Minority Report a jiné povídky přehled

04.07.2022

Geniální povídky nadčasového autora. Dick měl v hlavě opravdu mnoho myšlenek a nápadů, přičemž tato sbírka z nich vybírá a dává dohromady víceméně jedny z těch nejlepších. Jeho styl psaní je velmi specifický, často až jde proti klasickým prvkům a postupu vyprávění, o to více u příběhů sází na jejich samotné náměty a závěrečné pointy. A za mě to funguje.

Jeho obyčejní hrdinové se připletávají do neobyčejných situací, ve kterých si nemohou být jistí absolutně ničím a nikým, ani sebou samými (aneb jak Dick využil svoji pravděpodobnou mentální poruchu ku kreativnímu prospěchu, což je pro umělce obecně velmi příhodné a paradoxně tak díky těmto "odchylkám" vznikají nejvýznamnější díla).
Futuristické prostředí jakoby sloužilo pouze jako kulisa, umožňující a dopomáhající k odvyprávění bizardních, až schizoidních příběhů plných paranoie. Hodně laicky řečeno, jako kdyby Kafka psal sci-fi. Nejde tu primárně o létající auta či jiná hi-tech udělátka, ale o stav beznaděje a nejistoty, do kterého se kvůli těmto technologiím hlavní hrdina dostane a jehož okolní prostředí často vlastně nemá daleko k přítomnosti (proto bych se ani nebál dát povídky přečíst někomu, kdo obvykle moc nemusí klasické sci-fi). Fanoušci Matrixu nebo Black Mirror si tak určitě přijdou na své, přičemž Dickův nezpochybnitelný vliv na žánr se rozhodně nezastavuje pouze u těchto dvou titulů.
Kromě skvělého Minority Report a Total Recall, sloužící jako hlavní taháky knihy, bych ještě vyzdvihnul Druhou sérii a Elektrického mravence.

Od páté hvězdy mě tak dělí pouze povídka Tak pravil mrtvý, která je zbytečně nejdelší a (možná proto) nejméně zajímavá z celé sbírky (Dick toho napsal mnoho, možná až příliš mnoho, což se zákonitě podepíše na několika slabších kouscích, jako je tento); a nespočet menších a větších chyb napříč celou knihou, což mě několikrát přivedlo k zamyšlení, zda-li text tenkrát vůbec prošel nějakou korekturou.