Kočičí oko přehled
Margaret Atwood
Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět. Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky z dětství a dospívání. Když se Elaine po letech vrací do rodného Toronta, je to pro ni zároveň cesta do hloubi vlastní paměti. Nejostřeji vystupují vzpomínky na Cordelii, nemilosrdnou a jindy nečekaně labilní vůdkyní skupiny dívek, která Elaine kdysi šikanovala. Román zasazený do Kanady druhé poloviny 20. století sahá od konce druhé světové války až do osmdesátých let a krom toho, že je brilantní sondou do dívčí psychiky a nevyzpytatelných a mnohdy krutých pravidel, jež ovládají přátelství mezi dívkami, nabízí také neotřelý pohled na řadu kulturních fenoménů té doby, včetně feminismu a různých proudů moderního umění.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kočičí oko. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (20)
Opět vynikající kniha od autorky, její styl psaní se mi líbí i tento příběh, kde zakomponovala autobiografické prvky,byl velice zajímavý a krásně plynul:)
Další skvělý kousek z pera Margaret, který se mi velmi dobře četl. Jeji styl je velmi specifický a určitě nesedne každému. Ke konci kniha nebyla už tak poutavá, ale to jejímu zbytku rozhodně neubírá.
Související novinky (1)
Vládce džinů, Spálené mosty a další knižní novinky (33. týden)
14.08.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kočičí oko v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 112x |
ve Čtenářské výzvě | 23x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 98x |
v Chystám se číst | 178x |
v Chci si koupit | 44x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
kanadská literatura autobiografické prvky šikana společenské romány malířky přátelství z dětství romány o umělcích (tzv. Künstlerroman) kanadské romány Toronto
Autorovy další knížky
2008 | Příběh služebnice |
2018 | Alias Grace |
2020 | Svědectví |
2001 | Slepý vrah |
2005 | Přežívá nejsmutnější |
Hodnotím vysoko a možná je to i trochu zkreslené díky tomu, jak moc jsem se v příběhu a především v ze všech stran probíraných emocích spatřovala. Každopádně to není lehké čtení, autorka dokáže bravurně přenést pocity z příběhu na čtenáře a celkově vykreslit ten těžký nádech nostalgie a možná i jakéhosi patosu, který si v sobě všichni neseme při vzpomínkách na dětství, ať už si to uvědomujeme nebo ne.
Téma se mě hodně dotýkalo a věřím, že pokud má člověk zkušenosti z dětství či ranného mládí s problémy v rodině či v kolektivu, může pocítit i zde, jak se otevírají dávno uzavřené prostory, zvědomují rány. Ale přitom (když budu mluvit ze svého osobního pohledu) to nečeří bolest, spíše uzdravuje.
Příběh samotný není až tak podstatný, spíše celá ta atmosféra kolem něj. Krásně je tu vykresleno, jak i zdánlivě nepodstatné či jednorázové záležitosti, které mohou brát ostatní jako srandu nebo malichernost, mohou doléhat na člověka celý život a točit jej v kruhu. Pro dobrý pocit bych tuto knihu asi číst nedoporučovala, ale pokud se chcete hlouběji zamyslet nad svým dětstvím nebo nad tímto kontextem obecně, jděte jednoznačně do toho.