ondra295 ondra295 přečtené 218

☰ menu

Goya

Goya 1966, Lion Feuchtwanger
4 z 5

Opravdu krásná kniha, která se velice dobře četla. Samozřejmě je nutno brát s rezervou mnoho historických faktů zde uvedených - Feuchtwanger sice více méně respektuje to, co se v Goyově životě skutečně stalo, ovšem události přeřadil tak, že chronologicky neodpovídají realitě a navíc čisté spekulace do románu vepsal coby jasná fakta. Tuto knihu tedy nelze brát jako bernou minci o Goyově životě, ale spíše jako zbeletrizovaný příběh s motivy jeho života. Každopádně kniha je to ale velice povedená, hodně vypovídá o období napoleonských válek ve Španělsku, o tehdejších poměrech ve vyšší kruzích a o postavení hrozivé inkvizice.... celý text


Červený a černý

Červený a černý 2009, Stendhal (p)
3 z 5

Už dlouho jsem nenarazil na hlavní postavu, která by mi byla tak nesympatická a nepochopitelná, jako byl Julian. Já dovedu pochopit jeho cílevědomost i jeho ochotu jít za vlastním úspěchem přes mrtvoly, ale on všechno dělá neskutečně neefektivně, zmaktovitě a nesmyslně. Kniha je dobrým obrazem francouzské společnosti raného 19. století, ovšem postava, která nás touto společností provází, je neskutečně frustrujícím společníkem. Stejně tak obě hlavní ženské postavy. Zamilovaný jsem ve svém životě párkrát byl, takhle nesmyslně jsem se ale tedy nikdy nechoval...... celý text


Pod kupolí

Pod kupolí 2018, Stephen King
5 z 5

Poměrně často tu čtu kritiku, že kniha je moc dlouhá a King popisoval zbytečně velké množství postav. Ale... to je přesně to, co dělá Kinga Kingem. Právě v zájmu toho, aby co nejlépe popsal to, co za mechanismy se odehrávalo uvnitř ekosystému tohoto malého odříznutého městečka, musel popsat, co za rozličné povahy se v něm nachází. Ano, postavy jsou značně šablonovité a už od začátku tak nějak tušíte, kdo sehraje pozitivní a kdo negativní úlohu. Rennieho seniora i juniora od začátku nesnášíte, Barbieho máte od začátku rádi... Ale moc oceňuji téma, protože King díky tomuto specifickému námětu mohl pracovat s psychologií postav v úplně novém světle. Co se mi moc nelíbilo, byl samotný konec a vysvětlení vzniku Kupole - dovedl bych si představit něco realističtějšího, co by celý příběh trochu neshodilo...... celý text


Akciové investice

Akciové investice 2015, Daniel Gladiš
4 z 5

Dobrá kniha pro ty, kteří o tématu již něco vědí. Autor zde poskytuje nové pohledy a myšlenky na určitá již zažitá dogmata a dává dohromady různé myšlenkové směry ostatních autorů. Jde spíše o knihu pro doplnění znalostí než o něco, co by vám dokonale vysvětlilo fungování akciových investic - některé myšlenky a poznatky jsou tu ale velice přínosné, hlavně ty s důrazem na psychologii investorů.... celý text


Inteligentní investor

Inteligentní investor 2007, Benjamin Graham
4 z 5

Rozhodně ne úplně jednoduchá kniha o investování pro začátečníka a doporučuji začít spíše jinými, pokud ale máte nějaké základní vhled, tato kniha poskytne mnoho látky pro zamyšlení. Většina příkladů je zde staršího data, ovšem poučky obecně stále platí a i to ukazuje, jakým byl Graham vizionářem. Dost často se ale opakuje a hlavní poučky knihy by se daly shrnout do několika málo stránek a jednou větou vlastně jako: "Diverzifikujte, nakupujte pravidelně a nenechte se ovlivnit výkyvy trhu, protože v dlouhodobém horizontu budete vždy v plusu."... celý text


Průvodce pro pasivní investování: Od Rozbitého prasátka

Průvodce pro pasivní investování: Od Rozbitého prasátka 2022, Jakub Dvořák
5 z 5

Opravdu skvělá kniha, která je ideální pro úplné začátečníky. Autor zde srozumitelně vysvětluje, jak fungují akciové trhy a také to, proč se vyplatí investovat především do ETF. Vše navíc doplňuje příklady, osobní zkušeností a také se nesnaží nikomu nic vnutit - nabízí alternativy, které můžete využít dle svých investičních preferencí a cílů. Jde opravdu o dobře zpracovanou knihu, díky které lépe pochopíte, jak celá problematika funguje a budete moci sami začít investovat.... celý text


Odysseus

Odysseus 1976, James Joyce
5 z 5

Bez nadsázky si myslím, že kdo přečte Joyecova Odyssea, přečte už asi všechno. Autor sám se totiž snaží dělat vše pro to, aby knihu nebylo možné dočíst. Každá kapitola je psána jiným stylem, je jinak rozdělena, vyskytuje se v ní jiný jazyk i odlišný vyprávěcí postup. Vrcholem je pak poslední kapitola, která je psána coby nepřerušovaný vnitřní monolog, kde absentuje jakákoliv interpunkce, odstavce, zkrátka cokoliv. Pokud ale zatnete zuby a zvládnete to, kniha sama o sobě má všechno. Nabízí barvité postavy, které mají neskutečné množství vrstev a kromě toho také neskutečné množství myšlenek. Samozřejmě hlubokých. Román je sice plný alkoholiků a smilníků, ovšem ani to Joyceovi nebrání jim do úst vkládat učené myšlenky a dělat z nich nositele nejrůznějších ctností. Autor si se čtenářem rád hraje, nechává ho hádat, nutí se vracet v knize o několik stran zpátky - ale pokud si dáte práci a knihu pochopíte, alespoň tedy z části, čeká vás jedinečný zážitek.... celý text


Labyrint světa a ráj srdce

Labyrint světa a ráj srdce 1984, Jan Amos Komenský
3 z 5

Jde o zajímavé dílo, které rozhodně stojí za přečtení, ale speciálně z dnešního pohledu jsou jisté Komenského postoje až absurdní. Chápu, že mělo jít o jistou metaforu na lidstvo jako celek a autor chtěl především upozornit na negativní aspekty společnosti a na hříchy, které se stávají denním pravidlem - docílil ale především toho, že církevní konzervatismus a zaslepenou víru vyzdvihl nad všechny složky lidské činnosti. Vše je podle autora špatné, jenom bezmezná víra v Krista je správná. Některé pasáže se mi z pohledu ateisty četly skutečně špatně, ovšem je nutno brát v potaz, kdy bylo dílo napsáno. Některé myšlenky jsou zajímavé a i kvůli jazyku stojí za přečtení, ovšem v kontextu dnešní doby je to zcela mimo realitu.... celý text


Otec Goriot

Otec Goriot 2006, Honoré de Balzac
4 z 5

Otec Goriot, Evžen i Vautrin jsou zvláštními postavami. Nutno napsat, že právě Goriot je svým způsobem nejméně pochopitelný a jeho vztah k dcerám je až přehnaný, i když samozřejmě chápu, že jisté přehánění je v takových dílech pro docílení kýženého efektu nutné. Pozitivně bych ohodnotil detailní popisy dobové Paříže, díky čemuž je možné získat lepší povědomí o dobových reáliích. Děj plyne celkem rychle a na krátkém prostoru se toho odehraje hodně - hlavní sdělení je jasné a výsledným efektem samozřejmě je, že Goriota budete litovat, ovšem postavy se chovají značně šablonovitě.... celý text


Božská komedie

Božská komedie 1952, Dante Alighieri
5 z 5

Jde samozřejmě o dílo, které není nijak lehké přečíst. Zároveň je ale jedním z pilířů světové literatury a jeho správné pochopení pomáhá v pochopení mnoha dalších děl významných autorů, kteří z Danta čerpali. Všemu pomáhá krásný český překlad. I pro nevěřícího člověka, jako jsem já, je dílo protkáno moudrostí a některé pasáže jsou tak nadčasové, že dělají z autora skutečně geniálního umělce. Kromě hodnoty umělecké je v díle i mnoho odkazů na reálné události, které ukazují nejen Dantovo neskutečně vzdělání, ale i angažovanost v soudobých italských poměrech. S pomocí vysvětlivek tak jde i o svědectví o době, ve které autor žil, což knize dodává další rozměr.... celý text


Hlava XXII

Hlava XXII 2005, Joseph Heller
3 z 5

Dílo je napsáno opravdu zvláštním stylem a nedá se říct, že by se četlo nějak jednoduše. Samozřejmě má svou hodnotu a autor v něm s nadsázkou ukazuje absurditu válečné mašinérie, ovšem v příhodách hlavního hrdiny je cítit jistá repetitivnost, která celému dílu ubírá na čitelnost. Po pár kapitolách tím navíc ztrácí i vtip, protože všechny nahodilé události jsou spojeny stejným mustrem, který stojí na tom, že většina postav se chová skrz naskrz nesmyslně. Stojí za to přečíst, protože jde o zajímavý pohled na válečné události, ovšem existují i lepší knihy na toto téma...... celý text


Hledání ztraceného času VI. – Uprchlá / Čas znovu nalezený

Hledání ztraceného času VI. – Uprchlá / Čas znovu nalezený 1988, Marcel Proust
5 z 5

Poslední díl celé série, který v originále sestával ze dvou svazků. V první části, tedy Uprchlá, se Proust vyrovnává se ztrátou milované osoby a smiřuje se s tím, co se zpětně dozvídá o jejím životě. Z této části bych vyzdvihl návštěvu Benátek, která je zde popsána opravdu skvěle. Dle zevrubného pocitu autorových pocitů se člověk opravdu cítí, jako by v italském městě byl on sám. Druhá část, tedy Čas znovu nalezen, je spíše takovým zhodnocením změn, které nastaly ve vyšší společnosti po první světové válce - hlavní hrdina je hodnotí spíše jako pozorovatel, nestaví se ani na jednu stranu a vše spíše střízlivě hodnotí. Proust tu tak dokončuje své působivé svědectví o vývoji francouzské aristokracie až po její pozvolný pád.... celý text


Hledání ztraceného času V. – Uvězněná

Hledání ztraceného času V. – Uvězněná 1985, Marcel Proust
5 z 5

Z mého pohledu druhý nejlepší díl této série (hned po tom 2.). Myslím si, že nikdo nedokázal nikdy tak detailně popsat, jak funguje žárlivost a co se při ní odehrává v lidské mysli. Ano, ne všichni projevují žárlivost tak extrémně jako hlavní hrdina, ovšem ten základ je poměrně pochopitelný a obraznost, se kterou to Proust popisuje, je neobvyklá. Autor toto téma poměrně obšírně rozebírá už v prvním díle na příkladu Swanna, ovšem zde se k němu vrací ještě podrobněji - a možná můžeme sledovat určité uzavření dějového kruhu, kdy hlavní postava de facto replikuje příběh Swanna, tedy svého dětského vzoru, a stejně jako on věnuje své srdce dívce, která nejenže nedosahuje jeho společenského postavení, ale navíc ho ani nemiluje nazpátek.... celý text


Hledání ztraceného času IV. – Sodoma a Gomora

Hledání ztraceného času IV. – Sodoma a Gomora 1983, Marcel Proust
5 z 5

Baron Charlus je opravdu zvláštní postavou. Proustovy románové postavy nejsou takřka nikdy černobílé a navíc se v průběhu děje poměrně zásadně vyvíjí - u Charluse můžeme v tomto díle sledovat až do očí bijící kontrast mezi jeho aristokratickou upjatostí a na druhé straně slabostí pro mladé neurozené muže, do kterých se schopen se zamilovat jako patnáctiletá dívka. Zároveň tu Proust poměrně obšírně a originálně popisuje homosexualitu a její úskalí v této době - což je poměrně logické, neboť de facto popisuje vlastní zkušenost, kdy ve svém osobním životě právě s těmito problémy bojoval. Možná i proto z tohoto díla čiší autenticita, která mu dodává jedinečnou atmosféru na normandském pobřeží.... celý text


Hledání ztraceného času III. – Svět Guermantových

Hledání ztraceného času III. – Svět Guermantových 1980, Marcel Proust
4 z 5

Obecně asi nejslabší díl této jedinečné série, ale to rozhodně neznamená, že nejde o hodnotné dílo. Proust většinu tohoto dílu věnuje popisu fungování salónů ve vyšší společnosti, můj problém ale byl především v tom, že nikdo z Guermantových mi nebyl vyloženě sympatický - navíc autor zde dochází až do krajních extrémů své rozvláčné popisnosti, kdy je schopen jeden krátký večer rozepsat na stovce stran. Ano, toto dílo není o ději a především o myšlenkách, ovšem Proust se tu poměrně často opakoval. Přesto nejsem schopen najít dílo, které by podávalo věrnější a živější obraz o francouzské společnosti této doby, proto i přes mé drobné výtky tento díl také stojí za přečtení - ale obrňte se trpělivostí, jinak vám zásadní myšlenky v záplavě slov utečou.... celý text


Hledání ztraceného času II. – Ve stínu kvetoucích dívek

Hledání ztraceného času II. – Ve stínu kvetoucích dívek 1979, Marcel Proust
5 z 5

Ani ve druhé knize této megalomanské série Proust neupouští od svého stylu a velice rozvláčným tempem popisuje veškerá zákoutí mysli protagonisty. Tentokrát se více zaměřujeme na jeho milostná vzplanutí během dospívání, která jsou ale v této kniha výhradně emočního a nikoliv fyzického charakteru. Proust se zaměřuje především na naplňování psychických potřeb, které staví vysoko nad ty fyzické a jeho protagonista tak často zůstává u hlubokých úvah, snů a představ, které zůstanou nenaplněny. Zároveň se mění scenérie, z krásné přírody okolo Combry se přesouváme částečně do Paříže a především do přímořského Balbecu, který svou jedinečnou atmosférou poskytuje dokonalé prostředí pro další vývoj tohoto románu...... celý text


Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových

Hledání ztraceného času I. – Svět Swannových 1979, Marcel Proust
5 z 5

Proust je velice specifickým autorem, se kterým jsem se ještě nikdy nesetkal. Jeho knihy jsou kombinací hluboké sebereflexe, náročných filozofických úvah a především krásného jazyka, kterým je celé jeho dílo protkáno. V první knize člověku samozřejmě nějakou dobu trvá, než si na tento specifický a hodně rozvleklý projev zvykne. Poté ale dává Proust nahlédnout do svého dětství, které z velké části strávil v milovaném Combray (Illiers) a také se zaměřuje na zvláštní postavu Swanna a jeho milostného vzplanutí. Swann sám je velice zajímavou postavou, která částečně definuje obraz francouzské společnosti konce 19. století, kdy se linie mezi aristokracií a buržoazií tenčila postupně mizela. Proustovo dílo je tak i jistou společenskou sondou, která si ale uchovává apolitičnost a filosofický přesah.... celý text


Na východ od ráje

Na východ od ráje 2006, John Steinbeck
5 z 5

Geniální dílo Steinbecka a dozajista jeden ze skvostů světové literatury. Na osudu jedné rodiny tu autor popisuje vývoj americké společnosti od války Severu proti Jihu až po začátek první světové války. I na vývoji postav samotných, i na změnách ve světě kolem nich tak můžeme pozorovat, jak se americká společnost vyvíjela a jak se měnily její hodnoty. Kromě toho je kniha napsána krásným jazykem, ochuzeni nejsme ani o detailní popisy tamních reálií a postavy rozhodně nejsou ploché - naopak, všechny mají mnoho vrstev a mají v sobě něco pozitivního i negativního. Určitě doporučuji k přečtení, jde o krásnou knihu.... celý text


Pýcha a předsudek

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen
4 z 5

Samozřejmě asi nejsem cílovka, ale přesto musím říct, že šlo o kvalitní knihu. Ano, té někdy až naivní romantiky tam na mě bylo možná až moc a celkově to skončilo až moc růžově, ale četlo se to dobře a myslím, že to podalo víceméně věrný obrázek o tehdejší aristokracii, kde největší starostí bylo dobře provdat svou dceru. Myslím, že je dobře občas vystoupit ze své literární bubliny a přečíst si i trochu žánrově odlišnou knihu, jako je tato.... celý text


Velký Gatsby

Velký Gatsby 1991, Francis Scott Fitzgerald
4 z 5

Klasika, která poměrně dobře popisuje jednu specifickou éru v americké historii, pro kterou byl typický rychlý vzestup určité části společnosti a vytvoření nových společenských elit, které potřebovaly dávat najevo své postavení pořádáním okázalých večírků. Gatsby je specifickou postavou, kterou jsem si před přečtením knihy představoval úplně jinak - ve skutečnosti je vlastně strašně nejistý, nestálý a je těžké si k němu najít sympatie. I proto se možná kniha četla hůře, protože jsem se dokázal více vcítit do vypravěče než do samotného Gatsbyho. Celkově ale stojí za přečtení, děj je poměrně zajímavý a jde o kvalitní vhled do téhle éry a části společnosti.... celý text