alekis přečtené 615

Hugo Story III: 1968–1969 1996, Isaac Asimov

Když čtenářka sáhne po knize ověnčené cenou, přečte povídky autorů zvučných jmen... měla by tleskat a volat sláva! Nevolám, netleskám. Přestože pár věcí bylo jakž takž k přečtení a přestože nerada do někoho kopu, toto v podstatě byla naprostá ztráta času.... celý text

Tři bábiny kobyly 2017, Věra Mertlíková

Začátek se trochu vleče, kniha se sice dobře čte, ale že bych se nemohla odtrhnout, tak to tedy ne. Později je děj trochu zajímavější a napínavější, zůstává jenom zodpovědět otázku: o co tady kráčí..? Co jenom to může být..? A kde vůbec jsou ty tři kobyly nějaké báby..? Všechno se nakonec vysvětlí, i ty nesouvisející vsuvky kurzívou, z úplně jiného soudku, o dívce unesené divokým nájezdníkem. Váhala jsem mezi 4* či 5*. Jenže autorka stvořila příběh docela neobvyklý, s použitím staroslovanského bájesloví a navíc, což hraje velikou roli, je to "naše gore list". Bratři Srbové tak říkají "našincům" - list z našeho lesa. Číst podruhé už téměř jistě nebudu, ale další knihy z téhož pera... z téže klávesnice bych si docela ráda přečetla... Takže nakonec není co řešit! :-)... celý text

Mistrovská hra 1996, Sidney Sheldon

Kdybych měla ohodnotit tuto knihu jediným slovem, bylo by to: zábavná. Moje čtecí krize snad odezněla. Konečně jsem si s potěšením, místy s napětím, přečetla zajímavý a též poučný román. Je to dárek od přítele z DK. Díky, kámo :-)! Drobná výtka: autor mohl svůj příběh podstatně rozšířit, mnoho záležitostí je popsáno velice zkratkovitě. Škoda! Úvodní část o hledání diamantů a dramatických prožitcích postav by si širší rozsah určitě zasloužila. Z jiného soudku pak byla přibližně poslední čtvrtina. Jako kdyby pokročilé 20. století smazalo veškerou "divočinu". Pokryl ji nános civilizace. Události se z Afriky přesunuly do USA... ale díky tomu se nám při čtení dostává sice jiné drama, rovněž ale velmi napínavé. Ano, mohlo to být delší, podrobnější, více informativní. Dalo by se připsat ještě spousta a spousta událostí. Ale i tak je to skvělá kniha... Zima ještě nekončí, večery jsou dlouhé... a Mistrovská hra je výborné čtení :-).... celý text

Platanová alej 2015, John Grisham

V mojí čtecí krizi, která už by mohla skončit, (ráda bych se vrátila k rozečteným a odloženým), jsem sáhla po této knize. Přes dobré hodnocení jsem myslela, že dostanu málo a ejhle, dostala jsem docela dost! Jak se píše níže pode mnou, je to trochu roztahané. To je fakt. Ale čtivost příběhu a především zvědavost, jak to nakonec dopadne a kdo shrábne ty dolary, mě nutila číst dál... Nechci se tu kasat, obvykle u detektivek - a že to byla trochu i detektivka - nevím, která bije, ale tentokrát se po delším čtení pomalu objevovaly indicie a vskutku - tušení mě nezklamalo... Bylo to dobré čtení, ale pro tentokrát mám soudů a právnických kliček dost :-).... celý text

Žena mého života 2019, Tim Weaver

Čtecí krize u mě na svém vrcholu! Snaha byla, ale nic, co jsem pokusně otevřela, mě nezaujalo. Neveselo, truchlivo... Nakonec ale, anotace k této knize mě nalákala, zkusila jsem a ejhle! Přečteno v jednom zátahu! Moje první setkání s autorem i se sérií o Davidu Rakerovi. Nevyhledávám výhradně krimi příběhy, ale odskok z jiných žánrů byl vítaný. Čekala jsem něco úplně jiného. A jako obvykle mi ani na mysl nepřišlo, kdo je konkrétně ten, co za vším stojí. Příběh jako takový, tak jak je vymyšlený, není vůbec špatný. Jenže.... V knihách tohoto druhu, tedy aspoň zdánlivě s reálným příběhem, čekám, že si řeknu: jo, tohle je samozřejmě možné. Tentokrát, vlastně už asi několikrát, když byl hlavní záporák magor na kvadrát a vymýšlel a vyváděl neskutečné taškařice, říkala jsem si, že toto přece možné není! Ale asi je. Magoři, kteří mají ve svých pokřivených mozečcích silnou utkvělou myšlenku, jsou schopní všeho. U nich žádná logika nefunguje. Takže je docela možné, že i magor z této knihy by - doufám, že pouze teoreticky - mohl existovat. Moc mě zaujalo, jak lze změnit osobnost člověka. Zde popsáno spíše okrajově, ale pokud vím, takové pokusy s vymýváním mozků se prováděly... nechci si to ani představovat! Ano, možné je opravdu všechno. Ke knize se asi už nevrátím, ale je to zajímavý a napínavý příběh, který stojí za přečtení.... celý text

Malvína z Bretaně 1982, Jerome Klapka Jerome

Občas by čtenářka měla sáhnout po díle klasika. Netuše, do čeho jdu... Vlastně, tuše! Malvínu znám z TV filmu (2003). Je to, aspoň pro mě, roztomilý - fakt, roztomilý - a humorný filmeček a nevadí, že je poněkud jiný oproti předloze, jak jsem čtením zjistila. Oboje podle mě stojí za to, jak přečíst, tak vidět, a pokud má někdo zvláštní přání, existuje ještě film ze slovenské TV Malvína z Bretónska. Malvína je potěšný příběh, v němž se z víly stane lidská dívka - takovou moc má polibek z lásky :-). Víc mě ale zaujaly Jelenicové rukavičky, to je skvělá sonda do myšlení mladého muže - viz komentář od Legens. Poslední povídka je krimi a také mě měla co do sebe. Není to žádná velká pecka, při čtení se u mě nekonal žádný šok a rozrušení. Ale ... má to grády. Mám ráda takové malé perly, nenápadné, ale zářivé. Je to tak, že nejdříve byli klasikové, i když tehdy se tak asi necítili, a po nich nastoupili dnešní autoři... Je otázkou, kolik z nich se v budoucnu stane klasiky :-).... celý text

Kytice 2009, Karel Jaromír Erben

Podivná knihovna 2014, Haruki Murakami

Knížka je to kratičká, což je asi její jediná výhoda, a je trochu matoucí. Vo co tady gou, Haruki? Soudím, že autor zašel jednoho dne do knihovny, do takové, kde jsou stolky a křesla a kde se dá popřípadě usnout s otevřenou knihou v klíně... Měl sen, který si zapamatoval, možná k němu něco přidal, a ejhle, další literární dílo je na světě! Je to... nesmím napsat co, ať neurazím, ale dobře a rychle se to četlo. Tolik k mému ocenění :-).... celý text

Sloni mají paměť 2008, Agatha Christie

Anotace je velmi výstižná, nemám co dodat. Přečetla jsem. Protože když čtu nějaký příběh, kde je oblíbená postava ohrožena na životě, což se mi opět stalo, musím od toho utéct, dát pauzu a číst něco jiného... Tak se stalo i tentokrát... A tím pádem... Kdo může být spolehlivější, než Hercule Poirot? Přes pár mrtvol a neobyčejných propletenců příběh, který řeší až vyřeší, nestresuje a pobaví... A pokud je přítomna jeho přítelkyně paní Oliverová... Nemá to chybu! Viděla jsem už dříve filmové zpracování, bohužel, a bylo mi všechno jasné. Škoda, protože je to geniálně vymyšlená zápletka, další pecka paní Christie. Takže jsem jí prominula, jak nechala ty přestárlé slony žvanit a vykecávat se zeširoka a zvysoka, ale holt, to už do příběhu patřilo...... celý text

Osiřelé sestry 2022, Shirley Dickson

Často mě irituje zařazení knihy do šuplíčku Pro ženy. Tato se v něm zrovna neocitla a přitom by tam podle mě tentokrát i patřila. Ale pozor! Když je kniha "pro ženy", neznamená to, že by její přečtení muže znectilo! Dobrá kniha osloví každého. A tato je dobrá! Krom jiného je tu popsáno hodně mezilidských vztahů a milostných propletenců. Ale hlavně je nutno zmínit výborně popsanou dobu v níž se příběh odehrává, a to sice období 2. WW v bombardovaném Londýně. Ačkoliv jde o beletrii a postavy jsou fiktivní, děj je živý a napínavý. Ještě musím podotknout, že kdykoliv čtu knihu z anglického prostředí, v níž je osiřelé dítě umístěno v sirotčinci, pokaždé jde o příšerné zařízení, kterému vládne odporná ředitelka či ještě odpornější ředitel. Ty anglické sirotčince, to musí být fakt hrůza! Knihu jsem dostala darem a moc za ni děkuji příteli z DK. Díky, kámo! Doporučuji rozhodně k přečtení, přes všechny popsané dramatické a smutné okamžiky je to velice zajímavá a zábavná záležitost.... celý text

Knihovnice z Troublesome Creeku 2022, Kim Michele Richardson

Na pomyslné špičce pyramidy mých přečtených knih přibyla další. Tato. Román mě oslovil, zaujal a nadchl. Doslov autorky a přiložené dokumentární fotografie korunují informační přínos. Právě fotografie, ačkoliv jich není moc, jsou podle mého hodně důležité. Ukazují, jak celá věc s doručováním knih probíhala. Je to román, předpokládám, že všechny postavy jsou fiktivní. Ale to, že lidé s modře zbarvenou pokožkou v Kentucky žili a možná ještě žijí, pokud se jejich geny v průběhu generací nerozprchly (Internet napoví, zadala jsem modří lidé z Kentucky), a to, že existoval program Pojízdných knihoven, je prostě fakt! Je to úžasný příběh plný smutku, bolesti, utrpení, ale stejně tak přátelství a lásky... a prosím, jen ne zas tu písničku o Červené knihovně! Málem u každé knihy co přečtu se tato pitomost v některém komentáři objeví. No tak se zamilovali - a co? Vy jste se nezamilovali nikdy? Nikdy jste nemilovali, byť třeba jen platonicky? Vaše chyba! Vaše srdce je smutný smutnílek. Když to vezmu půl na půl, tak je to kniha zajímavá, neřkuli zábavná - přes to množství dramatických událostí, a na druhé straně přináší informace. O tzv. "bílé lůze", o její existenci v některých zapadlých místech Států jsem četla. Lidé popisovaní v knize by k ní nejspíš také mohli patřit. Ovšem, o modrých lidech jsem neměla pojem. Teď už vím. Vzhůru do Kentucky! Do nepřístupných hor, kde v ubohých srubech, daleko od sebe vzdálených, žijí chudí lidé, kterým statečné knihovnice na mule nebo v koňském sedle přivážejí přes trní, hloží, kolem potoků a příkrých srázů, tolik očekávané a s nesmírnou radostí vítané... knihy.... celý text

Všemi dary obdarovaná 2016, M.R. Carey (p)

Hrůza ze všech stran ostré zuby cení... Kráčíme bůhví kam zničenou zemí. Nechci tě zabít a nechci tě sníst. Protože to tys mě naučila číst! Postapo, kde místo smrtícího viru, mimozemšťanů či jiných potvor nastupují houby. Příběh je velmi napínavý a k tomu má dost solidní nadstavbu. Medicínské hledisko, byť pro mě dost věcí bylo nesrozumitelných, neb nemám fondy, a především etické hledisko. To chci zdůraznit. Úplný závěr je podle mého opravdu vynikající... Do jisté míry koresponduje kniha s upírskou knihou Já, legenda (film s Willem Smithem je úplně mimo a neoslovil mě). Knihu jsem četla dávno, ale co z ní vyplývá, stejně jako z Všech darů, je, že dochází k transformaci, k výměně. Že svět už bude jiný než byl, ale zčásti přetrvá, co bylo předtím. Nesmím spoilerovat, tak soras - to, co jsem chtěla říci je dost zakukleně popsáno. Doporučuji, je to napínavé a hodně krvavé, ale nejen to. Je to o přátelství, souznění, o citu, který udělá zázrak.... celý text

Devátý neznámý 2023, Jan Gardner

První část krimi příběhů Emily a komorníka mě pobavila víc. Prvorepubliková atmosféra byla dokonalá. Tento díl... jak jen to říci a neurazit a nenarazit. Zápletka je docela zajímavá. Ovšem, příběhem se prolíná tolik postav a tolik vedlejších linek, že jen protřelý čtenář detektivek si je dokáže v mysli uspořádat. I to všechno se dá nějak přejít. Co mi ale tentokrát vadilo, byla přílišná bezbarvost většiny postav. Žádné zlepšení oproti prvnímu dílu. Čekala jsem, že se dozvíme něco bližšího o komorníkovi, když je jeho postava v názvu série - "Emily a komorník". Jeho život předtím, než se dostal k Vavřincovým do služby a než se neplánovaně stal detektivem, je pro nás záhadou. Odkud přišel, co dělal dříve, jakým způsobem uvažuje - mám totiž pocit, že zatím se chová tak trochu jako trouba. Přitom by měl být vedle slečny Emily druhou hlavní postavou a jejím skvělým parťákem. Takových dvojic, vyšetřujících vraždy a jiné případy, známe z literatury dost. Tito dva ovšem... Soudím, že postavy, jak je vytvořil autor, jsou bez chuti a bez zápachu proto, že jeho hlavní profesí je psaní scénářů. Jenže scénář dotváří herci, kteří postavám dávají tváře, hlasy, chování. To v knihách nejde, tam se to musí popsat! Pokud autor bude pokračovat, snad se o (jak jsem doufala ale neobdržela: šaramantním, vtipném, okouzlujícím) komorníkovi dozvíme víc. Hezké a chytré Emily bych přála trochu víc štěstí na muže, to je hrůza, jací týpkové se jí stavějí do cesty... Ovšem, toto vše má pouze a jedině autor ve svých rukou... ve svém počítači :-).... celý text

Stáčení temného piva 2006, Tim Powers

Zaujal mě ten neobvyklý název... a už to jelo. O čem jen tohle vlastně bylo? Bůh suď! Ale aspoň něco: je tam jeden sympatický Ir středního věku a potom hafo hodně divných postav... Ať to jen propáníčka zase není spoiler! Už mlčím... ... protože trochu níž to skvěle napsal místo mě hotovson :-).... celý text

Debutantka 2021, Jan Gardner

Souhlasím se dvěma úplně rozdílnými komentáři níže pode mnou. Encyklopedie dává 5*, marlowe 2*. Kolik asi dám já? Atmosféra doby, aspoň jak nám ji představuje autor, je vykreslená moc dobře. Prostě prvorepublikově. To se mi moc líbilo, i to, že je do děje zasazeno několik skutečných postav a skutečných událostí. Příběh samotný byl docela zamotaný, ale tak to v detektivkách bývá. Ovšem, čekala jsem víc od komorníka. Čekala jsem, že bude větší frajer, že bude mít bystrou hlavu, bude vtipný, víc řečný, než se nám v knize představil, a že bude mít taky sexepíl! Téměř nic z toho se nepodařilo čtenářům předvést. Je to suchar. Snad jen krátká zmínka, že ovládá jiu-jitsu by mu mohla trochu navýšit kredit - pokud by dostal možnost předvést se v realitě. Třeba vyrvat slečnu Emily ze spárů zlotřilce. Nevyrval, neměl příležitost. Snad příště. Nelituji přečtení, pobavila jsem se, to nepopírám. Hodnotila bych za 3*, ale pro tu hezky přiblíženou atmosféru konce 20. let... To jsem zvědavá, jak se dokonalý komorník předvede v dalším díle :-).... celý text

Les oběšených lišek 2006, Arto Paasilinna

Měla jsem nějaké plány, kam bych se chtěla podívat... ale přehodnotila jsem je. Finsko! Bažím poznat tě blíž! Chtěla jsem vložit citaci, ale nemůžu najít, co jsem při čtení vybrala, oči mi jdou už šejdrem. Mám stejně ale pocit, že skoro každá stránka by mohla vyvolat smích... :-) Možná by Finům byla směšná naše jména a příjmení, jakož i názvy míst, ale to, co si člověk přečte v knihách autora je k popukání... i když Finům to asi připadá stejně normální, jako nám třeba Zlámaná Lhota a podobně :-). Moje třetí kniha (Autobus sebevrahů, Stará dáma vaří jed) a potřetí konstatuji: Paasilinno... já tě prostě žeru!... celý text

Hlava světa 2019, Rebecca Gablé

Skvělá kniha, opět jsem měla šťastnou ruku. A navíc je to dárek od kamaráda z DK, jakož i další část, na kterou už se těším, takže znova: díky, kámo! :-) K obsahu nebudu nic psát, je tu dost komentářů, které přiblíží děj a dokáží případné čtenáře nalákat. Ten, koho odradí velký rozsah udělá chybu, ale to už je na osobním výběru. Autorka píše trochu "suše", i velká dramata jsou podaná tak nějak civilně, ale nahrazuje to bohatost děje a příjemný bonus - čtivost. Přes desítky jmen a množství událostí děj jede jako po másle :-). Z jiného soudku. Především je nezbytné přečíst si doslov autorky. Pak je vhodné podívat se do map, s čímž jsem já teprve začala, zatím mi chybí podrobnosti. Nemám ráda přehledy postav na začátku - zde se dozvídáme, kdo je historický a kdo vymyšlený. Je jich hodně! Teď už budu vědět, kdo je kdo, na začátku čtení mi nikdo v paměti neuvízl. Tudíž si přehled projdu znova. Ovšem dalo se vydedukovat, že šlechticové, na rozdíl od vojáků, služebníků, a slovanských otroků, skutečně v tom 10. století žili. Poslední věc. Jak jen to napsat? Je to období, kdy staří bohové ještě byli v úctě, ale už je do hlubin zapomnění vytlačovalo křesťanství. V knize je zmíněn i český kníže Václav a dokonce i ten jeho nešťastný tribut. Nevím, jak bylo těm lidem, hluboce připoutaným ke staré víře, když byli, často i násilím nuceni přijmout pro ně úplně cizího nepochopitelného Boha. Co cítili? Sasové, kteří přijali podle knihy křesťanství asi o sto let dříve, prošli, jak je stručně zmíněno, stejným procesem. Pro někoho radost, neboť uvěřil, pro někoho bolest, neb byl přinucen se odvrátit a svou víru vyznávat tajně. Toto mě přinutilo k zamyšlení. Bitvy, obléhání hradů, děsivé tortury, zrady a podrazy, únosy, násilí a znásilňování - to je celkem v lidské historii běžná věc. Ale takové potlačení nejniternějších věcí věřícího člověka, to si myslím že není až tak jednoduché... Vzhůru do 10. století, už se moc těším! :-)... celý text

N či M? , Agatha Christie

Tato detektivka se u mě asi nedočká opětovného čtení, ale cosi do sebe jistě měla. Pentlička a Tommy jsou roztomilá dvojka, přestože mají před sebou dva nedostižné detektivy, Poirota a slečnu Marplovou. Zvláště Pentlička nemá chybu a její - v tomto příběhu - tři fiktivní synové, jsou v jejím podání zcela reální :-). Podezřívala jsem tolik lidí, dokonce jsem některé dámy měla za převlečené muže - v rámci utajení, ale všechno byla trefa mimo terč. Pátá kolona, ať již pro peníze, nebo z přesvědčení, je podle mě jedna z nejhorších vůbec věcí, která existuje. Pátá kolona byla a bude vždycky, tak jako byly a budou války, ničení a zbytečné ztráty. Co naplat, tak to chodí mezi lidmi. Knihu doporučuji spíš jen skalním fanouškům paní Christie.... celý text

Nadějné vyhlídky 1960, Charles Dickens

Už to v jednu chvíli vypadalo jako červená knihovna! Autor, známý a opěvovaný klasik, řešil dlouhodobě Pipův niterný srdeční život! Náš hlavní hrdina byl totiž od dětství beznadějně zamilován a jeho citům se dostalo až až prostoru... Naštěstí je ale ostatní děj románu tak bohatý, místy velmi napínavý, místy velmi citový - a nejde vůbec jen o záležitosti lásky, že čtenář-ka s potěšením objeví stovky stran trvající zábavu... Charles Dickens je autor ze starých časů, kdy nebylo milion věcí této nové doby... v níž, dnes opravdu nevím, zda my, dnešní lidé, máme příliš Nadějné vyhlídky. Mám stále pochmurnější pocit, že doba Nadějí pomalu končí... Nesmím podléhat pesimismu! Autor nám barvitě vylíčil život v 19. století, jak Londýn, tak anglický venkov. Žilo se tehdy jinak, v některých ohledech podstatně jednodušeji, v jiných to bylo zas mnohem, mnohem složitější, ale lidé byli a jsou v zásadě pořád stejní... Všelijací. Přese všechno, v čem se dnes tento podivný svět zmítá, Naděje v lidských srdcích pořád zůstávají. S přáním Nadějných vyhlídek všem příštím čtenářům, opouštím Pipa, Joea, Estellu a všechny ostatní, a hýčkám svůj úmysl pustit se do nějakého dalšího Dickensova románu. Budiž mi zdrávo, krásné 19. století!... celý text

Sudetenland 2023, Leoš Kyša

Tohle opravdu nevymyslíš! Fikce, která na mě působila tak živě, že jsem měla pocit, že to na severní Moravě, víceméně na Bruntálsku opravdu je tak, jak to popsal autor. Hlavní hrdina a zároveň vypravěč je novinář a kniha je psaná reportážním stylem. A obálka nemá chybu! Prostě - skvělé! Bohužel jsem se ztrácela v postavách, příliš mnoho strýčků a dědečků a mnoha jiných lidí. Dvě výtky, autore! Krom toho, že jste skvělý spisovatel, jste také muž. Jak mohl hlavní hrdina, dvakrát či třikrát zmlácený namodro, plný zhmožděnin, modřin a sotva zaschlých ran, v cuku letu spáchat sex? Asi superman :-). Vyzkoušeno osobně? :-) Druhá věc, mnohem horší, za kterou by tady na DK byl přiklepnutý SPOILER jako Brno. Jediná věta někde v poslední čtvrtině knihy nám vyjeví událost, která se (téměř určitě) stane. Ono se to stane. Neprozradím, co, ale je to tam. Škoda, to si měl spisovatel rozhodně odpustit! Jak píše níže bosorka a s čímž plně souhlasím, krimi linka nebyla až tak to pravé, příběh se mohl odehrát i bez ní. Ale stálo to za to! Tak tedy, vzhůru do Bruntálu! Vzhůru do Sudet!... celý text