Jean-Jacques Rousseau
francouzská, 1712 - 1778
Populární knihy
/ všech 16 knihNové komentáře u autorových knih
Julie aneb Nová Heloisa
„1100 stran dopisů, zpočátku převážně milostných. Opravdu výživné sousto, které mi dalo zabrat. Člověku se ani nechce věřit, že je má na svědomí jeden z nejvýznamnějších filozofů historie. Nicméně i proto to nejsou „obyčejné“ dopisy, ale kromě barvitých líčení citů a pocitů ústřední dvojice a několika vedlejších postav a náznaků děje obsahují i spoustu velmi zajímavých úvah na rozličná témata – od obecných otázek dobrého života, lásky, ctnosti, morálky, odvahy či tehdejších poměrů v rodinách a ve společnosti třeba k problematice výchovy dětí, zahradnictví, soubojů či pozitivního vlivu horského prostředí a vůbec přírody na lidskou psychiku. Kniha se dá hypoteticky rozdělit na dvě části, možná skoro poloviny – ta první má blízko k dílům romantiků, je poměrně dramatická a ústřední úlohu tu mají právě dopisy obou hlavních hrdinů. Druhá je poklidná, dopisy se stávají delšími, je v nich podstatně méně citových výlevů a naopak mnohem více úvah na rozličná témata. Navíc je pestřejší i z hlediska pisatelů, kteří zastávají své rozdílné postoje a názory – i proto lze jen stěží odhadovat, kde se jedná o názory autorovy a kde naopak v zájmu objektivity uvádí odlišná hlediska. Je znát, že Rousseau byl fascinován antikou, hrdinové často také různé antické autory citují nebo aspoň zmiňují a samo pojetí knihy odkazuje na jednoho z největších antických myslitelů Sokrata a jeho dialektiku. Pro mě asi nejzajímavější byly v tomto ohledu pokusy odlišit mužský a ženský pohled na různé otázky; nakolik se ale autorovi povedlo vystihnout ženský způsob myšlení, to si musejí dámy posoudit samy.“... celý text
— Taťka Hraboš
Emil čili O vychování I.
„Rozhodně stojí za přečtení. Sice půjčeno kvůli studiu, ale docela mě to bavilo.“
— Emik87
Dopis d’Alembertovi
„Četl jsem před mnoha lety s představou, že si přečtu něco zajímavého od "otce" francouzské revoluce a budu mít tu čest seznámit se s velikánem osvícenství. Nemohl jsem být dále od pravdy. Místo Rousseauova osvícenského a racionálního uvažování a argumentace jsem dostal naservírováno asi 160 stran zdrcující pseudokritiky a pseudofilozofování někoho, kdo se nesmírně rád poslouchal, jak je divadlo ta nejhorší věc na celém širém světě, jak jen jeho podstata ničí morálku a mravy kamkoliv vkročí, že nic horšího než založení stálého divadla by Ženevu nemohlo potkat, protože by to ohrožovalo naprosto všechny občany svou nectností, vulgaritou, prostopášností, jednoduše všemi myslitelnými zvrhlostmi. Po těchto 160 stranách přichází neuvěřitelný plot twist, kdy Rousseau dAlembertovi sděluje, že by nechtěl vyvolat dojem, že divadlo nemá rád, naopak jej přímo zbožňuje a miluje! V tu chvíli (kdy už jsem dávno trpěl všemi těmi jeho rádoby filozofickými zdůvodněními) jsem, plně konsternován, chtěl knihu na místě zmačkat a hodit tak do kamen na podpal. Žádný div, že Voltaire řekl dAlembertovi, když se dověděl, že píše odpověď Rousseauovi, proč se s ním vůbec zahazuje. Rousseaua nikdy více.“... celý text
— zedir
Júlia alebo Nová Heloisa
„Nádherná milostná korespondence dvou milenců kterým je odpírán společný život.Misty jsou popisy pocitů pro dnešního čtenáře zdlouhavé,přesto stojí za přečtení.“... celý text
— ZUZANA-123
Esej o původu jazyků
„Zajímavý historický pramen.“
— Kabuky
Jean-Jacques Rousseau - knihy
Žánry autora
Literatura světová Romány Literatura naučná Biografie a memoáry Ekonomie a obchod Filozofie
Štítky z knih
eseje filozofie 18. století Francie francouzská literatura vývojová psychologie společenské rozdíly filozofie výchovy politologie romány v dopisech, epistolární romány
Rousseau je 19x v oblíbených.