Vystěhovalci I. přehled

Vystěhovalci I. https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44557/bmid_vystehovalci-i-VR0-44557.jpg 5 107 107

Vystěhovalci série

1. kniha zahrnuje romány Vystěhovalci a Přistěhovalci z tetralogie o osudech švédských emigrantů v polovině 19. století. V popředí bohaté galerie postav s postaviček tohoto díla stojí silný a sebejistý Karl Oskar Nilsson, který od svých šestnácti let nikdy nepochyboval, že jen on sám může a musí rozhodovat o svém osudu i o osudu své rodiny, a jeho krásná žena Kristina. U všech vystěhovalců jde především o vzpouru proti útisku, bídě a beznaději. Je to příběh těch, kdo plni života opouštějí zemi svých předků a jistot, aby v novém, vzdáleném a neznámém prostředí uskutečnili své představy o svobodném a spravedlivém životě. Autor klade důraz na lidské hodnoty, které dělají život snesitelnější. Různorodé osudy prostých, obyčejných lidí a jejich zápas se životem jak ve staré vlasti, tak cestou do Ameriky i budování nové existence jsou vsazeny do toku vyprávění, kterému nechybí napínavost a dramatičnost, tragedie i štěstí a které je prodchnuto člověčinou. Celá tetralogie vycházela postupně v letech 1949 - 1959.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Svoboda
Originální název:

Utvandrarna a Invandrarna , 1949


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vystěhovalci I.. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (30)

strana1-100
14.05.2023 5 z 5

Vilhelm Moberg je se svým románem Vystěhovalci právem klasikem švédské literatury. Mohutnosti celého románu, ze kterého jsem zatím přečetla pouze první, sedmisetstránkovou část (mám toto starší vydání, kde jsou dva díly v jedné knize), dosáhl autor detailním popisem v podstatě všeho. Nevěřila bych, že se dá popsat tolik stran o jednotvárné, byť dvouměsíční plavbě přes oceán. V kontrastu s tím jsou pak dopisy Karl Oskara do Švédska, ve kterých konstatuje, že se skoro nic neděje.
Líbí se mi, jak trefně vystihuje autor prostý vesnický původ svých hrdinů - mluvou, reakcemi, jednáním i myšlením. A popsal je tak dobře, že mě někteří z nich občas docela štvali - hlavně tedy Kristina. Mimo jiné - ačkoli mělo každé její dítě hned několik jmen - oslovovala své potomky zásadně "kluku", nebo "dítě". Nejspíš to odpovídá dobovému kontextu, ale mně to rve uši.

hankapimi
18.01.2023 5 z 5

Při čtení této ságy i při psaní komentáře mne napadají jen samé superlativy! Těžký život utlačovaných a nespokojených Švédů v nesvobodě, bezzemci, zadluženci i náboženští blouznivci se rozhodnou opustit rodnou zem a vydat se na dalekou cestu přes moře do neznáma. Nová země měla úrodnou půdu bez sedláků a volala k sobě podnikavé sedláky bez půdy, kteří nechtěli být vykořisťováni pány a vrchností. Pomalé tempo vyprávění a podrobné vykreslení strastiplné a dlouhé cesty vystěhovalců s celými rodinami k vytoužené zemi a svobodě přiková zaručeně ke knize každého čtenáře. A jako třešničku na dortu dostáváme od autora k zamyšlení úvahy o tom, co se komu honí v hlavě, proč se rozhodli opustit rodnou hroudu a jak se s tím vnitřně vyrovnávají. Vystěhovalci si zcela jistě s panem autorem zaslouží přinejmenším dvojnásobné nejvyšší ohodnocení a ještě hlubokou pomyslnou poklonu. A vím určitě, že se k příběhu ještě několikrát vrátím !!


Pavlaj
09.04.2022 5 z 5

Krásný. Pomalý rozjezd, který byl ale nutný, abychom si uměli představit, jak hlavní hrdinové ve Švédsku žili a co je donutilo k emigraci. Šli úplně do neznáma, informace, které měli, byly neúplné, nespolehlivé, kusé. Možná dobře, protože kdyby věděli, co je čeká za cestu, nejspíš by ani neodešli. Ti, kdo šli, byli chudáci, náboženští blouznivci, vyvrženci. To ale není jediné vysvětlení a ty pasáže, kde se Moberg zamýšlí nad tím, kdo zůstal a kdo šel, jsou nejzajímavější.
„Vysoko nad lodní palubou se tyčí sosny, které ztratily své koruny a větve a teď, oděny do plachet, ční vysoko nad mořem. Z uzavřeného lesa vyrazily na světové moře, kde se mohou svobodně pohupovat po zbytek svého života.
Za každou sosnu, pokácenou na lodní stožár, stojí stovky sosen v kořenu, odsouzených navždy k hnusnému, ospalému životu svého bydliště. Stojí tam padesát let, pak je pokácejí a postaví z nich stavení. Pak je pokryje mech, zezelenají plísní a ztrouchniví. Nakonec zemřou pod kotlem s vařenými brambory pro prasata. Takový je osud sosen, které zůstanou doma.
Avšak vyvolené kmeny stěžňů smějí nosit plachtoví lodi a unášet je přes oceány. Smějí pomáhat lidem stěhovat se z jednoho světadílu do druhého, když si hledají nové domovy. Když jejich loď vpluje do záhuby, provázejí ji lodní stěžně na cestě na mořské dno a uloží se hrdě k odpočinku v největším a nejhlubším hrobu světa. Takový je osud plavících se sosen.“
Já si myslím, že každá sosna je užitečná, i ta, co zůstane doma. Ale Mobergovy úvahy a popisy mi přišly fascinující.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Vystěhovalci I. v seznamech

v Právě čtených3x
v Přečtených131x
ve Čtenářské výzvě7x
v Doporučených20x
v Knihotéce101x
v Chystám se číst115x
v Chci si koupit16x
v dalších seznamech3x