Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499022/bmid_nedele-odpoledne-Sgy-499022.jpeg
4
938
938
Každá rodina má své tradice. Některá má navíc i tajemství. Život malého Tea ubíhá v pomalém, ubíjejícím rytmu. Odtažitá a samotářská matka ho vzdělává doma a namísto procházek ho vodí do komunitního náboženského centra. Pod stromečkem Teo vždycky najde jen další díl Káji Maříka. A otec každé nedělní odpoledne někam zmizí. Dospívání však nelze zastavit, a tak i Teova smutná rutina s nástupem do školy a novým kamarádem dostává první trhliny. A s ní i celá rodinná situace, obestřená mlčením, tajemstvím a smutkem. Čím více Teo stárne, tím víc se odtahuje od své rodiny. Ale i jeho vlastní samostatný život je nakonec všechno, jen ne spokojený: je v něm prázdné místo, které potřebuje zaplnit. Neděle odpoledne je příběhem o trápeních a tragédiích jedné rodiny, vyprávěným ze tří perspektiv. Co se synovi může zdát jako vyšinuté, z matčina nebo otcova hlediska najednou dává smysl. Je to kniha o vzájemném míjení i sbližování.... celý text
Přidat komentář
Kniha patří mezi ty, které vás jednoznačně budou vytáčet. Ale našla jsem tam i nějaké vtipné pasáže, respektive spíš černý humor. Ono záleží jakou máte náladu.
Zkrátka rodinné drama s tajemstvím.
Sledujeme život malého chlapce Tea, ze kterého se v průběhu děje stane dospělý muž. Jeho otec každou neděli odpoledne někam chodí a on ani vy netušíte do samého konce kam a hlavně proč? (A to proč jsem jsem si říkala i na konci :D)
Jeho kamarád "Vychcan" má tu přezdívku právoplatně a i když Teovi trochu pomohl, možná by bylo lepší ho nepotkat.
Zajímavá kniha. Děj trochu u druhého úhlu pohledu (matky) ztratí tempo, aby jej pak nabral v o to větší intenzitě. Opravdu poměrně velký čtenářský zážitek plný morálních dilemat, problémů zahalený oblastí psychologie (či spíš psychiatrie?).
#prvniprectenaknihavkvetnu
Čekala jsem, že kniha bude stejně dobrá jako Houbařka, ale bohužel nebyla. Začátek dobrý, námět taky, ale nějak se to vleklo a úplně mě to nebavilo. Až konec knihy, kde se vše vyjasní co a jak se stalo, byl dobrý.
Způsob psaní Viktorie Hanišové mě moc nevyhovuje. Velmi si cením námětu knihy, který si autorka zvolila. První část má velmi hrubý argot a rozumím tomu, že chce spisovatelka přiblížit mluvu občanů, kteří se ocitnou na dně. Druhá část knihy je naprosto čtivá. Vede k přemýšlení. Je potřeba o věcech, které se staly mluvit.
Kniha je vyprávěná pohledem Tea a jeho rodičů. V první části sledujeme Tea od jeho dětství - dětskýma očima sledujeme, jak chodí na vyšetření na psychiatrii, jak z něj matka dělá domškoláka za každou cenu... Tuhle část jsem hltala. Postupem času však, asi od Teových osmnáctin, mi to celé přišlo takové ploché, šup šup, ať už jsme dál... Chápu konec této části, ale asi k němu mohlo dojít i o pár let dříve. Kapitoly matky a otce pak jsou vysvětlením všeho, co padlo předtím. Otevírá se nám život matky, která se chová tak, jak by se matka chovat neměla, a to z extrému do extrému... A pohled otce už jen domaluje poslední tahy. Až na tu kostrbatou část z Teovy dospělosti, je to povedená kniha.
(SPOILER) První dvě třetiny knihy jsou hodně dobré. Perspektivy rodičů, které se objeví v poslední části, jsou příjemným oživením, autorka ale zároveň uklouzla k příliš polopatickému vysvětlování a na konci z té počáteční podivnosti moc nezbyde (byť uznávám, že je to přirozený vývoj vyprávění).
Málem mě odradil zvláštní začátek, ale jsem ráda, že jsem vydržela. Nádherná kniha.
Asi se budu lišit v komentářích s ostatními čtenáři, ale mě kniha napřed bavila, čekala jsem tam něco tajemného v pozadí, těšila jsem se na závěr, kterým se konečně dozvíme, co se děje v “neděli odpoledne. Závěr mě ale lehce zklamal. Myšlenka dobrá, zajímavě nastiňující, jak mohou být životy různých lidí nešťastnými náhodami tak zničeny a v rámci rodin i provázaně. Nicméně přišlo mi to celé trochu hůř uvěřitelné.
Přesně jak píšou ostatní, nejdřív jsem se nechytala a říkala si, že ji snad ani nedoctu. Jenže pak se to rozjelo a po přečtení častý z pohledu matky a otce vše najednou začalo dávat smysl.
Smutné co vše může způsobit způsob výchovy a jaké stigma si sebou pak neseme celý život.
Na začátku jsem knihu moc nechápala, ale postupně mě absolutně pohltila a bylo to skvělý! Ale strašně smutný a silný.
Ano,máte pravdu, mnoho vulgarity, hnusné chování k rodičům, všechno,co nechceme,aby naši potomci dělali a tajně doufáme, že to fakt nedělají...ale ono to tam prostě patří, bez první části, kdy mě Teo fakt s..l, bych nemohla po druhé a třetí sedět téměř s otevřenou pusou a prostě jen vstřebávat to rozuzlení,které přesně do sebe zapadlo a bylo to jak pecka palicí do makovice. Jo, a ta poslední hvězda je za Barbánka,na kterého jsem úplně zapomněla a kterého mi autorka vrátila zpátky do života
Co napsat k této knize...autorka měla dobrý nápad,ale styl, jakým to podala a to hlavně první část knihy je pro mě nepřípustná.. až mi nebylo dobře z toho, jak sprosté to bylo.. mám pocit, že dneska, když není v něčem aspoň pár sprostých slov, tak to není in... Takže ubírám jednu hvězdu za tu první část.
4,5* Další kniha z pera autorky, která mě vždycky dovede svým námětem překvapit a následně především zaujmout a nepustit, dokud nedočtu. Další ze skvěle zpracovaných knih, kde si nejprve čteme (nejdelší část knihy) pohled syna, následně matky a nakonec otce, kde se kruh uzavře. Největší sdělení, které podle mě kniha předává, je, že spolu stále nedovedeme komunikovat. Upřímnost a otevřenost by tady byla velmi žádoucí a účinná. Na druhou stranu všechny hlavní postavy měli své nelehké osudy, takže bojovali často sami ze sebou či se svými "démony". Knížku moc ráda doporučím, je to opravdu um takto napsat knihu.
První setkání s autorkou , ale i přes poměrně vysoké hodnocení , byla to velmi zvláštní kniha, plná vulgarismů, kterou jsem nebyla schopná dočíst.
Každá autorčina kniha se bude srovnávat s Houbařkou. A žádná už třeba jejich kvalit nedosáhne. To je naneštěstí i tento případ. Přitom ten začátek sliboval něco na podobné úrovni. Bohužel od Teových 18. narozenin přijde zlom. Zatímco do té doby je čtenář vtažen do jeho prožitků a názorů, od tohoto okamžiku se jedná jen popisný styl. Trochu to zvedne začátek matčina příběhu, ale pak až do konce knihy zase spíš jen popis.
Spoiler:
Takže zůstává jen jedna otázka - je Teo vrah?
Zpočátku jsem si myslela, že to kvůli stylu psaní vzdám - ještě, že jsem to neudělala! Nakonec jsem totiž musela uznat, že krásně vystihoval jednoduchost hlavní postavy. Všechny tři části vyprávění byly zajímavé, ať už matčino mládí a uvíznutí v sektě, nikdy nic neřešící otec, který každou neděli odpoledne někam zmizí, tak i samotný život Tea, nehledě na jejich společné velké tajemství. AHA moment přišel docela brzy, nepokazil však dočtení k oficiálnímu rozuzlení.
Začátek knihy byl výborný, pak mě styl vyprávění a celkově děj spíš znechucoval a těšila jsem se až první část skončí. Druhé dvě části se mi ale líbily, možná mohly dostat víc prostoru. Celkově kniha dost temná a depresivní.
Štítky knihy
sekty česká literatura rodina tajemství psychologické romány české romány
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Kniha tíživá, jako nedělní odpoledne. Já mám Viktorii Hanišovou ráda a ani v této knize mě nezklamala.
3 kapitoly - syn, máma a táta. Syn je nejdelší, vlezl mi pod kůži. Proměna malýho kluka v dospěláka je zastřená v úzkostným a depresivním podání. Teo s matkou chodí do jakési náboženské komunity, trpí úzkostmi (on nebo matka?) potkává kamaráda Vychcana a neustále se ptá, proč otec každou neděli odpoledne odchazí.
Může se zdát, že kapitola o matce trochu ztrácí tempo, ale spíš naopak. A ta o otci je pomyslnou třešinkou celýho příběhu. Zjistíme, kam a proč otec v ty neděle teda s neústupnou pravidelností jezdí?
Za mě teskná, melancholická a výborná záležitost.