Prach snů přehled
Steven Erikson (p)
Malazská Kniha padlých série
< 9. díl >
Prach snů, devátá kniha z fantasy série malazská Kniha padlých. Ve válce prohrává každý. Tuto krutou pravdu lze spatřit v očích každého vojáka na každém světě. Do vyhnanství vypovězené malazské vojsko pod velením pobočnice Tavore se vydává z Lederu na východ přes Pustiny, kde má bojovat za neznámou věc s nepřítelem, jehož ještě nikdy nevidělo. Na osud, jaký čeká Lovce kostí, není žádný voják připraven a nedokáže mu vzdorovat žádná smrtelná duše – jejich epřítelem je nejistota a jedinou zbraní proti ní je umíněná odvaha. Poslední velké vojsko Malazské říše je odhodláno k poslednímu hrdinskému boji ve jménu vykoupení. Mohou však být skutky hrdinské, když je nikdo nevidí? A může skutek, který nikdo nevidí, navždycky změnit svět? Osudy jsou zřídkakdy jednoduché, pravda nikdy není jasná, a jedinou jistotou je, že čas nikdy není na vaší straně. Karty z balíčku draků byly vyloženy, a přitom byla vypuštěna děsivá síla, již nikdo nechápe. Odpovědi na Lovce kostí čekají za Pustinami.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , TalpressOriginální název:
Dust of Dreams , 2009
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Prach snů. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (34)
V tomhle díle nás nečekají žádné odskoky na jiné kontinenty, vše se odvíjí na Lederském kontinentu. Ten je ale tak velký, že rozdíl je minimální.
Lovci kostí Tavore Paran putují za svým cílem, o kterém ví či tuší jen málokdo, a to napříč celým kontinentem. Naneštěstí se až do závěru knihy během jejich cesty nic neděje. Je to taková road trip s celou armádou, kde se řeší jen vztahy mezi některými jedinci. Alespoň se už ale odhalí, jaký má Tavore konkrétní cíl.
Daleko zajímavější je pak osud Olose Toolana a Barghastů, kterým velí jako vojevůdce. A jejich osud je dost drsný. To je však řešeno až v druhé polovině knihy. Více se tu pak odhalují starší bohové a hlavně ještěří lid Che Malle, o kterém se dozvíme víc, než za posledních osm knih. Až na Toblakaie se tu vlastně objeví všechny starší rasy a nějakým způsobem se zapojí do příběhu, přestože se ne všichni zapojí do hlavního děje.
Ostatní dějové linie jsou pak nudné až otravné. Král Tehol mě už nebaví tolik, jako chuďas Tehol. Had dětí putujících pouští je nejen nuda, ale i otravná nuda. To samé je putování menší skupinky lidí pod vedením Taxilana.
U Malazu tak narážím na neustálý problém, kdy se nudné části mísí se zajímavými částmi, kdy děj pak graduje do fenomenálního finále. Celé malazké sérii by vůbec nezaškodilo zásadní proškrtání spousty balastu. Pokud vás ale neotrávil grafomanský balast Eriksona doteď, těžko vás to samé překvapí v tomhle díle.
Těším se však na konec této série. Přestože se mi svět Malazu moc líbí, přečíst v průměru jednu až dvě třetiny tisícistránkové knihy, abych se po zbytek času bavil, mi začíná připadat jako ztráta času. Po přečtení Návratu rudé gardy doufám, že Esslemont bude ve vyhazování zbytečností z děje úspěšnější, než Erikson.
Série bude končit a tato část je zjevně velká zahřátí před epickým koncem. Zápletek je více než v Dani pro ohaře, i když většina z nich se odehrává na kontinentu Lederas. Konec je jako vždy skvělý a napumpovaný. Zápletky s Barghasty a Bounty huntery/Malazskými vojáky jsou docela dobré, jiné mě tolik nezajímaly. Někdy pro mě byla kniha více prace než zábavy. Tak doufám, že konec bude epický....tuto knihu bych nedával tak vysoko jako ostatní knihy ze série. Ale celkově ok
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Prach snů v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 444x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 32x |
v Knihotéce | 294x |
v Chystám se číst | 152x |
v Chci si koupit | 54x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
kanadská literatura dark fantasy
Autorovy další knížky
2002 | Měsíční zahrady |
2004 | Vzpomínky ledu |
2009 | Vichr smrti |
2012 | Chromý bůh |
2008 | Dům mrtvých |
Predposledný diel série prichádza síce s novou perspektívou a kapitolami z pohľadu starších rás, ktoré boli doteraz zahalené rúškom tajomstva, no to je príliš málo, než aby som Prach snov nezaradil na jednoznačné posledné miesto v obľúbenosti v rámci celej ságy. Udalostí, majúci nejaký vplyv na dej, sa tu stane totiž žalostne málo a väčšina knihy je rozťahaná, bez odôvodnenia, aby kniha mala skoro 1000 strán. Chápem autorove prehlásenie, že 9. a 10. diel sú v podstate jedna kniha rozdelená na dve, no tento diel by sa veselo dal skrátiť o polovicu a čitateľ by neprišiel o veľa.
Minulé knihy obsahovali nemálo zapamätateľných momentov, či už epických výjavov z bitiek alebo prekvapivých zvratov a odhalení, no z Prachu snov mi ostane v pamäti zrejme len posledných 100 strán (ako inak, z bitky) a dejová línia s Barghastami a Hetan. Ostatné línie tak nejak vyšumia (Badalle, Třasi), aj keď ich vyvrcholenia sa zrejme dočkám v Chromom bohovi. Zrejme jediná uspokojujúca dejová línia je pre mňa Kalyth a K'Chain Che'Malle, kde je jasne vidieť úvod, jadro aj záver v rámci jednej knihy; všetko ostatné pôsobí ako setup pre záverečný diel, čoho nie som priveľký fanúšik.
Na záver série som však stále nesmierne zvedavý, pretože Erikson má pred sebou takmer monštróznu úlohu dokončiť zmysluplne 10-dielnu ságu, zodpovedať na pálčivé otázky a urobiť uspokojujúcu bodku za týmto svetom.