Rekonstrukce přehled
Viktorie Hanišová
Přežít ještě neznamená žít „Narodila jsem se, když mi bylo devět let, deset měsíců a sedm dní,“ začíná své vyprávění Eliška, hrdinka románu Rekonstrukce. Eliška nyní přebývá v tichém domě své zapšklé tety a její život nikoho nezajímá. Nebo to tak alespoň vypadá, soudě podle opatrných reakcí všech okolo. Eliška se zrodila z vraždy. Matka zabila jejího mladšího bratra a následně i sama sebe. Do té doby přitom vedli průměrný život, v němž nic nenasvědčovalo nadcházející tragické události. Nenašel se ani žádný dopis na rozloučenou, svědkové posledního dne zamlklé matky s dítětem si pořádně ničeho nevšimli. Eliška proto vyrůstá s desetiletou prázdnotou místo dětství, kterou se v dospělosti rozhodne objasnit. Proč to matka udělala? A proč ji nevzala s sebou… V pořadí třetí román úspěšné prozaičky Viktorie Hanišové je o přitažlivosti prázdných míst, o podmanivosti pádu do temnoty. Občas stačí málo, třeba snaha najít životní rovnováhu — a člověk se znenadání kýve nad propastí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Rekonstrukce. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (416)
(SPOILER)
Přiznám se, že jsem po přečtení nalomená - začátek byl úžasný a kniha mě chytla. Potřebovala jsem vědět, jak to dopadne a hlavou se mi honilo, proč se to všechno v knize stalo a třeba to nakonec bylo jinak a matka to neudělala.... Najednou v půlce přišel zlom, jak tu mnoho čtenářů píše a přijde mi, že se to nějak celé zvrtlo. Konec zvláštní a vlastně ho asi nechápu. Na tuhle knihu jsem se opravdu moc těšila a teď nějak nevím, co říct. Přišlo mi to jako směsice povídkové knihy paní Hanišové o sebevraždách a evidentně i hodně čerpala z knihy pana Mareše o vyšetřování vražd.
Oceňuji výběr tématu vzpomínek a jak si s námi může mysl hrát.
Ale jak to vlastně dopadlo a co mělo být řečeno koncem nechápu...
Elišce se v deseti letech celý život převrátí naruby. Její matka zabije jejího bratra i sama sebe, otec se zhroutí, a Eliška je adoptována nemluvnou tetou. Nyní, o deset let později, se Eliška dává do pátrání, co se tenkrát vlastně přihodilo, a proč hrůzný čin její matka provedla. Existoval k tomu nějaký důvod, nebo se to celé přihodilo jen díky nějaké psychické poruše...
S knihou jsem to měl jako na houpačce - poutavý začátek, který sliboval zajímavé pátrání po tom, co, proč, jak. Prostředek knihy mi přišel trochu jako z pera středoškoláka, který píše svůj první sloh - ale možná to byl od autorky pouhý záměr, aby ukázala rozpolcenost duše hlavní hrdinky (a nebo jen autorka chtěla, aby kniha byla o něco delší, a tak do prostřední části šupla cokoliv, co jí v tento okamžik napadlo). Několikrát jsem měl chuť knížku odložit, ale nakonec jsem se přemohl a dočetl ji - a ze samotného závěru jsem i nejsem zklamán. Sice to byl od autorky trochu "podraz", ale na to už jsem z knih a filmů zvyklý, že když se neví kudykam, tak se závěr nechá otevřený.
Související novinky (2)
50 nejčtenějších knih minulého roku (2019)
27.02.2020
Knižní novinky (18. týden)
28.04.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Rekonstrukce v seznamech
v Právě čtených | 17x |
v Přečtených | 2 225x |
ve Čtenářské výzvě | 465x |
v Doporučených | 51x |
v Knihotéce | 379x |
v Chystám se číst | 569x |
v Chci si koupit | 110x |
v dalších seznamech | 13x |
Štítky knihy
sebevražda rodinné vztahy psychologické romány posedlost psychická traumata rodinná tajemství vyrovnání se s minulostí ztráta blízkých
Autorovy další knížky
2018 | Houbařka |
2015 | Anežka |
2019 | Rekonstrukce |
2020 | Dlouhá trať |
2022 | Neděle odpoledne |
Zajímavé téma, příběh se četl dobře. Jen škoda toho rychlého a otevřeného konce.