Janek
komentáře u knih
Prsa a vajíčka
Mieko Kawakami
Zvláštní a podnětná kniha o ženství, kterou je třeba číst pomalu. Jaká jsou očekávání (japonské) společnosti od žen? A je hlavním smyslem života ženy porodit dítě? Tenhle román opravdu není pro každého, ale tematizuje problematiku, která se týká žen (i můžů) napříč společností zdaleka nejen v Japonsku. Někdy mě provokovala až přílišná upjatost hlavní hrdinky, ale i ta upjatost byla popsána velmi autenticky, uvěřitelně. Vzhledem k tomu, že mateřství porodem nekončí, ale teprve začíná, dost mi chyběla praktická rovina příběhu - ohledně výchovy dítěte singl matkou.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Je to velmi tísnivá a děsivá kniha zejména proto, že nám dovolí uvědomit si, jak velké množství dětí asi vyrůstalo a vyrůstá v nepříznivých podmínkách. Jednoduchý styl knize dle mého názoru sluší. Jen mi chybí nějaká výraznější katerze - zdá se mi, že útěk od všeho zkrátka nestačí.
Mateřské mléko
Nora Ikstena
Tahle kniha je skutečně pozoruhodná, ale velmi, velmi tísnivá. A paradoxně mi na ní nejvíc vadilo právě to, že je až tak moc a pouze ženská. Nebylo to snadné čtení, ale příběh dobře gradoval a zvědavost mi nedovolila přestat.
Kodaňská Píseň písní
Annette Bjergfeldt
Literární lahůdka pro fajnšmekry ve skvělém překladu (!) Roberta Novotného. Příběh o hledání vlastního místa ve světě, příběh o lásce ve všech podobách. Smutné i vtipné, vulgární i sametově jemné.
Takové maličkosti
Claire Keegan
Fantastický text, který mě naprosto uhranul. Vánoční atmosféru máme obvykle spojenou s idylou, tady je to ale jinak. Vše prostupuje melancholie, jakási tíseň a smutek. A je naprosto hmatatelné, jak náročná někdy může být cesta k Dobru.
Kniha, kterou posypal hvězdný prach
Nora Eckhardtová
Originální námět, ale... něco málo tomu chybělo. Autorka dle mého názoru rozjela zbytečně moc dějových linek.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Jsem moc ráda za Magnesii Literu, díky níž jsem se dozvěděla o téhle knize. Je to stylisticky vytříbené, syrové, autentické. S du formou jsem se setkala už ve skvělých Dějinách světla (Jan Němec), kde mi to sedlo trochu víc. Torčíův text mě zaujal hlavně svou aktuálností a tím, že i když jedním z témat (nikoli jediným, nikoli hlavním) je také homosexualita, nejde o propagandu ani sebelítostivý pamflet.
Opona
Ondřej Hübl
Ondřej Hübl má beze sporu originální nápady, Oponu jsem si užila ještě víc než Hod mrtvou labutí. Sylisticky mi to zkrátka sedlo - v jednoduchosti je krása, umění vyjádřit problmém jednoduše a udeřit hřebíček na hlavičku nelze autorovi upřít. Bavilo mě, že nešlo jen o kritiku minulého režimu, ale objevovaly se i kritické narážky na součanost. Knize bych vytkla jen dvě věci: je příliž znát, že jde o přepracovaný scénář, a závěr se mi zdá k velké škodě zbytečně překombinovaný.
Věže - Příběh 11. září
Jiří Boudník
Tahle kniha je napěchovaná informacemi, které by neměly být zapomenuty. Je velká škoda, že text je velmi chaotický - nešikovně balancující na hranici mezi naučnou a vzpomínkovou literaturou. Text by zasloužil značně proškrtat. Na knihu jsem narazila v knihovně úplně náhodou a ačkoli obálka mě spíše odpuzuje (navzdory tomu, jak hluboký je příběh těch potetovaných zad) a text není vůbec čtivý, právě kvůli tomu jedinečnému svědectví o události, která se snad nebude nikdy opakovat, jsem dočetla až do konce.
Co mě naučil tučňák
Tom Michell
S tímhle slavným a prý velmi dojemným textem jsem se nejspíš úplně minula. Trocha humoru, trocha melancholie a samozřejmý apel na ochranu životní prostředí. Stylisticky dle mého názoru úplně obyčejné zápisky. Ochočený tučňák v civilizaci samozřejmě působí exoticky, ale to dle mého soudu na kvalitní čtení nestačí.
Mrtví se někdy vracejí
Stephen King
Myslím, že Kingovi sluší více než povídky delší romány, kde může všechny důležité motivy do detailů rozpracovat. Ovšem i mezi povídkami jsem našla perly, které by jistě stály za rozpracování.
Těla
Klára Vlasáková
Obsahově velmi důležitá kniha, která mě bohužel stylisticky moc nezaujala. (Praskliny za mě lepší.) Možná jsem měla zbytečně vysoká očekávání. Ale je třeba přiznat, že to, jak Marie čím dál více pohrdala sama sebou, působilo velmi syrově, autenticky.
Pitná kúra
John Irving
Je pravda, že Pitné kúře chybí nosný příběh, absurní situace a historky hrají prim. Takového Irvinga bych si nechala líbit častěji. Doporučuji.
V kleci
Ellison Cooper
Tak tohle ne. Začátek byl slibný, ale brzy se to zvrhlo. Zajímavé téma, ale chabé, stylisticky nevyzrálé zpracování.
Bůh je mrtev, nic není dovoleno
Tereza Matějčková
Velmi inspirativní eseje dokazující, že humanitvní vědy mohou mít velký přínost pro úvahy o celospolečenském dění. Zvlášť když myslitelé dokážou aplikovat v současnosti to, co nastudovali. Dle mého soudu to Tereza Matějčková dokáže výborně. Popularizuje humanitní vědy a zároveň motivuje k hlubšímu přemýšlení o (nejen) současných krizích, trendech, problémech i příležitostech.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Velké zklamání, způsobené možná i špatným překladem. Spíš než o román jde o motovační slohovou práci. Neustálé odkazy na filozofii a rádoby moudrá motta a metafory mně - milovnici filozofie - lezly krkem. Hlavní postava neměla šanci se jakkoli vyvíjet, protože do nových životů skákala z ničeho, bez jakékoli osobní historie. A později i s vědomím, že má šanci uniknout. Jak pak může být odpovědná za jeden konkrétní život? Jen deprese, marast a zmar - možná to má lákat k dalšímu čtení, mně ale chyběla postava, do které bych se dovedla vcítit. Příběh mi přišel povrchní a bez katarze. Myšlenka možná dobrá, ale provedení chabé, vůbec mi to nedrželo pohromadě. Škoda.
Lockdown
Alexander Gordon Smith
Sci-fi v žádném případě není můj favorizovaný žánr a ani můj věk už dávno neodpovídá kategorii young adult. Ale ten příběh je tak dobře napsaný, že strčí do kapsy spoustu napínavých titulů pro dospělé. Hodně věcí zůstává nedovysvětleno (vím, že se jedná o první knihu ze série). Dějových zvratů bylo na můj vkus zbytečně moc a nedaly se předvídat, proto ubírám jednu hvězdičku. Ale za vykreslení atmosféry kniha zaslouží 100 %.
Skryté obrázky
Jason Rekulak
Velmi příjemné čtení, kniha se zajímavým tématem. Závěr byl bohužel hodně přestřelený a mně vadí, když čtenář nemá ani maličkou šanci odhalit skutečnost, která nakonec s celým příběhem tak zamává. Pointa vlastně odkazuje k tomu, co teď - zdá se mi - musí scénáristi nacpat úplně všude, tak jsem nakonec vlastně ráda, že se celá kniha netočila jenom kolem toho.
Žena a muž v rodině
Pavla Loucká
Vyborný rozhovor o tom, jak nesamozřejmé, komplikované a důležité jsou vztahy v našich rodinách.