Carlo Goldoni

Přidat do oblíbených Koupit knihy

italská, 1707 - 1793

Populární knihy

/ všech 20 knih
Sluha dvou pánů
Sluha dvou pánů
Sluha dvou pánů (program)
Sluha dvou pánů (program)
Kavárnička
Kavárnička
Poprask na laguně
Poprask na laguně

Nové komentáře u autorových knih

Kavárnička Kavárnička

„Útulná benátská kavárnička pana Ridolfa poskytla zázemí k další komedii Carla Goldoniho. Setkávají se v ní šlechtic, který si libuje v drbech a pomluvách, kupec, který propadl hazardu a jeho nešťastná žena, půvabná tanečnice a falešný hrabě, a to pod vlídným dohledem poctivého kavárníka Ridolfa. Goldoniho hry jsou si velmi podobné. Často se odehrávají v Benátkách, postavy jsou zaměnitelné (často mají stejná jména) a zápletky také. Prý, když propadla jedna z jeho her, zavázal se, že každý týden napíše novou hru. Tady bych asi hledala důvod, proč jsou si některé hry tak moc podobné. Kavárnička nepatří mezi moje nejoblíbenější Goldoniho hry, ale rozhodně za pozornost stojí.“... celý text
— Isew

Sluha dvou pánů Sluha dvou pánů

„Na mne to bylo moc zmatené, pořád jsem si pletla postavy, takže některé souvislosti mi unikaly. Hlavní postavou je Truffaldino - sluha dvou pánů, byl tak přihlouplý a zároveň mazaný. Beatrice to byla tedy velmi kurážná žena. Dílo v aknize je pro mne průměrné. Asi si dám závazek, jít na toto představení do divadla, třeba lépe pochopím.“... celý text
— Naďa2411

Sluha dvou pánů Sluha dvou pánů

„Brilantně provedená – comedie dell´artt - od jednoduché milostné zápletky – skrze propletenec komických a směšných situací – k tradičnímu šťastnému vyústění milostné šarády. Tak to je Sluha dvou pánů - aneb temperamentní komedie o třech dějstvích a stále živý příběh. „Tak já vám řeknu pravdu já se přiznám. Všichni jsme lidé chybující.“ A takhle to začíná – jedním „omylem“, jak tvrdí Truffaldino, je to totiž právě on, náš milý, dost svérázný až vypočítavý, věčně hladový, trochu pošetilý a všemi mastmi mazaný sluha. A má ještě spoustu dalších vynikajících vlastností ___ do jejich výčtu nesmíme zapomenout přidat, ještě že je poněkud zapomětlivý – katastrofu, z toho vyplývající můžete tušit od samého začátku, teda minimálně od té chvíle, kdy zjistíte že slouží dvěma pánům /a to ještě ani neví, že jedním z nich je žena/. Truffaldino, který všechno poplete, zaplete a zauzluje, se tak dostane (a spolu s ním i všichni aktéři jedné milostné taškařice) do situace, ze které zdá se, není cesta ven. Ale protože tyhle komedie vždycky dobře končí, čeká vás „jen“ dobrá zábava – vtipná situační komedie, která i „na papíře“ dokáže hodně (a že je vážně dobrá – o tom svědčí nespočetně divadelních zpracování, vč. pro mě nezapomenutelného Truffaldina od pana Donutila). Tak „jen do toho, jaképak upejpání.“ "TRUFFALDINO: No tak, vždyť o nic nejde. Budeme všichni spokojení, dej sem dopis a až se vrátím s odpovědí, tak to dokončíme. SMERALDINA: Tady je. (Podá mu dopis.) TRUFFALDINO: Víš, co je v něm? SMERALDINA: Právě, že nevím. Ale moc ráda bych to věděla. TRUFFALDINO: Ještě aby to byla nějaká nepříjemnost – a já za něj pak dostanu přes hubu. SMERALDINA: Kdopak to ví? Milostné psaníčko to asi sotva bude. TRUFFALDINO: Abych nepřišel zbytečně k úrazu. Když nevím, co v něm je, tak tam s ním nepůjdu. SMERALDINA: Což o to, otevřít by to šlo – ale jak to pak zase zavřít? TRUFFALDINO: To už nech na mně. Zalepovat otevřené dopisy, to je moje. A nikdo nepozná ani tohle – SMERALDINA: Tak ho otevřem! TRUFFALDINO: Umíš číst? SMERALDINA: Trošku. Ale ty umíš dobře, viď? TRUFFALDINO: Taky trošku. SMERALDINA: Tak se na to podíváme. TRUFFALDINO: Otevírat se musí opatrně – (Utrhne kus dopisu.) SMERALDINA: Podívej, cos to proved! TRUFFALDINO: Maličkost – to se zase spraví. Já mám na to patent. Tak koukni, už je otevřený. SMERALDINA: Tak čti! TRUFFALDINO: Přečti to radši ty. Ty znáš ruku své slečny líp než já. SMERALDINA (prohlíží si dopis): Abych řekla pravdu, nepřečtu z toho ani bé. TRUFFALDINO: To je náhodička. Já taky ne. SMERALDINA: Tak nač jsme ho otvírali?"“... celý text
— alef

Mirandolína Mirandolína

„2024/13 Před maturitou jsem na YouTube narazila na rozhlasovou hru, která se mi líbila. Teď v knižní podobě mi příběh přišel trochu slabší/prvoplánovější, ale i tak ji řadím mezi klasiky, které mě oslovily víc. Je to krátké, svižné, jednoduché a celkem zábavné. Tři * tady nepovažuju vůbec za špatné hodnocení.“... celý text
— RemiBlack

Sluha dvou pánů Sluha dvou pánů

„Viděla jsem divadelní představení, bylo to super, zábavné, energické“
— helcavo

Přejít na knížky autora