Řekni vlkům, že jsem doma přehled
Carol Rifka Brunt
Píše se rok 1987 a June Elbusové je čtrnáct let. Je uzavřená a nedůvěřivá, těžko se jen tak s někým spřátelí, nedokáže vyjít ani se svou starší sestrou. Na celém světě existuje pouze jediný člověk, který jí opravdu rozumí – strýc Finn, uznávaný malíř, její důvěrník a nejlepší kamarád. Jenomže Finn zemře na záhadnou nemoc, jejíž jméno Juneina matka dokáže vyslovit jen šeptem, a dívčin svět se převrátí vzhůru nohama. Román je především příběhem o tom, jak dospět, najít vlastní identitu a vyrovnat se nejen s nejrůznějšími nečekanými situacemi, ale i bolestí a ztrátami, které přináší život. Přečtěte si, co se stane, když se zamilujete do někoho, do koho byste se zamilovat neměli. Pochopíte, že žárlivost a pocity viny dokáží zničit i to nejpevnější přátelství a někdy mají ty nejtragičtější následky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , JotaOriginální název:
Tell the Wolves I’m Home , 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Řekni vlkům, že jsem doma. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (188)
Tak tady u té knihy jsem opravdu na vážkách :D. První půlka mě absolutně nebavila a nevžila jsem se do hlavní postavy June. Neustále jsem se ke knize vracela a četla po částech. Musím však říct, že pak cca v té půlce příběhu mě kniha celkem chytla a konec už se mi četl svižně. Ve finále mě celý příběh zasáhl. Znovu bych si jí už, ale nepřečetla. Za mě 3,5 hvězdy.
Taková ta knížka, kterou když máte popsat, o čem je, můžete říct víc různých věcí. Podle toho, co zrovna vám přišlo nejdůležitější. O složitostech sourozenecké lásky. O žárlivosti. O holce, která byla tak trochu mimoň a měla pocit, že nikam nepatří. O lásce a o AIDS a o tom, že v 80. letech se na AIDS umíralo. O ztrátách a tom smutku, když někdo odejde a vy víte, že už ho nikdy nepotkáte. O vlcích.
Nám, kteří jsme příběh oplakali, budiž útěchou, že dnes už se na AIDS neumírá a to i díky českému výzkumu doktora Holého. Na to můžeme být pyšní.
P.S: Finna i Tobyho bych taky nejradši zabalila do té nejměkčí deky, co najdu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Někdy si dokonce myslím, že si už ani nikdo nepamatuje, že lesy vůbec existují.“
Ocenění knihy (1)
2013 -
YALSA Book Awards
(Alex Award)
Kniha Řekni vlkům, že jsem doma v seznamech
v Právě čtených | 8x |
v Přečtených | 792x |
ve Čtenářské výzvě | 170x |
v Doporučených | 104x |
v Knihotéce | 277x |
v Chystám se číst | 666x |
v Chci si koupit | 119x |
v dalších seznamech | 11x |
Štítky knihy
přátelství homosexualita New York smrt výtvarné umění 80. léta 20. století sourozenci AIDS žárlivost LGBT, queer, LGBT+
Pri tejto knihe som si opäť nejak neprečítala anotáciu, takže som očakávala niečo úplne iné. Niečo neviem, viac prírodné :D. Miesto toho som čítala o dievčati, ktoré bolo aj na môj vkus až príliš zvláštne a do jej zmýšľania som sa nevedela vcítiť. Ale potom ma príbeh úplne vtiahol. Strýko Finn zomiera na AIDS a June je zdrvená a zdá sa jej, že zvyšných členov jej rodiny to až tak nezasiahlo. Že nechápu, ako môže tak veľmi smútiť. A potom prichádza na scénu Toby, ktorý to chápe, ale o ktorom keby jej rodičia vedeli, tak ma prúser. Smútok sa prelína celým príbehom a na mňa to veľmi pôsobilo. Už dlho som nečítala knihu s takou atmosférou. June a Tobyho mi bolo väčšinou veľmi ľúto. Ale nie stále som chápala správaniu postáv. Najväčší problém som mala s Grétou, ktorá sa správala veľmi zvláštne a nemyslím si, že by jej to až tak prechádzalo. A aj keď príčina jej správania sa nakoniec vysvetlí, tak mi to príde ako príliš slabý motív a táto linka mi prišla taká nedoriešená. Menší problém som mala a aj s maminou June, aj keď tam jej správanie bolo pochopiteľnejšie. Ale celkovo sa mi kniha veľmi páčila, smútok postáv ma zasiahol a zakončenie sa mi veľmi páčilo. Aj keď príbeh nie je akčný, plynie pomaličky a veľa sa tam toho nedeje, tak má toho v sebe veľmi veľa - smútok, žiarlivosť, nenávisť, ale aj lásku, toleranciu, odpustenie, vzájomné porozumenie. Myslím, že na tento príbeh tak skoro nezabudnem.