Sibiřské haiku přehled

17.05.2024

"Vyjí psi
V rozlámaném ránu
Pláče měsíc"

Dojemný, laskavý a vysoce osobní příběh. Pohled dítěte – vypravěče – které bylo posláno s rodinou na Sibiř pro svou (litevskou) národnost, nevinností ducha a přímočarostí řeči o to více zvyšuje váhu a dramatičnost osudu jeho, rodiny a přátel, o to více vyčnívá úchylnost sovětského režimu a šílenost války. Nikdy by mě nenapadlo, že by mi komiks mohl vehnat slzy do očí. To tím spíš, když si myslíte, že o hrůzách války 20. století již víte dost a nic moc vás nepřekvapí.

Haiku v titulu leží spíše v rovině zájmu jedné z postav Algisova příběhu – tety Petronely – než coby ústřední téma knihy. A přece právě na to jsem se nechala zlákat. Nebýt zvoleného titulu, nepochybně bych si tento komiks navíc určený primárně dětem – stejně jako doposud všechny ostatní komiksy – nechala ujít. A to by byla velká škoda. Mimochodem, v knize je krom mnoha jiných zajímavá vsuvka k origami a o tom, jak si z papíru složit např. jeřába / čápa (ori/skládat gami/papír). O hloubce a kvalitě Sibiřského haiku nakonec svědčí i celá řada cen, a to nejen litevských. V Litvě jsem nějaký čas žila, a právě absence zloby a nenávisti vůči ruskému/sovětskému člověku, která je cítit i z tohoto příběhu, mě nepřestávala ohromovat.

"Podél stěn dali dvoupatrové dřevěné pryčny. Pro všechny nestačí, o místo se musíme dělit. Od teď se naučíme dělit o všechno."

01.02.2024

Krásný a smutný komiks. Moc hezky zpracovaný s krásnými ilustracemi vhodný pro děti i dospělé. Trochu jsem si ze začátku těžko zvykala na styl písma, kdy s vypadalo jako j, ale časem jsem si zvykla. Sibiřské haiku je příběh o vyhnanství na Sibiř očima malého kluka, otcem autorky knihy.