Měsíční zahrady přehled
Steven Erikson (p)
Malazská Kniha padlých série
< 1. díl >
Malazská říše povstala z malého ostrovního království a vybudovala impérium, jakému není rovno, na ostří mečů a magii. Nekonečné války, vnitřní rozbroje i krvavé střet s obdivuhodným Anomanderem a jeho Tiste Andii, prastarými a nesmiřitelnými kouzelníky, jsou vyčerpávající a říše vře nespokojeností. Dokonce i armáda, dávno uvyklá na krveprolití, touží po chvilce oddechu. Císařovna Laseen však dál vládne pevnou rukou a poslušnost si vynucuje skrze své děsivé spárské asasíny. Nyní upřela svůj nenasytný zrak na Darúdžistán, starodávnou citadelu a poslední ze Svobodných měst v Genabakis. Poslední bašta nezávislosti dosud vzdoruje síle malazské armády. Nad městem se vznáší nebeská pevnost Měsíční kámen a sami obyvatelé Darúdžistánu si kladou otázku, kdo je vlastně jejich záhadný spojenec. Zdá se však, že říše v této velké hře není sama. Ze stínu vystupují zlověstné síly a sami bohové se připravují vložit do hry…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , Planeta9Originální název:
Gardens of the Moon , 1999
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Měsíční zahrady. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (194)
Tahle kniha pro mě byla opravdová výzva, upřímně fantasy téma není mou nejoblíbenější kategorií ale jelikož v mých kamarádských kruzích tato kniha "frčí" říkala jsem si že jí musím taky přečíst. Jsem příjemně překvapená, čekala jsem složitou literaturu která mě nebude bavit (což některé části splňovaly), ale většinou to byl zajímavý děj, celkem pochopitelný a závěr propojil všechny dějové linky. Zároveň je v knize načrtnuto pokračování. Jediné co musím vytknout je přemíra postav (všechny si zapamatovat je vážně nadlidský úkol) a moc mi nedává smysl slovníček na konci knihy. Mě nic nevysvětlil takže jsem ho nakonec ani nepoužila.
"Vysoká škola dospělé high fantasy"?
Za mě obří zklamání. Základní děj je naprosto fádní válečný konflikt. Spisovatel píše neskutečně nepřehledně a ještě k tomu v hádankách. Všechny postavy mluví v hádankách. Má to působit neskutečně chytře a komplexně, ale na mě to působí jen jako zmateně napsaná podprůměrná fantasy, která si hraje na přechytralé veledílo. Absolutně nelze pochopit žádné souvislosti děje, dokonce jsem nebyl schopen ani pořádně porozumět psanému textu. - autor se evidentně na každém řádku snaží čtenáře přesytit nevysvetlenými názvy, pojmy a událostmi, které bez kontextu nedávají smysl a nejspíše mají podnítit čtenářovu snahu proniknout do podstaty věci. To se tedy u mě vůbec nepovedlo.
Jako jedna ze skutečně mála fantasy knih, zůstává Eriksonova nabubřelá spatlanina nedočtena.
Související novinky (2)
10 nejprodávanějších knih (21. týden)
02.06.2022
Rivalové, Jen čas ukáže a dalších 70 knižních tipů (15. týden)
10.04.2022
Citáty z knihy (32)
„Jaký to vítr se otřel o naše smysly?“
„Nejlepší plány fungují uvnitř jiných plánů a jen pořádný úskok je ten pravý. Nejtěžší je zatajit, co se chystá.“
„Společnost je místo, kde se rodí tyranie - těla i ducha.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Měsíční zahrady v seznamech
v Právě čtených | 66x |
v Přečtených | 1 321x |
ve Čtenářské výzvě | 59x |
v Doporučených | 121x |
v Knihotéce | 673x |
v Chystám se číst | 939x |
v Chci si koupit | 210x |
v dalších seznamech | 9x |
Štítky knihy
draci magie kanadská literatura meč a magie démoni bohové dark fantasy bitvy hrdinská fantasy
Autorovy další knížky
2002 | Měsíční zahrady |
2004 | Vzpomínky ledu |
2009 | Vichr smrti |
2012 | Chromý bůh |
2008 | Dům mrtvých |
Tahle kniha byla teda síla. Totálně rozsáhlý svět, neuvěřitelné množství postav, děje a zápletek. přiznám se bez okolků, než jsem se jakž takž v příběhu začal orientovat a zjistil, kdo je kdo, na čí straně je a pod, byla pryč skoro polovina knihy. Přesto pro mě byla velmi zajímavá, právě tím množstvím rozličných postav, jejich úmysly, snahou a vlastnostmi. Takovouto fantasy jsem ještě skutečně nečetl. Má nejoblíbenější postava? Jednoznačně pobočnice Lorn :-)