Výlety pana Broučka přehled

23.10.2022

Česká knižnice vydala někdy před dvěma lety souborné vydání všech "broučkiád" a vydání je to naprosto výborné. Je až fascinující, jak zásadní rozdíly byly mezi časopiseckým vydáním Výletu do Měsíce a knižní podobou - z dnešního pohledu je čtivější a o něco zajímavější knižní podoba, která je propracovanější, malinko svižnější a je vidět, že některé nápady v ní Čech rozvedl a jiné naopak úplně vynechal. Epochální výlet do patnáctého století je čtenářsky nejstravitelnější, protože je psán současnějším jazykem, je ironičtější, celkově zábavnější, vzhledem k zasazení do minulosti realističtější, navíc jeho humor vychází z rozdílů mezi životem v jednotlivých stoletích, což je vždy nosné a atraktivní. Výstava už je taková labutí píseň, v níž se oslavuje pokrok, není tak satirická, naopak je taková trochu posmutnělá a nejlepší je v několika chvílích, kdy si lehce střílí z českého (tedy spíše moravského) folklóru a nechává Matěje Broučka zoufale pobíhat po jednotlivých oddílech a hledat jeho lásku. Celkově vzato je škoda, že pan Brouček se v dějinách české literatury trochu opomíjí a je zastíněn především Švejkem, protože i on si zaslouží značnou pozornost, neboť Svatopluk Čech v něm vytvořil silně nadčasovou postavičku, která zesměšňuje zahleděnost do sebe sama, trochu i "pražský" náhled na zbytek tehdy ještě českých zemí, povrchnost a typické čecháčkovství, kdy se většinou čeká, jak se situace vyvine a pak se teprve přidává na vítěznou stranu. Nebýt opravdu archaického jazyka, byly by broučkiády vesměs moderním dílem, které se pokoušelo o něco jako vůbec první "sci-fi", které ale samozřejmě s pozdější podobou žánru nemá společného skoro nic, to ale vůbec nevadí, protože v některých myšlenkách je hodně současné, ve své ironii poměrně laskavé a při troše tolerance pořád čtivé. 80 %