Sen o Gliwicích přehled
Wojciech Dutka
Jedno město, dva příběhy oddělené časem. Od autora bestselleru Černá a purpurová. V roce 1932 přichází do Gliwic mladý učitel Martin Weber, kterého si rychle oblíbí studenti, továrníci i místní slezsko-německá elita. K moci se ale dostávají nacisté – a tak nastává nevyhnutelný konflikt. V současných Gliwicích nastupuje na prestižní školu ambiciózní učitel Marcin Burdyga. Studenti si ho také zamilují, ale kolegové ho mají za potížistu. Když jeden z jeho studujících zmizí, vydává se ho na vlastní pěst hledat. Odhalí během strhující cesty časem i tajemství neuvěřitelné historie Gliwic?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sen o Gliwicích. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (9)
Od autora jsem již četl knihu ČERNÁ A PURPUROVÁ, která se mi líbila.
Román má 2 dějové linie – minulost a přítomnost.
V roce 1932 přichází do Gliwic mladý učitel MARTIN WEBER, kterého si oblíbí studenti. K moci se však dostávají nacisté. Vyučuje starověké dějiny, řečtinu a filozofii.
V současnosti v Gliwicích nastupuje na prestižní školu, Všeobecné gymnázium Knížete Józefa Poniatowského, profesor MARCIN BURDYGA, kterého mají studenti rádi, protože jeho styl výuky není nudný. Vyučuje dějepis a filozofii. Umí vyprávět příběhy, zapojuje studenty do diskuze a studenty okamžitě zaujme. Pořádá kroužky pro studenty. Dodělává si doktorát. Nemá přítelkyni a bydlí sám v jednom hotelovém pokoji. Trpí Aspergerovým syndromem. Marcina jsem si oblíbil. Bohužel většina jeho kolegů v profesorském sboru se k němu nechová dobře. Obzvláště profesorka EDYTA PIOŁUNOWSKÁ mi pila krev, poněvadž intrikovala a znesnadňovala život Marcinovi, který se k ní od počátku choval dobře. Záviděla mu, že je schopnější profesor a oblíbenější než ona. Jednoho dne jeden z Marcinových studentů (TOMEK) zmizí a Marcin se snaží vypátrat, co se s ním stalo.
Autor v Doslovu píše, že „Předkládaný román je výhradně literární fikcí. Všechny události, situace a osoby, které jsou v knize vylíčeny, jsou smyšlené a neodrážejí žádné reálně existující osoby nebo instituce v Gliwicích.“
Autor se zamýšlí nad polským školstvím a určitě jsou to zajímavé myšlenky (např. 3 typy profesorů na školách, maturity, postavení pedagogů ve společnosti, platy učitelů aj.). Myslím si, že některé autorem popsané situace mezi kolegy jsou trochu „přitažené za vlasy“. Ano, ani mezi profesory není všechno zalito sluncem, ale že by byli mezi profesory různé intriky a nevraživost, jak je v popsáno v románu, to se mi nezdá úplně reálné a pokud ano, tak snad to jsou ojedinělé případy. Když se spolčí několik lidí proti jednomu, ať už v jakémkoliv kolektivu, je to pro daného člověka hodně náročné a příliš mnoho možností mu nezbývá, jak situaci vyřešit. Buď bude bojovat a bránit se ze všech sil, anebo musí opustit práci, aby se nezhroutil a žil v poklidu.
Líbily se mi části jak z minulosti, tak také z přítomnosti. Bavilo mě školní prostředí a debaty profesorů se studenty. V románu nalezneme také cestování časem. Kniha se četla celkově dobře. Více se mi však líbila kniha ČERNÁ A PURPUROVÁ.
V závěru knihy se nachází DOSLOV a POZNÁMKY.
Přebal knihy je pěkný.
Překvapivě čtivá kniha která vám prozradí mnoho o učitelské praxi, o historii jednoho malého polsko-německo-slezského městečka a zabrouzdáte i do jiné časové dimenze, cestování časem atd. Možná to vyzněje jako pěkný guláš, ale překvapivě je všechno krásně do sebe zapleteno a vše se vším souvisí.
Související novinky (1)
Vražedná temnota, Nezkrotná říše a další knižní novinky (39. týden)
24.09.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sen o Gliwicích v seznamech
v Přečtených | 31x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 55x |
v Chystám se číst | 48x |
v Chci si koupit | 8x |
Informace o slezském městě a jeho kolísání mezi německou a polskou identitou jsou fajn, století zvratů na jednotlivých postavách taky... Ale pořád jsem čekala na důvod, proč se Tomkovi děje, co se mu děje, respektive co z jeho přesunů v čase vyplyne (a že možnosti by byly!), a přesně tohle bohužel zůstává v banální rovině YA... Čte se to rychle, ale zázrak nečekejte: autor sice píše o tom, že "nevíme dne ni hodiny", ale jeho moralizování, vyplývající právě z toho, že ví, jak 20. století proběhlo a která strana je v tom kterém období ta "správná", je tu a tam nesnesitelné.