Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499022/bmid_nedele-odpoledne-Sgy-499022.jpeg
4
952
952
Každá rodina má své tradice. Některá má navíc i tajemství. Život malého Tea ubíhá v pomalém, ubíjejícím rytmu. Odtažitá a samotářská matka ho vzdělává doma a namísto procházek ho vodí do komunitního náboženského centra. Pod stromečkem Teo vždycky najde jen další díl Káji Maříka. A otec každé nedělní odpoledne někam zmizí. Dospívání však nelze zastavit, a tak i Teova smutná rutina s nástupem do školy a novým kamarádem dostává první trhliny. A s ní i celá rodinná situace, obestřená mlčením, tajemstvím a smutkem. Čím více Teo stárne, tím víc se odtahuje od své rodiny. Ale i jeho vlastní samostatný život je nakonec všechno, jen ne spokojený: je v něm prázdné místo, které potřebuje zaplnit. Neděle odpoledne je příběhem o trápeních a tragédiích jedné rodiny, vyprávěným ze tří perspektiv. Co se synovi může zdát jako vyšinuté, z matčina nebo otcova hlediska najednou dává smysl. Je to kniha o vzájemném míjení i sbližování.... celý text
Přidat komentář
Zpočátku jsem si myslela, že to kvůli stylu psaní vzdám - ještě, že jsem to neudělala! Nakonec jsem totiž musela uznat, že krásně vystihoval jednoduchost hlavní postavy. Všechny tři části vyprávění byly zajímavé, ať už matčino mládí a uvíznutí v sektě, nikdy nic neřešící otec, který každou neděli odpoledne někam zmizí, tak i samotný život Tea, nehledě na jejich společné velké tajemství. AHA moment přišel docela brzy, nepokazil však dočtení k oficiálnímu rozuzlení.
Začátek knihy byl výborný, pak mě styl vyprávění a celkově děj spíš znechucoval a těšila jsem se až první část skončí. Druhé dvě části se mi ale líbily, možná mohly dostat víc prostoru. Celkově kniha dost temná a depresivní.
Zvláštnost a jinakost knihy mě ze začátku velmi odrazovala. Obecná čeština, žádné uvozovky, divné postavy...
Jenže pak mi to celé došlo, poslední stránka přečtená a poslední část skládačky byla na svém místě.
Od autorky jsem již četla její knihu Houbařka a tak jsem očekávala, že příběh bude hutný a neveselý.
A to se také splnilo.
Osud rodiny vsazené do doby nedávné, kterou máme všichni v paměti, Vás nenechá knihu odložit. Postupným vyprávěním a odkrýváním příběhu jednotlivými členy této rodiny se dostaneme k tajemství, o kterém se nemluvilo. Ačkoliv žili jako rodina, byl každý ve svém trápení sám a hledal pomoc, jak uměl, matka v sektě, otec v práci a nejhorší ze všech mi přišel život jejich syna Tea.
Rozhodně doporučuji, i když Vás to rozseká!
Pokud máte dojem, že nemluvit o problémech se vyplatí, tak si dejte tento příběh. Pokud máte dojem, že je v pořádku být v sektě, dejte si tento příběh. A sakra, chlapi, je v pořádku být v práci úspěšný, ale chce to tu angažovanost ukázat i v rodině. Autorka si, jako obvykle, vybrala hutné téma, kdy jeden problém vede k dalšímu a dalšímu a pak už to jede jako lavina. A přitom stačí mluvit a zároveň i naslouchat. U knihy je výborné, že postupně vypráví všichni z rodiny. Nejprve Teodor. Ten mluví krutopřísně pubertálně a jak s ním jde čas, mluví stále stejně vulgárně, nespisovně a nedostudovaně. Ten jazyk ho vystihuje lépe než všechny činy. Dalším vypravěčem je jeho matka.Teo nám nastínil situaci v rodině, matka nám dá dílky do mozaiky, proč se, co děje a jak snadno člověk najde pochybné štěstí v sektě. A nakonec táta Jindřich. To je snad nejsmutnější figurka. A až ten nám poví, kam každou neděli mizí a co má rodina za kostlivce ve skříni. Tady je to vtipně myšleno obrazně i doopravdy, protože Teo má ve skříni kamaráda Hyna. Čtení to nebylo veselé, ani chvilku. Pokud máte náladu na splínek, tak doporučuji.
Tato kniha se mi ze všech knih, které jsem od této spisovatelky četla, líbila nejméně. Hlavně kvůli první části, která je podána z pohledu Tea. Je napsána slangem a to mně strašně vadilo. Spíš snesu nářečí, ale takhle nespisovnou mluvu ne, rve mi to uši. No, při čtení asi spíš oči....
Ale protože jsme byla zvědavá, jak vše dopadne, odhodlala jsem se k dalšímu čtení. Pak už se to četlo dobře, pokud se tak dá nazvat depresívní čtení o matce uvíznuté v náboženské sektě a nemastném neslaném otci, který se v neděli odpoledne ztrácí neznámo kam.
První část vyprávějící Teodora jsem preskakovala, to mi neslo. Matku a otce jsem zhltla. Jako celek výborný, jak událost ovlivní celou rodinu. Byla jsem pak u Milohlidky v Jičíně fotit knihu a dost mě mrazilo.
Totálně depresivní kniha. Zvláštní syn, psychicky narušená matka, nic neřešící otec, kostlivec ve skříni Hyn a záhadné nedělní odpoledne. Možná jsem čekala vše, ale tento konec určitě ne. Krásné vysvětlení chování rodičů a nedělní záhady. Skvělá kniha.
Každá rodina žije svůj život a má svá menší nebo větší tajemství. Tady jde spíše o drama. Kniha je rozdělena na tři části. Menší prostor je věnován otci a matce, největší jejich synovi Teovi.
Otec - pracující člověk, možná trochu flegmatik, ale pro Tea s velkým tajemstvím. Kam se tatínek vytratí každé nedělní odpoledne a proč se o tom nesmí mluvit.
Matka - její traumata z dětství se prolínají do dalšího života, je to náboženská fanatička. Navštěvuje se synem náboženské centrum - sektu, vychovává Tea a jelikož je "divný" a nechodí do školy, tak se s ním učí doma. Je neustále s ním, ovlivňuje ho a vyžaduje neustálý dohled.
Syn Teodor - jemu je zde dán největší prostor, jelikož na něm se vše podepisuje. Doma má ve skříni fiktivního kamaráda Hyna. V centru poznává kamaráda Vychcana, až později se projeví dosah tohoto seznámení. Na druhém stupni už chodí do školy a jeho život pokračuje přes pubertu až do dospělosti a.....
Autorka zde otevírá témata, jako jsou traumata přenášená z dětství, jak ovlivňují další život nejen jich, ale i těch, s kým žijí. Absolutní nedostatek komunikace a zatajování. Vše časem vyjde na povrch, tak jako i tady, se Teo doví, kam chodil v neděli odpoledne jeho otec.
Dostala mě věta - Moji rodiče mi pouze předali genetickou informaci, jinak s nima nemám už nic společnýho...........
Je mi líto těchto dětí, protože, jestli budou mít ony své děti, udělají většinou stejnou chybu a je to neustálý kolotoč.
Poslechnuto jako audiokniha. Moc pěkně podané, napínavé až do konce. Pohled tří lidí jedné rodiny na uplynulé události. Mě se to moc líbilo a doporučuji. Krásně namluveno panem Kaňkovským, Vlasákem a paní Kaplanovou.
Knihu i spisovatelku jsem objevila náhodou. Hledala jsem příběh vyprávěný z více perspektiv. První část je napsaná z pohledu Tea, kluka, který nechodí do školy, nemá žádné kamarády, doma ho učí jeho nábožensky posedlá matka. Členem rodiny je i otec, ale ten tráví většinu času v práci a k tomu každou neděli odpoledne někam záhadně mizí. Další část vypráví matka a nakonec otec. Bylo to hodně smutné čtení, ale nedá se to moc odložit, dokud se nedozvíte všechna rodinná tajemství.
Četla jsem Hanišové Houbařku, která byla top, takže očekávání byla veliká, nicméně top kvalit Houbařky toto dílo za mě nedosáhlo. Kniha se mi určitě líbila, nuti Vás číst od začátku do konce v jednom kuse, zvědavost jak to dopadne, kam otec v neděli chodí..Nemám problém, že je to kniha depresivní, naopak čtu také ráda. Vulgární mluva mě nijak nerušila. Moc se mi líbila kapitola Matka i Otec. Se synem Theem jsem měla problém..Začátek, popis běžného života Thea..hodně temné, studené až přepálené...sekta, hodně divná rodina..Po nástupu Vychcouše za mě rychlý, divný sešup k "normálu" flákání školy, hulení za školou, doma hraní PC..pak útěk, kde se autorka zase snaží udělat z Thea "divnouse" jako dospělák, který byl x hodin na netu, neví co je Starbucks atd.? V práci přitom působí normálně. Pak po opětovnému nástupu Vychcouše je zase za zlouna. Dobrá..ale proč pak ta morální kocovina, že v podivném podnájmu, který se Theovi nijak nelíbil bylo lépe? Nějak jsem nepochopila po čem vlastně hrdina touží, co si přeje. Za mě nelogický vývoj, nedotažený...Ten závěr poměrně zajímavý, ale taky jsem čekala větší pecku.
Depresivní příběh rodiny ze tří pohledů, syna Teodora, matky Maričky a otce Jindřicha. Nejdříve jsem Tea za jeho pobožnou matku litovala a jeho životní etapa s Vychcanem mě vůbec nebavila, ale těžko se dá soudit dokud se nezná celá skutečnost, smutný osud a rodinné tajemství....
Připravte se na hodně depresivní čtení. Příběh z pohledu syna, matky a otce vám nechá nahlédnout do jedné obyčejné rodiny, jejíž život se však vlivem událostí, a to i těch politických, naprosto zhroutí. Na vině však nejsou jen ty vnější události, ale především vnitřní svět každé postavy a nekomunikace mezi nimi. Na mě kniha působila jako děsivý thriller o tom, jak to dopadne, když se problémy zametají pod koberec, když se nemluví o tom, co a proč se stalo, jak se na věc díváme, jak se cítíme, když nechceme, aby nám druzí porozuměli.
Jednu hvězdičku ubírám jen za tu příšernou mluvu v první části, která se mi i na dospívajícího kluka zdála přehnaně hrubá a na tak strašné pravopisné chyby se prostě nemůžu dívat. Chvílemi mi to přišlo až dost rozvláčné, než jsme se konečně dozvěděli, co se celá léta a proč vlastně dělo každou neděli odpoledne.
Nesuď člověka za jeho činy, když neznáš jeho příběh.
Tohle bylo hodně dobré, silné, možná nejsilnější z dosavadní tvorby. Titul si rozhodně zaslouží nějaké ocenění.
Knížku jsem si pořídila na základě nějakého žebříčku tady na Databázi knih - nejčtenější knihy nebo tak něco. No už na první stránce jsem ji měla chuť odložit kvůli pro mě nepřijatelnému stylu psaní (cejtim, držim, mokrýho studenýho kormidla, černý nacucaný mraky...). Znovu jsem se podívala na hodnocení a rozhodla jsem se tomu dát šanci, zejména kvůli názvu knihy, protože i u nás má neděle odpoledne svou tradici. Naštěstí ne zastřenou takovým tajemstvím. No, přečíst jsem to přečetla, když jsem překonala prvotní šok z toho čecháčského (čecháčskýho) stylu spojeného se slangem a vulgarismy... Ale další knížku si už od této autorky nepořídím a tuhle pošlu o dům dál.
Moje třetí kniha od Hanišové a zatím za mě nejlepší, opět jsem ji přečetla jedním dechem. Příběh jedné rodiny, Teodora a jeho rodičů. Kniha je rozdělena do tří částí, pomalu se před námi rozvíjí příběh chlapce s mateřským znaménkem na oku. Bylo to napínavé, strukturované, děj se stupňoval, postupně vyplývaly na povrch nové skutečnosti a mohla jsem si tvořit mozaiku rodinného osudu.
Kniha mě hrozně bavila, líbily se mi pohledy syna, matky a otce na nedělní odpoledne. Jazyk knihy mi krásně dokresloval postavy. Nakonec je opravdu těžké postavy litovat, když svou vlastní vinnou a chováním měli svůj osud. Určitě knihu doporučuji přečíst, příběh je svižný a nakonec Vás donutí se zamyslet nad vašim chováním a komunikací s vašimi blízkými.
Kniha nebyla špatna, ale asi bych pro ni nesáhla, nebýt čtenářské výzvy. Kniha se četla celkem dobře. Bylo pro mě překvapením, že pak v knize byl příběh vyprávěn z pohledu i matky a otce. Tudíž aspoň čtenář mohl pochopit nějaké situace. Každopádně jak už tu někdo psal přede mnou, po dočtení knihy mám spoustu dalších otázek.
Štítky knihy
sekty česká literatura rodina tajemství psychologické romány české romány
Autorovy další knížky
| 2018 |  Houbařka |
| 2015 | Anežka |
| 2019 |  Rekonstrukce |
| 2020 | Dlouhá trať |
| 2022 | Neděle odpoledne |
Každá autorčina kniha se bude srovnávat s Houbařkou. A žádná už třeba jejich kvalit nedosáhne. To je naneštěstí i tento případ. Přitom ten začátek sliboval něco na podobné úrovni. Bohužel od Teových 18. narozenin přijde zlom. Zatímco do té doby je čtenář vtažen do jeho prožitků a názorů, od tohoto okamžiku se jedná jen popisný styl. Trochu to zvedne začátek matčina příběhu, ale pak až do konce knihy zase spíš jen popis.
Spoiler:
Takže zůstává jen jedna otázka - je Teo vrah?