Uvnitř neolitické mysli: Vědomí, vesmír a říše bohů přehled

30.05.2020

Co se odehrávalo v myslích neolitických stavitelů kamenných monumentů v západní Evropě, starších než egyptské Pyramidy? Fascinující kniha ke které se budu určitě často vracet.

02.03.2020

Každý den četby této knihy jsem bojoval s jejím odložením. On je to vlastně Lewis-Williamsův styl - už u jeho první knihy Mysl v jeskyni jsem měl podobný problém; do té jsem se také přehoupl až v druhé polovině.
On se zřejmě David děsně rád poslouchá a než se dostane k meritu věci, přece jen to chvíli trvá. Tím pádem rozumím všem předchozím komentářům i souhlasím s názorem, že první kniha byla lepší.
Pokud však dáte Davidovi šanci, zkusíte s ním hrát jeho provokativní hru, narazíte nejen na zajímavé myšlenky, ale nakonec i jeho styl pojmete za svůj (mě se to povedlo až u samého konce páté kapitoly) a knihu, přes výhrady, zdárně dočtete.
Nutno říct, že vyznění celé knihy poškodil velmi špatný překlad, plný nejen obsahových, ale i gramatických chyb.
Pro dokreslení určité myšlenkové nesourodosti (či chybného překladu) uvádím tuto pasáž, v nezkrácené verzi: Kámen uzavírající vchod do hrobky Newgrange byl naproti tomu zdoben na místě. Teprve poté, co byl dotažen před vchod, bylo rozhodnuto o přesném umístění motivů. Soudě podle jejich pečlivého uskupení si jejich tvůrci celkový vzor nejprve načrtli, než ho začali vydlabávat. Celý povrch kamene na vnější straně pokrývají dvě řady spirál, na okrajích zkrácené. Spodní řada končí u země, i když není vyloučené, že vzor pokračoval i na spodní straně kamene a symbolicky propojoval nadzemní svět s podzemním. (Academia 2008, strana 280 dole)
Jak mohl vzor pokračovat na spodní straně, když byl, podle dvou předchozích vět, upraven až na místě, poté, co byl převlečen na pečlivě vybrané místo? Toto jsou bohužel myšlenkové nedostatky, které se vyskytují v knize na více místech.