Disease komentáře u knih
Taková delší anekdota, využitá hlavně k poučení čtenáře. Do tramvaje v pohodě.
Určitě to nejlepší z Terence. Poklidné a tajemné tak, že nějaké vysvětlení by to celé rozbilo.
87. revír, jak ho mám rád, několik dějových linii, které ho oživují.
Titulní novela ja klasika, ale i přes zvládnutou psychologii poněkud zestárla. Povídky jsou lepší, i když kvalita je kolísavá, nicméně po psychologické a literární stránce je to na padesátá léta hodně nadpůměrné. Kromě provařených kousků jako Duel nebo Tlačítko zaujal nejvíc Test, to je majstrštyk se vším všudy.
Škoda, že se nepovedlo udržet laťku první části, takhle zbyl jen McEwanův skvělý literární styl, i když tentokrát lehce houellebecqovský.
Slabší kousek, kde se soustředí jen na pátrání. Kromě obligátně zamilovaného Klinga :-) Ke konci místy vtipné.
Zatím nejnapínavější díl. V rámci novější tvorby asi zůstane nejlepší.
Zatím nejlepší, co jsem od Robothama četl. Pátrání sice začíná pozvolna, ale finále je fakt ukrutný.
Takový příběh z nedělní školy, nicméně o hodně lepší než kdysi čtený Plášť. Místy docela legrační.
Jako detektivka to nefunguje, protože to žádná detektivka není. Jako čtení do tramvaje v pohodě.
Není to špatné, jen v momentě, kdy se to zvrhne do standardní pláštěnkářské rubanice mě to moc nebavilo.
Uzavření dějových linek, které stejně jako minulý díl více ocením při kontinuálním čtení.
Pořád dobrá úroveň , ale nějak už mi to přijde natahované.
Nejsem kočkomil, vlastně ani nejsem moc zviřátkovej, ale tohle bylo fakt vtipné. Světlá strana Džundžiho Ita.
Celkem v pohodě, ale do starších Reacherovek to má dost daleko...
Tohle se povedlo. Pachatel je správně démonický a psychologie postav je zvládnutá na výbornou.
Schlink prostě neumí zklamat. Tahle studie vztahů a zároveň německé společnosti je parádní.
Nepříliš napínavá Ruizova one man show. Nicméně jako studie to funguje parádně.