Smäd přehled

Za mě zklamání. Jsem zvyklá od pana Kariky na něco jiného. Má svůj jedinečný styl, ale tohle se nepovedlo! Jednoznačně nejslabší počin autora. Škoda

18.05.2023

(SPOILER) Dnes jsem strávil 8 hodin v autě na dálnicích a průvodce mi dělala tato knížka. Pochopitelně v audio verzi, mimochodem skvěle načtené Přemyslem Boublíkem. Mám za to, že to načtení to zachránilo. Tedy ne úplně, ale alespoň částečně. Číst to v papírové verzi, tak se obávám, že mám do hodiny hotovo, protože bych zaručeně listoval stránkami velmi rychle. A nebylo by to napětím.
Svou mysteriózně hororovou linii Karika výborně pojistil Trhlinou. Parádní knížka. Pak napsal spoustu dalších novel, leč už svůj stín nikdy nepřekročil a v podstatě neustále recykluje totožné zápletky. Velkou roli v nich hraje slovenská příroda a reálie, díky čemuž je prostředí čtenáři blízké. Také dokáže vytvořit zdání velké autenticity, skoro dokumentární, k čemuž opět slouží místopis, ale i citace (pravých i smyšlených) tiskových zpráv, emailů, výstřižků apod. To vše najde místo i v eposu Smäd, jež tvoří tři vzájemně propojené příběhy, navíc ještě doplněné autorovými komentáři. Tak kde je problém?
Nejspíš v tom, že dokud se vyprávění rozvíjí, je to zábavné. Dobré konverzace, dobře vykreslené prostředí, víte že něco přijde. Pak se to zvrtne a je z toho tuctová blbost, ve kterém někdo někoho honí po lese s motorovou pilou nebo nožem v kabině lyžařské lanovky. Pominu fakt, že motorová pila je těžký a dlouhý nástroj a dohonit s ní trénovaného mladíka mezi kmeny stromů v hustém lese je nesmysl. Pominu i fakt, že tu hodinu, co se odehrává masakr v jedoucí lanovce, museli strávit ve svých kabinkách i lyžaři jedoucí nahoru. Na Slovensku jsou nejspíš opravdu VELMI dlouhé lyžařské svahy, to nemají ani v Alpách. Pominu i to, že stovka kabinek, která by tu naši, totálně zacákanou od krve, musala v pár metrové vzdálenosti míjet a někdo by si toho asi všiml. Pominu i to, že by si toho všimli minimálně vlekaři u dojezdu. Ale takových nedomyšleností je tam spousta. Ale asi vůbec nejpitomější je, že v zásadě ani jeden z příběhů nemá nic, co by se alespoň vzdáleně podobalo pointě. Prostě to skončí tak nějak vlažně a neuspokojivě. A ne, není to mysteriózní, jen neukončené. Nedokáži si třeba představit, že bych měl děj někomu převyprávět - vlastně není ani co. Takže Karikovým schopnostem čtivě psát sice aplauduji, nicméně by si měl k textovému editoru sedat až ve chvíli, kdy má solidní dějovou linku s dobrým zakončením. Takhle kvantita jeho psaní ani zdaleka nenahrazuje kvalitu.