Královský vozataj přehled

24.09.2023

Jak už napsali jiní, tento díl je asi z celé pentalogie nejslabší. Nejslabší mezi úžasnými knihami.
K tomu, co není zmíněno v předchozích komentářích:
S ohledem na dobu vydání oceňuji celkem plasticky vykreslený vztah starého Vaculíka a nejmladšího Nedobyla. Oba jsou nedokonalí, oba chybují, každý stojí na jiné politické straně (Nedobyl kapitalista, Vaculík proletář), ale dovedou jeden na druhém najít pozitiva.
Oceňuji i názory starého Šnajberka na SSSR, které vycházejí z jeho vlastních zkušeností a jsou poměrně tvrdé a otevřené. Narozdíl od Cyrilovy manželky, která je poměrně naivní.

08.02.2023

Závěrečný díl pentalogie Vladimíra Neffa o rodech Bornů a Nedobylů Královský vozataj vyšel v roce 1963. Časově se po prologu, který zachycuje vznik Čs. republiky v roce 1918 a první literární pokus ani ne desetiletého Cyrila Borna (tedy vlastně Vladimíra Neffa), přeneseme do let 1929–1933 a dále a následně pak až k druhé světové válce a ke květnovému povstání v roce 1945.
Pátý díl je slabší než předchozí, ale naštěstí ne tolik, jak jsem se bál, spíš je trochu jiný: jsou tu jiné postavy (ze "starých" je tu už jen Marie Nedobylová, "veselá vdova" po Martinu Nedobylovi, která už veselá není ani trochu, spíš zahořklá), jiná doba, Neff postupuje v čase rychleji než v předchozích dílech (přitom je tento díl nejkratší, jen 250 stran)... a s novou dobou jsou tu také jiné problémy. "Kouzlo" Rakouska-Uherska a starých časů se vytratilo, více nastupuje problematika sociální a nejednou i tragické osudy některých postav a samozřejmě houstnoucí atmosféra druhé poloviny 30. let a pak válka...
Když Marie pozoruje svou rodinu u stolu, píše Neff: "Jak jsou všichni šerední! myslila si Marie bezmála s údivem, jako by je právě teď viděla poprvé. Šerední, zestárlí, chudí, neúspěšní, zklamaní. Ani jedna osobnost mezi nimi. Jediný Viktor je osobnost. A Viktor je daleko." To Marie ještě netuší, co se s jejím synem, bývalým důstojníkem a nyní ředitelem textilky, stalo...
Je tu ale třeba také zábavná část o Cyrilově působení jako lektora románů na pokračování v nakladatelství Melantrich. Těch románů tu ročně vycházelo v různých tiskovinách až 130, pak až 190! A přirozeně šlo o romány zábavné. Když Cyril dovolí otiskovat Zweigovu Marii Antoinettu, dostane vynadáno od šéfredaktora, protože čtenářky byly pohoršeny kapitolou o impotenci Ludvíka XVI. "Život je samou svou podstatou nemravný, a my proto nemůžeme tisknout literaturu, která o věcech života říká pravdu," trvá na svém cynický a pragmatický šéfredaktor. "Člověk nestojí ani tolik o to, aby byl klamán, jako o to, aby byl zpitomován. To je jasné jako násobilka."
1600 stran pentalogie Sňatky z rozumu mám tedy skoro za sebou a jsem moc rád, že jsem se k ní konečně dostal. Byla to nádherná četba, zvláště první dva díly, taková šťavnatá a plná živě a plasticky vykreslených nečernobílých postav a skvělé ironie, ale i další dva, které byly jen o malý stupínek slabší. Pátý díl už je jen takový přívažek či "dovětek", který snad ani nemusel být, oproti předchozím možná i trochu odbytý, ale i ten čtu nakonec docela s chutí a zvědavostí... Pentalogie určitě patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy z české literatury četl.
A zpětně musím ocenit, jak povedený je první tv seriál Sňatky z rozumu (1968) a o trochu méně pak i Zlá krev (1986). Je čas si je po četbě zase připomenout...