Pro koho krev přehled
Jarmila Loukotková
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157924/pro-koho-krev-157924.jpg
4
85
85
Historický román o otrocké vzpouře na Sicílii kolem r. 100 před n. l., odehrávající se na pozadí starověké Sicílie, krajiny přírodních i společenských protikladů. Hlavní postavou je otrok a později vojevůdce otrockých armád Athénión. Tento muž velkého, věrného a čistého srdce prožívá nejprve život plný nesnází a cizí zvůle, život živého inventáře svých pánů jako tisíce jeho druhů, později se však jako jediný z nich vzepře a postaví se do boje nejen pro sebe sama, ale v zájmu všech stejně trpících.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pro koho krev. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (13)
Tenoučká knížečka o povstání otroků na Sicílii proti Římanům. Autorka pěkně vylíčila prostředí, děj i postavy - ale myslím si, že historické romány o povstání Spartaka se mi líbily více.
(SPOILER) Dala bych i 5 bodů, ale vadí mi konce, kdy to mohlo dopadnout dobře a vy víte, kde a kdy se to zvrtne. Ví to i hlavní hrdina a přesto jedná jinak, až ke svému konci.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Pro koho krev v seznamech
| v Právě čtených | 3x |
| v Přečtených | 146x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 75x |
| v Chystám se číst | 15x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
otroctví vzpoura války starověký Řím Sicílie
Autorovy další knížky
| 1988 |  Navzdory básník zpívá |
| 1975 | Není římského lidu |
| 1999 | Medúza |
| 2000 | Spartakus: Smrtí boj nekončí |
| 1994 | Pod maskou smích |
Historické romány zhusta vypovídají spíše o době, v níž byly napsány, než o době, kdy se odehrávají. I u paní Loukotkové je vidět zřetelná tendence k opovrhování bohatstvím, parádou a vzdělaností. Se zlými Římany se při jejich charakterizaci naprosto nepáře, od počátku je jasné, po čí krvi má čtenář lačnit. Naštěstí vykreslení "lidu" je zde podstatně realističtější a prokreslenější, alespoň v rámci tohoto velmi útlého a "rychlého" románu.
Největším kladem je nádherná čeština paní Loukotkové. Nemám tušení, zda jí použité básnivé výrazy jsou zcela její licencí, či zda se jedná o archaismy. Užívá jich jemně a střídmě a jinak nepříliš komplikovaný text jimi úžasně zkrášluje.