JaAnička přečtené 491

Černý rytíř 2024, Rina Kent

Tak tohle je bez debat nejlepší díl z celé série. Po předchozí trilogii jsem byla předvědčená, že po další knize nesáhnu, ale slyšela jsem samé kladné hodnocení a rozhodla se tomu dát šanci...a dobře jsem udělala. To, v čem předchozí trilogie tápe, je tu moc dobře vyzdvihnuto a popsáno. Tupé, nesmyslné zvraty, extrémní množství násilí a divný sex...o to všechno současný díl přišel a vše bylo nahrazeno komornějším dramatem...a to je velmi dobře, příběhu to jenom pomohlo. Je to nejdojemnější, nejzajímavější a nejlépe zpracovaný díl. Postavy jsou sice stejní psychopati jako v dílech předchozích, ale tentokrát tomu i dokážete porozumět. Jsou zlomení, zničení a z pocitu bezmoci a flustrace kolem sebe kopou a ubližují sobě i ostatním...stejně jako v reálném životě a stejně jako v reálném životě častokrát narazí na dno a aby přežily, musí se odrazit a plavat. Sledujeme jejich uzdravení, přijmutí sebe sama a lásku, která je jako svit slunce v zamračeném odpoledni. Kim a Xan jsou postavy, o kterých si myslela, že mě nebudou zajímat, ale opak je pravdou, a oproti Elze a Xadenovi, mají charakterističtejší povahové rysy, které je formují do podoby v jaké se nacházejí. Opět tu teda máme tu pasáž o "nahovno bohatých rodičích", ale na to jsem v pohdobných knihách už zvyklá. Byla to emocionální jízda a já jsem se moc ráda stala její součástí.... celý text

Zajatkyně 2024, Sarah Rivens

Když je dark romance tak moc "dark", že už to není romance, ale "svědění", mračení a utrpení. Této knize jsem dávala šanci, anotace zněla superózně, obálka je krásná - zářivá... ale to, co je uvnitř, je neskutečně prázdné... Postavy jsou divné, toxické (což by u dark romance neměl být problém) a nevyvíjí se. Jejich vztah je hnusný, nepříjemný a pro běžného čtenáře absolutně nepochopitelný a odporný (ale vážně...vždyť jí v první kapitole spálil ruku na sporáku...a není hezké, když si z jejího strachu takovým způsobem dělá legraci). Vedlejší postavy už jsou trochu lepší a dostávají i docela přijatelného prostoru. Ale není to...a opakuji ...NENÍ TO ROMANCE...nebyla tam jediná taková ta "šimry šimry scéna", kvůli které to čteme, a to je velmi nevyužitý potencial mafiánské knihy. Navíc hrdinka je hrozná, otravná a (možná) bych ty její záchvaty dokázala pochopit, kdyby se neoháněla tím, že ji ten **** "léčí", protože - holka - neléčí tě, ubližuje ti). Děj je dobrý jenom v akčních pasážích (naháněčky, střílečky, akce atd.), ale zápletky jsou naneštěstí dost předvídatelné a dalo by se z nich vyždímat mnohem víc. A pak je tu samostatná kapitola s názvem "překlad"...už samotný název knihy Zajatkyně je trochu divný a zavádějící (toto odpustím prekladatelce, protože to takto divně může být použito i v originále - ne, pokus o vysvětlení opravdu neuznávám). Co ale absolutně nedávám, jsou slova "zašuškat" a "zcepenět", která jsou používána fakt dost a doslova jsem se na ně stala alergickou (navíc se tam prostě nehodí...). Prostě s politováním musím oznámit, že jsem čekala víc a přitom jsem se nedočkala ničeho.... celý text

Stačí si počkat 2024, Mariana Zapata

Tohle je - doslova a dopísmene - kniha prakticky o ničem. A teď mě neberte špatně, protože Zapatu mám vážně ráda, ale tahle kniha podle mě postrádá mnou tolik oblíbené prostědí vrcholného sportu - jakože ano, Josh sice hraje baseball, ale stále je to jenom spíš taková školní liga - na druhou stranu tu ale chybí takový ten trapný závěrečný zvrat typu "tys mi lhal". Tady ten děj prostě tak nějak plyne a až doplyne, tak skončí. Což je strašně příjemné a odpočinkové čtení, které i přes to všechno řeší velké množství těžkých životních otázek. Postavy jsou přitažlivé, hlavní hrdinka je oprávněně plačka, kterou dokážeme pochopit, a Dallas je až nerealisticky dokonalý, což sice mi trochu vadí, ale přežiju to, protože má krásné zlatavě-oříškové oči. Ano, vím, že každé dítě je jiné, ale nejsem moc předvědčená, že se Lou chová na svůj věk, protože mám pětiletého synovce a dělala jsem několikrát besedy ve školce, takže pár dětí znám, ale upozorňuji, že tohle rozhodně není chyba. Lou je extrémně roztomilá a úžasná postava, kterou máte chuť umuchlat. Ačkoli jsem si spoustu těch Easter eggů užila (jak už narážky na Kulti nebo na Srdcem proti zdi), při čtení jsem si kolikrát připadala jak v mexické telenovele, protože propletenost mexický rodin je prostě ...fascinující. Prostě a jednoduše...Zapata vážně umí. Není to sice moje nejoblíbenější kniha (na piedestálu stále stojí S láskou, Lukov), ale rozhodně se bude řadit k těm povedenějším. Je to romantické, dojemné a příjemně plynoucí. Každá kniha ve své "slow-burnovštině" překonává tu předchozí a časem uvidíme, kde to skončí.... celý text

Ohnivcova dcera 2022, Angeline Boulley

Přejete si nahlédnout do světa indiánské kultury? Tak to je potom tahle kniha přímo pro vás... Já se hrozně omlouvám, ale musím konstatovat, že tahle kniha není pro mě. Tím ale neříkám, že je špatná...jenom je prostě ... zdlouhavá... velké části jsou věnovány právě indiánské kultuře, což je na jednu stranu fakt zajímavé, ale na druhou stranu extrémně zdržující (vzhledem k tomu, že je kniha primarně o vyšetřování případu, který mě ale - bohužel - vůbec nezaujal). Hlavní hrdinka je hrozná, opravdu mě nebaví - a není to tím, že je z jiné kultury, je totiž strašně "dokonalá" (profesionálně sportuje, studuje medicínu, umí vařit dokonalý perník a pálí jí to, i když čtenaři nechápou souvislosti...). Vztah s tím "Jamieim" (?) je za mě nedobře zpracovaný - nulová chemie, divné konverzace, změny chování lusknutím prstu..., ale to odpouštím, protože to (opět) nebyl primární význam knihy. A bohužel mě vedlejší postavy nezajímaly už vůbec...všichni - doslova všichni... se chovaly jako pitomci... anebo umíraly jako na běžícím páse. Chvilkami lákali i na nějaké to "nadpřirozeno", ale ve výsledku skutek utek. A jelikož jsem knihu četla v rámci štafety, musím dát kredit Anastasii, která knihu velmi výstižně popsala jako "indiánský Riverdale" a já s tím naneštěstí musím souhlasit - je to výstižné a trefné. Normálně bych teda řekla, že velmi akční konec tu zdlouhavost napravil...ale opak je pravdou...v konečném důsledku jsem stránky hromadně přeskakovala...škoda.... celý text

Babylon 2024, R. F. Kuang (p)

Historicky magický román o alternativních dějinách oxfordu, v nichž ne všechno, co zdá být pravda, pravda ve skutečnosti je... Rozhodně musím říct, že je to velmi zajímavá kniha...líbí se mi ty poznámky pod čarou a taky ta mystifikace čtenáře je vážně skvěle propracovaná. Kvalitně jsou zpracováná témata otroctví, vykořisťování, rasisimu a podobně...a taky dost oceňuji etymologii jednotlivých slov, ze které jsem si i něco málo odnesla. Postavy jsou zajímavé, zpočátku působí záhadně, ale pěkně se nám všechno postupně objasňuje a my je poznáváme....a začíname je mít rádi. Je pravdou, že kniha nebude úplně pro každého. Častokrát zabředá do filozofie, náboženství/jeho kritiky a nebojí se podívat na všechno i z jiného úhlu pohledu. Někdy obsahuje až extrémně dlouhé vyprávecí pasáže, které zpomalují tempo knihy, a tak se může zdát, že je to nudné. Nečekejte, že bude kniha uhánět, spíše se velmi pozvolna rozjíždí a na konci doslova tajíte dech.... celý text

Mráz 2024, C. N. Crawford

Tohle je velmi zajímavá - leč na poměry fantasy knih - velmi krátká kniha o zlomené víle, které se naskytne druhá šance, a prokletém princi... Nemůžu začít jinak...je to dobrá kniha...má spád, má relativně dobrý děj, přijatelné postavy... Ale bohužel...má jednu velkou chybu...a to je to, že je krátká...ne vážně, autorce se povedlo vytvořit solidní svět, ale bohužel nám o něm nic moc neřekla. Postavy neměly prostor se vyvíjet, došlo tak k tomu, že se prostě neměly rádi a pak byl zlom a pak bylo hotovo...což je škoda, protože jejich společné scény stály za to. A pokud je kniha už v podstatě romantasy, a ta část roman- je takto osekaná...kniha pak přichází o hvězdičky. Stejně tak musím říct, že celá ta část s televizí (a jakože inspirací Hunger games) by byla skvělá, kdyby ji tam bylo víc...a rozhodně by knize neuškodilo, kdyby tam i těch bojů, zápasů a podobně bylo daleko víc. Musím vyzdvyhnout ty dvě kapitoly, které byly věnovány Torinovi, protože nám vlastně nabídli pohled do "zákulisí" světa a prozradili celou tu záhadu...což vedlo k tomu, že jsme byli vlastně chytřejší než hrdinka a ano, je to netradiční a mně se to líbilo. Jenom škoda, že to všechno bylo vyprávěno tak "prostě". Suma sumárum - pokud je to autorčina prvotina, je to absolutně skvělý počin...pokud tomu ale tak není...plus minus 150 stran by knize prospělo.... celý text

Obránce mimo hru 2024, Leah Brunner

Řekla bych, že je to za mě trochu přeceňovaná kniha. Nemůžu říct, že by byla špatná, ale je tak strašně klišé, že už chybí jenom otevřená erotika v poslední třetině a bylo by to komplet. Teď se omlouvám, ale postavy byly za mě nic moc (dejme tomu, že popis psychických problémů je "kůlózní", ale vážně už je dneska v knihách srandart číst o tom, jak mají hrdinové špatný vztah se svými rodiče - popřípadě jsou mrtví?), a taky bych tady asi zapracovala na tom označení "grumpy and sunshine", protože ano, on byl možná trochu nabručený medvěd (což je teda strašné říkat chlapovi "medvěde"), ale v ní jsem to sunshine moc neviděla (když už tak bych čekala trochu více toho optimismu). A také ještě jedna věc...většina psychických problémů, strachu ze samoty nebo problém s otevřením se, se řeší dlouhodobě, člověk musí pomalu, ale tady se - doslova - všechno vyřešilo během jednoho měsíce a láskou, což mě trochu mrzí, ale co už - je to krátká odpočinková kniha, nemůžu čekat hluboké mezilidské drama... Během čtení konce jsem se přistihla, jak nad tím přeslazeným závěrem nevěřícně zvedám jedno obočí a mračím se do knihy. Poslední kapitola to za mě trochu zabila,... celý text

Mrtvá říše 2024, Stacey Marie Brown

Ne nadarmo je standardní počet knih 3... víte proč tomu tak bývá? Protože pak nehrozí, že se děj začne nesmyslně natahovat, kroutit a stáčet do divných skrupulí...a pak lítáte ode zdi ke zdi a prostě tomu přestáváte rozumět. Já se přiznám, že jsem za tu dobu mezi druhým a třetím dílem úplně všechno zapomněla, takže když se navázalo v momentě, co se předtím skončilo...byla jsem zmatená jak lesní včelka (natož abych si vzpomněla na postavy jako např. Birdie). Ano, nepopírám, že kniha je to fakt žhavá, ale čeho je moc, toho je příliš a jejich sex byl popsán takovým způsobem, že mi z těch "hvězdiček" a výbuchů vytekl mozek ušima. (Mimochodem postavy se chovají tak trochu jako nadržené wtf, ale to asi přejdeme...). Jinak konec je srandardně rychlý, otevřený a ve výsledku zmateně nic neříkající...... celý text

Hráč v pokušení 2024, Jennifer L. Armentrout

Žhavá oddechová knížka o muži, jehož jediná vlastnost je sexy tělo a penízky a té "zrzce". Bylo to lepší než jednička? Ano. Mělo to trochu lepší a komplikovanější děj? Ano. Má to zajímavější - leč stejně klišé - zápletku? Ano. Má to postavy, které byste nejraději profackovali, ale zároveň jim fandíte? Ano. Je to mnohem víc erotické než jednička? Ano. Přečetla bych si to někdy znovu? Pravděpodobně ne... Nechápu, jak je to možné, ale autorce se tam podařilo nacpat docela dost zajímavých příběhových linek (včetně náhledu do minulosti atd.) a ani postavy nejsou tak neskutečně plytké jako právě v jedničce (a to má kniha lehce přes 200 stránek). Jediné, co bych vytkla, je to "sportovní prostředí", které mi tam prostě a jednoduše chybělo. Když si vzpomenu sama na sebe ...a jak jsem nadávala na Zapatu...trochu se stydím, protože ona tam z toho sportu dává 1000x víc (tady bylo jenom to, že běhá a že má sexy tělo) a to je škoda. Např...kdyby tam místo tohoto typu klubu na začátku byl nějaký klasický a zbytečně nás neteasovali na BDSM, které tam teda jako "nebylo", ale ty pasáže by věnovali třeba utkání, zranění, reálnému tréninku atd., hned by to vypadalo lépe (jinak je nasnadě otázka...proč to byl vlastně sportovec a ne třeba manažer nebo it-maniak?). Budu se opakovat, ale kniha by zasloužila třeba 50-100 stránek navíc a pak by byla excelentní, protože ano, je to prostý, přímý a jednoduchý erotický román...a to mi ke spokojenosti stačí. Neočekávám víc a ani míň. Jo a ten konec...nebyla jsem si jistá, jestli se mi líbil nebo ne...to ale posuďte sami.... celý text

Mechanika lásky 2023, Alexene Farol Follmuth

Abych se přiznala bez mučení...moc mě to teda nebavilo...možná je to tím, že už jsem na podobně "nevinné" knihy moc hříšná, nebo to taky může být tím, že mi celé to téma vůbec nic neříkalo... Rozhodně ale musím ocenit, že je to asi poprvé, co jsem se s tématem stavění robotů v kroužku mechaniky setkala...(nepočítám knihy od Hazelwood, která popisuje spíš obecně fyziku než "konstruktivismus"). Naneštěstí mám ale několik výtek, které mě - bohužel - nepustí do vyššího hodnocení...1. je to krátké, což automaticky předpokládá to, že postavy jsou vcelku povrchní a jejich "vztah" neskutečně plytký, 2. z té fyzikální části jsem nepochopila vůbec nic...jsem totiž absolutní lajk (který měl fyziku naposledy na střední a pamatuje si jenom e=mc2 a "jablko") a moje představivost v tomto případě strašně selhala, tudíž mi nechtěně utíkala pozornost k např. vaření, 3. je to YA, takže jsem nemohla čekat něco "hlubšího", ale prostě mi nesedělo mnosžtví znalostí, které mají, a to jak se "nevinně" chovají k sobě navzájem, 4. vcelku nevyužité vedlejší postavy... a mohla bych ještě pokračovat, což ale nechci... Každopádně to zakončím něčím pozitivnějším...ten konec je skvělý, je to asi jediná kniha (nebo jedna z mála), která (POZOR SPOILER) sice končí happyendem, ale ne úplně přeslazeným... Takže prostě a jednoduše...pokud máte rádi technické kravinky a romantiku k tomu, je to kniha pro vás.... celý text

Troufalá vášeň 2024, Penelope Douglas

Romantická age gap kniha o dospívající dívce a muži v krizi středního věku... "Ale jo, šlo to"...aneb přesně takto jsem knihu popsala kamarádce, když mi byla položena otázka, jestli se mi líbí nebo ne. A pořád si za tím stojím, protože tohle prostě není mé oblíbené téma. Neříkám, že je ta kniha špatná, napsané je to hezky, ten rozdíl mezi myšlenkami devatenáctileté dívky a skoro čtyřicátníka je dobře zachycený (stejně tak to morální dilema), děj to má ucházející (ačkoli se pořád točí v kruhu - "chci, ale nemůžu"). Nemá to ani žádnou hlubší zápletku nebo zvrat (což se ale k tomuto typu knihy stejně nehodí) a tak a dále...no prostě a jednoduše...je to taková jednohubková rychlovka s docela ustřihnutým a jednoduše vyřešeným koncem ...a přestože se mi to docela líbilo, znovu bych si to nepřečetla.... celý text

Tonoucí duše 2024, Ava Reed (p)

Druhý díl z lékařského prostředí nemocnice Whitestone vypráví příběh o různých pacientech, ale i o záchraně tonoucí duše zlomené dívky a zraněného chlapce. Druhý díl začíná přesně v momentě, kdy jednička skončila, avšak s tím rozdílem, že vyprávění se ujala věčně nepříjemná Sierra a šprýmař Mitch. A my jsme tak mohli náhlednout za oponu jejich chovaní...a já musím konstatovat, že se jim to v rámci možností povedlo do sytosti. Příběh je hezký (strašně depresivně smutný) a rychle utíká (protože přeskakujete pasáže, kde se nachazí slova jako "predotosyngróza", "mitscherovo akutní idhdodhsoblabla"...). Z negativnějších věcí řeknu jen, že postava Sierry je pro mě stále nesympatická, necítím chemii mezi postavami a to nejhorší...je tam docela velké množství chyb (včetně nesmyslných vět)... A ten konec? Ava je upřímně pěkná potvora, když už podruhé skončí takovým masakrem a nám z toho čekání snad vypadají vlasy...ach jo. PS: na konci se slovníček pojmů, takže jestli vás probírané nemoci zajímají, můžeme se podívat tam... celý text

Noční ptáčata 2024, Kate J. Armstrong

Příběh tří dívek, které pracují jako magická ptáčata ve světě, ve kterém vládne magická prohibice a církev... Tak jo, já nebudu chodit kolem horké kaše a rovnou napíšu, že tohle opravdu nebyl můj šátek kávy...nevím, jestli je to tím, že mi nesedly postavy, to, že se střídaly, nebo to, že jsem vůbec nepochopila celý ten svět ani jeho smysl. Kniha obsahuje hodně složité politiky, propletených vztahů apod., které jsou na vás prostě hozeny a "poraďte si" a ve většině případů vám zůstanou pouze nezodpovězené otázky, které ano, mohou být vysvětleny v dalším díle, ale jelikož já se na něj rozhodně nechystám, je tohle čisté zklamání. Kniha je aspoň ze začátku psána strašně "jednoduše" a věty typu: "X se usmál (tečka), pokýval hlavou a uklonil se (tečka)" nejsou výjimkou a pokud něco takového čtete po např. Čtvrtém křidlu, irituje vás to, ať chcete nebo ne. V druhé půlce se to trošku zlepší (nebo si na to zvyknete) a kniha začne uhánět takovým tempem, že jí to prostě a jednoduše škodí a nedává tak absolutně žádný prostor pro prožití nějakých zvratů... a to je prostě škoda. Navíc nelogické chovaní postav tomu moc nepomáhá. Asi pokud nečekáte nic světoborného, tak si to asi přečtěte...ale já bych do toho už znovu nešla, nepřijde mi to dost dobré na to, abych tím ztrácela svůh drahocenný čas. Co ale musím opravdu ocenit, je absolutně skvělá obálka. Adélka S. se překonává jeden obrázek je hezčí než ten druhý.... celý text

Unesená dědička 2024, Sophie Lark

Abych řekla pravdu...absolutně jsem si nepamatovala, o čem byl první díl (protože mě moc nebavil) a vlastně ani to, jak se postavy jmenovaly...a proto bylo pro mě celkem překvapení, když jsem asi v polovině knihy uvědomila, že tam celou dobu vystupují taky...ale to nevadí. Příběh totiž nebyl o nich, ale o nejmladší dceři mafianského gangstera - baletce - a "polákovi", který se nebojí střílet ostrými. Musím říct, že se mi ten příběh líbil, hned ze začátku jsem byla příjemně překvapena, že jsme se dozvěděli pozadí hlavní postavy, bylo to vcelku neotřelé a osvěžující. Jinak to ale byl čistý průměr, děj oproti klasickým gangsterkám ničím nevynikal, postavy byly dobré - ne však excelentní. Tisíckrát zpracovaný námět Krásky a zvířete, který už ve své podstatě je založený na Stockholmském syndromu, je své podstatě fajn, ale už to nestačí. Četlo se to dobře, to nepopírám, ale za mě tam chybělo otevřenější erotiky, více "společných chvilek"...no a o tom typicky extrémně přeslazeném pohádkovém konci ani nemluvně... Prostě...na podobné téma jsem četla lepší a propracovanější knížky, takže asi řeknu jenom to, že jsem ráda, že jsem ji jenom přečetla a ještě raději, že jsem ušetřila penízky a místo v knihovně a nekoupila si to.... celý text

Čtvrté křídlo 2024, Rebecca Yarros

Romantasy o dračích jezdcích, magii a nebezpečné lásce... Myslím, že není potřeba knihu představovat - doslova každý o ní ví a každý ji zná...je to hit ...a to oprávněně. Já musím konstatovat, že se připojím k těm, co chválí...kniha je to nádherná (nejen na pohled), čtivá, neskutečně akční, nabitá, drastická a pěkně krvelačná ...těch zlámaných kostí, prolité krve a těl spálených na uhel bylo požehnaně... Postavy jsou celkem skvělé (ale asi bych to přímo nenazývala "enemies to lovers") a draci jsou do slova a do písmene úžasní. Příběh má spád a dobré a některé vcelku i neočekávané zvraty (zejména pak na samotném konci, který se - tak říkajíc - utrhl ze řetězu a šíleným tempem uháněl k cíli). Vyzdvihuji skvělý popis složitého světa křídel, letek, postavení ve společnosti, magie a kdo ví čeho ještě...a s tím jde ruku v ruce i pochvala za pěkný překlad. Ano, souhlasím s tím, že kniha ve své podstatě není originalní, ale ...NO A CO? Kniha nese skvělé myšlenky a jakmile se objevily mýty a pohádky, byla jsem nadšená. Přestože jsem z knihy nadšená a prečetla jsem ji jedním dechem, kvůli (za mě) špatným sexuálním scénám nemůžu dát plný počet. Nemůžu říct, že by byly objektivně špatné, ale prostě mi tam nepasovaly (opakuji - mně osobně to tak připadalo)...a kdyby tam nebyly (nebo kdyby aspoň nebyly tak hrozně dlouhé), rozhodně bych byla raději...(za to všechny ty sbližovací scény jsou fakt skvělé a za plný počet. Prostě pokud váháte, tak neváhejte a běžte do ní. Chybu neuděláte.... celý text

Zmije a křídla noci 2024, Carissa Broadbent

Máte rádi Hunger games? A máte rádi krvežíznivé upíry? Tak v tom případě je tahle kniha přímo pro vás. Já musím říct, že jsem spokojená. Děj byl svižný, rychlý a dobře (a adekvátně na poměry NA) drastický - sice dost předvídatelný, ale to nevadí...úplný konec mě donutil říct si: "och, už si na takto otevřené konce připadám stará" (ve smyslu: "fakt musím čekat minimálně půl roku na další díl?"). Zpracování upírství bylo zajímavě pojaté, vychází z klasických představách o upírech + moderní představa o vzrušení a chtíči během sání, které, přestože je to pro knihu cool, je vlastně strašně... zvláštní. Prostředí, historie upírů a jejich schopností a jednotlivá králoství jsou pěkně popsané či nastíněné, Kejari taktéž Trochu jsem se ztrácela v popisech a "funkcích" démonů, ale to není nic, co by se nedalo přehlédnout nebo přejít. Hrdinka byla srandardně nepříjemná a drsná bad-ass girl, jejíž osud pomalu směřuje s totálně přesílené královně všeho. Raihn byl ze začátku zajímavý, ale postupem času u něj začaly padat takové ty hloupé hlášky jako "chci tě přivést k orgasmu" nebo "představoval jsem si jak se nade mnou kroutíš" apod. (prostě srandart současných knih). Ale i tak měl jako postava krásné momenty, které mě chytly za srdce a donutily se zamyslet nad obyčejnými maličkostmi... No prostě a jednoduše...upíři prostě frčí... a když bojují o život, je to hot knížka, kterou stojí za to si přečíst.... celý text

Twisted Lies: Lži na ostří nože 2024, Ana Huang

Tak...máme tu poslední díl ze série Twisted, založené na čím dál zvrhlejší lásce, chtíči a sexu... Vím, že má kniha vysoké hodnocení a čtenáři je velmi oslavovaná, ale můj šálek kávy to opravdu nebyl...možná je to tím, že už začínám být těch "nelítostných gangsterů, které láska změní v dokonale hodné osobnosti" dost...nebo je to tím, že mě nebavily postavy už z doby, kdy se poprvé objevily...nevím... Nebavil mě ale ani samotný děj. Ze začátku byl celkem dobrý, pak se ale zastavil a začal se neskutečně táhnout a já měla co dělat, abych to vůbec dočetla (přiznám se, že jsem četbu 2x přerušila a začala číst něco jiného...a to je za mě známka špatnosti). Nějak jsem jim to prostě nevěřila a ty nechutné pasáže mě v tom jenom utvrdily...a ten konec byl tak strašně nerealisticky přeslazený... Zklamaná ale nejsem, protože to bylo přesně takové, jaké jsem čekala. Za mě, bohužel, nejslabší díl. Ale respektuji a chápu všechny, kterým se kniha líbila...rozumím tomu proč, ale za mě prostě nee.... celý text

Tetování za trest 2023, M. K. Hardy

Ačkoli si autorky nesmírne vážím a její předchodí knihy jsou pro mě srdcová záležitost...z této jsem bohužel trochu zklamaná. A hned vysvětlím proč. Kniha to není špatná, ale postavy, děj ani ten humor v ní, není tak nosný jako v dílech předchozích, trochu mě taky mrzí ten zvláštní "skok", protože jsem byla "tlačena", že si mám přečíst trojku, abych to pochopila celé, protože jednička a dvojka na sebe dost navazovaly, tu to ale tak nebylo a příběh se odvíjel dost sólo (zvlášť když dvojka končila dost otevřeně). Hodně mě mrzí nepovedená anotace, která nechtíc prozrazuje přes 250 stránek a přitom by stačilo jenom jednu větu vyškrtnout... Co ale musím ocenit je japonská kultura, Yumino byla zajimavá, její minulost taky, ale chtělo to víc. Henry byl taky dobrý, ukazání jeho tajné záliby, ale i strachu a jeho postupné překonavání bylo super zpracované a palec hore za nepřítomnost trapného drama v poslední třetině. A ačkoli jejich pomalá rozvíjející se láska byla rozkošná, nebyla za mě tak dobře zpracovaná a nechala strašně moc nezodpovězených otázek. Ale jinak je to krásná knížka a doufám, že se nekdy v budoucnou dočkám i Carla. Ale prostě...asi jsem po předchozích dílech chtěla neco víc.... celý text

Ex v éteru 2022, Rachel Lynn Solomon

Co se stane, když si vymyslíte novou rozhlasovou show, ale má to jednu podmínku...musíte v ní spolupracovat s mužem, jenž má sexy předloklí, ale bytostně ho nesnášíte... Tohle bylo tak strašně...průměrné. Neříkám, že to bylo špatné, napsané to totiž bylo hezky, sem tam jsem se i zasmála, ale v konečném důsledku to byla strašná nuda. Námět celé té show stál za mě "za prd" a upřímně bych takovou show nikdy neposlouchala (možná je to tím, že nejsem cílovka? možná? - radio ale v práci a v autě poslouchám každý den - takže bych teoreticky měla být cílovka - teoreticky). Nemůžu ani říct, že bych byla z postav nadšená. Hrdinka se na svůj věk opravdu nechovala, Dominik, byť na začátku působil dobře, mě svým přehnaně emocionálním jednáním zklamal, a ostatní postavy prostě nebyly...a pokud ano, takže byly strašně generické ("hetero sis white" šéf, indická kamarádka, bisexuální kolegyně...) Nejvíc zklamaná jsem však byla z třetího partu (aneb umělé drama), v němž jsem chvílemi myslela, že tu knihu snad vyhodím z okna. Bylo to prostě špatné - přehnaně zdramatizované - a ten úplný konec byl extrémně divně nereálný a rozhodně jsem nic necítila. Je to škoda, obálka (včetně názvu knihy) je totiž dobrá a na první pohled vcelku lákavá.... celý text

Křehké srdce 2024, Mona Kasten

Druhý díl romantické duologie Vás opět zavede do světa, v němž sociální sítě neodpouští... Jak jo, jsme zpátky a navazujeme přesně tam, kde jsme skončili. Tedy, abych byla přesná, o tři měsíce později, během nichž se ale vlastně vůbec nic nestalo a příběh jakoby stál (což po dočtení jedničky smysl dává). Nechci spoilerovat, takže to vezmu kolem a kolem, ale po dočtení jedničky víme, že tento díl se nebude tak úplně věnovat hudbě nebo samotnému budování podcastu, ale spíše nějakému tomu odpuštění - budování lásky - příjmání - vysvětlení co se stalo - atd. a já, abych byla upřímná, jsem z toho nebyla tak nadšená, jako z prvního dílu. Nikdy bych ale neřekla, že je ten díl objektivně horší, postavy jsou úplně stejné - možná trochu až nerealisticky otevřené -, děj se taky tak romanticky ale prazvláštně táhne. Jsem ráda, že jsme prozkoumali i trochu víc z minulosti postav, konečně nám totiž objasnili, co se tehdy stalo a co postavy formovalo do podoby, v jaké se nacházejí. Ale prostě...čekala jsem asi trochu víc. Zvlášť po jedničce, jejíž konec mě absolutně dostal.... celý text