokud si nepomohou sami. Kniha je samozřejmě opět velmi čtivá a plná skvělých psychologických postřehů, takže určitě stojí za přečtení.“... celý text
— jarka8237
Husité na Žižkově: Pomíjivá paměť pražské periferie
„Knihy Petra Čorneje mají vždycky něco do sebe a ne vždy najdete to co na první pohled slibují. A to neznamená, že by to bylo negativní hodnocení. Husité na Žižkově se v podstatné části textu zabývá názvy ulic a jejich proměnou a také starostou Hartvigem. Je to velmi zajímavý pohled na historii, i když ne každého to musí bavit.“... celý text
— Denny456
Pytel kostí
„A letošní King je splněn. Pytel kostí je klasická Kingovka. Tedy delší text napěchovaný spoustou odboček od hlavního děje. To je to co King píše. A tady to naplnil vrchovatě. Za mě super čtení.“... celý text
— Denny456
Psí poslání
„Jako milovník psů nemohu dát jinak než pět hvězd. Nádherná kniha, která je psaná možná až trošku naivním a přikrášleným způsobem, ale mě to vůbec nevadilo.“... celý text
— AndreaTH
Habibi
„,,Každý z nás má své stavební pilíře v minulosti."
Kniha na doporučení od přátel, a já se k ní konečně dostala. Také je to má první přečtená kniha, co má ořízku.
Cassie je slušná dívka ze známé rodiny, která brzy dokončí školu a je vybraná do literární soutěže, z čehož má velkou radost, protože napsat knihu byl její velký sen. Jakmile se ale setká v nakladatelství s Harrym, tak je velmi překvapená, protože jemu se její text nelíbí, a chce po ní, aby napsala nový. Harry s jeho piercingy a různými tetováními je známý na určitých místech jako Habibi. Ukáže Cassie temnější stránku světa a ona zjišťuje, že spousta věcí není tak, jak si do teď myslela.
Jsem spokojená s chemií, která byla mezi hlavními hrdiny. Kniha je označena jako erotická, ale nepřišlo mi, že by toho zde bylo nějak moc, přestože nějaké lechtivé scény tu samozřejmě byly. Bylo fajn, že tu byla zmíněna i témata, o kterých se mluví hůř - drogy, alkoholismus, jisté onemocnění, se kterým jsem se zatím nesetkala tak často a které jsem tady vůbec nečekala. Bylo tu pár detailů, které mohly být víc rozpracované. Vcelku se mi líbila, ale přiznávám, že v tomhle žánru jsem četla už knihy, které se mi líbily víc.“... celý text
— jana1874
Šťastné zítřky, úzkostné včerejšky: Eseje a jiné texty o kolizích na české cestě ke komunismu
„Zajímavá knížečka sestavená z textů v médicích, rozhovorů a polemik. Autor je profesionální historik, ale i politolog. V knize jsou obě polohy jasně patrné. Někdy ustupuje nevyhraněný hisrotik vyhraněnému politologovi a je to znát. Přesto je to zajímavé čtení, byť s autorem asi není možné ve všem souhlasit.“... celý text
— Denny456
Balada o snech
„Knihy s příběhem z minulosti a současnosti mám moc ráda. Většinou je ale ten současný příběh trochu slabší. V této knize není jen slabší, je absolutně nejslabší. Podle mě se na něj autorka měla vykašlat a napsat jen historickou linku, která se jí moc povedla. Za tu bych dala i 6*.“... celý text
— SumýšIrena
Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude
„Nic na příběhu mi nepřipadalo veselé. Spíše bych řekla, že je to smutná retrospektiva života finského novináře. Nicméně mně kniha bavila a ráda si někdy přečtu některé z dalších knih tohoto autora.“... celý text
— Ulala
Tito a jeho soudruzi
„Parádní bichle napěchovaná všemi možnáými daty a texty o Titotvi. Ten byl pro Jugoslávce velkým pojmem a byl jsem překvapený jak moc se dokázal prosadit i ve světě. Pokud se někdo o Jugoslávii zajímá, tak toto je poviná četba.“... celý text
— Denny456
Můj bratr
„Ze zajímavosti jsem si přečetla první díl z nové série o Janě Kippové. Karin Smirnoff ve svém syrovém rodinném dramatu "Můj bratr" odhaluje temné stránky lidské povahy prostřednictvím hlubokých a bolestných rodinných vztahů.
Hlavní hrdinka Jana Kippo se vrací na rodinný statek na severu Švédska, kde se musí vypořádat s traumatickou minulostí, v níž hrála roli její ztracená rodina. Její nekompromisní styl mě dokázal vtáhnout do prostředí venkova, kde alkohol a tajemství vládnou nad rodinnými vazbami. Autorka s mistrovskou šikovností kombinuje temné motivy s nadějí na odpuštění a uzdravení. Postavy jsou bohatě vykresleny a jejich vnitřní konflikty způsobují, že jsem neměla problém soucítit s jejich osudy. Zaujala mě nebojácnost, se kterou konfrontuje témata jako je právě násilí, závislost a touha po přijetí, což činí tento román silným a emotivním čtením.
"Můj bratr" není jen příběhem o rodinných vazbách a boji se závislostí, ale také o hledání identity a místa, kam patřit. Dle příspěvků se autorka stala důležitým hlasem ve švédské literatuře, který odhaluje krutou realitu lidského srdce s hlubokou citlivostí a nekompromisní upřímností. Přiznám se, že na mě to bylo hodně syrové, proto nehodnotím plným počtem, ale pokračování se nebráním.“... celý text
— nada3314
Asterix a zlatý srp
„Asterix se rozjíždí. Ještě pořád je krsba trochu jiná než jsme zvyklí dále, ale už se cizeluje. A scénář je klasicka. Paráda.“
— Denny456
Podrobení
„Zatím mě to vážně baví. Knihy odsýpají, pořád se něco děje a přibývají nové okolnosti, které pomáhají pomalu rozplétat hrozný příběh. Kdo má rád erotickou literaturu, také si přijde rozhodně na své. Doufám, že si knihy udrží tento strandard až do konce. Trochu se bojím, aby to vzhledem k počtu knih v sérii nezačalo být moc natahované a překombinované.“... celý text
— dooky
Její vina
„Zlomené duše mě navnadily, Její vina mě přesvědčila, že Simone je velmi dobrá vypravěčka. I tady příběh sahá hluboko do minulosti. Je tu místo s tragickou minulostí, které člověka „svírají pevně jako pěst“ a nepustí. A postavy s traumatickou minulostí, která je drží v šachu. V hlavních rolích opět výhradně ženy, muži jim jen sekundují, ale dlužno říct, že expolda Michael je reálnější a snesitelnější než sexpolda ze Zlomených duší. A fakt, že člověk se o budoucnost někdy musí poprat s minulostí, sice není nijak objevný, ale není na škodu si ho připomenout. I to, že bojovat vždycky neznamená zvítězit.“... celý text
— Vesper001
Myši - Každému jednou dojde trpělivost
„Nečekala jsem od knihy nic extra, ale tohle mě zvedlo ze židle. Příběh pozvolna plynul, vyvíjel se nepředpokládatelně. Stejně tak postavy v sobě formovali zajímavější osobnost. Tohle se mi hodně líbilo“... celý text
— tereza0684
Utažení šroubu
„Trochu náročnější četba i pro toho, kdo viděl některou z filmových adaptací, a dokonce i pro toho, kdo jich viděl hodně. Kniha je sice krátká, ale není to žádná „jednohubka“ (na to slovo v souvislosti s knihami začínám být alergická). Text je natolik hutný, že zhltnout ho naráz by byla velká chyba nejen pro trávení, ale i pro čtenářský zážitek, o který by byl člověk ochuzen. A že „šroub“ nebude chutnat každému, takový už je osud nezvyklých jídel.“... celý text
— Vesper001
Žena v černém
„Nijak objevná duchařina, atmosféra mi připomněla romány A. C. Doylea, ale na rozdíl od nich je Žena v černém nepříjemná i jako kniha. Závěr nezapomenutelný. Bohužel.“... celý text
— Vesper001
Uteč rychle a vrať se pozdě
„Po letech jsem se vrátila k případům komisaře Adamsberga, čekala jsem, až zapomenu, kdo je vrah, abych si vyšetřování užila. A musela jsem si dlouho počkat. „Morový“ případ je geniálně vymyšlený a zajímavý. A komisař zajímavý i inspirativní. „Já oceňuju ztracený čas podle jeho skutečné hodnoty.““... celý text
— Vesper001
Když andělé dřímají
„Parádní postapo, Terezka mile překvapila!“
— Deathmetall
Rovnou mezi oči
„Malá útlá knížka má zajímavý děj se zvláštním koncem. Ale jsem s ní spokojený.“
— ivoiro
Fotografie smrti
„Série se mi líbí čím dál víc. Je tady všechno, co mám ráda. Detektviní zápletka, ze které nemám noční můry, láska, přiměřená špetka sexu. Tohle jsou knížky, u kterých si zaručeně odpočinu.“... celý text
— kacenka6144
Všechny květy Paříže
„Příběh dvou žen, který se nakonec spojí. Minulost před 70 lety, ve druhé světové válce v roce 1943 v Paříži Céline se svou dcerou Cosi. Její otec je napůl žid a tak jsou stíhaní. Céline si najímá německý důstojník a vězní ji ve svém honosném domě. Cosi se povede utéct a najít matku. Skrývá se pak v tajné místnosti pod podlahou v ložnici své matky.
Oproti tomu přítomnost, žena Caroline, která utrpěla nehodu a po probuzení v nemocnici si nic nepamatuje. Vzpomene si jen na nehodu, ale kým byla před nehodou, jakou měla práci, kde bydlí, ani jestli má nějakou rodinu si nepamatuje. NicVe svém bytě, kam ji dovedou z nemocnice podle adresy, kterou najdou u ní v kabelce.
Caroline nepoznává nikoho a nic v jejím životě. Jakoby se zrovna narodila. Bojí se toho, co časem možná vypluje. A nebo taky ne. V bytě najde dopisy Céline pro Luka. Navštíví ji jedna studentka Estelle, která píše práci o těchto domech zabraných Němci za druhé světové války. Pátrá v minulosti a obě doufají, že třeba zjistí zkrz dopisy i něco o Carolinině životě.
Mě trochu někdy mátla podobná jména Céline a Caroline. Obě linky byli hezké. Ta z minulosti asi víc. Z přítomnosti bych brala více toho, jak se se ztrátou paměti vyrovnává. Konec byl zajímavě provázán a já jsem byla s příběhem spokojená.“... celý text
— EvikU.
Lovec čertov
„Sólo pro kapitána Jaroše se mi líbilo úplně stejně jako předchozí knihy, i když mi Stein s Barbaričem trochu chyběli. Ale ne zase tolik, aby mi to zkazilo požitek z knihy, která byla tentokrát opravdu hodně krvavá, a brutálními scénami se to tam jen hemžilo. Jaroš se vydává do Trnavy, kde ho Stanislav Thurzo pověří vyšetřením zmizení velitele jeho husarského pluku, kapitána Galoviče. Ale ještě cestou tam Jaroš - jakoby mimochodem ;-) - zabije "čerta", který okolí trýznil již celé dlouhé měsíce. A tím si vyslouží nejen přezdívku, kterou nese titul knihy, ale také Thurzovu důvěru. Pátrat začne v tzv. Dívčím hradu, kde byl Galovič spatřen naposledy. Podezřelé odhalí poměrně brzy, ale budou to ti praví pachatelé? O tom se už přesvědčte sami, knihu doporučuji a snad se my, čtenáři, dočkáme ještě pokračování? Mne by to určitě potěšilo...“... celý text
— 85098211
Pokrevní pouta
„Když booklab oznámil, že bude vydávat i Pokrevní pouta s novými obálkami od Adela Stopka byla jsem tou zprávou nadšená, protože Vampýrská akademie mě až na pár míst opravdu bavila a přestože Adrian tam nedostal tolik prostoru jeho postava mě zaujala.
Pokrevní pouta se tempem trochu liší od VA, protože Sydney je oproti Rose spíše přemýšlivý typ a než něco udělá dobře si promyslí jaké by to mohlo mít následky. Takže nečekejte bláznivé eskapády jako v VA, protože tady věci plynou o něco pomaleji. Pořád ale dost svižně na to aby si udrželi pozornost čtenáře.
Já si celkově Pokrevní pouta užila více než VA, protože mě víc baví hrdinové, kteří se nad svým jednáním logicky zamyslí než aby zkratkovitě jednali. I dialogy mi zde přijdou o něco lepší.
Zápletka příběhu má dvě propletené části, které jsou fajn zpracované a i když určitá část je naprosto průhledná a čtenář ji odhalí velmi brzy. Tak druhá část zápletky je skvěle zamotaná až do konce a já vůbec netušila, že se to odehraje právě takto.
Chemie mezi Adrianem a Sydney mě opravdu bavila a líbilo se mi, že Sydney byla k Adrianovi upřímná a nebála se mu říct do očí co si o některých věcech myslí. Jill mě svým chováním trošku rozčilovala, ale to už je asi úděl její rodiny.
Jsem velmi zvědavá jak si autorka poradí s příběhem dál a jak se to bude celé vyvíjet. Taky jsem zvědavá na další obálky, protože ty u VA byli nádherné, ale Pokrevní pouta je překonala.“... celý text
— Kate3003