Obviously komentáře u knih

Toto je jedna z knih, která by se měla ocitnout v seznamech povinné literatury. Příběh o inteligenci, touze a osamění osloví každého z nás a svou autenticitou zanechá v srdci hořkosladkou vzpomínku, která nenechá naší mysl v klidu. Ani postupem času se z příběhu nevytratí byť jen špetka jeho síly a schopnosti rozložit duši čtenáře na malé kousíčky. A to občas potřebuje každý.

16 02.11.2019

Tento román dokazuje, že není potřeba stovky stránek k sepsání příběhu, který si budete pamatovat do konce života. Čtení této knížky bylo jako hořkosladký tanec se slovy, přičemž Delphine de Vigan mě vedla a já si užívala každý krok. Děkuji, Delphine.

12 15.01.2020

Že to bude příběh předvídatelný a není možné od něj mnoho očekávat, mi bylo jasné už od přečtení anotace, ale i tak jsem chtěla tento typ knihy zkusit. Hezká obálka, Kodaň a hygge mě spolu ve spojení s kavárnou zkrátka nalákaly. Byla to past. Hlavní hrdinka byla tak naivní, že ani rádoby prozření, které jí mělo během příběhu samozřejmě přestavět životní priority, jí nepomohly k tomu, abych si k ní chtěla vytvořit jakýkoliv vztah. I ostatní charaktery vyskytující se v knize, byly tak ploché, že mě nezajímalo, jestli jim výlet do Kodaně něco přinese nebo ne. Vztah ústředních hrdinů mi byl po celou dobu úplně ukradený (ačkoliv bylo jasné, jak to s nimi skončí). Romantické scény byly tak nudné, že jsem se nutila očima nepřeskakovat na konec odstavce. Jestli je tohle odpočinkové čtení, potom určitě ne pro mě, protože já jsem se několikrát neubránila facepalmu. Jediné, co jsem si z této knihy odnesla, byla touha navštívit Kodaň a poddat se tamní atmosféře, u které jako u jediné věřím, že byla popsána aspoň zčásti autenticky (i když nepříliš obsáhle; i fyziologické procesy týkající se vzrušení hlavní hrdinky, byly popsány detailněji, avšak nepříliš uvěřitelně), a také náhlé nutkání navštívit IKEA a na chvíli si užít být obklopena hromadou severského designu.

11 18.04.2020

Skvělý komiks, jež nepřekypuje akcí, ale ani tak není snadné ho odložit. Vyprávění Harleen, která se snaží přesvědčit okolí i samu sebe, že její práce dokáže zachraňovat, avšak namísto toho se právě kvůli ní sama nevědomky krůček po krůčku přibližuje k tomu stát se záporačkou s netradiční backstory, je tragická jízda, kterou jsem si náramně užila. Linka s Poison Ivy pro mě byla pak třešničkou na dortu.
Pro mě je tato kniha zatím nejlepším komiksem (i díky jeho krásnému provedení) a upřímně prohlašuju, že Stjepan Šejić je geniální!

10 04.04.2021

Ohromil mě styl, kterým je kniha napsána a zasáhl mě obsah. Od prvních stran jsem byla natolik šokovaná, že bych nemohla přestat číst, i kdybych snad chtěla. Doteď nejsem schopná uvěřit, že se děj odehrává v devadesátých letech a na přelomu milénia, na území Francie - té země, kterou bych byla ochotná dál považovat za vzor západoevropského otevřeného myšlení.
Tolik surovosti a otevřenosti, které nám autor naservíruje bez skrupulí přímo pod nos svým jedinečným způsobem na čtenáře zapůsobí jako něco děsivého, ale veskrze fascinujícího, jak už to tak u takových věcí bývá.
Ihned po dočtení jsem běžela do knihkupectví a ve všech třech, které jsem během jednoho večera stihla oběhat, byla Édouardova další kniha Dějiny násilí vyprodaná. Chápu proč.

10 29.12.2019

Kniha, o které jsem slyšela téměř tolik, jako o autorovi, a to ještě dřív, než jsem ji vůbec držela v rukou. Četla jsem ji pomalu a opatrně. Předem jsem věděla, že mám očekávat šokující části, kterých je v knize několik. I když jsem si myslela, že jsem na ně z doslechu připravená, zas a znovu mě překvapilo, jak moc silně na mě zapůsobily. Serotoin je první knihou, kterou jsem od Houellebecqua četla a ačkoliv si nejsem jistá, jak moc je vhodné to říct - tento autor mě baví. Rozhodně mě jeho projev neodradil a ba právě naopak jsem zvědavá na jeho další knihy.

9 20.03.2021

Zpočátku jsem se domnívala, že tato kniha si získala čtenáře hlavně tím, jak autor dokáže reálně vykreslit atmosféru, ale postupně jsem svoje přesvědčení změnila na fakt, že Jiří Hájíček je jednoduše génius. Ve třech čtvrtinách knihy jsem si plně uvědomila, jak je neuvěřitelné, že tento příběh napsal muž, a ne žena, a to proto, jak dokonale je napsána hlavní hrdinka příběhu. Její myšlenkové pochody mi prostě podvědomě neustále vysílaly do mozku signály, že takhle nemůže muž mysl ženy prokouknout. Nečekala jsem ani, jaký spád naberou události ke konci knihy a jak nemožné bude od knihy se odtrhnout.
Česká literatura mě nepřestává překvapovat. *tleskám*

9 25.05.2020

Čtení čtvrtého dílu detektivní série s Cormoranem Strikem v hlavní roli bylo jako návrat domů. Díky důvěrně známým charakterům, jejichž vzájemná dynamika je pro celkový obraz knihy stejně důležitá a působivá jako samotný příběh, jsem se cítila pevná v kramflecích, ale případ plný nejasných tvrzení, lží a tajemných prohlášení ať už vysoce postavených politiků nebo psychicky labilního Billyho mi velmi často dokázaly ukrást pevnou půdu pod nohama, abych mohla jen tápat ve tmě a nenechat se od knihy odloučit.
Sedm set stran jsem málokdy přečetla takovým tempem, od poloviny knihy bylo prakticky nemožné se pro stoupající napětí od stránek odlepit a po dočtení se ke mně dostavil onen pocit nenadálé prázdnoty a zoufalého vědomí, že Robin s Cormoranem musím opět na nějaký čas opustit, ale vůbec nic s tím nemůžu udělat.
Ještě, že je tady seriál Strike, který jen tak mimochodem vřele doporučuju!

9 08.01.2020

Nádherná kniha, u které jsem žasla nad geniálností formy, jakou byla napsána. Její příběh se mi zprvu jevil nepříliš důležitý a užívala jsem si především stylu, ale ke konci, jsem jím byla už natolik zaujatá, aby mi na posledních několika stranách zlomil srdce.

9 06.09.2019

O Vranách toho bylo napsáno a řečeno tolik, že jsem se po dočtení nejprve zdráhala nějaký komentář vůbec psát, což bylo také dáno tím, že jsem musela knížku pár dní "trávit". Každý psal, jak knihu přečetl na jeden zátah; já jí četla velmi dlouho, po velmi malých částech a i tak to pro mě bylo jedno z nejobtížněji stravitelných témat, se kterými jsem se v knihách prozatím kdy setkala. Některé úseky byly tak nepříjemně osobní a natolik realisticky vyobrazené, až mi přecházel mráz po zádech. S každou další kapitolou jsem očekávala jakýkoliv náznak onoho dobrého konce, který Petra Dvořáková slibovala, když o této knize mluvila, ale s každou další stránkou byl svět hlavní hrdinky těžší, horší a nechutnější, než jsem byla ochotná skousnout. A závěr? Ten byl pro mě osobně silně neuspokojivý a jen velmi těžce jsem se z něj snažila vytěžit nějaký ten optimistický výhled do budoucna.
Dědina se mi právě teď jeví oproti Vranám jako pohádka pro děti.

8 08.03.2020

První kniha nového roku. Přečtena za jediný den. Věděl jsem, že bude dobrá hlavně proto, že bude jiná... ale že bude tak skvělá a zábavná a dojemná, to mě překvapilo. Ne, nepřekvapilo. Vyrazilo mi to dech. Miluju ten příběh z celého srdce a miluju všechny postavy v něm. Chci další díl! Další knihu... počkat, ona vlastně existuje! Ach, božínku!
TJ Klune se touto knihou automaticky zařadil na seznam mých nejoblíbenějších autorů.

7 02.01.2023

Nimona je úžasná, okamžitě si mě omotala kolem prstu a někdy okolo poloviny druhé stránky jsem ji považovala za svoji hrdinku. Jenže není to jen komiks, u kterého se zasmějete. Sklouzává i k velmi závažným tématům, které mě uvrhaly do přemýšlení nad podstatou zla a dobra. A to mě hodně baví. Zároveň i zasazení do časoprostoru, kde vedle sebe fungují kouzla a věda a hrdinové se ohání meči, nosí brnění a přitom používají moderní technologie, se mi přesně trefilo do vkusu.
Po dočtení jsem brečela kamarádce na rameni, že potřebuju další díl. Který neexistuje. Není tu někdo, kdo by se mnou vytvořil Hnutí za komiks o Ballisterovi a Ambrosiusovi?
Mé velké dík tedy patří Noelle, která se tímto přiřadila mezi moje nejoblíbenější autorky.

7 04.04.2021

Málokdy se styl ilustrace natolik hodí k příběhu, který je v komiksu vyprávěn, jako je tomu u Zátopka. Jakoby kresba sama o sobě sálala atmosféru dob dávno minulých. Lehkost dialogů, často i vážných, dodala příběhu na spádu, takže není sebemenší problém přečíst tento komiks naráz. Při čtení jsem pociťovala jakousi zaprášenou "národní" hrdost, ale zároveň také opět hrůzu z praktik komunistického režimu. Manželé Zátopkovi a jejich rozkošné hašteření mě vracelo zpět k víře v lidskost a důležitosti obyčejného lidského štěstí.

7 25.05.2020

Mnoho informací, kolik jsem se jich dozvěděla z této knihy, jsem se nikdy dříve v žádné jiné knize nedočetla, ani je od nikoho neslyšela, nikdy se o nich snad nepsalo v žádném časopise a ani jsem se k nim nedostala na internetu. Ovoce poznání by mohlo být učebnicí, kterou by si měly přečíst všechny dívky a ženy a vlastně bych ji doporučila i mužům, i když si uvědomuju, že jen málo z nich by tyto poznatky skously, aniž by utrpělo jejich ego či jednoduše jejich komfortní zóna.
Některé části byly doslova šokující (zejména potom fakt, že skutečná velikost celého orgánu klitorisu byla objevena až roku 1998!), avšak co se informací týče, je tato kniha nesmírně přínosná.

7 13.02.2020

Každému fanouškovi fanfiction bude nad touhle knihou radostí srdce plesat. Protože tohle je to, co jsme vždycky chtěli - držet fyzicky v ruce povídku, kterou jsme donedávna mohli číst téměř výhradně jen ve virtuální podobě. Pro mě osobně by bylo velmi jednoduché, zasadit si děj knihy do jistého, možná i největšího, fandomu, kdy by stačilo pouze zaměnit jména hlavních hrdinů a změnit pár detailů. Na konci jsem se ani nesnažila zamáčknou slzu dojetí způsobenou vší tou něžností, která na mě po celou dobu četby působila. Děkuji, Theo, že jsi mi splnil sen.

7 13.10.2019

Asi ještě nikdy jsem nebyla z konce knihy tak frustrovaná, jako z Rekonstrukce. Už z anotace vyplývá, že příběh se bude zabývat Eliščinou minulostí a mnohokrát zde padne slovo "proč". Jenže, jako by hlavní otázka byla snad málo, v průběhu čtení na nás začnou vyskakovat další a další otazníky, na které by rádi znali odpověď jak hlavní hrdinka, tak i čtenáři.
Když už mi zbývalo pouze několik posledních stran, moje zoufalství vzrůstalo.
Přes to všechno, a možná právě proto, na mě zanechal tento příběh hluboký dojem, na který jen tak nezapomenu. Viktorii Hanišovou považuju oprávněně za jednu z nejlepších současných českých autorek. Děkuju jí za to, že mě takhle krásně naštvala.

6 27.10.2020

Do Tater jsem jezdíval od malička každý rok na letní dovolenou a spoustu ples znám jako své boty. U Szontaghova plesa jsem nikdy nebyl a po přečtení této knihy to tak i nadále zůstane. Dost možná se nějaký čas budu vyhýbat i celé Slavkovské dolině. Jen tak pro jistotu.
Mrazivá a děsivá atmosféra pronikala při čtení této knihy až do morku mých kostí. Pravda, chvílemi možná "děj" trochu zpomalovaly zmatené myšlenky hlavního hrdiny, kterým nechal autor hodně prostoru, ale právě o to šlo, když se mu přímo do hlavy usídlil Sprunggeist, aby si s ním zahrával.
Ani konec mě nezklamal a pokud je tohle Karikova nejslabší kniha (jak někteří tvrdí), tak mě už pravděpodobně nemůže zklamat snad nic, co kdy napsal (a napíše).

4 26.05.2023

Rozumím všem rozporuplným názorům na tuto knihu, avšak mě uchvátila od první stránky a pak už jsem se od ní nemohla odrhnout. Co se nejdřív jevilo jako vtipné průpovídky, se vyvinulo do vážného příběhu, který jsem přečetla jedním dechem. Tahle kniha rozhodně není pro každého, ale já bych jí i tak každnému doporučila. Zasmějete se, naštvete se a v hlavě zůstane spoustu dojmů.

4 13.08.2019

Ne, že by mě příběh strhl hned ze začátku (mohla za to i faktická chyba - Alice Cooper je zpěvák, nikoliv zpěvačka), ale o to víc jsem si užila následný spád událostí a od půlky knihy už jsem nebyla s to se odtrhnout. Úplný závěr byl možná trochu rychlejší, ale za to nad poslední kapitolou mi poklesla brada překvapením.

4 07.06.2019

Příběh Vanessy mě nutil číst téměř bez přestávek. Je to jedna z těch knih, která je tak strašná obsahem, že od ni nemůžete odtrhnout oči a fascinovaně, stejně jako nevěřícně, ji zhltnete jako jednohubku, ačkoliv svým rozsahem to rozhodně žádná jednohubka není.
Moc se mi líbil závěr, který po přečtení tolika traumatizujících stránek kupodivu nezanechá ve čtenáři pocit zmaru, ale jen hlubokého zamyšlení nad tím, že lidská mysl je velmi křehká, ale kdo si dovolí nechat si pomoci, má naději.

3 13.07.2022