Vnučka
Bernhard Schlink
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488487/bmid_vnucka-QK1-488487.jpg
4
163
163
V roce 1964 se na festivalu mládeže ve Východním Berlíně do sebe zamilují studentka z Východu a student ze Západu. On jí pomůže utéct, vezmou se. Teprve po její smrti se sedmdesátiletý Kašpar dozví, co mu jeho žena Birgit celý život tajila: před útěkem porodila dceru a nechala ji v NDR. Kašpar udělá to, co ona vždycky chtěla, ale nedokázala – hledá ji. Pátrání se stává cestou do minulosti a setkáním s ranami a jizvami, které zanechala NDR, převrat v roce 1989 a přizpůsobení se Západu. Když dceru najde, žije provdaná v neonacistické národovecké komunitě na venkově. Její čtrnáctiletá dcera Sigrun je šťastná, že do jejího života náhle vstoupil dědeček, stejně jako on má radost z vnučky. Ale jeho svět je pro ni stejně cizí jako ten její pro něj. Může se s ní sblížit?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Audiokniha
Kniha je rozdělená na tři části. První popisuje život Birgit a Kašpara, prolíná se přítomnost s minulostí, jak se seznámili, jak jí Kašpar pomohl k útěku z NDR, a pak přítomnost, Birgitin alkoholismus, a pak po smrti Birgit, čte Kašpar její zápisky a dozví se, že měla dceru, kterou odložila. V druhé části začne Kašpar pátrat, hledá Birgitinu dceru a nakonec ji najde. Je to už dospělá žena, vdaná, a má dceru Sigrun. Kašpar se chce se Sigrun vídat a vymyslí si, že rodina zdění peníze po zemřelé biologické matce, za podmínky, že s ním bude vnučka v kontaktu. Rodiče Sigrun jsou radikální pravicoví nacionalisti a vedou k tomu i dceru. Kašpar se jí nenásilně snaží ukázat jiný život. Přivede Sigrun ke hře na klavír, kterou si ona velmi zamiluje.
Knížka se mi moc líbila. Postava Kašpara se mi líbila asi nejvíc. Způsob jakým byl schopen nechat Sigruns udělat si vlastní názor, nesnažit se ji za každou cenu poučit, vysvětlit.., ale jenom nabídnout jinou možnost, zdroj jiných informací. Některé rozhovory s Kašpara se Sigrun jsem si říkala, že tohle bych nedokázala, zůstat klidná, když Sigrun líčí Kašparovi, že holocaust je vymyšlený, a obdivuje například nějakou ženu, která vedla koncentrační tábor a byla velmi známá pro svoji krutost. Jak je Sigrun ovlivněná rodiči a otáčí si pravdu podle svého nebo naopak nemá informace a jenom papouškuje něco, co někde slyší. A Kašpar zůstává klidný a jenom opatrně namítá, vysvětluje, nabízí... A připomnělo mi to i leccos z dnešní doby, například když Sigrun říká Kašparovi, jak cizinci berou Němcům práci a jsou to samí kriminálníci, apod... a on se jí ptá, kolik znáš cizinců, co toto dělají? Kde jsou v tvém okolí? ... a říká jí, někdy musíme věřit tomu co se dozvídáme, např. bychom měli věřit lékaři, když nám něco doporučí, protože on má vzdělání, které my nemáme, ale některé informace je potřeba si ověřovat, udělat si vlastní názor... a vede tím Sigrun k tomu, aby přemýšlela sama o neonacismu...udělala si vlastní závěry..
Knížka se mě dotkla, a moc, moc se mi líbila.
Ještě bych doplnila, že je skvěle namluvená.
Mnohovrstevný román Vnučka si mě připoutával pozvolna, první třetina mě tolik neoslovila, ale potom už jsem se od knihy nemohla odpoutat. Hlavní postavou je sedmdesátiletý knihkupec Kašpar, který se po smrti své ženy prostřednictvím jejích zápisků dozví, že před jejich seznámením porodila dceru. Zápisky Kašparovy ženy Birgit mapují jejich seznámení, dobu komunismu, rozdělení Berlína a střetu Východu se Západem a posléze jejich život, v němž Birgit nedokáže najít svoje místo. Po přečtení Birgitina deníku se Kašpar rozhodne najít nevlastní dceru, která ovšem zakotvila v neonacistických vodách... v komunitě spolu s manželem vychovávají svoji dceru Sigrun, se kterou se snaží Kašpar navázat vztah a vymanit ji z neonacistického smýšlení...
Knižka mě chytla a už nepustila. Nejdřív jsem si říkala, kde je ta vnučka, o kterou má jít, ale všeho do času. Není moc překvapivé, že dítě vyrůstající v rodině popírající holokaust a oslavující původní Německo, věří stejným bludům. Podobně jako my zapomínáme, v čem spočívalo zlo komunismu, kdy někteří dnes jsou schopní tvrdit, že se tak nedělo a všechno bylo jinak.
Chápu východní Němce, kteří po pádu zdi, podobně jako u nás po listopadu, nevěděli moc co se sebou, proti jakému zlu se vymezit, když všechno, co do té doby bylo, zmizelo a začalo se objevovat v jiných podobách. A vysvětlujte toto někomu ze západního Německa. Takže chápu i Kašparovu naivitu, snahu všemu a všem vyhovět a výrazně neodporovat.
Moc dobře napsaná konfrontace mezi jinými světy a generacemi.
Tento román skúma niekoľko komplexných tém, vrátane histórie, identity a morálnej zodpovednosti. Autor tu rafinovane vytvára vrstevnatý príbeh, ktorý sa pohybuje medzi minulosťou a prítomnosťou, a ponúka čitateľom možnosť premýšľať nad otázkami viny, odpustenia a dedičstva. Jeho spôsob písania dokáže čitateľa upútať.
Celkovo nás kniha "Vnučka" núti zamýšľať sa nad tým, ako minulosť ovplyvňuje prítomnosť a ako sa môžeme vyrovnať s jej dôsledkami. Je to kniha, ktorá vo mne dokázala zarezonovať svojím emocionálnym a intelektuálnym presahom.
Bavila mě Kašparova trpělivost.
Jak má totiž vaše nevlastní čtrnáctiletá vnučka za vzor "bestii z Osvětimi," je třeba historii dávkovat po kapkách. Pravičácké smýšlení Sigrun bylo místy i vtipné, ale příběh se citlivě dotýká nejen pohledu mladých Němců na stigma národa, ale prostřednictvím náhodných znamení, nedopsaných románů a dobrých lidí... zachraňuje každou duši.
Bylo to prostě okouzlující a poklidné. Nudit se nemáte kdy.
Za mě originální náhled moderní německé historie i současnosti. Ano, možná to pro někoho je moc komplikované a nelogické. Postava Kašpara ale přesně odráží moji zkušenost se starší a střední generací vzdělaných Němců ze Západu. Snaha do všeho se zapojovat, všude možně pomáhat, je jedno, zda v místní nemocnici, v Africe nebo uprchlickém centru. Takže Kašpar je pro mě uvěřitelný hrdina. Co nedokážu posoudit, jsou ostatní postavy – podivně jednající a tajuplná Kašparova žena Birgit, která má celý život před manželem velké tajemství. Neonacistická rodina s Kašparovou nevlastní vnučkou Sigrun. Počítám ovšem, že autor dobře ví, o čem píše.
Kniha mi ledacos osvětlila. Třeba to, proč je neonacistické hnutí u některých vrstev obyvatel v Německu tak populární – jak už to bývá, i zde jde o problémy, které politici nedovedou řešit, anebo se tváří, že dané problémy neexistují. Lidé si vždycky nějak poradí... dokonce tak, že vše zabalí do líbivého hávu pracovitosti, důrazu na zodpovědnost a dalších ctností. Když čtete o Sigrun, asi se neubráníte obdivu, co vše ve svém věku sama zvládá. Říkáte si, že ji rodiče nevychovali úplně špatně... do té doby, než dívka začne s Kašparem diskutovat na téma holocaust... Určitě doporučuji k přečtení všem, kdo se alespoň trochu zajímají o moderní dějiny Evropy a o to, jak se vše, co se událo, odráží v přítomnosti.
(SPOILER)
K autorovi jsem se vracela spíš ze zvědavosti, než z nadšení - co mi může jakožto současný spisovatel a právník nabídnout, když nebudu mít před očima už zpracovaný film (ano, první kniha byl Předčítač).
Mnohem víc pro mě tak vyvstaly idey, názory, kontext s dobou i s historickými událostmi, úvahy... ohromně mě zaujaly a vtáhly. O to víc mě ale zklamával děj, byl nerealistický. Že by hlavní postava zvládala tolik v takovém věku? Že by šli Kašparovi všichni tak ochotně na ruku? Zároveň vývoj a jednání Sigrun byly dost předvídatelné.
Kdesi v půlce jsem měla dokonce pocit, že autor dějem prostě jen tak nezáživně prolétává, aby se tak dostal k další úvahové pasáži.
O přesto byla knížka nesmírně chytlavá a pohltila mě.
Začátek byl pro mě obtížně stravitelný. Kdysi jsem kvůli diplomce musela přečíst Rozdělené nebe Christy Wolfové. Ta kniha nebyla extrémně tendenční, ale naprosto bez života, její hrdinové připomínali podivné loutky, jejichž úkolem bylo dotknout se tématu zdi, která rozdělila německý svět. Jenže těžko veřejně psát o ostnatých drátech pro systém, který vás v nich uvěznil.
A Bernhard Schlink jako by návratem do východoněmecké části Berlína atmosféru toho příběhu převzal. Když se z ní vlastním vyprávěním vymanil a konečně dávalo smysl, proč ji vůbec použil a k čemu se děj ubírá, chytil se naneštěstí do stejné sítě. Protože tak jako Christa Wolf v 60. letech nevěděla, kam se osud rozděleného Německa bude dál ubírat, netušíme ani my, jaký vývoj v současné Evropě nastane.
Autor rozehrál řadu témat a jeho hrdinovi, ani ne tak slabému, jak zkratkovitě navrhuje doslov, ale spíš mírnému a tolerantnímu, jsem přece porozuměla. Ale příběh je pro mě i tak něčím chladný, nebo spíš bezútěšný.
„Vzpomněl si na Pavlovův reflex, pes začne slinit pokaždé, když při úderu zvonu dostane žrádlo, a posléze slinil, i když jen zazněl zvon. Tento podmíněný reflex se zase dokázal odnaučit. Ale jakmile jen jednou dostal žrádlo při úderu zvonu, podmíněný reflex byl silný jako předtím.“
Vnučka je příběh ze současnosti, ale je také o minulosti. Příběh sledujeme z pohledu již sedmdesátiletého Kašpara, kterému zemřela žena a díky jejím zápiskům, se vrací v myšlenkách do mládí. On, původem ze západního Německa zamilovaný do dívky z východního Berlína, které nakonec pomůže i utéct, aby mohli být spolu. Střet dvou naprosto odlišných světů. Ze zápisků své ženy zjistí, že před svým útěkem porodila dceru, kterou zanechala v NDR.
Setkání Kašpara s nevlastní dcerou a dokonce s vnučkou je řekněme zvláštní. Jestliže on a jeho žena, byli každý z trochu jiného světa. Pak rodina nevlastní dcery je ještě větší extrém. Jsou součástí silné neonacistické komunity a asi nemusím říkat, jak vypadá výchova Kašparovy vnučky.
Takže na jedné straně je Kašpar, majitel knihkupectví, vzdělaný a milující hudbu, divadlo a klasické romány. A na straně druhé 14letá dívka, která je silně ovlivněna neonacismem a neuznává nic co není německé, jednoduše řečeno. Dvě rozdílnější osoby byste snad nemohli najít. Bylo zajímavé sledovat jak se jejich světy propojují, poznávají jeden druhého a snaží se předat tomu druhému to co mají rádi. Zároveň samozřejmě narážely na bariéry a naprosto odlišné názory nejen na historii.
Knihu jsem poslouchala a hlavním vypravěčem je Otakar Brousek ml., jeho přednes je úžasný a i díky němu se od příběhu nešlo odtrhnout.
Byla jsem naprosto pohlcená, šokovaná, fascinová. Nevím, jak to popsat. To, čím si prošla ta 14letá dívka je vlastně dost realita. Některé její názory nejsou v dnešní době bohužel ojedinělé. Konec mě trochu zklamal, ale jako celek je to neskutečné.
Už jen popis útěku z NDR stojí za to a šok z toho, co si může myslet dítě o holocaustu je také brutální.
Schlink prostě neumí zklamat. Tahle studie vztahů a zároveň německé společnosti je parádní.
Velmi zajímavý životní příběh. Přiblížení současné německé společnosti. Možnost porovnání vývoje Německa za 60 let.
Román Vnučka začíná jako příběh s častými náměty jako jsou rodinná tajemství a složité mezilidské vztahy, vzápětí se však přidává problematika rozděleného Německa před převratem, politické rozdíly mezi Východem a Západem, následky znovusjednocení a neonacismus.
Hlavní postava románu sedmdesátiletý Kašpar po smrti své ženy objeví její tajemství a zároveň velké trápení. Ačkoli po tom moc toužila, nikdy se neodvážila kontaktovat svoji dceru, kterou hned po porodu opustila. Kašpar najde nejen ji, ale také čtrnáctiletou vnučku. Při vzájemném poznávání dochází ke konfrontaci dvou naprosto odlišných světů. Kultivovaný Kašpar hledá způsob jak změnit názory vnučky ovlivněné výchovou v komunitě neonacistů. Zda zvolí správnou cestu odhalí až dramatický závěr knihy.
Nejde o jednoduchou knihu, ale určitě stojí za pozornost, její četba zasáhne. Lehce slabší byl pro mne pouze střed knihy, kde popis niterných pohnutek aktérů měl za následek trochu stagnující děj.
Hodně zajímavé čtení, co se moderní historie současného Německa týče, zároveň psychologický i dramatický rodinný příběh
Vnučka byla skvělým vhledem do německé historie i současné společnosti. Je to skvělé rodinné drama, které se odehrává na pozadí rozděleného a později sjednoceného Německa. Navíc díky nepřečtení anotace mi kniha otevřela jedno nečekané téma a já toho o Německu asi teď potřebuju číst víc.
Krásný, dojemný a hluboký příběh. Do knihy bylo vloženo spoustu mouder a zajímavých myšlenek.
Opravdu silná a úžasná kniha. Samotný děj je zdánlivě prostý a také nepravděpodobný. Ale autor do něj vložil tolik hodnot, tolik humanismu, tolik dobroty, tolik psychologie a citu Připadá mi to trochu jako nadčasové podobenství souboje dobra a zla. A také zpráva o stavu politického vědomí Němců, zohledňující válku, rozdělení, hrdost a stud a ukazuje, že Němci se se svou historií vyrovnávají různě. Je napínavé sledovat, jak tvárný je mladý člověk, jak vyhodnocuje a vnímá realitu a hodnoty ve kterých vyrostl. A jestli nakonec pochopí, co je normální a správné.
Po dlouhé době jsem si Schlinka užila... Příběh knihkupce Kašpara, který po smrti své ženy hledá její dceru, o níž neměl ani tušení, je silný sám o sobě. Průběžné téma rozdílů mezi způsobem života a myšlením "stoupenců" a potomků Západního a Východního Berlína a snaha postavit mezi nimi most, je strhující a provokativní. Obojí u mne budilo velké pohnutí a různobarevné emoce. A ten jazyk... Jsem ráda, že mám knihu doma a můžu se k ní vracet. Paráda to byla.
Tolik nejrůznějších podnětů a otázek k zamyšlení, ať už se jedná o mezilidské či rodinné vztahy, osamocení ve stáří či společenská otázka rozdělení a znovu sjednocení Německa a jeho obyvatel - k této knize se budu v myšlenkách ještě mnohokrát vracet.
VNUČKA mě překvapila svým jednoduchým stylem nejen vyprávění, ale celkovou jednoduchostí příběhu bez velkých zvratů.
Na celé knize mi vlastně přišel nejzajímavější pohled na Německo, na odbodí NDR a na následky postavení o pádu Berlínské zdi.
Přesto se jedná o zajímavý a lehce psaný příběh, který bych mohla doporučit všem, kdo potřebují podobnou knihu k maturitě nebo chtějí zkusit knihu z nakladatelství Odeon.
Štítky knihy
německá literatura Německo komunismus adopce Německá demokratická republika společenské romány neonacismus prarodiče a vnoučata německé romány
(SPOILER) Příběh o střetu dvou světů - mladých se starými, východu a západu, extremismu a "normálu". Hlavní hrdina, Kašpar, hledá dceru své zesnulé ženy a najde ji jako manželku jednoho neonacisty v alternativní komunitě. Spolu s ní však najde i její dceru, čtrnáctiletou Sigrun, a úskokem se mu podaří si zajistit, že se s ní smí vídat. Sledujeme pak kontrasty mezi světem Sigrun a světem Kašparovým. Jak bude Sigrun reagovat na svět, který se snaží bořit její představy? Podaří se jí z něj vymanit?