Komunita
422 tisíc čtenářůNové komentáře
Stařec a moře
„Asi každý to pozná - povinné čítanie, niečo už fakt naozaj prečítať musím, lebo ma triedna dorazí do zeme :D (Chrám Matky Božej môj stredoškolský pokus po 50 stranách popisu chrámu neprežil.) Zvládla som to, len som stále ľutovala toho deduška... nejak mi to prišlo smutné a v tej dobe som hodnotu literárnu nedokázala natoľko oceniť, chcem sa k tomu v budúcnosti vrátiť.“... celý text
— Hradčiatko
Fiesta
„Prišla ako "must" v rámci vysokoškolského štúdia a trochu som sa obávala po nie tak silnom úspechu Starca zo strednej a faktu čítania v origináli, ale ukázalo sa, že zbytočne. Čítalo sa to príjemne a aj následný rozbor v škole plynul krásne, pre mňa asi naj od Hemingwaya a s drobnosťou, ktorú chápem už ako jeho podpis... aj v najmenšom dielku sa okrajovo objaví rybačka / ryby, je to sympatický kúsok.“... celý text
— Hradčiatko
Tropické noci
„I když je nesnesitelné horko letních dní v současné slovácké vesnici všudypřítomným elementem valné části knihy, globální témata jako klimatická změna (či politická situace) postavy ani autor neřeší, a i přes příchod nových vedlejších postav se celý děj ubírá příjemně komorním a introspektivním směrem. Čtenář si může užívat popisů všedních dní a charakterů, které jsou blízké každému, kdo kdy žil mimo stín městských sídlišť – od souseda s nadšením pro haraburdí přes nikotinem prolezlou prodavačku po vesnického učitele. Událost, která rozhýbe děj a stane se tématem knihy, nastává již v první pětině.
Postava Eduarda Klainera jde mimo zažité a omílané představy o padesátiletých vesničanech. Pravidelně běhá, přes současnou nezaměstnanost se netopí v dluzích a přes určitou skepsi (zejména v rozhovorech) nepůsobí jako někdo, kdo by se životem jen plahočil.
Mezi ty nejlepší aspekty knihy patří atmosféra všedních (a horkých) letních dní, uvěřitelné a do děje vkusně zařazené vedlejší postavy a zejména popisy myšlenkových pochodů hlavního protagonisty. Kniha si nehraje s tím, že by zadané postupy nebyly již někde napsány a objeveny, ale vypráví příběh, který chce vyprávět.
Anotace knihy možná zbytečné používá termín psychothriller (příhodnější by byl prostě psychologický román, i když napětí zde nechybí, spíše naopak). Kniha nebrzdí s tempem a na ploše dvou set stránek stihne odvyprávět a uzavřít příběh, načrtnout několik postav a obšírně popsat horké letní dny (a noci). Kniha nikdy nejde mimo hranice žánru je osvěžujícím závanem v současné české beletrii zejména lehkostí, s jakou je psaná.“... celý text
— mrakoplas42