Bojovali a umírali v Indočíně přehled

12.05.2024

Kapitola o kontextu je bohapustý plagiát, nic víc. Kdyby to docent Opišto uznal, neměl bych s tímhle trotlem problém. Vlastní výzkum pak představuje takovou českou malou domů, kdy autor/blb neumí franinu a vytahal většinu informací z českých archivů. On by to nebyl problém, kdyby uměl řeči a byl schopný vytvořit funkční výchozí platformu o cizincích v cizinecké legii. Takhle dostaneme populárně naučný spisek s mnoha fotografiemi a mnoha doslovnými citacemi, který má charakter blbě napsaných rozsáhlých medailonů. Kdyby autor nedostal za tuhle srajdu na Slezské univerzitě docenturu, byl bych v hodnocení mírnější

04.04.2023

Kniha se věnuje velice zajímavému a v běžném mainstreamu nepříliš známému tématu, což je chvályhodné. Její faktická stránka se asi nedá příliš kritizovat a je i její největší devízou. Člověk po dočtení získá skutečný vhled nejen do života našich indočínských legionářů, ale obecně i do myšlení tehdejších lidí obecně a díky poslední třetině i do fungování tehdejšího československého mocenského aparátu. Moc se mi líbí, jak je kniha střízlivá, nic nepřibarvuje a skutečně se snaží jít přímo k pravdě, jež se v příběhu ukrývá. Negativem je, že některé pasáže skutečně nejsou příliš čtivé, spíše až nudné; to platí především o posledních částech. Nejlepší byl popis samotného operačního nasazení; ten byl poučný a zároveň zajímavý. V kapitolách o repatriaci se nám hezky ukazuje, jak šílený komunistický režim byl; zkostnatělý, pomalý, absurdní a neschopný. Do technokracie měl skutečně daleko. Ono i ty nudnější kapitoly jistě plní faktografickou stránku věci, ale třeba popis vztahů s Vietnamem byl občas vážně těžký. Každému, kdo má rád historii a téma těchto dobrodruhů ho aspoň trochu táhne lze na každý pád Bojovali a umírali v Indočíně s klidným svědomím dpopručit.