Na útěku přehled

28.02.2023

Již dospěla Mahtob Mahmoodyova se stěhuje - a v životě snad již naposled, jak doufá- do svého vlastního domu. Popíjí svou oblíbenou kávu v zimní zahradě, probírá se svými vzpomínkami v krabicích - a z těch malickosti se pomalu navazují ona potřebná vlákna - tak zní i originální název knihy - k tomu, aby nám ostatním sdělila svůj příběh.
Mahtob velice věcne, čtive a bez sebelítosti či patosu popisuje život v Americe po dramatickém útěku z Íránu, který se dotkl nejen ji a její matky, ale celé americké rodiny. Nebylo možné uzavřít železnou bránu a nechat tuto zemi navždy za sebou.
Mahtob a Betty žily léta ve strachu, že se Moody pokusí o protiunos či mstu. Přesto však Mahtob našla cestu k B-hu, vnitřní vyrovnanost, i dobrý vztah ke svým perským kořenům.

"Bůh mého žití plátno
nahoře tka, já dole.
Já barvy nevybiram,
on však je v jednom kole.

Když občas utká smutek,
má pýcha vzpupna, špatná
neví, že on zná vršek,
já však jen spodek plátna.

Teprve když stav ztichne
a pomine můj vzdor,
Bůh plátno poodhrne
a ukáže mi vzor.

Hle, temné spodní nitky
jsou v jeho rukou cenné,
stejně jako ty vrchní,
stříbrné, pozlacené. "

05.11.2022

Četla jsem hned po knize Bez dcerky neodejdu.
Již dospělá Mahtob popisuje svůj tragický příběh v Íránu a nejen ten, sledujeme jak tato událost má dopad na celý její život a i na lidi kolem. I když Betty a Mahtob dorazí bezpečně do Ameriky, tak na Írán jen tak nemohou zapomenout a žijí v neustálém strachu. Podstupují různá opatření a díky své knize, později i filmu, se jim dotane velké popularity a díky svým zkušenostem Betty osvětluje problematiku tzv. rodičovských únosům a pomáhá rodinám, která se dostaly do podobných potíží jako kdysi ona sama. Pomocí knihy se dozvídáme takové... A co bylo dál... Hlavně Mahtobin postoj k otci a na celý incident s Íránem.
Občas byla kniha velice zdlouhavá a po úvaze musím napsat, že je to jedna z těch knih, které stačí přečíst jednou.