Osmý život přehled

Osmý život
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537575/bmid_osmy-zivot-663251b7d6ed0.jpg 5 535 535

Strhující příběh o lásce i nenávisti, o vzestupu a pádu komunismu. Na začátku 20. století se rodinným pokladem jedné gruzínské rodiny stává recept na nevšední horkou čokoládu, který si prapradědeček Nicy přivezl z Vídně. Její konzumace sice mívá tragické následky, ale oni přesto po generace dobrovolně žijí se svým sladkým prokletím. Počátkem nového tisíciletí však Nica přeruší kontakt s rodinou a odstěhuje se do Berlína. Když pak vypukne válka mezi Ruskem a Gruzií, Nicina dvanáctiletá neteř Brilka, která zrovna vycestovala na Západ, se odmítne vrátit do Tbilisi. A právě jí se Nica rozhodne vyprávět pohnutou historii jejich rodiny, odehrávající se napříč Evropou v průběhu bouřlivého dvacátého století. Pozoruhodný příběh, v němž vedle tajemné čokolády hrály stěžejní úlohu především silné ženy, na jejichž bedrech mnohdy závisel osud celého rodu… Mezinárodní bestseller z pera německé spisovatelky gruzínského původu, jehož český překlad se dočkal zaslouženého ocenění. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Host (2020). 4x CD MP3... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: audiokniha , OneHotBook
Originální název:

Das achte Leben (Für Brilka) , 2014


Interpreti: Martina Hudečková
více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Osmý život. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (166)

Martooni
včera 4 z 5

(SPOILER) Mám ráda rodinné ságy a nevadí mi obsáhlé knihy. Ale musím se přidat k méně spokojeným čtenářům, do str. 783 to byla skvělá kniha.

Prožila jsem několik dní s osudem rodiny Džaši.. osudem, který Džašiovým ženám nepřál. Nejvíce se mi do srdce zaryla Kitty, s jejím strašným osudem, kdy brutálně přišla o miminko, o Andra, i o rodinu a vlast.

Ale konec se mi nelíbil, byl zbytečný, utahaný, Nicyn exil mě nebavil. Pro mě kniha skončila na str. 783, když zemřela Daria, když zemřel Kosťa, Nana a Stasie. A Nica se nevrátila.

iška
30.05.2024 5 z 5

Už ani nevím, kolikrát jsem tuto knihu vzala do ruky a vzápětí opět vrátila na regál. Její tíha mě odrazovala. Ale překonala jsem to a jsem za to ráda. Úžasný román. Je škoda, že nejsem sama, koho jeho váha (nejde ani tak o počet stran) odrazuje. Možná mohl vyjít ve dvou svazcích? Určitě by si zasloužil, aby po něm sáhlo víc čtenářů.


lilites
17.05.2024 5 z 5

Něco málo přes 850 stran Gruzínských dějin, dějin prožívaných skrz několik generací rodiny Džaši.. soukromých vzletů i pádů, radostí i bolestí jednotlivých členů rodu a prokletí v podobě čokolády dle rodinného receptu..

MILUJU TO!!!

Tato rodinná sága mě naprosto uchvátila, rozbila a nadchla. Je to vlastně vyprávění tety Nicy pro její neteř Brilku o jejich rodině. O pěti, s Brilkou šesti, generacích a jejich blízcích, žijících po většinu času v Gruzii. Pomalu se dostáváme od r. 1900 do současnosti, příběh je velmi čtivý, má v sobě neskutečné kouzlo a dokáže skvěle upoutat. Je to plné života, emocí, a svou roli hraje i všudypřítomný osud, který se nedá oklamat.. je to skvělé !!!

Líbí se mi, jak nás celým dílem doprovází dějiny Gruzie, vnímáte je skoro až okrajově, ale přitom je to všechno tak moc důležité a díky tomu je příběh ,, kompletní,,. Proplétají se s životy jednotlivých členů rodiny a dotvářejí celou knihu k dokonalosti. Nebo je to naopak a hrozné dějiny Gruzie dotváří tato životem a čokoládovou kletbou zkoušená rodina...

Jsem velmi ráda, že jsem si knihu přečetla a dozvěděla jsem se o dějinách této země. Také jsem si mnoho věcí během čtení dohledávala a někdy se opravdu nestačila divit, o čem všem jsem neměla ani tušení ...

Vřele všem knihu doporučuji..

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (10. týden)

01.03.2020


Citáty z knihy (2)

Můžeš mě navštěvovat ve snech, uděláš to, viď? Budu ti zpívat, zazpívám ti všechny písničky na světě, to bude naše znamení, pak budeš vědět, že tě volám. Ať půjdu kamkoli, vezmu tě s sebou. Budeš vědět, že tam jsem, a já budu vědět, že tam jsi ty. To bude stačit, na jeden celý život to musí stačit. - Kitty Džašiová


Tvořily se ostrovy bezmoci. Stahovala se mračna, obloha pohasla a nabyla barvy chameleona. Vrba na břehu řeky se sklonila níž a hladila zemi, aby ji utěšila: mělo být ještě hůř a příroda se musela vyzbrojit. Ve výmolech ve městě a v dešťové vodě se tvořily malé vrásky, zelené a temné. V hrdlech se tvořily výkřiky, jež bylo třeba spolknout jako hořkou medicínu. Na stěnách se tvořily šedé stíny, přízraky chraplavě šepotaly, nikdo nic neslyšel. Slova se měla ještě po mnoho let rozplývat v ústech. Ještě po mnoho let měly být ulice cítit směšným zoufalstvím, nedůstojným a zrádným. V okapech a prašných koutech domů se formovaly armády neklidhného hmyzu. Syčely a trhaly si křídla na kusy, aby se jim dostalo sluchu, a nikdo si jich nevšímal. Lidem v obličejích naskakovaly skvrny ze vší té potlačované vůle, ze všech zaplašených snů.


Kniha Osmý život v seznamech

v Právě čtených34x
v Přečtených704x
ve Čtenářské výzvě122x
v Doporučených65x
v Knihotéce301x
v Chystám se číst807x
v Chci si koupit145x
v dalších seznamech9x