Královna Kunhuta a Záviš přehled
Hana Parkánová-Whitton
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267555/bmid_kralovna-kunhuta-a-zavis-JFC-267555.jpg
4
40
40
Po smrti krále Přemysla Otakara II. zajistí královna Kunhuta svému synu Václavovi právo na trůn a sama se uchýlí do ústraní. Touží po klidu, ale osudové setkání se Závišem z Falkenštejna jí navždy změní život. Každým dnem vzrůstá cit, který je pojí, až se nakonec změní ve vášnivou lásku. Může mu ale královna důvěřovat? Proslýchá se totiž, že v bitvě na Moravském poli zradil krále. Co když zradí i ji?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Královna Kunhuta a Záviš. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (12)
Pěkný historický román. V podstatě se neřeší nic jiného než vztah ústřední dvojice, takže žádné tam žádná jiná postava nemusela vynášet soudy, zda je Záviš bídák a lump (i ten biskup to zmíní jenom tak nepatrně, že nic jiného od biskupa chtít ani nemůžeme).
Trochu mě mrzelo, že se ignorovala Kunhutina mladší dcera a že nebyla dodržena časová souslednost. Toto jsou fakta, která by podle mě v románech měla být dodržena.
Kunhuta je milá žena, Záviš k ní sedí. Autorka jim nadržuje, ale to mi nevadí, protože já jim taky nadržuji :-)
Čas tu plyne tak zvláštně rychle, připadá mi, že jde o dny, ale ve skutečnosti se posouváme o roky.
Hvězdička navíc za to, jak elegantně se autorka zbavila Závišovy manželky Filomeny, aby mohl být volný pro Kunhutu.
Láska královny vdovy Kunhuty Uherské a ambiciózního Záviše z Falkenštejna je pro romanopisce vděčné téma, kdyby pro nic jiného, tak tím, že je v tomto notoricky známém příběhu stále spousta otazníků, čímž autorům poskytuje dostatek prostoru pro fabulování. Ale v tomto případě se kniha moc nepovedla.
Možná mám trochu sucharský názor, že když už se autor pustí do historického tématu, tak se musí držet nezpochybnitelných fakt a příběhy doplňovat jen do bílých míst. Z toho vyplývá moje první výtka, i když autorce slouží ke cti, že se ke svým "kouzlům" s časovými údaji v závěru knihy přiznává.
Bohužel těch výhrad je víc. Styl vyprávění často dává prostor dialogům a vnitřním monologům jednotlivých hrdinů a tady se objevují občas anachronismy. Časté odkazování na romantismus je nejkřiklavější. Ani jazykově nejde o žádnou perlu, pomalu kopřivku jsem dostával z neustálých zmínek o "kurtoazních mravech" (i když tady měl zasáhnout editor a navrhnout alespoň občas použít český ekvivalent "dvorské").
Setkání ve vodách rozbouřené Vltavy je jistě efektní, ale naprosto nesmyslné. Pokud pominu technickou nerealizovatelnost manévrování kmenem stromu v divoké vodě, tak je tady ještě samotná nelogičnost celé epizody. To, že z Krumlova po levém břehu cestoval Záviš by se ještě dalo pochopit, i když i tady je otázka, proč k přechodu na pravý břeh rozvodněné Vltavy nezvolil stojící Juditin most, minul ho a raději volil brod u Štvanice. Ale kudy jela z Kolína Kunhuta, že se dostala na levý vltavský břeh, nad tím zůstává rozum stát.
Pro mě jednoznačně zklamání.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Královna Kunhuta a Záviš v seznamech
| v Přečtených | 59x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 61x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
13. století Václav II., český a polský král, 1271–1305 Záviš z Falkenštejna, 1250-1290 Kunhuta Uherská, 1245-1285 historické romance
Autorovy další knížky
| 2007 |  Anna Česká: Dcera Karla IV. na anglickém trůnu |
| 2009 |  Eliška Přemyslovna |
| 2006 | Zimní královna |
| 2011 | Anna Falcká |
| 2021 | Adam ze Zbraslavi a případ královského levobočka |
Knížky H. Whitton se čtou velice lehce, což je jejich plus. Nevím, zda je v tomto příběhu vše tak, jak se odehrálo, poněvadž mi přijde až příliš romanticky vystavěn. Nicméně jsem si jej ráda přečetla a těším se na další historický příběh z pera této spisovatelky