Dvojitý zásah přehled

22.05.2024

Dvojitý zásah jsem měla doma už pěkně dlouho a upřímně po těch negativných recenzích se mi do něj moc nechtělo. Nakonec to s ní, ale nebylo tak špatné.

Mariana Zapata, neboli královna slow burn, má svůj unikátní styl psaní, který miluju! Líbí se mi, jak je vše postupné a na vyvrcholení si musíme počkat pár set stránek, ale i tak vždy dokáže zaujmout tou „omáčkou“ okolo – vzájemné poznávání, zajímavé profese, minulost a celková atmosféra.

Nicméně tentokrát mi přišlo, že kniha je velmi utahaná a ze začátku i dost ukňouraná. Myšlenky hlavní hrdinky se pořád opakovaly – „vůbec ji to neranilo“, „platonická láska“ … a takhle pořád dokola, někdy se opakovali i celé pasáže. Bianca dost dlouho naznačovala, co se vlastně stalo a když se to konečně vyjasnilo, tak mi to přišlo jako úplná prkotina, která nebyla ještě vůbec uvěřitelná. Celé tohle vykonstruované drama jsem autorce vůbec nevěřila. Dokonce, i když konečně došlo k odhalení skutečných citů, vůbec jsem z nich nebyla nadšená a spíše jsem byla ráda, že už je vše za mnou.

Zaca, známe už z knihy Srdcem proti zdi, přišel mi pořád stejný - milý, veselý a trochu bezhlavý. Na hlavní postavu to bylo ale dost málo, čekala jsem, že se o něm dozvíme více. Takhle Zack bohužel působil jako takový přerostlý zlatý retriever.
Bianca mě nejvíce zaujala svou profesí, hlavně svým zápalem pro práci. Vaření před kamerou bylo super a hezky zpestřilo celý příběh.
Samotné sportovní prostředí tu bylo spíše okrajově – já se tedy na něj dost těšila, protože Mariana dokáže velmi dobře toto prostředí přiblížit.

Romantická linka není zdaleka tak skvělá, jako v předchozích knihách autorky. Chybí tu jiskra a napětí, které by více propojilo Biancu a Zaca. Vše působí dost povrchně a místy hodně dětsky.

Mihnou se tu i postavy z minulých knih – Lukovovi a Gravesovi, ale bohužel ani ty této knize nepomohou.

Kdyby tohle byla moje první kniha od autorky tak už další nečtu. To by byla ale chyba, protože její další knihy jsou perfektní! A já je čtu opakovaně!

11.05.2024

"Občas si nemůžeš vybrat, koho miluješ, i když víš, že bys ho milovat neměla, nebo že to bude bolet."
Taková klasika od Zapaty, ano občas tam bylo zmíněno, to že ho nemiluje a nic od něj nečeká a nechce ho obtěžovat víckrát, než člověk dokáže pochopit a akceptovat, ale jinak spokojenost. Zaca už jsme v podstatě znali z dřívějška, je to další muž na imaginární soupisku potencionálních manželů.
"No možná jednoho dne potkáš nějakou, u který budeš chtít, aby s tebou promrhala všechen svůj čas."