Posledný pustovník přehled

05.02.2024

V první řadě mě překvapilo, kolik knih se jmenuje Poustevník..
V druhé řadě mě překvapilo, kolik stojí Zápisky z podzemí ... :-( naštěstí naše skvěla knihovna je má, a tudíž budou za pád dnů moje. i když jen na pár dní.

A nyní ke knize.
Prvních pár stránek nic moc, hlavně tedy literárně, pak jsem se dověděla, že autorovi zakázali publikovat, tak jsem si škodolibě pomyslela, no, ani se nedivím..., ale pak už jsem jen hltala stránku za stránkou a na konci i slzu uronila, a autorovi se v duchu zase omluvila.
Není to jen příběh jednoho samotáře, který odešel do lesů a už nikdy se nehodlal vrátit ( aniž by nám vysvětlil PROČ )
Dočteme se, že: " Jeho cílem nebylo někam se dostat, jeho cílem bylo se ztratit. Nejenom ztratit se zbytku světa, ale ztratit se v lese sám sobě".

Je to zároveň exkurze do světa izolace ( nucené i dobrovolné ) nahlížíme do myslí různých introvertů, asketů, osvícenců, podivínů, vězňů, bláznů, Aspergerů...
" Evoluce se postarala i o to, že se u nás vyvinuly geny, díky nimž se ve společnosti cítíme spokojeně a bezpečně, zatímco když jsme sami, cítíme se nepříjemně a ohroženě" Tatáž "bezpečná" společnost ale odmítá přijmout fakt, že jsou zde lidé, kteří to cítí přesně obráceně. Nepříjemně a ohroženě právě ve společnosti.
Celá kniha je plná zajímavých myšlenek, již spoustu vypustil z úst právě náš delikvent - poustevník loupežník. Člověk nemůže jinak, než ho milovat a obdivovat.
Nedozvíte se nic o jeho sexualitě, kromě jedné narážky na časopis Playboy a přirozené "zvědavosti". Také, kdo čeká nějaké odhalení v rodině, bude zklamán. Je bohužel vykreslena přesně tak, že člověk tak nějak předem očekává nějaké ohromné tajemství ( incest přirozeně - rozvětvená, samotářská, soběstačná rodina, co se s nikým nestýká,...klišé americké kultury a literatury). Nic takového.
Také hysterické výjevy vykradených, jak jim zničil život, jak se stále báli, to mi pilo krev - naopak, když už po 10 je vykradl a vzal si jen baterky a fazole, a nikdy nikomu nezkřivil ani vlásek, nebylo na čase přestat se bát?
Dnes jsem čekala 20 minut na vlak a foukal vážně protivný ledový vítr, který se mnou občas i zacloumal. Ač teple oblečena, v botách s kožíškem, čepice, šála, rukavice.., po nějaké době jsem měla pocit, že nemám na sobě nic, ani maso, ani tuk, jen obnažené kosti, které vítr provrtává skrz na skrz ledem... A to mě čekal přetopený vlak a doma hrnek horkého čaje. Šlo o pár desítek minut.
Nešlo nemyslet na Knighta a tuhou Mainskou zimu trvajíce dny, měsíce, roky...

20.04.2023

Pan Knight je samotář. Jako hodně samotář. Jako že dvacet sedm let žil v lese přikrytý chvojím - kdo z nás to má, že? - a žil by tam dodnes, kdyby nedošla trpělivost okolním rekreantům, kteří se s ním nedobrovolně dělili o zásoby.
Kniha pro mě byla příjemným překvapením. Není to jen příběh zlobivého trampíka, vůbec ne. Je to padesát odstínů introverze a otvírá mnoho otázek:
Někdo s ním souzní, někdo ho odsuzuje, nálepky na něm nedrží. Co je zač? Vykradač chalup, osvícenec, nebo všechno najednou? Jak se to dá, na těle i na duchu, přežít? Komu tím prospějete? A proč ho prostě nemůžeme nechat na pokoji?
A navíc mi tam doporučili Zápisky z podzemí, a to vypadá jako parádní jízda.