Kurt Vonnegut Jr.

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1922 - 2007

Populární knihy

/ všech 25 knih
Snídaně šampiónů
Snídaně šampiónů
Jatka č. 5
Jatka č. 5
Groteska
Groteska
Galapágy
Galapágy

Nové komentáře u autorových knih

Kolíbka Kolíbka

„Poprvé jsem četla dávno, když mi bylo dvacet. Asi jsem to tehdy moc nepochopila, protože mi knížka úplně vyšuměla z paměti. Teď, po mnoha letech, napodruhé. A on je to takový skvost! Tím nechci říct, že jsem tentokrát úplně všechno pochopila. Ve všech těch absurdních situacích a obrazech, o kterých se v Kolíbce píše, vidím kritiku náboženství, politiky a sebestředného amerického vnímání světa. Tak snad to tak je. Nádherný jazyk je perličkou na dortu. „Strávil jsem noc se Sandrou. Vlastní duše mi smrděla jako připálený kočičí kožich.“ „Mrtvá kočka měla na krku cedulku. Stálo na ní: ´Mňau´.“ Moc mě to bavilo.“... celý text
— Pavlaj

Jatka č. 5 Jatka č. 5

„Tak to chodí... Bohužel mě román příliš nenadchnul. Moc se mi líbí autorův nápad a poněkud groteskní pohled na druhou světovou válku a události kolem ní, ale i na člověka a jeho pohnutky. Myšlenka je uchopena velmi dobře, dokázal jsem se s autorovými pacifistickými myšlenkami ztotožnit, nicméně mě rozčilovala forma psaní. Díky té jsem se nedokázal s žádnou hlavní postavou propojit, pochopit ji, ale ani se nějak snadněji pohybovat uvnitř děje.“... celý text
— capricorn__

Raňajky šampiónov Raňajky šampiónov

„Vonnegut sa v tejto knihe prejavil zase ako cynik, sklamany zivotom, ludstvom. Pisal ju v horsom obdobi a naozaj asi ho najviac pohanala dokoncit to len jeho laska k pisaniu, a jeho vecna potreba zabavat. Za mna je on akymsi bratrancom Woodyho Allena. Akurat viac tradicionalista a menej NewYorcan. Teda, newyorcan nie je vobec, skor taky svetoobcan. Kedysi v praveku ma k nemu priviedli jeho sci-fi dielka, a ta vlazna laska uz zostala. Rozumejte, nevyhladavam jeho knihy ale ked si nejaku vezmem do ruk, pripadne stiahnem, nelutujem a bavim sa. Snidane/Ranajky/Breakfast su zvlastnym textom. Mozem sa Vam vcelku zarucit, ze nieco podobne tazko najdete. Skor ako uceleny pribeh a dej je to akasi kolaz a retaz volnych asociacii. Posledne slova jednej state inspiruju k rozvadzaniu v dalsej, a kludne potom Vonnegut preskoci zase k niecomu inemu. Je tu bezne ze sa dej vnara a vnara do dalsieho a dalsieho pribehu, napriklad opis poviedky ktoru hlavna postava napisala kedysi, vas prenesie do filozofovania, pripadne do deja filmu ktory postavicka jeho poviedky sleduje. A zase sa vynorite do reality. Vonnegut preklada text kresbickami, ako by vysvetloval fungovanie sveta malym skolkarom, a kniha je cela prespikovana jeho vysvetleniami, definiciami, pouckami tohto druhu. A cele je to nakoniec naozaj taka retaz kratkych minipribehov a volnych asociacii. Cely cas som si vravel ze Kilgore je sarkasticky vykreslene alterego autora a ze som ho prekukol. A este aj tento nazor mi Kurt na konci knihy rozbije. :) O com to cele vlastne je? Co by som napisal do maturitnej prace keby som musel? Popisal by som dvojicu hlavnych postav, co robili, uvod jadro zaver ale o knihe ako takej by to vobec nic nevypovedalo. Ved v ktorej inej najdete vedla seba obrazok rite (hehe a nie raz!) a citat ktory by sa dal do kamena tesat. A na dalsej strane lechtiva definicia "roztazenych bobrov" a nasledna analyza ich devalvacie. Ako pisem, urcite Vam to nedava velmi zmysel, ze? Ucebnicovy priklad hravosti alebo.... potreby vlastnej terapie pisanim. Toto stredne obdobie Vonnegutovej tvorby je dost nejednoznacne. Ale zacnete citat, a nie je problem. Vsetko dava zmysel, len sa to... blbo opisuje. :)“... celý text
— Corso

Groteska Groteska

„Zvláštne čítanie. Niektoré nápady sa mi dosť pozdávali, aj som sa občas zasmial, no ako celok to bolo aj pre mňa dosť namiešané z mnohých ingrediencií, ktoré u mňa spolu až tak nefungovali. No nad knihami autora isto nelámem palicu a rád prečítam aj ďalšie.“... celý text
— Majto

Matka noc Matka noc

„„Zajíc dějin zase jednou předbíhá želvu umění.“ Citát z knihy Za sebe musím konstatovat, že to byla hodně zvláštní kniha. To téma je celkem jednoduché. Řekl bych, že prakticky každý z nás má dvojí tvář. Zde je to mnohem závažnější. Byl to zrádce nebo hrdina? Světec nebo mučedník? Pravda ale nebývá pouze jedna. A svědomí? Někteří takový termín vůbec neznají.“... celý text
— Česneksmedem

Přejít na knížky autora