Martina Hynková Vrbová

česká, 1971

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Žiju bez dětí - Martina Hynková Vrbová

Moderátorka ČT Martina Hynková Vrbová v průběhu dvou let vyzpovídala bezdětné ženy různého věku, povolání i zájmů. Vznikla tak fascinující mozaika příběhů, kter... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Žiju bez dětí

„Čekala jsem poněkud hlubší uchopení tématu bezdětnosti, většina rozhovorů vlastně jen popisovala život a názory respondentek, bez nějaké hlubší reflexe ústředního motivu. Snad kromě prvního a posledního rozhovoru, které šly na hloubku. Redakční zpracování knihy není na příliš vysoké úrovni, občas to je jen jako přepsaná přímá řeč, text obsahuje i chyby.“... celý text
— marca_m

---

Žiju bez dětí

„Toto téma je mi blízké, proto jsem se pro knihu rozhodla. Příběhy jsou různé a člověk opravdu nikdy neví, co mu osud do cesty připraví za překážky. Asi nejvíce mě zaujal příběh nejstarší ženy v knize, u které jsem obdivovala přes životní úděl její neutuchající optimismus a chuť do života, že se dokázala se vším smířit a získala neuvěřitelný životní nadhled. Knihu doporučuji nejen bezdětným ženám.“... celý text
— Vallera

---

Žiju bez dětí

„Životní příběhy žen, které z různých důvodů nemají děti. Spíše, než že by nechtěly, tak jim to v rámci okolností nevyšlo a hodně z nich pořízení potomka, byť již v pokročilém věku, nevylučuje. Za mě je to něco trochu jiného, než jsem očekávala, každopádně některé životní příběhy byly celkem zajímavé, třeba ten ženy, která pracovala pro luxusní módní značku, bezdětné Romky či vzpomínky 95ti leté paní.“... celý text
— lenny0753

---

---

Žiju bez dětí

„Já mám děti, jsem za to moc ráda a chtěla jsem si přečíst knihu o ženách, které je nemají a co je vedlo k tomu rozhodnutí, na které má každý právo a rozhodně si do toho nemá od nikoho kecat. Námět super, ale zpracování dost pokulhává. Přepis rozhovorů se mi zdál doslovný, takže se dialogy špatně četly. Výběr žen nepokládám vůbec za šťastný, polovina z nich tíhla k ezoterice a byla podivně trhlá. Dále tam byl lesbický pár, který měl mezi sebou věkový rozdíl jedné generace, což bylo dost zarážející a jejich výpovědi také. Čekala jsem "normální" ženy, které zkrátka necítí potřebu mít děti. Abyste mě špatně nepochopili, proti lesbám vůbec nic nemám. Spíš nechápu, proč autorka zvolila samé extrémy? Proč nenašla nějaké obyčejné ženy, se kterými se hodně žen může ztotožnit? Takhle to vypadá, že takové ani neexistují. Pak tu jsou samozřejmě ženy, které děti mít nemohly (čti jedna) - hned ten první a byl fajn. Ještě mě trochu mrzí, že třeba autorka se nesvěřila se svým příběhem. Celkově mě tyto životní výpovědi nudily a přišli nezajímavé, také se často přeskakovalo tématem sem a tam.“... celý text
— lulucinax

---

Žiju bez dětí

„Za mě zklamání. Na knihu jsem se těšila a byla zvědavá na důvody a příběhy žen, proč ty děti nemají. Sama jsem dlouho nevěděla, jestli dítě někdy budu chtít. Spíš jsem se klonila k tomu, že dítě mít nechci, necítila jsem se jako mateřský typ. Když se někdo nad miminkem rozplýval, tak jsem protáčela panenky, ale plynul čas a nakonec jsem se dostala do bodu, kdy jsem cítila, že takhle žít nechci a o to víc jsem byla na knihu zvědavá a měla zájem si ji přečíst. Ale kromě prvního rozhovoru, který mě skutečně zaujal (věnoval se ženě, která si dítě moc přála, ale nemohla jej mít) to byla jen nuda a esoterika. Velká část rozhovoru se vždy věnovala životě té dané ženy, jak se seznámila s partnerem/partnerkou, o jejím životě, práci.. to je sice hezký, ale kvůli tomu jsem to číst nechtěla. Mě zajímaly reálně ty důvody nebo jak se s tím srovnaly, což tam bylo uvedeno letem světem, mnohdy na jedné stránce a následně se už věnovaly jinému tématu. Za mě by bylo zajímavější, kdyby tam bylo víc rozhovorů s ženami, které děti chtěly, opakovaně se snažily, ale nikdy jim to nevyšlo. A vím, že slovo zajímavější je v tomhle kontextu debilní. Ta skutečnost není zajímavá. Je smutná, zoufalá, ale právě proto by to mohlo být pro někoho přínosnější, přečíst si, jak tím ženy procházely a jak se s tím srovnaly. Zbylé rozhovory pak o ženách, které ty děti prostě nechtěly a opravdu se věnovat tomu důvodu. Já to tak hodnotím jako zklamání roku.“... celý text
— VeruHoráková

Žánry autora

Literatura faktu Literatura česká Příběhy

Štítky z knih

Hynková Vrbová je 3x v oblíbených.