Jidu Jidu komentáře u knih

☰ menu

Černá a purpurová Černá a purpurová Wojciech Dutka

Tak tohle byla hodně zajímavá kniha na tuto tématiku. Běžně máme v knihách postavy obětí, ale tady je ten zlý, nacista. A je tu jeho úhel pohledu a jeho vyprávění. Hodně neobvyklé.

Příběh začíná v době před válkou, kdy jednotlivé postavy řeší své problémy, ale i zamilovanost, první lásky atd. Je to dost kontrast k tomu, co je brzy čeká. Spousty jídla, rodinné sešlosti atd.

Autor knihu píše jakoby odosobněným stylem, takže jsem měla maličko problém se začíst. Zejména prvních cca 150 stran, kdy se vlastně "nic neděje". Ale pak to přišlo a já naopak jeho styl psaní uvítala.

Kapitoly, kde dostává slovo Franz, jsou hodně rozporuplné. Čtenář ho totiž nezná jen jak nacistu, ale i jako člena vesnice a rodiny, který prostě...naletěl? Nebudu spoilerovat, ale zkrátka se to ve mně strašně pralo, protože sice to bylo hovado, ale stále tam bylo to ALE, protože jsem znala jeho příběh.

Milena, která mi prvních 150 stran pila krev, protože byla umanutá až hrůza, najednou začala dávat smysl a její umanutost ji udržela naživu.

Autor zkrátka umí vzbudit morální dilema a celou knihu se to ve mně pralo.
Celkově je kniha plná emocí, krutých pasáží, ale i naděje, zakázané lásky a ukázky lidské síly. Moc doporučuji.

14.05.2024 4 z 5


Padesát odstínů ostudy Padesát odstínů ostudy Andrew Shaffer

Napsat dobrou parodii není žádná legrace. Aby autor udržel tu hranici humoru, která je sice stupidní, ale není to už moc otravný, to je fakt bruslení na dost tenkém ledě.

Tato parodie je rozhodně nejlepší, jakou jsem kdy četla. Ze začátku je to fakt sranda. Earl Gray, Anna Stylová, vrtulník na nějakých 50m cesty, to se fakt pobavíte.

Ale klasika no, prostě pak to začalo být opakující a docela nudný. Asi kdyby autorka víc přidala na erotických scénách, kterých tady bylo docela málo, tak by to bylo lepší. Na ty jsem se těšila nejvíc, protože byly absurdní už v originále. Ale ejhle, ono tu šlo zejména fakt o absurdní situace v běžném životě. To je za mě škoda.

Celkově ale oceňuji, že se do toho někdo pustil a sepsal to. Já jsem zjistila, že parodie asi vyhledávat nebudu. Přeci jen u knihy strávíte několik hodin, čtete to několik dní, takže to je prostě moc. Teda na mě.

Každopádně i tak hodnotím jako nadprůměr a hvězdičky beru za ty er. scény, vše ostatní je jen můj problém. Milovníci tohoto žánru budou podle mě nadšení.

14.05.2024 3 z 5


Železná vdova Železná vdova Xiran Jay Zhao

Pane jo! Kde začít? Asi tím, že odteď koukám na štítky na KD a ne na DK. Tam je totiž uvedeno pouze fantasy, což je prostě chyba. Moc nestuduji anotace, protože to je kolikrát spoiler jako blázen, takže jsem si myslela, že jdu do zajímavé čínské fantasy. Ale omyl, tohle je sci-fi s prvky fantasy. A ty prvky jsou tam spíše až ke konci.

Takže jsem se ocitla ve světe podobnému Transformers, kde se lidé "měnili" v roboty a bojovali za lidstvo. Bylo to jako nějaká počítačová hra. Nevím, jestli toho bylo moc, že to ztratilo na dynamičnosti, nemám porovnání, ale tady to bylo: "Zabiju toho, toho taky, jejda, ten málem zabil mě, ale dobrý zabil jsem ho" a takhle pořád dokola .

Příběh mimo boje byl fajn, ale za mě až přehnaně feministický. Podporuji samostatnost žen apod., ale názor, že jsme víc než muži a že je nepotřebujeme, to já nesdílím. Nicméně chápu, proč to autorka se svoji národností napsala.

Další problém byl milostný trojúhelník, který tady za mě byl nadbytečný. LGBTQ+ jsem věděla, že tam bude, ale tohle jsem teda nečekala. Asi jsem prostě konzerva no, i ve svých 23. letech .

Co mě nadchlo, tak bylo posledních cca 40 stran, ale pěkně mě štve, že pokračování není a nevím, kdy bude, protože si myslím, že druhý díl, který vypadá právě více zaměřený na fantasy, by mě bavil o moc víc. No a samozřejmě to skončí strašně otevřeně! A co teď, že?

Knihu doporučuji milovníkům sci-fi, robotů atd. To budete nadšeni. Já jsem čekala maličko něco jiného, nebo přesněji i něco jiného, že to nebude jen o tom.

14.05.2024 2 z 5


Americký predátor Americký predátor Maureen Callahan

Musím říct, že z téhle knihy jsem pěkně zmatená. Ano, o Israeli Keyesovi jsem nikdy neslyšela a "těšila" jsem se na to, že se o něm něco dozvím. Jenže to provedení knihy je tak zvláštní, že toho o něm po dočtení vím asi tolik, jako kdybych zapnula google a 5 minut něco četla. Prostě jsem čekala víc.

Hodně jsem bojovala se stylem, jaký je kniha psaná. Ano, je to true crime, takže chápu, že to nebude příběh plný extrémních zvratů, ale sled pravdivých událostí, ale safra, když už to bylo fakt stylem dokumentu, tak to nemohlo být méně chaoticky? Občas jsem byla fakt mimo a musela jsem přemýšlet, o koho jde.

Plusem jsou určitě výpovědi samotného predátora, kterých je tu zejména v druhé polovině opravdu hodně a popisy pocitů obětí. Hodně mi to přiblížilo jejich emoce a uf..fakt doufám, že tohle nikdy nezažiju.

Vyšetřovatelé mi nijak k srdci nepřirostli, to třeba v Zátahu na ďábla byli popsání daleko lépe. Tady mě spíš pěkně štvali svoji neschopností a takovými chybami, že jsem si ťukala na čelo. Kdyby nebyla lidská blbost, politické machinace a nevím co vše, tak by rozhodně neřádil tak dlouho. Smutné!

Celkově knihu hodnotím jako průměr. Nemám pocit, že bych se něco extra dozvěděla, od knihy čekám, že mi poskytne nějaké větší podrobnosti, ale to tady teda moc nebylo a mně to tam prostě chybělo. Zkrátka nerazilo, ale nenadchlo.

08.05.2024 2 z 5


Tenkrát v Texasu Tenkrát v Texasu Jan Hlubek

Tak tohle bylo hodně zajímavé počteníčko. Texas, minulost, rangeři, to je fakt originální a hodně mě to zaujalo.

Příběh začíná jako obyčejná detektivka, prostě vražda a její vyšetřování. Jenže poté se autor začne hodně věnovat Travisovi.

Ze začátku mi to dost vadilo, protože by se mi líbila spíš právě originální detektivka ze zajímavého prostředí, než vyšinutý pošuk, ale to se po pár stránkách změnilo.

A už to jelo! Travis…bože! Nebo teda takhle, vše, jen ne bože, to bylo čiré zlo. Totálně mi pil krev a při jeho „braní spravedlnosti do svých rukou“ jsem myslela, že s knihou mrsknu.

A to je super! Takové emoce u mě vzbudí málokterá kniha a já jsem ráda, že jsem se mohla pěkně narozčilovat.

Snesla bych méně vulgarit. Upřímně, někdy to bylo tak na sílu, že jsem se tomu musela už spíše pousmát, než aby to dodalo na efekt. Ale to má asi každý jinak.
Konec číslo jedna super, konec číslo dva taky, pokud bude pokračování. Jinak tam byl maličko nadbytečný.

Celkově jsem spokojená a i tato nová tvorba autora mě zaujala. Travis je rozhodně skvělá postava, ač pro mě záporák, ale třeba ho vy uvidíte jinak. Doporučuji.

07.05.2024 4 z 5


Pod Ďáblovým mostem Pod Ďáblovým mostem Loreth Anne White

Panečku, tohle byl thriller jako vyšitý! Fakt super. Od začátku akce, žádná hluchá místa, velká spokojenost.

Příběh je vyprávěn z úhlu pohledu Trinity, která natáčí podcasty a je to taková prapodivná senzachtivá osůbka, co mi často pila krev, a z pohledu Rachel, hlavní vyšetřovatelky případu.

Autorka mě postavila před morální dilema, kdy jsem nevěděla, jestli Claytona nenávidím, nebo mi ho je líto. Fakt jsem nevěděla. Ostatně jsem ani nevěděla, jestli mám ráda některou z postav. Každá měla nějaký škraloup, každá něco pohnojila, ale zároveň to byli jen lidé, takže prostě chybovali.

Jak to bylo jsem maličko tušila, ale doufala jsem, že se pletu, ale bohužel. Úplný konec byl pro mě teda nepatrným zklamáním, ale jinak super.

Někdy si nevšímáme obyčejných lidí, vidíme jen ty hezké, populární, a k čemu to může vést. Fakt, doporučuji všemi deseti. Top thriller tohohle roku.

01.05.2024 5 z 5


Modré tóny Modré tóny Anne Cathrine Bomann

Pane jo! Tohle teda bylo hodně zajímavé čtení. Kdy je zármutku příliš, kdy přestane být normální a zdravé truchlit? A kam je člověk schopný zajít, aby se těmto pocitům vyhnul?

Kniha je vyprávěna ze čtyř úhlů pohledů, takže se to ze začátku trošku plete, kdo s kým atd. Ale zase já prostě ty jiné názory na jednu situaci mám v knihách ráda.

Každá hlavní postava má své trápení, takže by se zdála být vhodným adeptem pro užívání zkoumaného léku. To bylo zajímavé a čekala jsem, kdo po tom sáhne.

Samotný výzkum byl trochu strašidelný a k zamyšlení. Co vše se dokáže přelstít a obejít, aby se uvedl na trh lék s neověřeným složením a účinky. Já jen doufám, že tohle platí pouze ve fikci, protože jinak potěš.

Co mi v knize dost vadilo, tak byla předvídatelnost, za kterou beru 30%. Vše, co se stalo, jsem prostě odhadla X stránek předem, takže se žádné wow nedostavilo.

Celkově ale zajímavé a originální čtení. Doporučuji.

01.05.2024 4 z 5


Anatomie: Příběh lásky Anatomie: Příběh lásky Dana Schwartz

Když jsem knihu otevírala, tak jsem si opravdu myslela, že půjde o romantiku, jak říká název. Ale omyl, to je zde okrajově. Za mě jedině plus, trochu jsem se toho bála.

Dovedete si představit, že byste nemohli studovat a dělat to, v čem jste nejlepší, jenom proto, že jste se narodili "bez čudlika" a ve špatné době? Tak to zažívá hlavní postava románu. Jenže! Holka jedna šikovná se nevzdá.

Kniha je plná nechutností, jelikož se Hazel učí medicínu, jak jinak, než pitvou, jenže těla dostává opravdu neobvyklým způsobem. I když na tu dobu dost obvyklým - vykrádáním hrobů. Takže si to asi dovedete představit, v jakém stavu se jí dostali pod ruce. Fuj.

Romantika je, jak jsem již řekla, opravdu decentní. Je nám jasný, kdo s kým, ale není tady ani jedna erotická scéna, takže kdo by knihu vynechal kvůli obavám z přehnané erotiky, nemusíte. Opravdu je zde na prvním místě Hazel a její cesta k vysněnému..zaměstnání? Asi spíše poslání.

Příběh je popsán tak bravurně, že jsem si nemoc, na kterou tamní umírali, hledala. No, neexistuje, ale sežrala jsem to i s navijákem, takže skvěle napsané.

Jedna hvězdička dolů za pár nudnějších míst, ale jinak doporučuji. Jsem spokojená a neskutečně překvapená. Název je zavádějící.

24.04.2024 4 z 5


Severoamerické jezerní příšery Severoamerické jezerní příšery Nathan Ballingrud

Tak kde začít! Asi tím, co mi na knize opravdu vadilo - ukousnuté konce. Měla jsem pocit, že některá z příšer snad půlku příběhů snědla, protože to nebylo možný. Jasný, trochu něco nechat na představivosti čtenáře, je úplně v pořádku, ale tady u všech chyběla snad půlka.

Takže i když byl námět dobrý a mohlo by to být fakt úplně top, tak bohužel, nedozvěděla jsem se vůbec nic. A i když se se snažila si to nějak domyslet, tak jsme ve většině případů byla bezradná.

Je možné, že jsem nebyla naladěná na autorův styl, ale s další štafetářkou jsme se na tom shodli, takže těžko říct.

Nejvíce stojí za vypíchnutí povídky SS a Puklina. Puklina mě oslovila mrazivým prostředím, kde figurovali psovodi, zima až praští, no zkrátka já tohle prostředí můžu a příběh mi přišel taky super. A SS byla zase zajímává z psychologického hlediska, co je někdo schopný udělat pro popularitu atd., nebudu spoilerovat. Jenže! Opět...konec nikde.
Jiné povídky buď za nic nestály, nebo neurazily, ale ani nenadchly. Ty dvě výše zmíněné to potáhly na 50%, ale bohužel, jsem zklamaná.
Celkově knihu hodnotím jako průměr a doporučuji ji těm, co rádi dostanou originální námět, ale příběh si vytvoří víceméně celý sami. Já k těmto lidem nepatřím.

24.04.2024 2 z 5


Orgie v chomoutu Orgie v chomoutu Carlton Mellick III

Jejda mane, tohle byla pecka . Mellick prostě umí. Kniha začíná poměrně těžkým a zajímavým tématem. Pojednává o potratech, o privilegiích pro rodiny s dětmi (lepší peníze, možnost volit atd). A pak pokračuje bláznivinou.

Týpek, co se účastní takových těch akcí, kde se mají všichni moooc rádi, jednu z těch milovnic zbouchne. Jenže jaksi nesleduje politiku (taky bych byla v háji) a zjistí, že si ji musí vzít. Tak to říká nový zákon.

Matně vzpomíná, kdo to byl, ale lepší svatba, než jít do lochu...Nebo? Jako čtenář jsem se ocitla v totální magořině Zvyklosti tohoto mimozemského druhu, to byl mazec. No ostatně na obálce vidíte nevěstu.

Nasmála jsem se, až mě bolelo břicho, někdy jsme si říkala, že to snad už stačí, ale hlavně jsem si opět říkala, že chci sakra vidět na pár minut do autorovi hlavy. Ono by to asi na víc bylo maličko nebezpečné, protože buď je totální blázen, nebo génius...nebo oboje.

Celkově knihu hodnotím opravdu jako hodně povedenou, jsem nadšená. Líbilo se mi to ještě víc, než Zbouchnul jsem satanovu dceru, kde na mě ten lego dům a lego vše bylo někdy maličko moc. Tohle je super kravina, která si zaslouží medaili, fakt, že jo.

24.04.2024 4 z 5


Vyvrhel Vyvrhel Anthony Ryan

Čekala jsem, že prvních cca 100-150 stran se budu seznamovat se světem, akce tu moc nebude a budu se jen snažit zorientovat v postavách. Omyl, začínáme pěkně zostra a svět je představován za pochodu.

Kdo by čekal nějaké obr fantasy plné čarodějnic, upírů atd., tak by byl poměrně zklamaný, jelikož prvků fantasy je zde dost pomálu. Mně to ale nevadilo.

Ráda jsem se vžila do života drsných zbojníků, do života v lese, a upřímně mě to bavilo víc, než nějaké víly atd. Přišla jsem si jako v nějakém..asi historickém románu s prvky fantasy. A to, jak jsem zjistila, mám ráda.

Co se mi také líbilo, tak je to, že autor jede ve stylu Martina. Máte oblíbenou postavu? Myslíte si, že bude pro děj důležitá? Šupito -hlavička pryč. GENIÁLNÍ! Plné zvratů.

Co knize maličko uškodilo, tak je přeci jen rozsah. Teda alespoň za mě. Alwyn tam nemusel mít tolik niterních úvah a bylo by to super. Upřímně mě někdy štvaly tak, že bych knihu hodnotila na 75%, ale 3 a 3/4..to jsme zase v jiné knize takže hodnotím na 4*.

Konec také překvapil, se strachem jsem otáčela stránky, že to skončí otevřeně, ale ne. Pokračování si přečtu ráda, ale teď mám klid na duši, jelikož je to dost uzavřené.

Celkově spokojenost a milé překvapení.

24.04.2024 4 z 5


Ďáblův deník Ďáblův deník Adrian Bednarek

Úvodem chci říct, že námět knihy je opravdu povedený. Kdyby se něco maličko upravilo, tak by to byla pecka. Přeci jen...kolikrát za život jsme na ulici potkali vraha? Vážně si myslíme, že bychom ho poznali? Co když je to od pohledu úplně normální kluk..? A o tom kniha pojednává.

Kuba má opravdu všechno, dobré vzdělání, královnu krásy, peníze, je krásný, na kterou si ukáže, tu může mít. Ale má temné tajemství. A zde přichází problém.

To temné tajemství je totiž docela "odfláknuté". Dozvíme se, co má kde kdo na sobě, jak mu to co obepíná, co by s tím člověkem dělal (v rámci zákona), ale když dojde na popis toho zla, tak je to šup lup, zabil jsem ji.

Čekala bych, že když je tady tak detailně popsáno oblečení atd, tak si autor dá práci i s detaily u vražd. Přeci jen to mi tam fakt chybělo. Přes 100 stran se po prologu čeká a nakonec je to otázka pár stránek.

Další věc, co knize moc nepomohla, tak je dost otřesný překlad. Standardně si toho nevšímám, ale tady to bylo opravdu do očí bijící a hl. postava se kvůli tomu někdy vyjadřovala dost divně.

Také bych určitě ubrala na erotických scénách. Ze začátku jsem si myslela, že si někdo popletl žánr. "TO" sem sice patří, ale ne tolik. Pak už to bylo otravné.

Suma sumárum, zajímavá kniha námětem, ale provedení nic moc. Hodnotím jako průměr a jsem zvědavá na další díly.

24.04.2024 3 z 5


Etiketa domácí Etiketa domácí Daniel Šmíd

Dneska to bude spíše takový osobní zpovědníček Každý máme nějaké chyby, každý máme nějakou povahu, která nám dominuje, a každý se s ní musíme naučit pracovat. Jak tichý člověk kupříkladu v průbojnosti, tak výbušný člověk v umírněnosti. No, a já jsem ta výbušnina. Než abych si to nechala v klidu projít hlavou A PAK to řešila, tak vylítnu jako čertík z krabičky a ono...co si budeme...je to někdy spíš pro smích. Proto mě zaujala tato kniha a zejména její kapitola Etiketa komunikace v rodinách.

A víte co? Ta mě pěkně štvala. Jak říká jedna recenze, tohle nechcete číst, protože pravděpodobně zjistíte, že toho děláte hodně špatně. Jo, bingo! Nicméně nic není psáno útočně, navádí to k touze a potřebě se zlepšit a kniha vás provází a vede k zdárnému cíli.

Upřímně, tohle budu číst vícekrát, budu se k tomu v určitých situacích vracet a opravdu knihu doporučuji. "Proč je důležité dbát na tom co a jak říkáte. Ujistěte se, odkud berou děti inspiraci pro svůj způsob vyjadřování." Tohle byla hodně dobrá nakopávka! Protože ono to je extrémní pravda! Vyzkoušeno na sobě.

Dále kniha pojednává o všech možných situacích, ať už jsou obvyklé nebo ne. Jak se chovat v supermarketu, jak na svatbě, jak při různých diskuzích, jak debatovat, a taky o tom, že někdy mlčeti zlato.

Já jsem nadšená. Jak jsem se knihy trochu bála, protože seberozvoj mi ne vždy sedl, tak tohle je pecka. Fakt doporučuji.

12.04.2024 5 z 5


Padlý vládce nebes Padlý vládce nebes Denisa Janštová

Pane jo, tohle mě teda HODNĚ bavilo! Na DK jsem viděla hodnocení, kde bylo napsané, že to je "přesně to romantasy, které já můžu". Tak jsem se na začátku trochu bála, že tam zase bude jasný pár, ale bude trvat 200 stran, než si dají aspoň pusu a fantasy půjde do ústraní. Omyl!

Tohle není romatasy. Tohle je krásné YA fantasy plné magie, všemožných tvorů a odvážných postav. A i když je Erin trošku naivka a někdy zbrklá trubka, tak většinou pro to má odůvodnění a neštvalo mě to.¨

Svět je vykreslen opravdu bravurně, zápletka jakbysmet. Princezna, co si má vzít krutého krále, tak se vzepře a uteče do divokých lesů hledat žijícího draka. Pecka.

Střídání kapitol Nathana a Erin také oceňuji. Já ty různé úhly pohledu mám ráda. Nikdy není nuda, čtenáře to udržuje v napětí.

Celkově je kniha fakt super. Má jedinou chybu, nemá pokračování. Já už ho chci!! Kdo to má vydržet. Bez debat doporučuji.

12.04.2024 5 z 5


Podívej se podruhé... Podívej se podruhé... Dagmar Digma Čechová

(SPOILER) Tohle byla další pecka, kterou jsme měla možnost si v poslední době přečíst. Upřímně knihy na podobné téma jsem četla. A četla jsem jich hodně. Ale že by byl týraným muž? To se mi pod ruce dostalo poprvé.

A musím říct, že to bylo hodně zajímavé čtení. Kdo knihy na toto téma čte, nebo někdy četl, tak ví, že na těch ženách to dost často někdo pozná a snaží se pomoct a ony bohužel dost často nechtějí. Ale co když je to obráceně?

Co když to nikdo nevidí, protože to nikoho nenapadne? To je pěkný průser. A tahle madam hrála svou hru tak bravurně, že mi málem rupla cévka, když jsem věděla, kde je pravda.

Také mě hodně bavil Xaver, postava z jeho románů, takové alter ego, které mělo vždy větší nadhled a snažilo se Oldovi ze svízelné situace pomoct.

Konec, na který si někteří stěžují, mi přišel úplně v pohodě. Neměla jsem pocit, že by to bylo nějak useknuté. Za mě spokojenost a neskutečně ráda si přečtu další autorčiny knihy.

MOŽNÝ SPOILER - přeci jen o psychickém i fyzickém týrání ze strany žen se mluví méně, i když se také děje. To samé znásilnění v manželství. Nikdo nemá právo si tohle vynucovat na sílu. Já moc děkuji autorce, že toto téma otevřela a napsala o něm knihu.

12.04.2024 5 z 5


Blízko obzoru Blízko obzoru Jessica Koch

Uf! Jen si na to vzpomenu a už mám zase slzy v očích. Že jsem u pár knih slzela, to je pravda, ale tady jsem vyloženě brečela a nešlo to zastavit. Tak strašně moc emotivní příběh autorka napsala.

Co zvládne jeden člověk unést? Kdy je toho už prostě moc? Ukázka toho, že spravedlnost ve stylu "Už jsem toho v životě zažil/a hodně, teď se musím mít jenom dobře" je úplný nesmysl.

Své o tom ví hlavní postava Danny, který po absolutně otřesném startu do života před sebou nemá ani zářnou budoucnost. Bohužel mu není přáno.

V pekle, které si nedovedu ani představit, potkává své světlé místo v životě, svoji přítelkyni. A spolu jdou vstříc všem zítřkům, ať už dobrým, nebo těm špatným. A těch špatných je rozhodně více.

Také tu máme Dannyho kamarádku, která prochází rovněž otřesnou situací. Je zajímavé pozorovat, jak Danny, který je opravdu v háji, pomáhá, jak může. Neskutečně jsem to na něm v příběhu obdivovala. Prožíval největší peklo, jaké si dovedu představit, ale přesto dokázal být oporou.

Co mě úplně dostalo, tak byl samotný konec, kde máme pár slov od autorky. To jsem brečela nanovo. Nevím, co víc říct. Přečtěte si tento silný příběh několika lidských životů. Stojí to za to. Ale kapesníky po ruce! Doporučuji na 100%

12.04.2024 5 z 5


Dárek Dárek Sebastian Fitzek

Dovedete si představit, že byste neuměli psát, číst, zkrátka že byste byli analfabet? Hrozná představa, která mi při čtení knihy proběhla hlavou nesčetněkrát.

Moje první seznámení s autorem proběhlo velmi dobře. Jsou zde krátké kapitoly a plno napětí. Ale byla jsem zmatená až hrůza! Když si myslíte, že něco víte, tak vám autor ukáže, že víte leda prdlajs.

Ze začátku mi to přišlo super! Konečně neprůhledný thriller, ale když jsem ani 300. straně nedocházela k nějakému rozuzlení, tak mě to začalo krapet štvát.
Myslím, že zde nastal klasický problém, který u thrillerů zažívám často - autor neodhadl, kdy vše odhalit, takže konec byl poměrně dost uspěchaný.

Nicméně i tak řadím tuto knihu do hodně povedených. Bylo zde plno krutostí, takže milovníci Cartera - toto je rozhodně adekvátní alternativa. Oceňuji nápad s analfabetem a celkově s velmi originálním únosem, ale konec byl přitažený za vlasy. Mně to nevadí, ale kdo chce reálný závěr, nedočká se ho.

Celkově knihu doporučuji těm, kteří čtou thriller běžně a chtějí si trochu polámat hlavičku nad zápletkou a odhalením. Opravdu, mám načteno hodně, ale tohle jsem nečekala ani omylem.

02.04.2024 4 z 5


Hra na pavoučka Hra na pavoučka Zuzana S.

Úvodem chci říct, že vůbec nebagatelizuji tento příběh a nechci ho zlehčovat a hl. postavy je mi neskutečně líto. Nicméně krutý příběh neznamená automaticky dobré hodnocení.

Ocitáme se v Zuzanině pekle, v něčem, co nemá prožít žádný dospělý, natož dítě. Otčím je hovado, pardon, nejde to říct jinak, matka taky hotový "poklad", prostě absolutně toxická a dysfunkční rodina, myslím, že to je nám všem jasné.

Bohužel musím říct, že číst tuhle knihu bylo holé utrpení. A ne příběhem, ale provedením. Autorka skáče v časech tak často, že se v tom absolutně nedá orientovat. Jednou jí je pět, pak čtrnáct, pak devět, pak zase pět, prostě příběh nemá absolutně žádnou chronologickou posloupnost.

Na začátku je napsáno, že je kniha vydaná s minimem úprav, a to je podle mě chyba. Autorka je traumatizována. Psát o tomhle není zajisté lehké, takže to dle toho vypadá. Zásah někoho dalšího, kdo by to trochu seřadil a učesal, to bylo potřeba.

Další má výtka je, že autorka kolikrát sama neví, co je pravda a co ne, kdy ji šálila mysl. No, a co pak má dělat čtenář? Čemu se má věřit a čemu teda ne?
Mohla bych psát ještě dlouho, ale zkrátka kniha je pro mě velkým zklamáním.

Nicméně chápu, proč vznikla. A pokud autorce byť jen trošku pomohla v psychickém hledisku, tak jsem nadšená za ni. Ale zásah redaktora měl proběhnout. Hodnotím na 5%

02.04.2024 odpad!


Květy z půdy Květy z půdy Virginia Cleo Andrews

Uf, to byla zase síla! Poslední dobou se ke mně dostávají knihy s dost těžkým tématem. A tahle byla teda hodně hodně náročná.

Zemřel otec, nešťastná nehoda, a matka, dosti finančně negramotná, zůstává sama s dětmi...Ve zkratce to absolutně nedává a rozhodne se vrátit ke svým rodičům, i když její dětství bylo vše, jen ne hezké. Nemá na výběr...Nebo má, ale nechce?
A tady začala moje nenávist k ní. Jak to mohla svým dětem udělat. Nebudu říkat co, ale to, co se tam dělo a ona to věděla a stejně je tam nechala! To nebyla máma, ale hyena. Hlavně, aby ona byla ok. Zase ve mně něco vzbudilo obrovské emoce.

Jenže se dostáváme ke zpracování knihy a k tomu, co mě dost štvalo. Kniha je prezentována jako vyprávění na základě pravdivé události, ale když člověk pátrá, tak to vypadá spíš jako MK tah, a to já nemám ráda. Nicméně ve výsledku jsem ráda, že je varianta, že se to nestalo, protože tohle nepřeji nikomu, ale chápete, co chci říct.

Dalším problémem byla čtivost. Nevím, jestli je to tím, že kniha je krapet starší, ale ty dětské dialogy byly tak zvláštní, strašně spisovné apod., že se to četlo ztěžka.

Ve výsledku jde o hodně zajímavý a pobuřující příběh, ale za výše zmíněně věci hodnotím na 60%. Film je prý lepší, tak ještě zkusím ten.

02.04.2024 3 z 5


Buď rád, že nic nemáš Buď rád, že nic nemáš Igor Indruch

Myslím, že mám nového oblíbeného autora, protože co jsem zatím měla čest číst, tak byla pecka vedle pecky.

Příběh kluka z ubytovny, komplikovaných vztahů, touhy po tom, co děti a celkově každý chceme, a zoufalství, že to nemáme. Ale kdo nic nemá, nic neztratí, že?

Knížka se i přes těžké téma čte poměrně lehce a slupla jsem ji za dva dny.
Opravdu mě bavilo, jak autor dokázal vykreslit vztahy mezi postavami, popsat myšlenkové pochody Mojmíra a vystavit příběh.

Tohle se poměrně těžce hodnotí bez spoileru, ale kdo si chce přečíst knížku, která poukazuje na složitost vztahů, nespravedlnost života, ale i naděje - tohle je pro vás.

Já jsem Mojmírovi moc fandila a rozhodně se ke knize vrátím. Protože to, že se narodíme do něčeho, za co nemůžeme, to je svatá pravda, ale vždy si z toho můžeme něco vzít a vyjít silnější.

Knihu bez debat doporučuji. Tohle se povedlo.

26.03.2024 5 z 5