Majáda, dcera Iráku přehled

31.05.2016

Knížku beru jako vzdělávací materiál k Iráku, i když samotný dej až tak strhující není.
Přijde mi, že hlavní hrdinka se akorát chlubí svými předky, styky s vrchností a většina knihy je popis uvěznění. Máme tu ale hodně informací v pozadí, které nám mohou přiblížit arabskou mentalitu.
a) Je jisté, že se ze Saddáma stála zrůda, která na sebe váže další zrůdy. Dozorce v Majádině vězení najdeme všude, kde takové chování není potíráno.
b) Nechci zpochybňovat utrpení Majády a spoluvězeňkyň, ale občas tam popisuje, věci, které by nikdo nepřežil dlouho a ještě se zdravým rozumem.
c) Kniha hlavně ukazuje, jakou hodnotu má v Iráku lidský život. Něco jako v Rusku za Stalina, kdy lidé mizeli na Sibiři.

Každopádně kniha končí zatčením Saddáma, a tak autorka neví, že si Iráčané moc nepolepšili. Saddám když už nic, tak netrpěl náboženské extrémisty, ženy se vzdělávaly a zastávaly i vedoucí pozice. Tak nevím, co je lepší, jestli diktátor, který vás může kdykoliv nespravedlivě uvěznit (nebo vyhostit) nebo islámští džihádisté mučící a vraždící. I přiložená historie Iráku ukazuje, že Iráčané ani neví, co je to stabilita. Je mi jich líto.