Wajny komentáře u knih

Kniha mi byla zaslána díky @humbook_blogeri Mockrát děkuji @humbook

Havraní spolek propojuje originální prvky – jasnovidectví, duchy a další magické jevy odehrávající se v reálném světě. Právě toto spojení magického a reálného světa byla velmi dobře zpracované a vybalancované.

Samotný děj má velmi originální témata - vyšetřování, paranormální jevy, které se mezi sebou slévají mezi světem mrtvých a živých. Tento koncept je velmi zajímavý, ale bohužel jeho zpracování je nedotažené. Hlavně mi vadilo, že autorka na nás chrlí tolik informací, které jsem nedokázala zpracovat a občas jsem se musela o pár stránek vrátit.

Kniha je dlouhá a některé pasáže mi přišly zmatené. V knize je i velké množství postav, ale žádná z nich mě tolik nezaujala, abych se díky ní nemusela nutit do čtení.

Příběh je vyprávěn z více pohledů a často přeskakuje z jednoho na druhý, což bylo matoucí.

Hlavní postava Blue, snažící se vyhýbat lásce kvůli osudové předpovědi, je odvážná, nezávislá a i skeptická. Líbí se mi, že ji pohání touha po něčem novém, hledá smysl svého života mimo jasnovidectví a svou rodinu.
Hlavní mužská postava Gansey je charismatický a inteligentní, avšak někdy působil jako podivín. Je velmi zapálený, a když se pro něco rozhodne, nikdo mu to nevymluví.
Vztah Blue a Gansey je jedním z hlavních zápletek knihy. Na začátku se mi líbilo, jak je jejich vztah komplikovaný a tajemný, ale pak mi přišlo, že se pořád točí v kruhu.

Navzdory tomu, že děj knihy mi přišel celkem dobrý, měla jsem velký problém se stylem psaní, především s překladem a korekturou. Velké množství frází je nesmyslných, jsou tu krkolomné slovní spojení, divné výrazy, opakující se slova a překlepy. Jelikož se ale jednalo u reading copy, tak doufám, že finální verze bude lepší, protože tohle mi přišlo úplně bez úprav, jen pouhý překlad. I tak jsem ale naštvaná, protože ať tohle je jen reading copy, tak i ta by dle mého měla být už nějak upravená.

Jelikož se jedná o sérii, příběh není ukončený a zanechává mnoho nezodpovědných otázek. Nevím, jestli se někdy pustím do druhého dílu, ale určitě kouknu na finální verzi, jak se právě celý text upravil.

2,5/5

Mariana Zapata mě opět utvrdila v tom, že je opravdu skvělá autorka! Stačí si počkat je příběh plný silných emocí a skvěle propracovaných postav.

Hlavní postava Diana je neuvěřitelně silná žena, která po smrti svého bratra, pečuje o své synovce – pětiletého Louieho a jedenáctiletého Joshe. Přes veškeré obtíže, které tato role přináší, Diana ukazuje svůj mateřský instinkt, obětavost a lásku a navzdory všemu špatnému si zachovává i smysl pro humor a optimismus. Špičkování mezi kluky a Dianou bylo skvělé! Líbí se mi, že děti zde nejsou pouze jako „kulisa“, ale je tu i jejich velké zapojení v ději.

Další hlavní postava Dallas, ač ze začátku velký mrzout, si mě postupně získal. Jeho vývoj z nerudného souseda na starostlivého, ochranitelského a férového muže je úžasné. Opravdu to s ním Diana neměla snadné, jeho skořápka byla pěkně tvrdá. Velmi se i líbilo, jak se choval ke klukům, že se je snažil zapojovat, věnovat se jim…prostě hrdina .

Romantická linka je pomalá a postupně se rozvíjí. Jelikož postavy jsou velmi dobře zpracované, tak i z toho pramenící chování je uvěřitelné. Vztah Diana a Dallase je plný vzájemné podpory, dojemných momentů a gest.

Tohle je moje první kniha od Zapaty, která mě dokázala rozbrečet. Autorka skvěle vykreslila vnitřní boj Diany, která se musí vyrovnat se ztrátou bratra a novou odpovědností za synovce. Každá stránka je naplněna emocemi, které vás rozesmějí či rozpláčou a také vás přimějí zamyslet se nad sílou lásky a rodinných vazeb.

Většina knih Zapaty se odehrává ve sportovním prostředí, zde ale není tolik výrazné. Ukazuje, ale jak je těžké být rodičem dítěte, které dělá nějaký vrcholový sport.

I když je kniha dlouhá, dokáže zaujmout natolik, že ji zvládnete přečíst na jeden zátah. Potěšilo mě i setkání s postavami z minulých knih. A epilog je už jen krásným zakončením celého příběhu.

Takže pokud hledáte nějaký příběh, který vás chytí za srdce, tak Stačí si počkat je tou správnou volbou.

3 25.05.2024

Kniha Mráz byla v jednu dobu snad úplně všude. Když opadl ten největší boom, tak jsem se do ní pustila i já. Bohužel to nebyl takový zážitek, jak jsem očekávala.

Začnu pozitivy knihy – kniha má velmi originální námět – Ava, víla, která žije ve světě lidí a Torin, král, který si hledá manželku pomocí soutěže, kde bojují víly v různých disciplínách o jeho ruku. Vypadá to dobře, že ano? Já se opravdu těšila, protože jsem čekala nový vílí svět, vyostřené situace během turnaje, hodně postav a krásnou romantickou linku ve stylu odpírané lásky. Dostala jsem všechno, ale bohužel v hodně nedotažené verzi (občas mi to přišlo jako parodie na Krutého prince smíchaného se Selekcí).

Největším mínusem knihy pro mě bylo velmi rychlé odhalení Torinova tajemství, zbavilo mě to tak možnosti hádat, co s ním vlastně není v pořádku a i o velký wau efekt z prozrazení. Tím pádem mě v knize nedokázalo nic překvapit, i konec jsem takový čekala (i to co bylo s Avou a jak to s ní asi bude dál).

Děj bych velmi rychlý, postrádá napětí a vše se neslo pořád ve stejném tempu. Přišlo mi, jako kdybych vše sledovala v mlze a chyběla mu hloubka a více detailů. Autorka nám sice představila nový zajímavý svět, ale nedostatečně ho vysvětlila.

Jedním z největších nedostatků byla plochost postav. Jejich nedostatečná propracovanost mě neumožnila vybudovat si s nimi emocionální vztah. Nedokázala jsem fandit hlavním postavám, litovat je, ani s nimi prožívat jejich příběh. Oba dva sice projdou nějakým vývojem, co se jejich citů týče, ale vše bylo moc rychlé.

Ava je odhodlaná postava, která se nebojí říct, co si myslí. Snaží se najít své místo a odhalit pravdu o svém původu. Její postava mě bavila, protože nebyla vážná, dost často vše odlehčovala humorem. Právě tyto humorné pasáže mě bavily z knihy nejvíce, škoda, že jich nebylo více.

Torin je takový pan správný, ale trochu bez osobnosti. Na začátku působil chladně, ale hodně rychle se změnil v takového zranitelného trpitele. Bavily mě kapitoly z jeho pohledu, jen moc nechápu, proč jsou jenom dvě? To mi přišlo dost nesmyslné.

Příběh, který měl potenciál zůstává nedotažený a povrchní.

4 25.05.2024

Dvojitý zásah jsem měla doma už pěkně dlouho a upřímně po těch negativných recenzích se mi do něj moc nechtělo. Nakonec to s ní, ale nebylo tak špatné.

Mariana Zapata, neboli královna slow burn, má svůj unikátní styl psaní, který miluju! Líbí se mi, jak je vše postupné a na vyvrcholení si musíme počkat pár set stránek, ale i tak vždy dokáže zaujmout tou „omáčkou“ okolo – vzájemné poznávání, zajímavé profese, minulost a celková atmosféra.

Nicméně tentokrát mi přišlo, že kniha je velmi utahaná a ze začátku i dost ukňouraná. Myšlenky hlavní hrdinky se pořád opakovaly – „vůbec ji to neranilo“, „platonická láska“ … a takhle pořád dokola, někdy se opakovali i celé pasáže. Bianca dost dlouho naznačovala, co se vlastně stalo a když se to konečně vyjasnilo, tak mi to přišlo jako úplná prkotina, která nebyla ještě vůbec uvěřitelná. Celé tohle vykonstruované drama jsem autorce vůbec nevěřila. Dokonce, i když konečně došlo k odhalení skutečných citů, vůbec jsem z nich nebyla nadšená a spíše jsem byla ráda, že už je vše za mnou.

Zaca, známe už z knihy Srdcem proti zdi, přišel mi pořád stejný - milý, veselý a trochu bezhlavý. Na hlavní postavu to bylo ale dost málo, čekala jsem, že se o něm dozvíme více. Takhle Zack bohužel působil jako takový přerostlý zlatý retriever.
Bianca mě nejvíce zaujala svou profesí, hlavně svým zápalem pro práci. Vaření před kamerou bylo super a hezky zpestřilo celý příběh.
Samotné sportovní prostředí tu bylo spíše okrajově – já se tedy na něj dost těšila, protože Mariana dokáže velmi dobře toto prostředí přiblížit.

Romantická linka není zdaleka tak skvělá, jako v předchozích knihách autorky. Chybí tu jiskra a napětí, které by více propojilo Biancu a Zaca. Vše působí dost povrchně a místy hodně dětsky.

Mihnou se tu i postavy z minulých knih – Lukovovi a Gravesovi, ale bohužel ani ty této knize nepomohou.

Kdyby tohle byla moje první kniha od autorky tak už další nečtu. To by byla ale chyba, protože její další knihy jsou perfektní! A já je čtu opakovaně!

3 22.05.2024

Knižní sérii Láska z Green Valley mám moc ráda! Milé, odpočinkové čtení, bez zbytečných dramat a odehrávající se v krásném prostředí malého městečka, kde se všichni znají a pomáhají si.

Bohužel Nové šance pro mě byly zklamáním. I přestože jsem se po přečtení vyhlídek na Sama těšila, tak jeho příběh mi přišel nudný a předvídatelný. (Mám takovou teorii, že to může být způsobeno tím, že jsem "Nové šance" přečetla ihned po předchozím díle. Možná jsem byla kvůli tomu příliš kritická, protože kniha měla stejné pomalejší tempo, které mě sice předtím bavilo, ale teď už byla na mě až moc utahané. Moje očekávání se tak zvýšilo a já začala hledat sebemenší chybu. Možná, kdybych ji četla jindy, tak bych o ní mluvila jinak…ale kdo ví.)

Nejlepší na tomhle díle je, že se tu hodně potkáváme s postavami z minulých dílů – Izzy, Annie i Lennou a Ryanem, kteří jsou mými oblíbenci. Bavilo mě seznamování Leonie s nimi a i interakci a „problémy“, které při tom vznikali.

Bavili mě informace, které se týkali neobvyklé profese Leonie – sládek a kuchařské dovednosti Sama, jen mi občas přišlo, že z nich autorka mohla vykřesat více a ne jenom takto předvídatelný příběh.

Co se týče samotného příběhu Sama a Leonie, nebyla jsem už tak nadšená. Chyběla mi v něj chemie, větší jiskra, a celkově mi to přišlo utahané. Leonie mi přišla až moc hodná a občas jsem měla chuť, aby se na Sama pořádně rozlobila, protože některého jeho řeči a chování bylo dost přes čáru. Autorka se snažila o vykreslit obraz chudáka otce samoživitele, ale na mě prostě působil jako hajzl. Rozumím jeho obraně – odprostit se od svých citů, protože věděl, že Leonie odejde, ale to si ti dva nemohli spolu promluvit a vyřešit to! Leonie na něj pořád koukala jak zamilované štěně a on ji donekonečna odmítal. Jejich nekonečné kroužení kolem sebe mě unavovalo, a já už se nemohla dočkat, až se dají dohromady a bude konec. Konečné drama bylo jen třešničkou na dortu téhle nudy, kdy se autorka snažila vykřesat alespoň nějako jiskru…. Ach jo tohle za mě tedy opravdu nic moc.

1 17.05.2024

Čtvrté křídlo bylo jednou z mých nejočekávanějších knih letošního roku. Slyšela jsem na ni jen samou chválu! Jsem ráda, že kniha opravdu poskytla vše, co slibovala. Bylo v něm vše, co mám ráda.
Autorka dokázala vytvořit prostředí plné akce, rivality, zvratů a vše dokreslila romantickou linku se sympatickými hlavními postavami.

Violet mě okouzlila svou odhodlaností, chytrostí a také svou neúnavnou snahou objevovat nové věci. Bála jsem se, aby to nebyla nějaká ufňukaná naivka, které najednou půjde všechno hned, i přes její handicap, ale autorka dokázala skvěle vystihnout její silné a slabé stránky, čímž působí opravdově.
Xaden je prostě perfektní! Můj další oblíbenec! Ze začátku je hodně tajemný, ale když ho poznáte, zjistíte, že je obětavý a milující.
Violet s Xadenem vytváří skvělé duo. Romantická linka – enemies to lover patří mezi mé oblíbené, zde je velmi dobře napsaná. Pomalý vývoj, postupné poznávání a skvělé rozhovory přidávají lince na opravdovosti.
Další postavu, kterou musím vyzdvihnout je Liam, jeho jsem si oblíbila z celé knihy úplně nejvíce. Bavila mě jeho povaha, přátelství a to, že je tak velký správňák, ale pro své přátelé udělá cokoliv.

Dračí svět, do kterého nás autorka zavedla, je skvěle promyšlený. Draci mají své vlastní charaktery a vazby, a jejich spojení s jezdci je fascinující. Já si ihned oblíbila Tairna, hlavně jeho sarkastické poznámky.
Atmosféra školy je perfektní! Bavil mě systém školy, výuka i jednotlivé zkoušky, všechny jsou velmi dobře napsané. Rivalita mezi studenty dodává příběhu na dynamice a napětí. Opravdu není snadné být mezi tolika konkurenty, ale i tak zde vznikají pevná přátelství.

Autorka se v knize nezdržuje zbytečnými popisy, jsou zde samé akce a zvraty, které nas drží v napětí. A ten konec? Wau!
Jediným mínusem je, že svět není tolik popsán. Autorka nejde do hloubky, chybí informace z minulosti, o povstání...v dalším díle se snad dozvíme více.

Čtvrté křídlo je kniha, která naplnila má očekávání na 100%. Akce, vztahy, tajemství – to všechno tvoří perfektní mix. Doporučuji ji všem!

6 16.05.2024

Po přečtení prvního dílu série Boston Belles jsem se musela co nejdříve pustit i do druhého dílu. V Lovci jsme měli možnost lehce se seznámit s Cillianem a Persheponou, takže jsme měli nějakou představu o jejich charakterech.

Pershepona, která představuje světlo a temný antihrdina Cillian. Dvě naprosto rozdílné osobnosti, které se ale potřebují.

Příběh se točí kolem dohodnutého manželství mezi Cillianem a Persheponou. Cillian je zahalen tajemstvím a na první pohled působí krutě a bezcitně, zatímco Pershepona ze začátku působí naivně, ale brzy ukazuje, že v sobě má mnoho síly a odhodlání. Jejich vztah je plný emocí a napětí, ale také humoru a inteligentních dialogů. Erotické scény jsou psány s intenzitou a chemie mezi hlavními postavami je cítit na každé stránce.

Postavy procházejí vývojem a odhalují svá pravá já, přičemž především u Cilliana je toto odhalení velmi drastické. I přesto, že je na začátku příběhu považován za padoucha, vy se nakonec přikloní k jeho straně a odpustí mu téměř všechno.

Jedním z klíčových prvků knihy je originální a dobře zpracované tajemství Cilliana, které drží čtenáře v napětí až do konce. Tento „nevšední problém“ je velmi dobře zpracovaný, akorát si nejsem jistá, jestli lze opravdu něčeho takového docílit, ale já jsem nikdy nezkoumala tyto „problémy“, takže jsem s tím, jak to bylo pojato spokojena.

Autorka skvěle kombinuje temné a vážné témata s lehkými a humornými pasážemi, čímž vytváří zajímavý a poutavý příběh.

Celkově se jedná o skvěle napsanou knihu, která zaručuje čtenáři hodiny napětí, emocí a dobrodružství. Těším se na další díl série a věřím, že příběh Sama a Aisling bude stejně tak strhující jako první dva díly.

2 04.05.2024

Za pět minut zvoní je sbírka povídek od 12 různých autorů, známých i těch začínajících, které spojuje jedno téma – školní prostředí. Každý autor zaměřuje svou povídku na něco jiného, což přináší do sbírky velkou pestrost. Od detektivních příběhů po romantické či lgbt romány, až po vážná témata jako šikana či problémy s učiteli. Některé povídky mě rozesmály, jiné zase vyvolali pocit nostalgie a z některých mi běhal mráz po zádech.

Čtení utíkalo rychle, povídky jsou krátké a mají spád. Některé povídky mají velký potenciál a klidně bych si uměla představit celou knihu, právě o tomto tématu a těchto postavách. U pár povídek mi chybělo více školního prostředí, bylo spíše okrajové a samotné příběhy by se mohly odehrávat kdekoliv.

Je pro mě velmi těžké hodnotit povídkovou sbírku jako celek, takže jen menší zmínka o jednotlivých povídkách. Chtěla bych vyzdvihnout tři povídky, které mě zaujali nejvíce.
Nejvíce mě zaujala povídka Samozřejmě byl čtvrtek od Kláry a Evy Pospíšilových. Na první pohled mě zaujala forma vyprávění, byla svižná, rázná a celý příběh měl zvláštní atmosféru.
Tim od Kláry Novákové je dojemným příběhem o dospívání, nejistotě a přátelství, bavily mě i čtenářské pasáže.
Smím prosit? od Radka Blažka mě rozesmál a zaujalo mě, jak dokázal s lehkostí a nadhledem vylíčit vztah dvou středoškoláků.

Vizuální stránka sbírky je velmi povedená - krásná jednoduchá obálka, trefné ilustrace u představení autorů a vše završuje krásně barevná ořízka.

Za pět minut zvoní nabízí mix příběhů ze školního prostředí, a pokud máte rádi povídkové sbírky, neměli byste ji minout . Je rozmanitá, dynamická a povídky jsou krátké, což ji dělá dostupnou i pro ty, co tolik nečtou.

2 04.05.2024

Od autorky jsem už četla téměř všechny knihy a Domek v Irsku za mě patří mezi ty povedenější. Autorka umí vtáhnout do děje a příběh měl spád. Romantická linka přestože nebyla nejoriginálnější, mě bavila a celé její pojetí bylo velmi dobře zpracované.

Kurz vaření byl skvělým zpestřením. Různorodá skupina účastníků mě bavila, líbilo se mi, že každý má svůj příběh a i když mě některé ze začátku štvali, tak na konec jsem si i všechny dokázala oblíbit. Je zde i hodně popisů jídel a jejich příprava, jen škoda, že tu nebyla nějaká pikantnější scéna u vaření – úplně to k tomu svádělo.

Na Hannah se mi líbila její odhodlanost, ale ze začátku mi trochu vadilo, jak si pořád „hrála na dvě rozdílné osoby“. Když pak konečně zjistila, kdo vlastně je a co od života chce, tak se uvolnila a byla více opravdovější. Conor byl sympatický, ale štvala mě jeho nedůvěra. S rodinou to měl opravdu těžké, takže mu to odpouštím.

Romantická linka měla jiskru, byla plná hezkých momentů, ale i zábavných rozhovorů. Konečné drama na konci mi hezky sedělo do příběhu. Jen škoda, že to bylo tak rychle vyřešené.

Vše doplňují krásné popisy Irska a atmosféra na vás úplně dýchala. Skvěle je popsána i mentalita zdejších lidí a jejich zvyky.

Jen mi vadilo, že autorka dělala z postav blbce. Některé věci byly jasné, ale jim to docházelo hrozně pomalu a celé to zpracování bylo hrozně očividné. Autorka se za každou cenu snažila udělat vyhrocené situace.

Oddychový romantický příběh, u kterého sice víte, jak skončí (i jak bude probíhat), ale já si čtení užila. Hlavně i díky poznámkám od holek, knihu jsem totiž četla jako štafetu. Děkuji

7 04.05.2024

Na Království těla a ohně jsem se strašně moc těšila a musím říct, že jsem měla opravdu na co! Na tomhle příběhu miluju úplně všechno a přiznávám se, že moje hodnocení nebude vůbec objektivní #guiltypleasure

Mezi Poppy a Casteel je skvělá chemie, spousta jiskření a jejich hádky jsou skvěle napsané,
ale i oni dva mají své mouchy. Poppy mě štvala svou nerozhodností, co se citů týče a Casteel mi v některých pasážích přišel jako úchyl ...a na to jeho princezno, jsem byla už trochu alergická.

V knize je hodně erotiky, což mi nikdy moc nevadilo, ale tady mi přišlo, že je to na úkor děje a fantasy stránky knihy. Moc se toho tady totiž nestalo - ze začátku je hodně opakování a když se něco dělo, tak to bylo na sobě hodně nahuštěné. Konec byl skvělý a jsem zvědavá, co autorka vymyslí dál.

Líbí se mi, že jsme se dozvěděli trochu více o Atlanťanech i Povznesených. Vše je ale opředeno mnoho tajemstvími....a já nevím, jestli je to záměr autorky, aby nás napínala a nebo vlastně vůbec neví a vaří z vody.

Líbí se mi prostředí knihy. Je zde i spousta cestování, které bývají dost nudná, tady tomu tak nebylo. Byli zde zajímavá místa, díky kterým jsme se dozvěděli více o tomhle světě, jak vlastně funguje.

Přibylo hodně nových postav, ale já jsem hrozně zvědavá na Poppyna bratra!

Po tomhle hodnocení si řeknete, že knížka asi nic moc, ale opak je pravdou. Kniha je skvělá! Má neuvěřitelnou atmosféru, skvěle se čte a máte problém se od ní odtrhnout!

1 12.04.2024

Děj je pozvolný, ale na mě nepůsobil vůbec nudně. Může za to skvělá atmosféra knihy, která vás vtáhne do děje a vy si připadáte jako kdyby jste byli opravdu na moři.
Hlavní hrdinka Fable není žádná fňukna a jde si tvrdě za svým. Teď se s těmito typy hlavních hrdinek roztrhl pytel, ale tady se mi líbilo, že to bylo opodstatněné a kdyby taková nebyla, byla by už nejspíše mrtvá
V příběhu je hodně dalších postav, které mají i své vlastní osudy. Škoda že o nich nevíme víc.
Já jako milovník romantiky musím mít v každé knize pořádnou romantickou linku. Zde byla hodně nevýrazná a rozhodně na ní nestojí celý příběh, ale překvapivě mi to vůbec nevadilo. On to totiž vynahradil první polibek, který stál opravdu za to #aspirantnanejlepsikniznipolibek
Kniha je napěchovaná tajemstvím, zvraty a nedořešnými věcmi. Konec mě pořádně naštval, protože je hrozně otevřený a já se už nemůžu dočkat pokračování...

1 12.04.2024

Dvory patří mezi mé oblíbené série a Rhysand je . Knihu jsem začala číst hned, co mi přišla, ale po 50 stranách jsem zjistila, že jsem hodně věcí (hlavně ze třetího dílu) zapomněla , tak jsem si dala #rereading Což bylo na jednu stranu super, protože jsem se ujistila, že Rhysand je pořád #1 a na druhou stranu zjistila, že Dvůr stříbrných plamenů nedosahuje ani náhodou takové úrovně.

Maas je snad jediná autorka, která dokáže napsat 720 stran o ničem, celá kniha by se dala zkrátit na polovinu. Děj se točí v kruzích - nasraná Nesta, sex, akce, nasraný oba, sex... Příběh je nevyrovnaný, některé pasáže jsou zdlouhavé a nudné a akce, kde se konečně něco děje jsou hrozně zrychlené a nedotažené.
V knize je taky hrozně nelogičností např. celý obřad krve - oni vítězky , proč zase přišla o moc? Mám takový pocit, že v posledním díle to už budou jen obyčejný lidi
Za co ale musím smeknout je, jak dokázala autorka obhájit neexistenci Klenotů
Nesta se mi hrozně líbila v trilogii, tady mi ale lezla na nervy. Ze začátku se mi líbila - zlomená žena, která neví co si počít a tak se devastuje o to víc. Těšila jsem se na postupné uvědomění a změny v chování...bohužel Nesta se 600 stran chová jako... a pak bum najednou světice, která vše chápe a je ochotná udělat cokoliv.
Cassiana jsem měla ráda pro jeho povahu, bezprostřednost a vtípky. Tady dost ze svého charisma ztratil a občas působil jak hrozný podpantoflák.
Mezi hlavními hrdiny je neuvěřitelná chemie, líbí se mi jejich rozepře a ze začátku i sex scény, ale pak jich bylo až moc a jejich vztah se dlouho nevyvíjel, tak začal i ten nudit.
Co se týče ostatních postav, tak nejvíc mě zaujal Eris, který má něco do sebe. Gwyn a Emerie mi přišli nudné. Linka Rhyse a Feyre mi nevadila, jen občas zastiňovala hlavní děj.

Takže asi tak...určitě si přečtu další díly, protože by mi to prostě nedalo, ale tohle teda za mě byla slabota a doufám, že další budou o dost lepší

2 12.04.2024

Paní půlnoci má velmi pomalý rozjezd - seznamujete se s novými postavami, objeví se připomínky z předchozích sérii a vysvětluje se i celé fungování světa. Pořádná akce nastane až v polovině knihe, takže až kolem 300 stránky...uf. Když se ale prokoušete přes ten zdlouhavý začátek, stojí to za to!
Kniha má zajímavou detektivní zápletku, zvraty (některé předvídatelné) a hlavně hrozně moc romantických linek. Ty mě teda bavili hodně V příběhu se řeší i působení Spolku, fungování institutů, kolektivní trest viny, Studený mír a pouto parabatei, které obohatili knihy a příběh působí víc "dospěle".
V knihách Cassandry je vždy hrozně postav, které mají i své vlastní tajemství a osudy. Takže když vám někdo vadí, tak se to v tom množství ztratí.
Hlavní postavu Emmu jsem si ihned oblíbila. Je to taková držka, která má milion poznámek na všechno. Julian byl skvělý, empatický a obdivuji ho, za to co je ochoten objetovat, aby jeho rodina fungovala.
Nejvíc mě ale zaujala postava Marka, o kterém pořádně nevím, co si myslet. Hrozně se mi líbila celá ta vílí linka a doufám, že bude i v dalších dílech.
Ostatní děti sice v příběhu vystupovali, ale neměli žádnou důležitou roli. Teď trochu doufám v nějakou větší linku o Tibovi. U Christiny jsem čekala v nějaké větší tajemství a na to Dianino se těším.
Velké plus je, že v příběhu se objevují i postavy z předchozích sérii, ať už Magnus, Alec, Clary a Jace (dozvíme se o jejich životě), ale hlavně nejúžasnější Jem a Tessa A bonusová povídka...ach...mám chuť si přečíst všechny sérii znovu. Maraton?

Pokud se chystáte na Paní půlnoci, určitě doporučuji si předtím přečíst předchozí série Nástroje smrti a Pekelné stroje.

12.04.2024

Na Panna nebo orel jsem narazila úplnou náhodou v knihovně mezi novými knížkami. Ani jsem nečetla anotaci a hned jsem ji brala. Takže když jsem začala doma číst, byla jsem mile překvapená. Kniha je neuvěřitelně čtivá.

Příběh je milý, poklidný a dýchá na vás anglické prostředí. Bavila mě zápletka postavená na rozhodování pomocí hodu minci a co vše z toho může vzejít.

Hlavním postavou je Josh, který je obrovský romantik! Nejvíce mě bavili jeho okecávky a rozumování. A co vše podnikl kvůli dívce snů bylo obdivuhodné. Josh byl opravdu dobře napsaný! Myslím, že i za to mohl fakt, že knihu napsal muž, takže tu nejsou žádné dramatické výjevy.

Hrozně jsem si užila celou partičku kamarádů - všechny mě bavili a hospodské kvízy byli skvělým zpestřením.

Jediné, co mi trochu vadilo, že zde nebylo něco víc, co by vám kniha dala. Takhle to je jen naivně sladký příběh na pobavení. Já se ale bavilo a nakonec mi to i stačilo, akorát za týden už nebudu vědět, o čem pořádně byla.

12.04.2024

Když jsem začala číst Každá ráda kamaráda, myslela jsem, že ji brzo odložím. Vůbec mi neseděla hlavní hrdinka Hazel, která byla neskutečně ujetá a její věčné poznámky a blábolení mimo téma mi vadili a hlavně mě rušili a trochu jsem se ztrácela v "příběhu". Postupně ale Hazel ubrala ze svého já a já si tak mohla knihu v klidu přečíst.

Druhou postavou je Josh, který je naprostým protikladem Hazel - prkený, nudný a někdy mi připadal jako úplný chudáček. Naštěstí se taky dost změní.

Líbí se mi, že oba dva se skvěle doplňují a mají mezi sebou skvělou energii. V knize se střídají pohledy obou hlavních hrdinů, takže víme, jak na tom oba dva jsou - to mě baví!

Kniha se točí okolo randění - některé scény byli vtipné a pobavili mě, bohužel ale spíše převládají ty rádoby vtipné s primitivním humorem. V knize nejsou žádná zbytečná drama a vše probíhá hladce. Taky zde ubylo sexscén, alespoň když to srovnám se sérii Božský.

Kniha je hodně slabší průměr, ale já si u čtení odpočinula, četlo se to dobře a jednou za čas mi takováhle kniha na vypnutí mozku stačí.

12.04.2024

Kniha vypráví příběh 25 českých žen, některé jsou hodně znamená a o některých jsem slyšela prvně. V knize jsou seřazeni podle oboru a sfér ve kterém působily.

Jednotlivé medailonky jsou napsány jednoduše a srozumitelně (vzadu je i rejstřík slov, které nejsou tolik známé). O jednotlivých ženách se dozvíme více o jejich práci a činech (i těch hrdinských). A nechybí ani zmínka o jejich soukromém životě a romantických vztazích. Je zajímavé, že většina žen bohužel neprožila úplně šťastný život, hlavně co se vztahů týče.

Líbilo se mi, že jednotlivé příběhy byli krátké 3-5 stran, takže opravdu jen to nejdůležitější. Jediná věc, která mi trochu vadila byli úryvky např. z dopisů či vzpomínky, které byli většinou napsané dost zastarale (s ohledem na dobu, kdy vznikly), trochu mě brzdily ve čtení a rušili tak celkový pohled na danou osobnost.

Také je dobré mít po ruce mobil a při čtení si rovnou vyhledávat věci, které vás zaujmou např. obrazy. V knize jsou krásné ilustrace - portréty jednotlivých osobností.

2 12.04.2024

Devátý spolek mám doma už hodně dlouho a pořád jsem ho odkládala. Hlavním důvodem bylo rozporuplné hodnocení a to, že to nejspíš nebude vůbec podobné předchozím knihám od autorky.

Kniha má krásnou obálku a hned na začátku je v knize mapa, která popisuje kampus a jeho okolí.

Začátek knihy byl hodně zmatený, ihned se ocitneme během jednoho rituálu a vůbec nevíme, o co jde a jak se tam vlastně Alex ocitla. Postupně se dozvídáme více informací (přímo se na vás valí), takže si můžeme připadat ztraceni, ale rozhodně to nevzdávejte, ono do sebe vše zapadne! Já měla největší problém s popisy míst a budov, i přestože je tu mapa.

Postupně se příběh více rozjíždí - je zde skvěle vymyšlen systém magie. V příběhu je detektivní zápletka, která je dobře zpracována - plná záhad, tajemství a šokujících odhalení. Bohužel já hlavního padoucha odhalila celkem brzo, ale i tak mě v knize hodně věcí překvapilo. (Trochu mi to teda připomíná Půlměsíční město).

V knize jsou dva vypravěči (Alex a Darlington), které vyprávějí ve více časových rovinách.
Na Alex se mi líbí, jak je tajemná, snaží se předstírat, že je jiná a líbí se mi, že pro pravdu jde i přes mrtvoly.
Darlington mě zaujal hned na první pokus, bohužel je ho v knize hrozně málo. Další kdo se mi líbil je detektiv Turner, slovní přestřelky s Alex byli skvělé.

Kniha je pro starší čtenáře, objevuje se zde téma drog, smrti, násilí a některé scény jsou opravdu nechutné.

3 12.04.2024

Občas čtu ráda #cervenaknihovna #erotickaknihovna. Příběhy v nich nejsou špatné, jen jsou ve většině případů na jedno brdo, jsou předvídatelné a vždy končí dobře tzn. osudovou láskou do konce života.

Právě z toho důvodu jsem začala číst Sexy profesora a proto mě překvapilo, že se tu řeší i dost vážnější téma.

Hlavní postavy mi byli sympatické, ale opět žena - krásná, sexy, drzá, která si jde za svým a muž - alfasamec, drsnější a s ptákem až ke kolenům. Já vím, že kdyby ty postavy nebyli takový, tak knihy nemají úspěch...ale chce to občas změnu.

Romantická linka je rychlá a k erotice se dostaneme postupně, ale pak je ji tam docela dost, jsou hodně podobně popsané a tu číču si mohli odpustit.

Co mě zaujalo, byl obor, který profesor učí - hudba. Ty pasáže se mi líbily a i jak lze pomocí hudby terapeutovat. Opět škoda, že nebyl příběh více "napojen na hudbu".

V knize se objevuje téma - zneužívání, drogy a smrt. Když se to v příběhu objevilo, tak jsem měla radost. Bohužel je to ale celé povrchně zpracované a v knize by to vlastně nemuselo vůbec být. Přijde mi, že to sem autorka dala jen proto, aby ukázala, jak je jejich láska osudová a překoná vše.

A ten srdceryvný konec byl hrozně neuvěřitelný a dost jsem se u něj nasmála.

1 12.04.2024

Kniha má hodně pomalý rozjezd. Přišlo mi, že se téměř polovinu knihy nic moc nestalo a když už něco tak to bylo pěkně odfláknuté. Dost často jsem měla nutkání přeskočit pár stran....a možná jsem to měla udělat, protože bych o nic stejně nepřišla.

V příběhu se střídají místa pobytu a taky zde přibylo hodně nových postav. Když na scénu nastoupili centurioni, tak jsem byla nadšená, ale oni pak vůbec nebyli využiti v příběhu, stejně tak od návštěvy vílí země jsem čekala více a o Anabell už vůbec nemluvím, tu tam úplně zazdili
Ale ať jen nehaním myslím, že autorka tam má i dobře zpracované věci - sněť, záhadná nemoc, víli a taky Cortanu. Uvidíme, jak to bude pokračovat.

Politická zápletka je skvělá, ale v celém příběhu se hodně ztrácí. Myslela jsem si, že bude výraznější, ale bohužel autorka dala více prostoru osobním vztahům.
V příběhu je více dějových linek s různými hlavními postavami - bohužel střídají se často (2-3 strany), takže mě to hodně brzdilo a celý příběh mi přijde hrozně roztahaný.

V knize je obrovské množství postav! Tak to vezmeme pěkně popořadě.
Emma mě štve, přijde mi, že je to taková miniverze Clary, jen o trochu víc drsnější a hlavně připravenější (mimochodem co to tam zase bude s tou Clary). Julian se mi líbí, už to není takový poslušný chlapeček a doufám, že se to trochu urve ze řetězu. Mark je nudný, u Christiny pořád čekám na to, že se nějak víc projeví a Kieran mě baví z téhle trojky nejvíce a jsem zvědavá, co s nimi autorka zamýšlí dál. Na Dianino tajemství jsem se těšila, ale bože proč zrovna tohle a vztah s Gwynem #nocoment Jediný, kdo mě opravdu bavil byl trojlístek Kit, Livi a Tibo! I když občas jsem se bála, že autorka sklouzne k vytvoření další trojúhelníku. Romantické cosi mě tu nebaví u žádné postavy.

Konec byla jedna velká tragédie, z pohledu postav ale i z pohledu čtenáře! Zase obří akce, která byla hrozně rychlá a místy nedávala vůbec smysl např. držení meče smrti, autorita konzulky a úmrtí (ty mi teda přišla úplně zbytečná).
Upřímně vůbec nevím, jak knihu hodnotit...., ale už jen to, že se chci pustit po tom všem do pokračování, značí to, že ta kniha nemůže být tak hrozná

12.04.2024

Na jedné vlně jsem přečetla už loni, ale když se naskytla možnost společného čtení. Tak jsem se přidala. Kniha mě bavila o hodně víc než když jsem jí četla poprvé! I napoprvé se mi hodně líbila, ale nebylo z toho takové to wau...to až teď

Příjemné oddechové čtení se skvělou letní atmosférou. V knize se řeší i vážnější témata a věci z minulosti, které ovlivnili životy hlavních postav. Vše se ale řeší racionálně a nedochází k žádné hysterii.

Bailey byla skvělá. Líbilo se mi, že je svá a nebojí se ukázat, co se jí líbí a co jí baví.
Porter je takový prototyp kluka, kterého chce každá - milý, vtipný a ochranářský.
Romantická linka byla úžasná hlavně postupné poznávání a i to jak Bailey dokázala vyjít ze své komfortní zóny.

Na konci kapitol jsou i konverzace, které si píšou Lištička s Alexem - to se mi hodně líbilo, protože to krásně doplnilo celkový příběh. Plus ještě musím vypíchnout zálibu Portera, ať už kvízy nebo počasí, to bylo skvělé a v knize mě tyhle pasáže bavili!

Když jsem si prvně přečetla anotaci, byla jsem dost rozpačitá, protože autorka vlastně vyzradila vše podstatné. Ale pokud by to neudělala, byla by ji vyčítána předvídatelnost, protože kdo jiný by to asi tak byl. Líbí se mi, že sama autorka uvedla, že to udělala cíleně, aby se čtenáři zaměřili na tu cestu a nepřemýšleli nad jak, kdo a proč.