James Oliver Rigney, Jr.

Robert Jordan · pseudonym

americká, 1948 - 2007

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 45 knih

Nové komentáře u autorových knih

Stín se šíří

„Jeden z nejakčnějších a nejsilnějších (na tloušťku, vlastně i na emoce) dílů Kola času se zpočátku tuze vlekl. Intrikovalo se, plánovalo, připravovala se půda pro tu záživnější polovinu knihy. Robert Jordon rozšiřuje svou mapu světa a dostáváme se do míst, o kterých jsme v předchozích slyšeli jen z povzdáli, ba i dokonce se vracíme na místa, kde to všechno začalo - Dvouříčí (Edmondova role). Dostává se nám velmi zajímavého náhledu do historie, kultury Aielů. Dozvídáme se více o temných posluhovačích. Jordonův svět je barvitý, spletitý a rozmanitý. Dokonale vymyšlený a čtvrtou knihou to Jordon výrazně podtrhává. Dějové linky se opět rozdělují podle toho, kam směřují hlavní postavy. Perrin se vrací domů a je na něm znát, stejně jako u všech, velká změna. Z obyčejného kováře se stává "velitel", který dokáže naplánovat útok i obranu, velitel, který několikrát překvapí projevem hlubokých citů. Jordon si začíná pohrávat s prohlubováním charakterů a to mě strašně baví. Perrinova linka je za mne druhá nejvýraznější, ačkoli všichni slibovali, že kniha patří převážně jemu, stojím si za tím, že hlavní hrdinou tohoto dílu je Rand, který se dostává hlouběji do světa svých předků, bojuje s osudem vyvoleného tak, že se snaží lépe pochopit proroctví a zjišťuje, že jejich výklad nemusí být vždy jednostranný. Skoro se mi zdá, že svůj osud přijímá a vydává se mu vstříc. Jeho změna je patrná již od prvních stránek této knihy a ačkoli se občas může zdát, že "šílí", přijde mi naopak jako normálně chovající se člověk, kterému na bedra osud naložil moc. V jedné náročné chvíli, kdy je těžce raněn, přemýšlí o tom, jak jednoduchý a šťastný život mohl jako ovčák mít. V tu chvíli mi přijde tak strašně lidský, že kdybych ho mohla obejmout, udělám to. Matt se kupodivu přidává na cestu k Randovi. Dostává se mu také určité změny, jejíž řádnými svědky nejspíš teprve budeme. Jsem strašně zvědavá, kam dál se posune. Je neskutečný, kam se tito tři mladí kluci posunuli a strašně si to užívám. Zato děvčata tomuto dílu dávají na frak (proto mínus jedna hvězda). Obzvláště když jsou spolu. Intrikují, podlézají, chovají se nevyzpytatelně, nelogicky. Uhlazují si šaty a tahají se za cop. O svých vyvolených (mužích, do kterých jsou zamilovaní) mluví jako o hlupácích, kteří potřebují vést. Robertovi musely v minulosti ženy hodně ublížit, protože takhle nesympatické hrdinky jsem už dlouho "nepotkala". Nyneiva a Elain se vydávají do Tančika, odhalit černé Aes Sedai. Nejzajímavější z této linky je odhalení minulosti kejklíře Toma. Velmi zajímavá postava je Lanfear. Přála bych si, aby tohle tisícstránkové monstrum mělo ještě o sto stránek více. A aby se věnovaly jí. Vesměs se Kolo času stále velmi dobře točí, občas ubírá na otáčkách a někdy se rozjede na plné obrátky. Nabízí toho spoustu a chce jen dvě věci: pozornost a trpělivost. Pokud toto Kolu času dáte, budete velmi dobře odměněni.“... celý text
— cathyblack

---

Nové jaro

„Nejsem zrovna fanda prequelů (fanouškovských bonusů) a u Kola času jsem si toho byl vědom dvojnásob, celá série byla natolik hutná, že jsem se po závěrečném díle cítil zcela nasycen a další omáčky mi nebylo třeba. Navíc se asi každý prequel chtě nechtě nemůže vyhnout znovu vysvětlení některých základních konceptů svého světa a Nové jaro není výjimkou (i když nutno uznat, že Jordan to zde zvládl ve stručnosti) a pro toho, kdo již sérii četl, to budou vždy jen trochu zbytečné informace navíc. A tím pozitivnějším pohledem, je Nové jaro příjemně krátké, akčnější (oproti mnohým dílům série) a tedy i svižné, takže za mě doporučitelné pro všechny, kdo sérii četli, mají stále chuť na bonus a přejí si ještě jeden krátký, nostalgický návrat do Jordanova Kola času, ale jako úvod do série, dle mého, lépe poslouží Oko světa.“... celý text
— Adam84

---

Vzpomínka na světlo

„Slovo monumentální se mi rázem jeví jako málo výstižné k jednoduchému popisu toho co jsem právě přečetl. Sanderson ve finálním díle zdá se vytáhl své největší zbraně. Poslední díl z pera Jordanova nástupce je tedy nebývale promyšlený, se schopností detailně dotáhnout všechny dějové resty do konce a s uměním přednést čtenáři nejen epický popis bitevní vřavy, ale i mnoho zajímavých příběhových překvapení. A tak přesto, že mi v této sérii nejvíce chyběl právě Jordanův styl, kterým by se celá sága uzavřela (pár dílů jsem si na něj zvykal, ale nakonec jsem si ho oblíbil), nezbyde mi než smeknout i před Sandersonem a zároveň poděkovat oběma autorům za výjimečný zážitek a za to pravé epické fantasy, jaké pod jejich rukama vzniklo a za "chvilky", které jsem s jejich tlustopisy poslední rok střídavě trávil.“... celý text
— Adam84

---

---

Vzpomínka na světlo

„Naprosto epické zakončení grandiózní série Kola času. Byl jsem si jistý, že Sanderson nezklame a finiš bude stát za to. Skoro celá tato kniha navozuje dojem závěrečné kapitoly. A že není zrovna krátká. Oceňuji zvlášť kapitolu samotné bitvy a pochybuji, že ještě někdy budu číst epičteji popsabý střet dvou armád. Ne, že by bitva byla vylíčena zcela perfektně, ale její rozsah je sám o sobě neuvěřitelný. Je potřeba zmínit i fakt, že všechny hlavní postavy série naprosto důstojně zakončily jak svůj vývoj, tak uzavřely veškeré postranní dějové linie (přestože třeba Padan Fain byl poněkud křečovitý a z rychlíku). Samozřejmě je spousta věcí, které jsou ponechány minimálně napůl otevřené, ale přesně jen tolik, aby mi to sedlo do noty. Opravdu hodně plusových bodů si autor připisuje i za ukončení, které je velmi uspokojivé a zároveň není přeslazený happy end. Já bych byl ještě trochu tvrdší, ale uznávám, že tady byla odvedena po čertech dobrá práce. Samozřejmě si najdu i pár věcí, které vytknu. Stejně jako v předchozí knize mi moc neseděla linka Perrina,vlků a Zabíječe. Také se najde pár věcí, které působily až zbytečně příhodně a poplatně autorovým potřebám. Také některé na poslední chvíli představené postavy nebyly úplně stoprocentní. V nějakém vakuu bych se rozhodoval, jestli hodnocení 4,5 zaokrouhlit nahoru nebo dolů. Ale Vzpomínka na světlo neuvěřitelně těží z prakticky všech předchozích dílů mamutí ságy. Dílky tu jako puzzle zapadají na svá místa a díky tomu kniha přinášela neobvykle silný pocit uspokojení. Tedy dávám jasných 5* a je dost pravděpodobné, že až příběh Kola času trochu pozapomenu, zkusím tuhle horu textu zdolat znovu. Určitě je to jedna z mých oblíbených sérií.“... celý text
— Slezadav

---

Oko světa

„Četla jsem novější vydání od Laser. Trpěla jsem obrovským množstvím překlepů. Jako první jsem viděla seriál a ten se mi líbil. Na základě toho jsem chtěla znát předlohu. Seriálová Morna se mi líbí víc než ta knižní. Tempo příběhu a množství popisu mi vyhovovalo. Jsem unavená rychlokvaškama, které jsou tak svižné a stručně, že netuším, jak vypadá hlavní hrdina. Tady jsem dostala spoustu prostoru a času, abych se do prostředí ponořila a seznámila se s hrdiny. A to se mi na tom líbí. Akce tam je, jenom to není bum a prásk, jak je současný trend. Tu a tam jsou strašidelné prvky v míře, která je pro mě tak akorát. Jestli mizelci jsou strašidelní, tak skutečně děsiví jsou děti světla. Asi jsem cílovka... Příběh je o souboji dobra a zla a záchraně světa. Opakování tohoto cyklu chápu jako to, co známe z naší historie. Vznikne kultura, dospěje do svého maxima a pak se zhroutí, vznikne nová kultura atd. Rand je typický klaďas, každá skupina má svého hňupa a tady to je Mat, holky mě nijak zvlášť nezaujaly. Třetí mladík a obr proplouvají průměrem, ale třeba jejich čas ještě přijde. Morain a Lan jsou ti záhadní, na které jsem zvědavá.“... celý text
— GošaGoša

Žánry autora

Literatura světová Dobrodružné Romány Sci-fi Fantasy

Štítky z knih

draci Conan zfilmováno meč a magie fantasy hrdinská fantasy americké romány fantasy romány

Rigney, Jr. je 82x v oblíbených.