Strážci z hlubin času přehled

05.04.2023

Derlethův příspěvek k mýtu HPL, volně vycházející z mistrových poznámek a zmínek. HPL jméno na knize je převážně čistě obchodní artikl (myslím, že by to reálně vyřešila poznámka v předmluvě či podtitul). Možná by se to dalo i odbýt tím, že se Derleth svezl Lovecraftovi na zádech. Ale kdo dneska už ví, jak hodně přesně to bylo. Každopádně, na jednu stranu pořád se opakující motivy a zápletky (až mi přišlo, že kdo nemá v knihovně určitý, v příbězích se neustále opakující, seznam knih, jako by ani nebyl člověkem (hodným mistrova díla)), až jsou ty příběhy pro znalé čitelné a předvídatelné. V tomhle ohledu hodně přepálená a repetitivní úvodní novela. Na stranu druhou, nejednou to prostě funguje a máte-li HPL styl rádi, tohle si užijete. Ať už to s Derlethem bylo jakkoliv, HPL tvorbu znal a dokázal s jejími prvky dále pracovat a (funkčně) obohacovat/rozvádět ji o prvky, které u HPL nenaleznete (ženy). V tomhle ohledu zajímavé poznámky na konci knihy. Rozhodně je tohle mnohem poutavější a zajímavější, než spousta současných HPL rádoby epigonů a inspirací, které mě fakt nudí. Přistoupí-li čtenář/ka na to, že je to vlastně jen hra, pobaví ho/ji to, tak jak patrně mělo. A já jsem se zase rád do té příjemné atmosféry ponořil. Zajímavé příběhy: OKNO V PODKROVÍ, ZABEDNĚNÝ POKOJ, RYBÁŘ Z FALCON POINT, TEMNÉ BRATRSTVO, HLÍNA Z INNSMOUTHU.

10.02.2023

Lovecraft bez Lovecrafta. Nebo snad jen s lehkým pošťouchnutím od samotného mistra a zbytek už je dílo Augusta Derletha. Oproti originálním povídkám ubylo snových vizí, ale tajemná atmosféra, prastaré spisy, Providence a skryté hrůzy zůstaly. Nakonec jsem se u čtení dobře bavil a bylo mi úplně jedno, že všechny povídky si byly podobné jako vejce vejci. Derleth je dobrým následovníkem - důležité je, že mýtus Cthulhu žije dál.