Ocelová křídla motýla přehled
Petra Kubašková
Pod vrstvami pevné, těžko proniknutelné oceli je mé pravé já. Mladý dramatik Kryštof napsal divadelní hru o pilotovi, který dal světu Malého prince. Tohle měl být jeho velký den, jenže když světla zhasnou a opona se rozestoupí, Kryštof pozná, jaké to je sedět úplně sám v divadle plném lidí… Protože Šimon už tady není. Novinářka Kaira tráví osamělé večery se svým leguánem. Hledá spřízněnou duši, jenže jak ji má najít, když cesta k ní vede přes její třináctou komnatu, kterou už raději neotvírá? Překladatel Jan prožil většinu života za psacím strojem, nad francouzskými romány. A jeho nemluvná sestra Eva, těžko pochopitelná duše, má spočítané všechny trpaslíky na jejich zahradě. Přesuňte třeba jen jednoho; Eva to na první pohled pozná. Kolik podob má lidská osamělost, a kdy přijde Pavouk? Ocelová křídla motýla jsou výletem do lidských duší, který se občas vydává i pod práh reality a vlastního vědomí. Jsou příběhem lidí, kteří ukážou své pravé já jen tomu, kdo nepoláme křehká motýlí křídla, ukrytá pod silnou vrstvou oceli.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ocelová křídla motýla. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (5)
V téhle knize se spojilo tak moc věcí, které miluju, nebo ke mě promlouvají, až je to neuvěřitelné. Moje milované Ustí, queer témata, Malý princ a celkově osobnost Exupéryho. Tady je pár vět, které jsem si napsal v průběhu čtení:
Pamatuju si tu zahradu plnou trpaslíků, když jsme s babičkou chodili do plavecké haly. Pamatuju si spoustu z pocitů o, kterých autorka v knížce píše, i když jsem všechny neprožil já sám. A rozhodně si budu pamatovat pocity z téhle knížky, které jsou jako pocity ze samotného života, nostalgické, trochu tísnivé, hluboké, radostné, náhodné, silné i povrchní. Pocity ze sebe sama, z vlastní bezůtešnosti, z vlastnich i cizích chyb, z očekávání, zklamání, objevování, strachů, z popraskané duše, obyčejných hnědých křídel schovaných pod zářivě barevnými, nebo opačně.
Možná to vypadá jako logistický nebo rozpočtový problém, ale možná máme vsichni na pódiu letadlo, které se s námi na konci potopí, po celou dobu představení.
A ty největší bitvy, si vybojováváme sami v sobě.
Kdy si dovolíme být sami sebou? Vyplníme život strachem a budováním ocelového brnění, nebo dokážeme nechat zářit svoje křídla, i za cenu, že nás může chytit pavouk.
Tohle všechno mě napadá v průběhu čtení. Po dočtení zůstává divně melancholický pocit. A snad poprvé jsem se u queer knihy nezamiloval do postavy, ale do neviditelných nitek autorčiny pavučiny příbehů.
Nádherným jazykem jsou zde sepsány, osudy lidí, jejich vnitřní boj, historie malých i velkých dramat. A jako nitky pavučiny se pomalu sbíhají do středového kruhu, kde je každý sám, ale přesto propojený s ostatními.
Miluju to, neskutečně moc. A ty pocity ve mně na dlouho zůstanou.
A méně vzletně... v knize najdeme příběhy rodinné lásky, neuvěřitelně nádherný popis autistické duše, a její vliv na duše ostatní, delikátní lásku na sklonku života, gay vztah a překonávání vlastních ocelových brnění, asexualitu a pocity samoty v přeplněném světě, a milion dalších věcí, které vám tu ani nepopíšu.
Knihu si musíte přečíst a všechny ty pocity zažít sami.
Čekal jsem, že to nebudou další čarodějky, ale doufal jsem v něco podobného jako Síť snů. Po přečtení mám takové rozporuplné pocity a nevím, co si myslet. Jako kniha se četla super, styl psaní výborný, proto si každou další knihu od Petry Kubaškové s radostí přečtu. Ale tentokrát to musím nějak vstřebat a mrknout i na názor ostatních.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ocelová křídla motýla v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 35x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Knihotéce | 40x |
v Chystám se číst | 18x |
v Chci si koupit | 11x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2019 | Čarodějky malostranské |
2017 | Síť snů |
2020 | Tajemství stříbrné čarodějky |
2021 | Čarodějka a zlatý elixír |
2023 | Ocelová křídla motýla |
Miluju autorčiny čarodějky, tohle je samozřejmě úplně něco jiného, ale ten čtivej styl si příběh samozřejmě zanechává. Poslouchala jsem jako audioknížku a myslím, že to mě drželo v pozornosti více, než kdybych vzala do ruky knihu.
Příběh byl až takovej snovej, ale jak se říká "neurazil, nenadchl". Pár silnějších momentů, ale za chvilku nebudu vědět, o čem kniha byla.