Jane2016
komentáře u knih
Les v domě
Alena Mornštajnová
Myslím, že v rámci knižní komunity asi všichni tak nějak tušíme, že Alena Mornštajnová opravdu vládne slovem a co se týče české knižní scény jde o neuvěřitelně populární autorku. Samotnou mě překvapilo, kolik lidí v mém okolí vědělo, že Mornštajnové vyjde nová kniha i přesto, že nejsou nějací náruživí čtenáři!
Alena Mornštajnová je i moje oblíbená autorka. Když sáhnete po její knize, myslím, že máte jistou záruku kvalitního čtení. Pamatuju si na to, jak jsem před pár lety četla Hanu a byla jsem tak neskutečně nadšená, že když jsem měla psát o zajímavých knihách do našeho městského zpravodaje, Hana mě samozřejmě napadla jako první.
A musím říct, že Les v domě na mě zapůsobil snad ještě více než Hana. S Cácorou se sžijete prakticky okamžitě. Rozhodně nejde o veselé čtení, ba naopak. Příběh na mě působil místy až depresivně. Občas jsem chtěla do příběhu vtrhnout a pomoct malé holčičce se vším, co na ní dospělí hodili. Po dočtení jsem tak dvacet minut koukala do blba. Protože jsem potřebovala všechno strávit. Jsem si jistá, že na tento silný příběh jen tak nezapomenu.
Všechna čest autorce! Těším se na další knihu! Ale myslím, že Les v domě se bude překonávat velice složitě (alespoň u mě).
10/10 (Kniha se na 100% objeví v nejlepších knihách za rok 2023)
Malý život
Hanya Yanagihara
Malý život, kniha, kterou jsem si chtěla přečíst již několik let. Velmi dlouho jsem se do čtení odhodlávala, jelikož mi bylo jasné, že nepůjde o jednoduchý příběh. Když jsem se ale konečně odhodlala, tak jsem knihu nemohla nikde sehnat, byla vyprodaná a já smutně připustila, že na ní ještě není ten správný čas. Až později na mě Malý život vykoukl v knihkupectví a já si řekla, že tohle je přesně ten moment, kdy bych se do čtení měla pustit.
Ale sami asi tušíte, že jde nejen o náročné čtení, ale i o dlouhý příběh. Čili jsem se ke čtení dostala až teď na dovolené, kde jsem na knihu měla čas i chuť.
A po dočtení musím uznat, že se jedná o jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Ta propracovanost celého příběhu, ty pocity, co jsem během čtení cítila. Neuvěřitelné. Při čtení této knihy jsem si opravdu užívala mou lásku ke knihám, protože podobný pocit bych z žádného filmu nikdy neměla. Za mě je to mistrovské dílo světové literatury. Tento příběh už asi nikdy nedostanu z hlavy. Všechna čest autorce. Rozhodně se pustím i do jejího dalšího díla s názvem Do ráje.
Žiju bez dětí
Martina Hynková Vrbová
V životě čtenáře jsou někdy momenty, na které nezapomene. Momenty, kdy mu do rukou přijde tak výjimečná kniha, že mu otevře dveře do úplně nového světa, plného neznámých a hlubokých emocí. „Žiju bez dětí“ je jedna z těch knih.
Kniha vypráví příběhy o životech žen, které se nestaly matkami. Odhaluje silné příběhy, které tyto ženy formovaly a vedly k rozhodnutí, zda mít dítě či ne. Co se může zdát jednomu člověku jako přirozená součást života, druhého může trápit a ničit zevnitř. Napříč knihou se ve mně pralo spoustu různých pocitů. Někdy smutek, ale převážně pochopení. Pokud se někdo dobrovolně rozhodně, že děti mít nechce, je to jeho volba a jeho svobodné rozhodnutí. A nikdo z nás nemá právo jej soudit či toto rozhodnutí nerespektovat.
Myslím, že tato kniha bude mezi čtenáři velmi rezonovat. Ráda bych ji viděla na seznamu povinné četby, protože téma, kterým se zabývá, by nemělo být tabu.
Knihu doporučuji všem věkovým kategoriím a skupinám.
Jiné místo
Kateřina Karolová
Jako by to bylo včera, co jsem přečetla autorky knihu Odbočka v lesích. Do dneška si pamatuji, jak jsem byla z celé knihy, a hlavně jejího závěru nadšená a těšila jsem se na autorčino další dílo.
A je to tady!! Kateřina Karolová přišla s thrillerem, který je stejně (a možná i o trošku více) skvělý jako její předchozí kniha.
Celý příběh Vám zamotá hlavu, často si budete spolu s hlavní hrdinkou říkat, jestli nejste blázni a celkově se necháte celým příběhem zmást. Věřte mi ale, že Jiné místo je skutečně skvělá a nezapomenutelná záležitost, kterou si chcete přečíst. A chcete ji mít ve své knihovničce. Já sama se na čtení chystám určitě znovu, ideálně někdy na podzim, když bude pršet, bude zataženo a mlha.
Zpověď farářky
Martina Viktorie Kopecká
Martina Viktorie Kopecká, farářka a velmi inspirující žena. Pamatuji si přesně, jak jsem si cítila, když jsem dočítala její předchozí knihu s názvem Deník farářky. Tolik krásných myšlenek a zážitků na jednom místě. Tolik naděje. Zkrátka, po dočtení jsem věděla, že Martina je mi sympatická nejen svou tvorbou, ale i jako člověk.
To, že vyšla další kniha Zpověď farářky mi udělalo neskutečnou radost, protože jak zmiňuji výše, předchozí kniha byla skvělá.
A Zpověď farářky je více osobnější, syrovější, ale o nic méně kvalitní. Dozvídáme se spoustu názorů autorky, například na celibát, založení rodiny, ale uděláme si i představu, jaký život má farářka a jaké jsou její hodnoty.
Také tu chci zmínit, že veškerý obsah knihy mě ještě více utvrdil v tom, jaký je Martina krásný a pokorný človíček. A pěvně věřím a doufám, že ostatní čtenáři to budou mít zrovna tak.
Věřím, že o knize teď ještě hodně uslyšíme! A pokud ještě autorku neznáte, tak Vám jak Zpověď farářky, tak Deník farářky doporučuji všema deseti!
Drak spí
Michaela Klevisová
Od autorky Michaely Klevisové jsem již v minulosti četla knihu Prokletý kraj. Z knihy jsem tehdy byla nadšená, protože autorka měla svůj specifický styl psaní, který mi sedl jako ulitý.
Ale ke knize. Z celého příběhu jsem unešená a jak jsem psala výše, autorka má neskutečný dar vyprávění. Ale takového, které se zdá zpočátku nenápadné, ale později Vás pohltí. Zapadlé jihočeské městečko na mě hned v prvních kapitolách dýchlo svou atmosférou a já jsem pochopila, že knihu budu mít dočtenou opravdu velmi rychle. V knize se prolíná historie městečka, mezilidské vztahy, vražda a starý nevyřešený případ. A my jako čtenáři se společně s vyšetřujícími dozvídáme celou pravdu.
Když jsem se pomalu blížila ke konci, ani jsem nechtěla, aby příběh skončil. Jsem opravdu velmi ráda, že autorka napsala knih více, protože se do nich v blízké době pustím. Za mě čtenářský zážitek a nemůžu se dočkat další knihy!
Příchuť zla
Wendy Dranfield
Příchuť zla, třetí díl ze série s Madison Harperovou! Předchozí dva díly jsem nedávno četla a moje nadšení z nich přetrvává až do dnes.
A stejně jako dva předchozí díly, i Příchuť zla je bombový díl. Opět se dostáváme do zapleteného příběhu se spoustou otázek. Závodíme s časem. A snažíme se celému případu přijít na kloub. Knížka se čte sama, jde o takový ten styl psaní, který Vás nutí stále otáčet stránky a než se nadějete, jste u poslední kapitoly.
Prvním a druhým dílem Dranfield nasadila laťku hodně vysoko, ale na základě dalšího přečteného dílu si troufnu tvrdit, že se drží pořád na stejné úrovni! Pokud tedy přemýšlíte nad rozečtením detektivní série, tak Vám tuto opravdu vřele doporučuji!
Sama jsem neskutečně zvědavá s čím přijde autorka příště, ale už teď si myslím, že se máme na co těšit!
Vodník
Tereza Bartošová
Máte rádi příběhy s temnou a pochmurnou atmosférou? Zkuste vodníka! V tomto příběhu je totiž atmosféra tíživá až běda!
Toto bylo mé první setkání s autorčinou tvorbou a nemohu jinak než ji vyseknout poklonu. Myslím, že pokud bude dále tvořit, tak se máme jako čtenáři skutečně na co těšit. Příběh se velmi podobal klasické detektivce, na kterou se rádi podíváme v pátek večer. Dokázala bych si jej živě představit ve filmovém vydání!
Na samotném začátku příběhu se dostáváme do vesnice, ve které se stane vražda. Všichni tuto situaci z detektivek známe, čím menší vesnice, tím větší poprask. Ve vesničce se pomalu rozjíždí konspirační teorie a každý někoho obviňuje. Je zde mnoho postav, ale čím déle čtete, tím více se dostáváte do samotného příběhu.
Během čtení jsem měla pocit jako by mě někdo hodil těžkou deku. Chvilkami jsem ale až nevěřila, že čtu příběh od české autorky. Myslím si toto jen já? Nebo se nám v poslední době na české knižní scéně objevují autoři s neskutečným talentem?
Pokud rádi čtete české autory, tak toto bude něco pro Vás. Já jsem opravdu překvapená a těším se na autorčiny další knihy!
Nalezení
Jiří Březina
Já si po dočtení knížky Nalezení od Jiřího Březiny uvědomila, že vlastně nemám oblíbeného autora krimi z Čech! Ze zahraničních autorů miluju Chrise Cartera a nedám na něj dopustit, ale co se týče našich domácích vod, tak jsem až do přečtení této knížky oblíbence neměla. Upřímně se i velmi divím, že jsem na tohoto autora nenarazila dříve, ale jak se říká, lepší pozdě nežli později. V blízké budoucnosti se proto pustím do dalších knih, kterými jsou: Promlčení, Polednice, Vzplanutí a Mizení.
Musím říct, že mi styl ve kterém je kniha napsaná sednul jak ulitý - kratší kapitoly, zajímavý námět a po celou dobu čtení zde nechybí napětí. Na obálce knížky si lze všimnout ocenění dvojnásobného držitele nejlepší české detektivky a já nemůžu jinak než souhlasit.
Tato kniha je už v pořadí pátým dílem ze série Policisty Tomáše Volfa, ale vůbec se nemusíte obávat toho, že byste děj nepochopili aniž byste četli předchozí díla. Pro mne je tento pátý díl prvním setkáním s autorem a absolutně jsem neměla s ničím problém, tudíž knihy na sebe nenavazují a můžete je číst i na přeskáčku.
Knihu tedy hodnotím nadmíru kladně a těším se na další knižní zážitky s tímto autorem.
Dokonalé městečko
Kateřina Karolová
Kateřina Karolová, velmi oblíbená a známá česká autorka od které si vždy něco ráda přečtu. Její knihy s temnou a děsivou atmosférou jsou pro mě sázka na jistotu! Tentokrát ale autorka přišla s něčím úplně novým a já si tento „dokonalý horor“ musela přečíst!
Knížka je tenounká a velmi čtivá, takže pro Vás asi nebude překvapením, že jsem ji přečetla na jeden zátah. Prostředí městečka mě do sebe okamžitě vtáhlo a byla jsem zvědavá, co za tou všudepřítomnou dokonalostí vlastně je. Zápletka je boží, můžete se těšit na jeden skvělý game Changer. Jedna malá lež a co z ní může vzejít!
Sice jsem se nedočkala mnou očekávaného konce, ale věřím, že se máme v blízké budoucnosti na co těšit. Kateřina Karolová nás určitě ještě potrápí!
Knihu moc doporučuju, a to nejen Dokonalé městečko, ale i autorčiny předchozí knihy jako jsou například Odbočka v lesích nebo Jiné místo!
Kniha, kterou posypal hvězdný prach
Nora Eckhardtová
Kniha, kterou posypal hvězdný prach, krásný příběh od české autorky Nory Eckhardtové. Sama autorka mi nabídla knížku v rámci spolupráce a já, po přečtení anotace, nadšeně souhlasila. A udělala jsem moc dobře!
Podobně poutavý příběh jsem totiž dlouho nečetla. Rok 1874, jedna uzavřená sázka, dva nakladatelé, a spousty osudů převrácených naruby. Postavy, které jsou promyšlené a nevšední. A do toho všeho skvělý a neotřelý konec. Na tohle všechno se můžete v příběhu těšit.
Autorka píše skvostně, kniha má spád, je plná dobrodružství a jako čtenáři se určitě nebudete nudit. Kapitoly jsou ideálně rozdělené a nutí Vás číst stále dál a dál. Musím se Vám přiznat, že mě příběh tak nadchl, že jsem jej přečetla na jeden zátah.
Pokud vyhledáváte knihy talentovaných, českých autorů. Autorka Nora Eckhardtová by Vás rozhodně neměla minout. Věřím, že kniha by udělala spoustě čtenářům radost i jako dárek pod stromeček!
Jako stín
Helen Fields
Na jméno Helen Fields jsem v knihovně a na sociálních sítích narážela celkem často. A ani nevím proč, knihy od autorky jsem nikdy nezkusila i když jsem věděla, že ji spousta čtenářů hodnotí velmi kladně.
Já miluji thrillery, a Jako stín je opravdu kvalitní thriller/detektivka. Skvěle vykreslené postavy, děj, který utíká pod očima, a záporák s poruchou o které jsem ještě neslyšela. Co víc si může člověk přát!
Ačkoliv má kniha skoro 400 stran, tak se mi četla velmi dobře a měla jsem ji rychle přečtenou. To tempo příběhu Vás do sebe vtáhne a nemáte šanci knihu odložit. V knize byl jeden velmi creepy moment, na který si myslím nikdy nezapomenu. Menší spoiler – jde o svatební šaty. V okamžiku, kdy jsem četla tuto kapitolu, měla jsem husinu prakticky po celém těle.
Čili pokud hledáte čtivý, akční, zajímavý a děsivý thriller, tak můžu Jako stín jenom doporučit. Mě autorka tak nadchla, že se ve velmi blízké době pustím do série Dokonalé.
A samozřejmě budu natěšeně doufat, že autorka bude psát pokračování této knihy!
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Tereza Bartošová, velmi talentovaná autorka, se kterou se, myslím, nesetkáváte poprvé. Minulý rok ji vyšla výborná detektivka s názvem „Vodník“. Obálku této knihy vídám na zdi svých sociálních sítí až do dnešních dnů. Proto, když jsem se dozvěděla, že letos vychází nová detektivka s názvem „Dceřina kletba“, musela jsem si ji nutně přečíst!
A knížka je stejně skvělá jako „Vodník“. Napínavá, zamotaná a Vy jako čtenář nestíháte obracet stránky. Než se nadějete, jste u poslední kapitoly a vnitřně smutníte nad tím, že se příběh chýlí ke konci. Co musím ocenit je opět akčnost příběhu a skvostný konec. Často se mi u detektivek stává, že si úplně přesně (či vůbec) nepamatuju, jak příběh dopadl, ale věřím, že konec Dceřiny kletby si budu pamatovat velmi dlouho. Velmi originální závěr!
Jsem zvědavá s čím nás autorka překvapí příště. Pokud se koukám správně, tak ještě v tomto roce by měla vyjít kniha „Když andělé dřímají“!
Pod Ďáblovým mostem
Loreth Anne White
Pod ďáblovým mostem, kniha, která mě na první dobrou uchvátila svou děsivou obálkou. No řekněte sami? Nemáte husí kůži ze samotného pohledu na obal? Já věřím, že ano!
Na knížku jsem se velmi těšila, přece jen na databázi knih má neskutečné hodnocení 93%! To je garance kvality!
Ale že to bude až takhle skvělé? Příběhu jsem propadla hned po první kapitole. To napětí, strach a nejistota, tyhle pocity se mi rychle dostaly pod kůži. Během čtení jsem se snažila odhadnout, jakým směrem bude děj plynout, ale přiznám se, že jsem se netrefila ani jednou! Samotný konec příběhu byl pro mě velmi emotivní. Místy mi přejížděl mráz po zádech a jindy mi bylo do pláče. Věřím, že pokud jste knihu už četli, určitě víte o čem mluvím.
Autorka mě svým psaním nadchla a v brzké době se pustím i do její další tvorby. Svými anotacemi mě zaujaly obě její předchozí knihy: Temné vábení i Temné ozvěny.
Pokud hledáte mrazivé krimi na podzimní a zimní večery, tak tohle bude něco pro Vás. Knihu doporučuji všemi deseti!
Kde končí nebe
Petra Lejsková-Langová (p)
Kde končí nebe, knížka s tak krásnou a zajímavou anotací, že si jí nemůžete nepřečíst. Knížka, která řeší neotřelá, nová a nečekaná témata smrt, život, náš čas na zemi a spoustu dalších otázek, které nemáte šanci řešit během chaotických dnů.
Já sama jsem si k příběhu sedla kolem desáté hodiny večer s tím, že si přečtu jednu, dvě kapitoly a půjdu v klidu spát. Jenomže víte, co se stalo? Knihu jsem dočítala kolem půlnoci, uřvaná jak želva a dojatá tak, jak jsem opravdu dlouhou dobu nebyla. Dojemný příběh mě strhl do sebe a nepustil.
Hlavní hrdinka celého příběhu je statečná sympaťačka, přesně taková, jakou si každý čtenář přeje. Společně s ní jsem zažila snad všechny emoce, takže jsem jí na konci příběhu nemohla nemilovat. Jsem nadšená a neskutečně moc se těším na další autorčiny příběhy!
Sečteno podtrženo, Kde končí nebe je pro mě bezelstnou, dojemnou a nádhernou knihou, kterou rozhodně zařadím do nejlepších knih za tento rok! Pokud hledáte originální příběh, který Vás donutí se nad spoustou věcí zamyslet, víte, co máte dělat!
Ďáblova cesta
Robert Bryndza
Robert Bryndza je můj oblíbenec mezi autory, co píší krimi. Živě si pamatuji na to, jak jsem dočetla jeho první knihu a téměř okamžitě jsem si objednala zbytek celé série domů. (Byl covid, a já brala každého dobrého autora jako svatý grál!). Čili Bryndza si mě získal a jeho knihy zbožňuji dodnes. Nepamatuji si, že by se mi nějaký příběh od něj nelíbil.
Ze série s Kate Marshallovou mám zatím přečtené všechny předchozí díly a tento se mi líbil z celé série nejvíce. Citlivé téma a spád zaručily, že jsem knihu přečetla během dvou dní. Příběh se čte prakticky sám a než se nadějete, otáčíte poslední stránku.
Pokud uvažujete nad přečtením, za sebe musím doporučit číst knihy postupně. Kdybych předchozí knihy nečetla, přišla bych o pár zajímavých momentů, a to by byla určitě škoda. Bryndza si u mě touto knihou trochu navýšil laťku a já budu očekávat jeho další knihy. Musím se taky přiznat, že jsem od něj ještě nestihla přečíst Osudné svědectví! Na to se chystám už delší dobu!
Sečteno podtrženo, pokud milujete detektivky, tuto si rozhodně nenechte ujít!
Papírové domky
Jiří Klečka
Papírové domky, má první přečtená kniha od autora Jiřího Klečky.
Musím se přiznat, že miluji příběhy, kde figuruje tajemno, a troufám si říct, že na české scéně mnoho příběhů s tímto obsahem nemáme. Proto, když jsem si přečetla anotaci Papírových domků, prakticky hned jak se na čtení těšila!
Děj byl nejen tajemný, ale i velice originální. S ničím podobným jsem se v minulosti nesetkala. Přitažlivost a tajemnost domu, mrtvá zvířata, rozepře mezi sousedy, Faust a vlastně celkové napětí v příběhu na Vás zapůsobí i kdybyste nechtěli. Společně s hlavními hrdiny příběhu zažíváme situace, kdy dům zahojí staré popáleniny, dokáže plnit skrytá přání, ale i spoustu dalšího..
V knize mi sedlo, dá se říct, všechno. Styl psaní autora, délky kapitol, délka celé knihy, nemůžu nezmínit nádherné ilustrace a samozřejmě postupně dávkované napětí, které mě nutilo číst stále dál a dál! Tohle všechno mě nadchlo, autora si přidávám k oblíbeným autorům a jeho další knihu Pět ročních období, si v blízké budoucnosti rozhodně přečtu. (Hned, jak vyrazím na výlet do knihovny!).
Vraní oko
Michaela Klevisová
Autorku Michaelu Klevisovou neznám dlouho. Moji pravidelní sledující vědí, že jsem od ní v minulosti četla Prokletý kraj a před pár dny jsem od ní také dočetla knihu s názvem Drak spí. Obě knihy byly pro mě velkým překvapením a u obou jste již ode mě slyšeli samou chválu. A pokud čekáte, že teď přijde něco jiného než další chvála, tak se pletete!
Protože i tento příběh od Klevisové mě nadchl a měla jsem jej přečtený velice rychle. Na začátku příběhu se dostáváme do chatové osady, tedy klidného a pokojného prostředí. Nebo možná ne až tak klidného? Příběh se do Vás hned na samotném začátku zakousne a nepustí Vás, než jej nedočtete.
Mně samotné se velice líbí popis mezilidských vztahů mezi protagonisty. Zjišťujeme spoustu starých tajemství a křivd, které jsou v případu zásadní. Ta propletenost mě velmi bavila a neskutečně jsem si ji užívala!
Za mě rozhodně další doporučení. Pokud nad autorkou stále váháte, tak tohle berte jako znamení ji zkusit!
Až najdu klíč
Alex Ahndoril (p)
Od „Larse Keplera“ jsem v minulosti přečetla dvě knihy. Z jedná jsem byla nadšená, druhá byla za mě byla takový průměr. Čili jsem si na tuto spisovatelkou dvojici nestihla utvořit ucelený názor. Proto, když jsem zjistila, že toto duo autorů přichází s novou sérií, nadchlo mě to!
Příběh mě velmi zaujal, děj gradoval pomalejším způsobem, ale to mi jako čtenářce vůbec nevadilo. Naopak, líbilo se mi, že můžu poznat všechny postavy detailněji. Až do samotného konce jsem netušila, kdo je vrahem. A kniha jako celek byla za mě skvělá. Dobře se mi četla a příběh jsem si moc užila. Pokud jste uvažovali nad přečtením nějaké knihy od této dvojce, velmi Vám doporučuji zkusit právě tuto knihu!
„Až najdu klíč“ je krásným příkladem toho, že detektivka nemusí být nabitá dějem od začátku do konce, ale i přesto může být kvalitní.
Zatmění
Jo Nesbø
Páni, už je to opravdu nějaký čas, co jsem se naposledy setkala s Harry Holem. Na svém profilu jsem zabrouzdala do minulosti a poslední příspěvek spojený s tímto vyšetřovatelem jsem zveřejnila 5. července 2021! Šílené, jak ten čas letí. Mívala jsem období, kdy jsem Holeovi případy v rukou držela téměř pořád a tento 13. díl byl pro mě milým návratem ke starému známému.
A co příběh? Příběh byl stejně skvělý jako všechny předchozí. Snažila jsem se číst pomalu, abych si vychutnala každou větu, ale i přes toto jsem Zatmění přečetla v rekordním čase. Vzhledem k tomu, že asi všichni tak nějak podvědomě tušíme, že Nesbo píše celkem bichle.
Přísahám, že jsem se u této knihy ksichtila více než je zdrávo. Kdo máte rádi nechutné detaily v detektivkách, tak mi věřte, že u tohoto dílu si přijdete na své!
Sečteno podtrženo, pokud máte Harryho Hola rádi, máte se skutečně na co těšit a příběh doporučuji všema deseti. Parádní kniha.