Covenant komentáře u knih

Sám jsem překvapen, ale když jsem si poctivě spočítal hodnocení jednotlivých povídek, dostal jsem se na čtyři hvězdičky z pěti. A je to tak. I když byli v povídce slabší kousky ( Amatéři, Všechny starý převleky, Zázračný amulet) - pořád nebyli tak slabé, aby potopili zbytek sbírky. Tak když už jsem začal, tak pokračujme tříhvězdičkovými a to pro mě jsou - Opukový kruh a Večer tříkrálový. Lépe na tom jsou ( a je to většina) - Lepší život, Mizení na mostě, Mrtvá holka z čerťáku, Olda č. 3, Život a dílo baronky Mautnicové. No a vítězi v mém osobním žebříčku, jsou čtyři povídky. Percy Thrillington, Tři Mušketýři, Další nejhorší den a Kabinet sedmi probodnutých knih. Ty se vážně povedly.

8 26.01.2024

(SPOILER) Tak tohle byla pecka! Protože jsem se musel hlídat a pořád mazat, rovnou avizuji, že je můj výblitek protkán spoilery. Takže takhle. Jako předchozí Hrdinové dobrý, ale bylo jich tam na můj vkus trochu moc a zorientovat se v postavách, když není na čtení moc času a člověk se k tomu dostane po delší pauze.. Tady máme především dvě hlavní ikony, které se vrací a které dostávají dost prostoru. Tak především tu máme jedno takový Jehňátko, který se nám trochu projeví a význam berserk, dostává nový rozměr. Pak tu máme mojí oblíbenou postavu, která pro mě nebyla, až tak záporná. Jako jasný, voják štěstěny měl hodně našlápnuto na temnou stranu, ale tady už si ho se světlou, nikdo nemůže spojovat. Pak tu jsou samozřejmě ostatní postavy, které mě nebavily o nic méně. Když jsem začal knihu číst, trochu jsem se nutil, ale po "přerodu" a po setkání Templa se Sty (souhlasím jak tu někdo psal, debilní překlad jména), jsem byl už lapen. Bavila mě mezi nimi ta chemie. Dovolím si tvrdit, i když jsem od Rosamunde Pilcher nic nečetl, že tam nebude nic tak krásnýho, jako že by muž líbal vášnivě ženu poté, co zrovna zvracela. No a pak tu máme další postavy, které si člověk opravdu zapamatuje a též další staří známí. Spojení je plynulé a nedrhne. Jejich počet je vyvážený. Příběh je mixem žánrů, kde vyčnívá samozřejmě western, který nečtu. Ale Joe mě prostě opět nezklamal ani v tomhle. V knize je vše. Je v ní jak odvaha a čest, tak i nesmyslné vražděním nevinných civilistů a zbabělost. Výčet není nutný. Kdo čte knihy chronologicky za sebou jako já, tak ví, co má od Abercrombieho čekat. Hlavní je, že ať je to o čemkoliv, vždycky se objeví něco, u čeho se nahlas zasměju. Abercrombie mě prostě baví. Čtu pomalu, ale jak jsem se dostal do poslední třetiny knihy, už jsem jí neodložil, dokud jsem jí nedočetl... v ranních hodinách. A musím říct, že konec je krásně uzavřený a já jsem opravdu spokojen! // Nicomo Cosca:
,,Prosím Vás, buďte zticha, Temple. Nikdy jsem nemyslel, že to řeknu, ale omezujete můj morální růst."

4 04.01.2024

Je to čtení možná spíš pro mladší ctenáře, cca kolem 12ti let, ale mě to docela bavilo. Hlavně exteriéry jsou pěkně prokreslené. Na první pohled, jako u nějaké "sci-fi" mangy. Až mi přišlo ze začátku zvláštní, nečíst pozpátku. Scénář jednoduchý, ale aspoň se uzavřela jedna hlavní událost a nenechává si dokončení na další díl. Za mě v pohodě oddechovka.

1 01.01.2024

Zkusil jsem dvě kapitoly. Prostě to nedám. Už první díl lovce mě nudil, ale aspoň jsem zůstal po večerech vzhůru a nakonec to dočetl. Tady jsem usnul takřka u každé druhé stránky. Nerad nedočítám, ale tady se už mučit nehodlám. Čekají na mě mnohem lepší knihy k přečtení.

Meh. Už ne. Autor se zacyklil a mě to už opravdu nebaví. Tady se asi raději podívám na anime a proklikám se na konec.

1 01.11.2023

Zklamání. Nechápu. I v Pevnosti tuto knihu vychvalovali. Jak jsem viděl i zde hodnocení, koupil jsem si rovnou všechny tři díly, jelikož detektivka ve Warhammeru, zní lákavě. Kdysi dávno jsem četl povídky z Warhammeru "Ulrikova kladiva". Byla tam povídka o knězi Dieterovi, který byl tak trochu vyšetřovatelem na vlastní pěst. Byla to nejlepší povídka z knihy. Nebo trilogie - Otroci temnoty a fanatický lovec Marius (aspoň myslím, že se tak jmenoval). Naivně jsem doufal, že se konečně dočkám něčeho podobného. Zatím jsem dostal kýčovitý příběh o Van Helsingovi, potažmo Solomonu Kaneovi a v horším provedení. Začalo to dobře a nadějně, ale po čase příběh začal nudit a stal se předvídatelným. Alespoň jedna polovina "záhady", byla jasná od začátku. Druhá část byla jen slepenec pseudohistorie, která nebyla tak špatná, ale nijak ohromující. Snažil jsem se přečíst knihu, co nejdříve, abych to měl za sebou. Dokonce ani moje obsese k zombiím, to nezachránila. V textu se často objevovalo slovo "odporný, brutální, hrůzostrašný, atd.", aby čtenář pochopil jaká situace má být. Pro mě to byl rušivý prvek a degradovalo to v mých očích spisovatele, na pisálka amatéra. Takhle se atmosféra nebuduje. Je mi to líto, protože mám další dvě knihy doma a nechce se mi to číst. Chtěl jsem napsat něco kladného třeba o Strengovi, ale podbízivá část o osahávání zachráněné, byla možná tak pro puberťáky. Asi je to tím, že už nejsem v tom věku, kdy jsem hltal všechny hrůzostrašné a odporné příběhy, ať je psal kdokoliv. Jsem už trochu vybíravý. U takové knihy jsem očekával zajímavý příběh, hutnou atmosféru a nečekané rozuzlení. Ani jedno se mi nedostalo. Jen jeden klad to mělo. Nebylo to dlouhé.

3 29.10.2023

Trochu mi trvalo, než jsem se začetl. Zpočátku to na mě působilo lacině, nuceně frajersky a hledal jsem v tom ten punk. Formulka "srát na to" mi přišla trapná a psát jí za každou cenu všude, i kam se nehodila ... hm, no tak dobře. Když jsem se, ale chytil a zjistil, že to není tak povrchní jak se v první chvíli zdálo, začalo se mi to líbit. Pro člověka, co nemá tolik času číst, je to ideální. Kapitola na dvě stránky. Ideální na WC. No dobře, i ta závěrečná větička se tam nakonec hodila. Jinak jak se povídky rozjely, ke konci už to začalo skřípat. Neustálé odbíhání od děje, vzpomínkami na postavičky často tragicky končících. Bylo jich už trochu moc, nakumulovaných na jednom místě, ale hlavně už jsem nechtěl poznávat další postavu, která v další kapitole nebyla. Už mi to přišlo jen jako protahování děje. Vždyť na těch bedničkách v Adamovský seděli několik kapitol. A když přišel závěr .... no ten byl vlastně v pořádku, když se na to teď zpětně podívám. Přes všechnu kritiku, co jsem tady vyplodil, šlo o skvěle napsanou povídkovou knihu, která měla jen pár hluchých míst. Především mě bavil styl vyprávění, kdy si hlavní postava něco myslela a druhá postava (většinou Koráb) jí odpověděla v přímé řeči. To mělo ten správný efekt a dost mě to bavilo. Občas se vylouplo z povídek nějaké sdělení, které bylo víc na zamyšlení, než se tvářilo a tak mi to celkově rezonovalo, jako dobře strávený čas s knihou.
PS: měli jsme v okolí zkušebnu, měl jsem tam kamaráda a i nějakou práci v minulosti. Párkrát byl v antikvariátu, atd. Takže mi ta oblast není cizí. Nicméně bydlet jsem tam nikdy nechtěl a teď po přečtení po tom toužím ještě méně :)

7 18.10.2023

Ilustrace za plný počet hvězdiček, ale scénář jak v první části, tak druhé, je postaven na vodě.... čaji .... víně. A pak se na to nabalí spousta druhotných věcí ze světa Ekhö, takže to zase zachrání Barbucci se svým rozverným stylem a Lebreton to krásně dobarví. Ocenil jsem "Sex Pistols", ale škoda, že šlo jen o okrajovou záležitost. Sherlock Holmes, byl vyloženě na tlak. V druhé části se mi líbily sirény s chobotnicí a všechno to jelo v takovém pohodovém módu. Dokud jsem se v jednom momentě nezarazil a koukal na okénko, jestli vidím dobře. Jako o nic nejde. Okrajová záležitost s menším zabitím, ale tady mě to překvapilo. Vlastně mě to zaujalo, než že by se to tam nehodilo. Abych to, ale uzavřel. Jak už jsem zmiňoval, nebýt kresby, tak je to slabé.

6 30.09.2023

Je úplně jedno, jestli povídky připomínají občas něco, s čím už jste se setkali. U Pavla Fritze mi přijde, že toho dokáže využít ve svůj prospěch a dá tomu punc svojí geniality, krerá předčí očekávané. Ačkoliv jsem zde četl pochvalné komentáře, nevěřil jsem tomu, že to bude opravdu tak dobré. Bylo. A abych to neprotahoval, udělám osobní, stručný výtah "worst to best" povídek. Ačkoliv nejsou ve sbírce vyloženě špatné povídky, hned první mě skoro odradila. Šlo o "PLÁŽ". Prostě mě nějak nechytla a nudila. Na stejnou úroveň se dostala i povídka "ZAHRADA SLEPCŮ" - u té se mi, ale líbil konec, takže to z těch dvou vyhrála. Potom už byly všechny povídky skvělé a nadprůměrné. Z těchto vybírám dvě, které dosáhli maximální hranice a jsou to "TO, CO MILOVALO ARTHURA BROOKSE" a "KAM PLUJÍ HARMY". Když už nic jiného, tohle bych s čistým svědomím doporučil každému... prostě každému, kdo rád čte. Pavel Fritz se stal tímto mým nejoblíbenějším, českým spisovatelem sci-fi a podívám se na zoubek, i ostatním jeho dílům. Jen se bojím, že už to nemůže být lepší.

18 23.09.2023

Skvělý díl. Důkaz toho, že bylo dobré pokračovat se čtením dál i přes jednotvárné díly. Konečně získáváme nějaké odpovědi a taky trochu naděje, po těch masakrech.

4 22.09.2023

Tady asi nemá cenu, se rozmýšlet nad hodnocením, když jsem u prvního dílu dal maximum a tento se mi líbil ještě víc. Ani nemá cenu hledat trhliny, nebo kritizovat příliš akční pasáže. Já si celou tu dobu, knihu užíval. Ke konci jsem obracel stránky, jako Johnny Pětka, dokud jsem nenarazil na poděkování. To svědčí o mnohém. Především o tom, že jde o zábavnou a dobře napsanou knihu, kterou bylo radost číst.... A Štěpáne! Prosím ještě aspoň jednu knihu na závěr!

33 22.09.2023

Krátké. Průměr.

3 14.09.2023

Kniha je bezchybnatá. Pro malé děti top. Jediná nevýhoda, že ona "baterka", se častým používáním zohýbá a dodrbe.

3 14.09.2023

Je trochu sebevražedné, vzít si na krk "filosofické" veledílo, které zná skoro každý a dát mu komiksovou podobu, když jde převážně o dialogy, monology a vůbec vnitřní myšlenkové pochody. To je pak pro kreslíře dost práce, aby zatraktivnil okénka různými pózami, zajímavým a proměnlivým prostředím, apod. Namai to měl těžké, ale povedlo se. Okénka nudná nejsou a při setkání je opravdu cítit napětí, touha a poznání. Komiks, ale stejně neutáhne vše a musí si vypomoct dlouhým textem, než přejde na "akčnější" část, kde se ukáže kreslířovo um. Vytvořil opravdu hustou atmosféru až do konce, který ve vás zanechá skoro to samé, co kniha. Adaptace se prostě zdařila. Tečka.

8 10.09.2023

Některá okénka se dost povedla a to i po textové stránce. Nicméně se nemůžu ubránit pocitu, že to zas taková paráda nebyla. Víc se mi líbila prezentace a rozhovor s autorem, než právě komiks samotný. Je to, ale Jiří Grus, takže i tak je to prostě ve srovnání s jinými autory skvělá práce.

4 10.09.2023

Tak u této knihy jsem měl bohužel pocit, že Adams používal stejnou metodu při psaní, jako Gently při vyšetřování. Na začátku jsem si říkal, že se děj krásně odvíjí a jako v předchozím díle, jsem žasnul, že jsem ve druhé třetině knihy a stále se odvíjí. První díl však měl lepší vypointování. Tady mi přišlo, jakoby to autora prostě přestalo bavit a tak popsal všechno co se stalo, v pár větách. Pak přidal něco o Dirkovi a tečka. Upřímně, u Adamse to není tolik o ději, jako o vtipných situacích a rozebírání absurdit. To je to, co mě vždy u Douglase drží a proč knihy od něj rád čtu. Vždycky se objeví nějaká scéna, která mi zvedne náladu. Třeba takový návod, jak si nechat rychle a levně spravit auto nebo proč neotvírat ledničku.

7 13.08.2023

Děti to baví, mě to nenudilo. Povedené.

3 02.07.2023

Kdysi hodně dávno, jsem tuto knihu četl, ale kromě elektrického mnicha, jsem si vůbec nic nepamatoval. Zřejmě někdo změnil minulost, protože přece nejsem s pamětí na tom tak špatně. Ano, přesně tak to bylo. Knihu jsem začínal číst, začínal číst, začínal číst... asi tak do jedné třetiny, to byl stále začátek. Na tak útlou knihu, mi přišel "úvod" opravdu dlouhý a vleklý. Naštěstí se misky vah přehouply a zbytek knihy prosvištěl, docela smysluplně (na Adamse), až do konce. Žádné popadání za břicho, se nekonalo, ale tak hezky jsem si početl. PS: Kdo píše tyhle anotace? Vždyť to je vyzrazení celého příběhu. Chybí tam už jen část o tom, co měl Dirk k obědu.

8 29.06.2023

Není to špatný, jen je to tak trochu nastavování kaše. Za mě bych byl spokojený, kdyby to skončilo předchozím dílem. Ale tohle je manga, že. To nemůže skončit čtvrtým dílem, ani desátým, dvacátým..... Výhoda je, že "přečtený" to je do půl hodiny i s prohlížením, takže není čas si stěžovat na protahování aktuálního dílu. Pořád se budeme vracet a pořád budou přibývat postavy z minulosti. Vzhledem k tomu, jak je Takemíček typický příklad lůzra, předpokládám, že nastane okamžik, kdy začne výcvik a potom všechny přepere a Rocky hadr. Nebo mě Wakui překvapí nečekanou pointou? Uvidíme. Nechám to na setrvačnosti a když se mi šestý díl dostane do pazour, zase proč se nepodívat. Pořád jsem ještě zvědavý..

3 22.06.2023

Nedokážu to vysvětlit, ale pokaždé než jsem začal číst další díl, nechtělo se mi do toho. Doslova jsem se do toho nutil. Asi mi přišlo, že by celý příběh mohl být i kratší. Zároveň mě potom čtení bavilo. Kupříkladu mě čekal crossover s Mýty a jelikož s nimi jsem skončil v desátém díle a už mě ten svět nijak nevábil, přestal jsem je číst. Obával jsem se, že mi to pak bude dělat bordel Mezi řádky. A tak vznikla tříletá mezera. Když jsem jednoho dne v knihovně uviděl poslední tři díly pohromadě, byla by hloupost je tam nechat. A udělal jsem dobře. V crossoveru se mi trochu změnila Sněhurka, ale nebylo to nic, kvůli čemu by potřeboval člověk dohnat předešlé díly. No a pak už to šlo samo a mělo to spád. Ocitl jsem se najednou na konci cesty a musím uznat, že příběhem se táhly originální myšlenky a momenty, které by bylo škoda vynechat. Celé to propojení fantazie a "reality", bylo mistrně zvládnuté a série byla zdárně dokončena, bez zbytečných klišé.

4 18.05.2023