Bruno Schulz

polská, 1892 - 1942

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u autorových knih

Skořicové krámy (15 povídek) Skořicové krámy (15 povídek)

"Vyšel jsem do zimní noci, barevné iluminacemi nebe. Byla to jedna z těch jasných nocí, za kterých je hvězdná obloha tak rozlehlá a rozvětvená, jako kdyby se rozpadla, rozlámala a rozdělila na labyrint různých nebeských sfér, schopných podělit celý kalendářní měsíc zimních nocí a pokrýt svými stříbrnými a malovanými příkrovy všechny jejich noční zjevy, události, dobrodružství a karnevaly. Je neodpustitelně lehkomyslné posílat do takové noci mladého chlapce s důležitým a naléhavým úkolem, neboť v jejím polosvětle se ulice zmnohonásobují, zaplétají a zaměňují jedny za druhé. V hloubi města se otevírají - abychom tak řekli - ulice dvojnásobné, ulice dvojnické, ulice klamné a omylné. Očarovaná a zmatená obraznost si tvoří iluzorní, ale přitom jakoby dávno známé a povědomé plány města, ve kterých ty ulice mají své místo a jméno, a noc ve své nevyčerpatelné plodnosti nemá nic lepšího na práci než dodávat stále nové smyšlené konfigurace. Ta pokušení zimních nocí začínají obvykle nevinně snahou zkrátit si cestu a použít neobvyklého nebo rychlejšího průchodu. Vynořují se lákavé kombinace přetnout spletité putování nějakou nevyzkoušenou příčnou uličkou. Ale tentokrát to začalo jinak."... celý text
Šero


Skořicové krámy (15 povídek) Skořicové krámy (15 povídek)

Poctivě přiznávám, že číst tuhle knihu pro mě bylo docela náročné. Proto taky jen čtyři hvězdičky, i když by si objektivně zasloužila nejvyšší hodnocení. Schulz měl neskutečnou vnímavost a představivost, smysl pro absurditu a schopnost své fantastické obrazy také převést do slov. Mě osobně moc nedokázaly oslovit jeho lyrické obrazy města, Krokodýlí ulice či měsíce srpna, stejně jako svérázné teorie v povídkách o manekýnech, ale jeho příběhy s tatínkem nebo příběh se štěnětem jsem si opravdu vychutnal. Autora i knihu lze určitě doporučit, ale není to čtení pro každého.... celý text
Taťka Hraboš


Skořicové krámy (15 povídek) Skořicové krámy (15 povídek)

Zvláštně unikavá, fantazijně zbytnělá, jazykově a metaforicky vytříbená poklona městu, otci, dětství. Mezi žhoucím červencem a zářím s nebem zrůzněným barevnou vyrážkou, bloudění zdánlivě známou městskou krajinou a jejími neustále se proměňujícími ulicemi, od ptáků pestrobarevných po vycpané mršiny, od otce vznášejícího se po jeho kramářskou až švábí podobu, zemitá Adéla jako erotický symbol, štěně jako symbol živoucnosti či kocour myjící se na slunci jako ztělesnění normálnosti. V obraznosti podobný Jiřímu Ortenovi, v ději Arturu Schnitzlerovi, ve vztazích obecně Franzi Kafkovi, přitom je Bruno Schulz vlastně jedinečný a nenapodobitelný. Těším se na opětovné čtení.... celý text
petrarka72



Skořicové krámy (15 povídek) Skořicové krámy (15 povídek)

Lahůdka.
kacer04


Skořicové krámy (15 povídek) Skořicové krámy (15 povídek)

Skořicové krámy jsou sice formálně literárním dílem, ale daleko blíže mají k rozpohybovaným obrazům, jen transponovaným do písmenných popisů. Divokými barvami kypící vegetace, s rozbujelostí rychleklíčící fazole, fauna či hmyz...nebo ve stejně zrychleném procesu opačný proces stárnutí a rozkladu...všechno tady nějak pádí vlastním tempem neustálých proměn, vymknuté běžným zákonitostem času či účelu. Magický realismus...no, řekněme spíše poetický pohled na všední dění dětskýma očima, které jej sledují coby velkolepé divadelní představení s nesrozumitelným smyslem, oproštěny od jakéhokoli předjímání a předsudků či hranic možného, vnímající jakési skryté vrstvy smysly neotupělými všedností. Poslední kapitoly (či povídky) jsou už naprosto snové a surrealistické. Místy mi to připomínalo Hrabalovskou poetiku, místy Chagallovy obrazy s trochu divočejším temperamentem, místy surrealistické animované filmy...no a samozřejmě i onu Kafkovskou proměnu. Ale je to naprosto svérázný smyslový koktejl, vymykající se mým popisným schopnostem.... celý text
Acamar