U severní zdi
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509593/bmid_u-severni-zdi-T5G-509593.png
5
1018
1018
Tajemný Muž s dírou v srdci si nese životem nezhojené jizvy na těle i na duši. Dávný zločin, který ho v dětství připravil o rodinu, nebyl nikdy potrestán. Časy se mění, svět kolem však zůstává hluchý, slepý a němý stejně jako kdysi. Všichni už zapomněli nebo se o to usilovně snaží. Až na něj. Spravedlnost se nekoná, a tak musí konat on. Čím víc se blíží jeho vlastní konec, tím naléhavěji jako přízraky z hloubi hromadných hrobů Ďáblického hřbitova vystupují příběhy dětských obětí komunistického režimu. V léčebně dlouhodobě nemocných Ošetřovatelka umírajících pomáhá svým pacientům v posledních chvílích jejich pozemského života. S novou klientkou však do ústavu přichází i něco, co je mimo možnosti chápání zdejšího personálu. Bude nutné z léčebny nebo ze svědomí stařečků, kteří tají temnou minulost, vymítat ďábla? Přišel čas platit účty za padesátá léta........ celý text
Přidat komentář
Tohle byla za hodně dlouhou dobu nejlepší, nejsilnější a zároveň nejbolestivější kniha, co jsem četla (poslouchala). Hodně krát jsem musela audioknihu stopnout a rozdýchat, co jsem slyšela. Když autorka vzpomněla i věznici v Hradišti, kterou jsem osobně navštívila, kde politické vězně mučili a týrali elektrickým proudem, chtělo se mi ještě víc plakat. Tolik nevinných životů a osudů bylo zničeno mávnutím prstu.
Na tuhle knihu jen tak nezapomenu.
Brilantně napsané téma, o kterém se až tolik nemluví a válečná literatura je přebíjí. Ovšem takovéhle knihy by měly být povinnou četbou.
Tolik mrtvých. Dětí a nevinných. A proč. Kvůli slepé ideologii a lidské malosti.
Lidé se totiž nemění a my můžeme každý den děkovat, že v dnešní době a zde vládne největší zlo jenom v nenavistných komentářích na sociálních sítích.
Zatím.
" Komu zvoní hrana? Tobě, národe český. Sotva jsi narovnal hřbet, už ho znovu k zemi ohýbáš, už zase hlavu skláníš. Slyšíš ty zvony? To pro tebe zpívají píseň pohřební, pro tebe a tvé děti. Porostou jak pokroucené borovičky z kraje lesa. Ty už nikdo nenarovná, křivé dříví zůstane navždycky zohýbané. "
Síla!!! Čtení je to skutečně náročné a děsivé zejména proto, že se opírá o reálné vzpomínky. Nutí nás zamyslet se, proč je pohodlné zapomínat. Po dočtení ty příběhy máte ještě dlouho v hlavě......
Hodně náročné čtení, kde se práva nedočkáte. Kniha ,která vám nepřinese nic veselého, ale přesto čekáte, že někde ,alespoň čeká spravedlnost. Velmi smutné čtení a přesto by si to měli všichni přečíst.
(SPOILER)
U této knihy jsem plakala. Nepamatuju si, kdy jsem se opravdu tak moc rozbrečela u knihy. Neuvěřitelně jsem se ztotožnila s postavou Mariky a úplně mě šokovalo, co jsem to četla. Mladou holku nechají porodit samotnou v příšerných a nehygienických podmínkách. A pak, těsně po porodu, ji začnou takhle psychicky mučit? Jak se mohl někdo tak nelidsky chovat?
Nejsmutnější na tom celém je fakt, že za tohle opravdu nikdy nikdo nebyl potrestán. Takové svinstvo. Temná doba naší nedávné historie.
Udělané jako audiokniha na rádiu bohužel trochu nešťastně 4 díly tápete o čem to vlastně je
Ze začátku jsem chtěla knihu odložit, ne proto, že by byla špatná, ale proto, že byla tak děsivá, pravdivá. To, co se dělo za zdmi Pankrácké věznice je něco tak neskutečného, že rozum se tomu brání uvěřit. Jak mohli být lidé tak krutí. Čtete o hrůzách z války, ale toto se dělo v míru, a proto je to něco nepochopitelného. Při příští návštěvě Prahy Ďáblický hřbitov nevynechám.
Velice silný příběh, knihu jsem musela několikrát odložit, jak moc byla smutná. Každopádně doporučuji úplně všem.
První hlavní postavou je Muž s dírou v srdci, nesoucí si od dětství jizvy na těle i na duši. I když je pro všechny kolem prakticky neviditelný, on vidí dobře. A nezapomněl. Předtím než nastane jeho vlastní konec, bere spravedlnost do vlastních rukou. Druhou hlavní postavou je Ošetřovatelka umírajících, která pomáhá pacientům v jejich posledních chvílích. Do ústavu, v němž pracuje, je přivedena nová klientka, kvůli které možná zaměstnanci začnou věřit na duchy. Stihne Muž s dírou v srdci dokonat svou pomstu? Pomůže Ošetřovatelka umírajících nové klientce vyhnat ďábla z těla?
Tuto knihu byste mohli číst jako obyčejný detektivní román zasazený do minulého století. Bohužel jak detektivní, tak historická část je krutě pravdivá. Ačkoliv autorka pro sepsání románu pozměnila jména nebo data, vycházela ze skutečných osudů politických vězeňkyň a jejich dětí v padesátých letech v Československu.
Prostřednictvím různých postav Vás při čtení mrazí z toho, jakým peklem si ženy prošly ve vazebních věznicích nebo nápravných zařízení. A za co? Co tak hrozného provedly? Nejhorší je, že vůbec nic. Neudělaly nic, za co by měly skončit ve vězení a kvůli čemu by se s nimi mělo zacházet jak s kusem hadru. A i ten kus hadru byl na tom lépe než ony. Během pár měsíců se z nich staly trosky, zestárly a do konce života si v sobě nesly bolest, která nešla smazat. Proč to všechno? Protože tehdy byla taková doba a někdo si řekl, že bude rozhodovat o životech druhých. Že má na to právo. Kdo se vzepřel, tvrdě za to zaplatil.
Tuto knihu bych dávala jako povinnou maturitní četbu. Nejen pro její čtivost, ale proto, aby se mladí lidé dozvěděli něco zásadního z historie. Co se dělo a dít se nemělo. Pro uvědomění si toho, jak se teď máme dobře a všechno, na co si stěžujeme, jsou jen malichernosti.
Stále nemohu uvěřit jak dalece je schopen člověk vůči jinému člověku v touze po moci, majetku, postavení zajít. Zrůdnost činů v poválečném období, kdy se k moci dostali komunisté a mělo být už jenom "líp" je neskutečná. Ošetřovatelka mrtvých a Muž s dírou v srdci vzali spravedlnost do svých rukou a zajistili, aby se o několika zločinech na lidskosti dozvěděla alespoň hrstka lidí. Kniha u které se vám bude během čtení doslova tajit dech!
Od autorky jsem už četl knihu ANGLICKÁ ZAHRADA, která se mi líbila. Bylo to strhující a smutné čtení.
Kniha U SEVERNÍ ZDI pojednává o politických procesech v 50. letech v Československu. Kniha je založena na skutečných událostech. Vím, že v tomto období se odehrálo hodně smutných událostí, ale tento příběh předčil asi všechny příběhy z tohoto období, které jsem četl. Někteří lidé byli doslova bestie, když se jim dostala moc do rukou a mohli si naprosto dělat cokoliv včetně týrání, vražd a obchodování s dětmi!
Čtení bylo depresivní, nepříjemné a mrazivé.
Při četbě se můžeme také zamyslet nad tím, jestli je POMSTA správná, pokud nám nebo našim nejbližším někdo ublíží a dotyční jedinci nejsou potrestáni a žijí si spokojenými životy. Řada zločinů, která se odehrála v 50. letech, byla po roce 1989 promlčena nebo nebyla ochota potrestat lidi, kterých se jich dopustili. Říká se, že boží mlýny melou a všechno špatné, co v životě provedeme jiným lidem, se nám nebo našim blízkým vrátí. Častokrát je to pravda, ale někdy tomu tak být nemusí a člověk, který vidí křivku a bytostně se ho to dotýká, chce vzít spravedlnost do svých rukou a potrestat všechny, kteří nemilosrdně ubližovali. Při čtení románu se můžeme také zamyslet nad ODPUŠTĚNÍM.
Kniha U SEVERNÍ ZDI rozhodně stojí za přečtení, i když je to čtení velmi smutné a bolestné, ale pravdivé.
No ty vole! Pardon, omlouvám se, ale mám ještě jiný slova pro tuto dobu. K.y komunistický. Je to jako dnes, když slyším jako holka tuto větu od tatínka u nás doma. Maminka mu domlouvala, aby to neříkal před námi dětmi, že to někde řekneme ve škole, jeho zavřou a ona bude na 4 děti doma sama. Ano i naše rodina měla politického vězně. Můj prastrýc.
Tato kniha je surová, upřímná, napsaná tak, že cítíte tu nenávist, úderně až na dřeň. Mně bylo místy fakticky špatně. Kam se hrabe kdejaký thriller nebo horor. Autorka vystihla a bravurně napsala atmosféru toho vězení a těch žen. Cítila jsem vše, co ty ženy a měla husinu.
Zkrz černé spisy, které vypátral po revoluci Tajemný muž s dírou v srdci, se dozvídáme minulost některých žen a dětí. Muž byl jednou obětí a vykonává svou mstu za maminku. Všechny ty lidi, kteří plný nenávisti mohli za to, jak celý život prožil. Vzali mu oba rodiče.
"Neodpouštěj, odpouští jenom Bůh." Jedna věta z desatera, kterou měl s maminkou než je od sebe krutě oddělili maminčinou smrtí. A tak se stane, že pátrá a postará se, aby si stařečci vzpomněli a alespoň část své nenávisti se jim vrátila zpátky. Zlo se vrací.
Příběh se střídá s vyprávěním ze spisů ( minulost) a přítomnost dům důchodců, kdy jedna z ošetřovatelek umírajících rozjíždí svou hru na spravedlnost. Kniha je plná emocí, asi není pro měkčí povahy, ale já Vás chci poprosit, kdo to zvládne, přečtěte si to jako poctu za všechny hrdiny naší historie. Na konci knihy je soupis dětí, který naházeli do společné jámy na hřbitově u severní zdi. Je jich brutálně moc. Předávejte příběh dál, aby se nezapomnělo. Děkuju Petře Klabouchové, mám slzy v očích.
Uf,drsné.Čtivé,smutné,k uzoufání při vcítění do postižených.Inspirováno skutečnými osudy.Znal jsem člověka,jehož bratr tam leží taky.
Jedna z nejlepších knih, co jsem letos přečetla! A kdybyste mě teď viděli; vždy něco napíšu a vzápětí vymažu, protože všechny ty věty knihu ani zdaleka nevystihují. Asi hold nemám slov
Hodně smutná kniha, která není tradiční detektivkou. Je to dost chmurné čtení, které vás zasáhne.
A pořád se najdou lidé co budou tvrdit, že za komunistů bylo líp...
Snad první kniha, kterou jsem si musela dávkovat a odkládat.
Do teď jsem nevěděla, že čtení může i bolet.. Tolik zloby, tolik bolesti! Pro mě kniha roku 2023!
Štítky knihy
vězení, věznice 50. léta 20. století tajemství pomsta hřbitovy političtí vězni oběti komunismu historické romány české romány
Autorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
| 2014 | Prokletí upírů |
Velmi těžko se mi hodnotí bez silných slov. Bez sprostých slov. O lidstvu nemám žádné iluze, přesto mě zas a znovu překvapí, jak krutí k sobě dokážeme být. Jak to nejodpornější chování k lidské bytosti, k ženě, k dítěti, v sobě takový člověk dokáže ospravedlnit. Jak se vůbec dokázala zkoncentrovat brutalita a nenávist v takovém měřítku. Byl to důsledek války? Nebo je to v nás stále a jen čeká na svojí příležitost? Odpouští jenom Bůh. Nevěřím, že něco takového odpustit lze.