Chybějící světlo přehled
Nino Haratischwili
Zanechala jsem svou lásku ve světě, který už neexistuje. Ve světě, do kterého se vrátím. Konec dvacátého století se blíží a s ním i odtržení Gruzie od kdysi všemocného Sovětského svazu. V tomto dramatickém období vyrůstají ve tbiliské čtvrti Sololaki vedle sebe Keto, Dina, Nene a Ira, čtyři neskutečně rozdílné, ale nerozlučné kamarádky. Román vypráví o velké první lásce, o násilí, přídělech potravin a o heroinu, jenž zaplavuje zemi a pro některé znamená výnosný byznys, zatímco pro jiné cestu do záhuby. Přátelství čtyř žen se zdá být pevné jako skála — až jej nakonec zničí neodpustitelná zrada a tragická smrt. V roce 2019 se ženy znovu setkají v Bruselu na retrospektivní fotografické výstavě své zesnulé přítelkyně. Tyto snímky vyprávějí jejich příběh, který je zároveň příběhem jejich země. Donutí je odhrnout závoj, který cloní jejich minulost. Po mnoha letech pronikne do stinného světa jejich vzpomínek světlo. Zdá se, že budou moci odpustit.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
Das mangelnde Licht , 2022
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Chybějící světlo. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (22)
Dlouho si budu pamatovat tento román.Příběh čtyř žen a jejich rodin.Revoluce, drogy, násilí, láska a jednou výstavou fotografií se začne odvíjet mimořádný příběh z jedné postsovětské republiky.Velmi doporučuji.
Související novinky (2)
Tajemství domu Thornů, Botanik a další knižní novinky (41. týden)
08.10.2023
Do ráje, Království obávaných a další knižní novinky (35. týden)
27.08.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Chybějící světlo v seznamech
v Právě čtených | 10x |
v Přečtených | 95x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 87x |
v Chystám se číst | 213x |
v Chci si koupit | 51x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
přátelství 20. století 21. století psychologické romány Gruzie společenské romány výstavy a veletrhy německé romány
Autorovy další knížky
2020 | Osmý život (pro Brilku) |
2022 | Kočka a Generál |
2023 | Chybějící světlo |
2022 | Môj nežný blíženec |
Moje první knížka této gruzínské autorky a byl to „těžký kus“.
Rozsah knihy, množství postav (a jejich vzájemných vazeb) i dějů, neustálé vojenské konflikty. Znalost gruzínské historie mi zcela chybí – pro mě začíná a končí vystoupením ze SSSR, jména jako E. Ševarnadze či Z. Gamsachurdia jsem sice slyšela, ale nic bližšího o nich a jejich době nevím. Když jsem četla dvacet stránek denně, začala jsem se ztrácet, takže jsem využila květnového svátečního volna a zvládla jsem zbylou část knihy na jeden zátah.
Ani po dočtení ji však neřadím mezi ty, které bych nechtěla minout. Překladatelka a současně spisovatelka Viktorie Hanišová udělala vše pro hladký průběh četby, smekám, ale já jsem se s knihou prostě potýkala a ne že bychom si „potykaly“.
Každopádně popis gruzínské – převážně mužské – mentality mě docela překvapil, tak nějak se mi vybavovala italská společnost (hlas otce s.36), otázky cti, včetně mafiánských praktik. Dinina životní cesta ve světle řečeného byla obdivuhodná, celá dívčí čtveřice byla velmi nesourodá a přitom soudržná, alespoň do určité doby. Mě ale asi nejvíce oslovily popisy Dininých fotografií, ty bych si opravdu ráda prohlédla; vlastní příběh, resp. osudy jednotlivých protagonistů mě často míjely.
Paradoxně nejvíce mi utkvěly postavičky obou babiček – první babuda Eter, zapálená germanistka, a druhá Oliko, urputná frankofilka, závislé jedna na druhé a na svých věčných jazykových i politických rozmíškách. Kapitola Dvůr a obecně dětství a společné soužití obyvatel jednoho domu ve Viničné ulici byly úchvatné . . .
„Dinino zděšení pramenilo z dechberoucího poznatku, že děti mohou mít i špatnou matku, že láska ne vždy nabízí východisko, že něha nechrání před krutostí světa a že ženy pro jisté muže nejsou ničím víc než pouhým zbožím.“