Vítězové přehled
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515304/bmid_vitezove-JlZ-515304.png
5
506
506
Medvědín / Medveďovce série
< 3. díl
Završení trilogie z hokejového městečka Medvědín Od událostí, o nichž nikdo nechce mluvit, uběhly dva roky. Všichni se snažíme posunout dál, jenže cosi v tomhle lese to člověku nikdy úplně nedovolí. Jsme město se smutkem v srdci a násilí zde visí ve vzduchu, máme rádi pohádky s dobrým koncem, ale vlastně jsme tušili, že tahle mezi ně nepatří. Tentokrát to začíná vichřicí a končí střelbou. Někdo, kdo byl dlouho pryč, se vrací domů. Někdo nás opouští navždy. Někdo se zamiluje, někdo sní o NHL a někdo o pomstě. Někdo usíná vedle své nejlepší kamarádky, někdo se pokouší vzkřísit manželství a někdo se snaží ochránit své děti. Někdo nenávidí, někdo bojuje, někdo popadne zbraň a zamíří ke stadionu. Ne všichni, za koho jsme bojovali, se dočkají šťastného konce a ne všichni, které milujeme, zestárnou. ––– Nejpůsobivější na této trilogii je způsob, jakým Backman popisuje svět sportu. Vylíčí jeho krásu a zároveň vytáhne na světlo veškerou jeho odpornost. Když příběh skončí, máme pocit, že jsme viděli to nejhorší, ale přesto je to pro nás stále krásné.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vítězové. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (135)
Backmana mám ráda, ale přijde mi, že touhle sérií ztratil momentum. Bohužel se tady sešlo příliš elementů, které mi při čtení vadí: počínaje autorovým sebevykradačským grafomanstvím, kdy by minimálně prvních 200 stran zasloužilo pořádně proškrtat, přes šablonovité zobrazování žen, především matek, po neustálé podsouvání spoilerů věcí budoucích. Jak mám být napjatá, když celou dobu vím, jak to skončí, kdo a co jak udělá? K čemu to je? Celé to wow kolem jeho knih tady tak nějak splasklo a zůstala spíš pachuť. Škoda, škoda.
Specifický styl psaní Fredrika Backmana mi přijde důvěrně známý. Mám ráda jeho moudra, tady osvětlující každý jednotlivý krok medvědínských a hedských postav, i když tentokrát mi chvílemi evokovala pohádky ovčí babičky. I emoce balancující na hraně patosu nicméně chápu jako známý backmanovský kolorit. Pro to všechno přece čtu Backmana… Vítězové, na rozdíl od My proti vám, je pak kniha o návratech, setkávání, o naději. Ideová a citová vyhraněnost proti sobě stojících hokejových klubů a měst Medvědína a Hedu, postoupila do závěrečné fáze, drama vrcholí a přichází katarze... Jakkoli to tak zprvu nevypadá, z mého pohledu v této poslední části Backman nakonec zvedl nohu z plynu, a i věci z podstaty zlé, jako neúspěch a smrt, dokáže autor zúročit a přetavit v dobro, nebo aspoň jeho nástin. V každém případě vše v hokejovém městečku Medvědíně má svou příčinu i následek, to dobré i to zlé.
Související novinky (4)
100 nejčtenějších knih roku 2023
27.12.2023
10 nejčtenějších knih (duben)
15.04.2023
Všechno, co jsme ztratili, Dny rozhodnutí a další knižní novinky (10. týden)
05.03.2023
Více souvisejících novinek je uloženo v archivu.
Citáty z knihy (7)
„Naše děti nás nikdy nevarují, že se chystají dospět, jednoho dne jsou už zkrátka velké na to, aby se nás chtěly držet za ruku, a ještě štěstí, že nevíme, kdy nás drží naposledy, protože jinak bychom je nikdy nepustili. Dokud jsou malé, šílíme z toho, jak brečí, kdykoli odejdeme z místnosti, protože si neuvědomujeme, že pokaždé když někdo zakřičí "táto!", jsme potřební. Je těžké si zvyknout na to, že už to tak není.“
„Když někteří lidé zemřou, je to, jako když se přetrhne provázek od nafukovacího balonku. Nechybí nám on sám o sobě, ale to, o co bez něj přicházíme.“
„Manželství. Mělo by existovat jiné slovo pro stav, kdy jsme svoji už mnoho let. Kdy už máme dávno za sebou okamžik, v němž jsme to přestali vnímat jako svou volbu. Už si tě nevybírám každé ráno znovu, to byl krásný slib, který jsme si řekli v den svatby, už si jen neumím představit život bez tebe. Nejsme čerstvě rozvité květy, jsme dva stromy se srostlými kořeny, zestárli jsme v sobě.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Vítězové v seznamech
| v Právě čtených | 27x |
| v Přečtených | 657x |
| ve Čtenářské výzvě | 219x |
| v Doporučených | 52x |
| v Knihotéce | 231x |
| v Chystám se číst | 298x |
| v Chci si koupit | 91x |
| v dalších seznamech | 9x |
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění mezilidské vztahy lední hokej severská literatura švédské romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Byla jsem upřímně překvapená, když jsem zjistila, že vyjde 3. díl Medvědína. Druhý díl měl sice otevřený konec, některé příběhy však autor uzavřel tím, že nám dovolil nahlédnout do budoucnosti, jiné příběhy by si právě ten otevřený konec a naději zasloužily, snad ani nebylo třeba je uzavírat. Před otevřením knihy jsem si znovu připomněla předchozí díly, abych se znovu ocitla v Medvědíně a znovu se vcítila do všech postav. Tenhle díl byl podle mě, a nerada to píšu, nejslabší. Dlouho jsem se nemohla začíst a přišlo mi, že autor rozepsal příliš mnoho příběhů, zaměřil se na příliš mnoho postav. Ale nechci, aby můj komentář vyzněl negativně. Druhou půlku knihy jsem přečetla snad najednou, přestože jsem tušila, co se stane, doufala jsem, že jsem si náznaky jen špatně vyložila. Postavy jsem milovala úplně stejně, chápala jsem je, často jsem jim ale taky nadávala a vím, že na ten jeden přátelský hokejový zápas budu dlouho vzpomínat, protože tam byli tak šťastní.