Honey0105
komentáře u knih
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
Znovu jsem sáhla po audiu, protože se mi u téhle série tato forma opravdu osvědčila. A nebyla to chyba, Pavel Rímský to podal opravdu dobře. Ani mě neděsila délka a opravdu nebylo proč. I když mělo audio přes 45hodin, tak příběh hezky utíkal a opravdu mě bavil.
Za mě zatím nejlepší díl celé série. Vyšetřování 40let starého nevyřešeného případu v podání Cormorana a Robin, paráda. Navíc se mi líbilo, jak se objevovaly i ostatní případy celé detektivní kanceláře (Vyčůránek apod.). Oželela bych kapitolky s Charlotte, ale ta ke Cormoranovi nějakým způsobem patří, tak se nedá nic dělat.
Rozlouskutí hlavního případu pro mě bylo překvapivé, protože jsem se tentokrát vůbec nedopídila ke stejnému závěru. Až po odhalení jsem si uvědomila, jaká tam byla předem nahozená vodítka.
Navíc příběh přinesl i příjemný konec. Líbí se mi napětí mezi vyšetřovali a jsem zvědavá, kam to ještě povede. Už by to vlastně někam vést mohlo, protože v to doufám už od prvního dílu.
Pokračování již mám objednané v tištěné formě. Už jsem si přečetla, že Černočerné srdce není v audiu nejlepší volba kvůli částem z chatovacích místností. Tak uvidíme, co bude dál.
Láska mezi řádky
Lauren Asher
Na knihu jsem se těšila, ale ve finále jsem byla spíše zklamaná. Knížek v tomto žánru je teď opravdu mnoho. Některé lepší, některé horší. Tohle byl takový průměr. Ta jiskrnost, co tam byla už od prvních stránek.. To bylo asi trochu moc. Líbilo se mi prostředí ve kterém se příběh odehrával. Jinak byl děj chvílemi dost nudný. Rowan byl zase klasicky vykreslený miliardář, kterého peníze vlastně ani netěší a trpí, protože jich má moc.. A podobné klišé. Na konci klasický pohled do budoucnosti, kde jsou všichni dokonale šťastní. Asi nemá smysl to moc rozebírat. Jako oddechovka proč ne, ale jinak samé klišé a nuda. Tak uvidíme, zda nakonec někdy sáhnu i po dalších dílech, zatím to v plánu nemám.
Kdo ví, kde budu zítra
Jindřich Šídlo
Můj muž tvorbu pana Etzlera sleduje už dlouho. Neustále mluví o jeho dvou knihách o kterých tvrdí, že by si je měl přečíst opravdu každý. A já se na ně už pěkně dlouhou dobu chystám. Když jsem ale objevila tuto knihu, tak jsem si říkala, že by to mohl být lepší začátek. A také že jo. Kniha mě hezky seznámila s některými podrobnostmi ze života Tomáše Etzlera o kterých jsem nevěděla. Navíc jsem zjistila, že souzním s mnoha jeho názory.
Hodnocení je zde velmi jednoduché. Příjemný rozhovor i s fotografiemi (těch bych uvítala i více). Tak a teď už opravdu jen neslibovat, ale sáhnout po "Novinářem v Číně".
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Největší hit roku. A musím přiznat, že jsem se na vydání této knihy také moc těšila. Bylo toho všude plno a prostě jsem si chtěla udělat vlastní názor. Těšila jsem se na nový svět, draky, prostě na vše. Ale možná jsem byla až moc natěšená a měla jsem velké očekávání.
Samotný vymyšlený svět se mi líbil, ale nečekala jsem od toho až takovou pohádku. Myslím, že chyba je také v načasování, jelikož jsem před Čtvrtým křídlem četla mnoho výborných fantasy knih, které mě dostaly. Navíc to velké očekávání.. Prostě to přišlo ve špatný čas. Už teď vím, že jakmile vyjde druhý díl, tak si ho přečtu a doufám, že s ním přijde už i ten wow efekt.
Bohužel u tohoto dílu žádný takový efekt nepřišel. Chvílemi jsem se musela do čtení i dost nutit. Musím ale vyzdvidnout konec. Ano, tam se to konečně rozjelo a uvidíme, jak se to vyvine.
Smrtka
Neal Shusterman
Tak Neal je snad můj největší objev roku. Už jsem o něm slyšela tolikrát, ale vždy mě odradilo, že jde o young adult literaturu. No jo, jenže přesně tahle literatura mě začala tenhle rok opravdu bavit. A jelikož Nealovi vyšla nová kniha o které se zmiňovali v podcastu Knižní klub, tak jsem si říkala, že bych ho prostě měla zkusit. Smrtku jsem objevila na audiotéce, tak mě napadlo, že jako audio by to nemuselo být špatné. Nečetla jsem žádnou anotaci a díkybohu. Kdybych si jí přečetla, tak to asi odložím s tím, že tohle nebude nic pro mě.
Ha! To bych byla ale pěkná hlupačka, protože kniha mě opravdu pohltila. Samozřejmě mě napadlo klasické sci-fi klišé, proč třeba nezačali kontrolovat porodnost, proč se museli zapojit smrtky. Pak jsem ale přestala přemýšlet nad těmato věcma a rozhodla jsem se, že si prostě vychutnám příběh, tak jak s ním přišel autor. A ten příběh neměl chybu. Každá smrtka se svojí vlastní technikou kosení, sympatičtí hlavní hrdinové a navíc i zápisky z deníků smrtek. Od začátku do konce jsem byla napnutá a zvědavá, co přinese další kapitola. A u konce jsem byla opravdu smutná, že už kniha končí. A už se moc, opravdu moc těším na další díl. Snad se k němu brzy dostanu.
Muffin a čaj
Theo Addair (p)
Románům s označením LGBT jsem se vždy vyhýbala. Nemám nic proti homosexualitě jako takové, ale vždy mi více vyhovovalo číst příběhy, kdy se dává dohromady muž se ženou. Asi protože se v takovém případě dokážu do postav více vcítit. Tak jsem si to alespoň myslela, ale.. Byla jsem nejspíš úplně mimo.
O této knížce jsem už hodně slyšela a také o samotném autorovi a říkala jsem si, že to asi zkusím. Kniha byla v klubu audiotéky, tak mě napadlo, že si to pustím na noční a kdyžtak to vypnu. Ha, ale stalo se to, že jsem to nakonec vůbec vypnout nechtěla. Muffin a čaj byl tak milým příběhem, který mě zahřál na duši. Bavilo mě úplně vše a slupla jsem to raz dva.
Navíc jsem ráda, že jsem vykročila ze známé zóny a zjistila jsem, že nálepka LGBT není žádným strašákem, ale naopak může odhalit skvělé příběhy.
Určitě se chystám i na další knihy od autora. Nevím proč mě zrovna až ve třiceti začala takto bavit young adult literatura, ale někdy to asi přijít muselo.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
Po dočtení Trůnu jsem si nebyla jistá, zda se pouštět ještě do další série od autorky. Ale nakonec mi to nedalo. A je to jedině dobře, protože tahle kniha mě opravdu bavila.
Bryce je první hlavní hrdinka z knížek od autorky, která mi byla sympatická a neštvala mě hned od začátku. Navíc jsem začala číst, když jsem měla celé volné odpoledne, tudíž jsem se rychle dostala přes trochu vleklý začátek a pak už mě příběh jen bavil.
Nemohu říct, že bych to zhtla. Vzhledem k počtu stran jsem si knížku dávkovala dle volného času. Přesto mě příběh bavil. Prvních dvě stě stran jsem prosvištěla, takže mě nezasáhla událost týkající se Daniky a smečky v takové míře. Ke konci už jsem ale prožívala každou stránku.
Jsem velmi zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál. Je pravda, že mě konec nedonutil hned otevřít další díl, ale i to hodnotím kladně, protože si potřebuju na chvilku od Maasové oddechnout. Navíc ještě nevyšel další díl, kterým bych pak mohla navázat, takže nemát důvod spěchat ani na dvojku.
A pochvalu si zaslouží Lehaba a Syrinx, skvělé postavičky. Tak uvidíme, co příběh ještě přinese, nabízí se opravdu hodně alternativ.
Tygr pana Boška
Vítězslav Šmejc
Na knihu jsem narazila úplnou náhodou. Zrovna přistála jako novinka do klubu Audiotéky. Když jsem si přečetla, že má jít o humoristické dílo, tak jsem usoudila, že to bude to pravé k poslechu na noční.
Co jsem vůbec netušila bylo to, že originál vyšel již v roce 1937. Stačilo ale pár stránek, abych takovou skutečnost zjistila. V příběhu se jednalo ještě o roztomilý svět, který nebyl zaplněný motorovými vozidly, ale kde Tygr byl opravdu jedním z mála.
Ač mi doba ve které se příběh odehrává není blízká, tak to pro poslech vůbec nevadilo. Příjemná oddechovka plná dobrodružství pana Boška a jeho rodiny i spolupracovníků.
Nejsem si jistá jestli se pustím do čtení dalších dílů, ale pokud se objeví na audiotéce k poslechu, tak si určitě zase ráda zpříjemním noční poslechem. A nesmím zapomenout na pochvalu pro pana Václava Knopa, který příběh moc hezky namluvil.
Zlý pes
Alex Smith (p)
Příjemná jednohubka. Autor mi docela příjemně kápl do noty. Jak první díl, tak i tento se mi líbil.
Přesto mám v daném žánru načteno již tolik, že pan Smith se řadí spíš do toho průměru. Stejně se ale těším i na další pokračování po kterém jistě sáhnu.
Doručovatelky
Alex Smith (p)
Moje první setkání s autorem. Hledala jsem něco v daném žánru, co nebude mít přes 400 stran, což tato kniha splňuje. Příjemná jednohubka. Nejdřív jsem se bála, že mě bude rozčilovat neustálá přítomnost Kettových dětí, ale vlastně to ničemu nevadilo. Napínavý začátek, uspokojivé zakončení. Rozhodně se těším i na další díly.
Na konci vesmíru
Kristýna Sněgoňová
Tenhle díl byl za mě trochu slabší. Hlavně mě zde zarazilo hned několik věcí. Přesto jsem to vzala skoro na jeden zátah. Celá série je jedna velká jízda, která je skvěle namluvená v audiu panem Stránským. Teď jen vyčkat na vydání dalšího dílu a pokračovat dál.
Poslední tah
Mary Burton
Knihu jsem vybrala vlastně dost náhodně. Autorka pro mě byla velká neznámá. Musím ale říct, že příběh dobře ubíhal a kniha byla čtivá. V daném žánru mám ale načteno už tolik, že wau efekt vyvolá už jen málo co. Tady wau efekt nebyl. Přesto si možná ještě někdy něco od autorky přečtu. Pro mě takový typický případ knihy "nenadchne, neurazí". Ale rozhodně mě bavila chemie mezi Kate a Mazurem, to bylo docela dobré zpestření.
Operace Petragun
František Kotleta (p)
Výborná série u které se opravdu bavím. Díly jsem ale zhltla v audiu hned za sebou (chvála nočním), tak mám trochu guláš v tom, co přinesl který díl. Tenhle patřil ale k těm určitě lepším. Konečně se navíc posunul i celý příběh směrem na který člověk čeká už od začátku. Super odvaz s míchanými drinky. A teď uvidíme, co bude dál.
Dny v knihkupectví Morisaki
Satoši Jagisawa (p)
Krásné a milé čtení, které mi sedlo do noty. Tahle kniha mě prostě okouzlila. Sice má jen pár stránek a je to ten typ knihy, který normálně sepsuju, ale.. Tady bylo něco navíc, něco co mě okouzlilo a já jsem četla s úsměvem pomalu dál, protože se mi nechtělo s knihou končit. Tohle je přesně takový milý příběh ke kterému se člověk určitě rád vrátí. Já to rozhodně udělám.
Šach a mat
Ali Hazelwood
Už s Hypotézou lásky jsem věděla, že je paní Hazelwood rozhodně můj šálek kávy. Po Hlavě plné lásky už jsem si k ní rovnou připnula štítek "oblíbená autorka romantických komedií". Když přišla YA novinka Šach a Mat, tak jsem ale věděla, že ani tuhle novinku nevynechám.
Šlo o příjemné čtení, ale nic moc nepřekvapilo. Šachy sice moc nehraji, ale šachové prostředí bylo příjemné a bavilo mě pozorovat některé partie na stránkách knihy,
V rámci žánru určitě skvělé čtení. Osobně se ale víc těším na další romantickou komedii.
Mrtvá schránka
Kristýna Sněgoňová
Na návrat na zemi jsem se opravdu velmi těšila. Nakonec, ale přišlo mírné zklamání. V sérii už se objevily lepší díly. Přesto příjemný poslech, znovu skvělý Martin Stránský. Navíc jsem ráda, že se nám k posádce připojila Fifinka. Odchod Guiseppeho byl takový nečekaný. Ne, že by to vadilo, ale nějak mi to tam nesedlo. Tak teď uvidíme, co přinesou další díly.
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Moje první setkání s paní Soukupovou. Její knihy jsem nikdy vlastně ani nezaregistrovala, ale díky našemu Knižnímu klubu jsem měla možnost se s ní seznámit.
Když jsem začala číst, tak jsem měla velký problém s tím, že byla přímá řeč začleněna přímo do textu. Žádné uvozovky, nic. S tím jsem opravdu bojovala, ale nakonec jsem si rychle zvykla.
Takový příběh ze života, kde člověka dost postav irituje (hlavně Hanka), ale najdou se i hezké momenty. Konec smutný. Navíc si člověk uvědomí, že občas si jen myslíme, co je nejlepší pro druhé, ale nikdy se jich nezeptáme, zda je to skutečně tak.
Ve výsledku se mi knížka líbila, ale nemohu říct, že bych byla nadšená. Klasická moje kategorie nenadchne, neurazí. V budoucnosti se třeba dostanu k nějaké další knížce od autorky, nyní ale nemám nutkání sahat po dalším jejím díle.
Pán hor
Kristýna Sněgoňová
Nejslabší díl série? Píše to tu opravdu hodně lidí. Za mne tomu tak ale nebylo. Původně jsem se bála. Přeci jen tu šlo jen o Vodičku s Guiseppem a jejich hledání Amandy. No.. To do teď nebyly ty nejzářivější postavy z celé série. Za mě to ale velmi fungovalo. Bylo fajn se s nimi seznámit. Stejně jsem se bála předchozího dílu, kde byl jen kapitán Bouchač a Aga a tam to také fungovalo. Navíc konec vzbudil i emoce. Já si nemohu pomoc, ale i když se našlo pár nedostatků, tak za mě naopak asi druhá nejlepší kniha série. Může na tom mít i podíl pan Stránský, který celou sérii skvěle namluvil v audiu.
Kotletu mám opravdu ráda. O to víc mě překvapuje, že v této sérii se mi zatím více líbí díly od paní Sněgoňové. S tou se díky této sérii setkávám prvně, takže budu muset asi napravit resty.
Aga
František Kotleta (p)
Po Vrabčákovi jsem si říkala, že si budu muset dát asi trochu pauzu. Moc dlouho mi to ale nevydrželo a stejně jsem si brzy pustila v audiu i tento díl. A nebyla to chyba. Ač mě předchozí díl už moc nebavil, tak tenhle to zase nakopl. Moravec a Aga, to prostě funguje. I přesto, jak to mezi nimi funguje, tak "borfa" opravu překvapila a pobavila. Za tak absurdní zvrat musím jen tleskat. Takže za mě příjemná jízda a uvidíme, co bude následovat.
Království popela
Sarah J. Maas
Do čtení se mi skoro až nechtělo. Když přišla na řadu tato kniha, tak jsem si uvědomila, že se mi s tímto světem ještě loučit nechce. A to i přestože jsem s předchozíma knihama bojovala. Když jsem se pustila do čtení, tak jsem se nabádala k tomu, že si musím knihu šetřit. Vzhledem k počtu stran, to vlastně nebyl problém. Prokousávala jsem se tím postupně a už v půlce jsem zjistila, že to vlastně chci dočíst rychle, protože už je to opravdu dlouhé a dost mě to přestává bavit. Takže od půlky jsem tomu věnovala více času, abych to prostě jen dočetla. Po dočtení už mi ani smutno nebylo, naopak jsem byla ráda, že to mám za sebou.
Osud třináctky překvapil. Jinak ale kniha moc překvapivých zvratů nepřinesla. Člověk tak nějak čekal, že to takhle dopadne.
Série dvorů se mi velmi zalíbila. O této sérii to stoprocentně říct nemohu. Moc jsem se nezžila s postavama a celkovým konceptem příběhu. Zajímalo mě, jak to dopadne, takže jsem četla dál. Musím ale říct, že všechny díly byly až zbytečně dlouhé. Asi každá kniha by šla zkrátit na polovinu a možná by byla série napínavější a zajímavější. Nemám problém se čtením dlouhých titulů, ale zde mi to přišlo zbytečné a naopak mi to asi celý příběh trochu zprotivilo. Každopádně autorka píše dobře a rozhodně se časem pustím i do dalších knih od ní, o tom žádná.