Králův dluh přehled

11.07.2023

(SPOILER) Odpustím autorskou stylizaci doby, odpustím šablonovité postavy poplatné možná době a hlavně záměru autora. Nebudu se zabývat Otovým harémem (ostatně tady se choval velmi mravně). Přejdu i hloupé a křečovité "vtipkování" mezi Otou a Divišem, které šustí papírem. Nebudu komentovat Světlanu, která se snaží vlézt do postele střídavě Oldřichovi a Otovi. Nicméně tohle je velmi nepovedené dílo.

Chronologie a logika předchozích událostí je úplně mimo rámec série.

- Oldřich nemohl přijet před osmi lety na Světlaninu svatbu, protože byl na pouti do Compostely - na té samé, které se Světlana rovněž účastnila a na níž zavraždili Wilibalda Oda (Tajemství abatyše z Assisi), který je ale v tomto příběhu živ a zdráv a radostně se věnuje svým intrikám.
- Oldřich z Chlumu kdysi dávno zastával krátce úřad zemského sudího - tento úřad se mu ale získat nepovedlo (Znamení Jidáš).
- Pešík zastává úřad nejvyššího komořího léta, již od dob Václava I., jinde byl ale jako komoří uveden Bohuš ze Švamberka (Znamení Jidáš).

Zápletka, které autor jinak umí, je překombinovaná a zbytečně složitá. Příliš mnoho osob a zájmů.
Oldřich je geniální, spojitost písaře (!) a ztracené listiny (!) mu přijde nepravděpodobná, ale na sourozeneckou vazbu písařů a kupce přijde ještě před návratem Oty z Chebu, kteréžto zjištění založí čistě na vzdálené podobě postavy mrtvého s písařem Vilbertem!
Příliš mnoho (velmi příhodných) náhod - Věnceslava náhodou najde řetěz, Oldřich náhodou zavítá do velmi nepravděpodobného šenku u řeky, hospodský na cestě z Chebu je náhodou nahluchlý a náhodou to není daleko od dvorce Otova bratrance...
A popis kata - byl to vysoký, šlachovitý muž - o odstavec dál najednou zavalitý.
Jedním slovem - TRAGICKÉ!
Jediný, kdo mě opravdu bavil, byli Otovi příbuzní, přestože měli k dispozici jen pár vět (anebo možná právě proto).