Je to jenom sranda přehled

předevčírem

S příběhem Sam, Aarona a Mii… mám takový hořkosladký vztah. Kniha se četla jedním dechem, ale v prvních 2/3 knihy jsem neměla moc pocit, že bych se na hrdiny nějak emocionálně navázala. Množství problému a krizí, které museli hlavní hrdinové mi přišlo celkem přemrštěné - chápu, asi za tím stála snaha upozornit na problémy současnosti v rámci jedné knihy, ale tady to bylo přepísknuté: PPP, šikana, rozvrácená rodina (adopce, nezájem rodičů, rozvod…), závislost, vitiligo (depigmentace), toxická maskulinita, tělesná dysmorfie, vztahy, finanční problémy…

Téma, které knize v ovšem velice oceňuji, protože mám pocit, že ani v knihách ani na veřejnosti se mu nedostává dost prostoru je problematika „mužství“. Často slýcháváme, jak neférové očekávání má vůči ženám společnost, ale když se podíváme na to, co se čeká od „správného chlapa“, tak můžeme narazit na stejný problém. Jsem proto moc ráda, že tomuto dala autorka v knize prostor.

Každopádně poslední část knihy byla skvělá, pomalejší tempo příběhu dovolilo, abychom víc nahlédli do hlav a životů postav a nakonec se vše vyrýsovalo v povedený závěr. Od začátku jsem předpokládala, jak kniha dopadne a opravdu tomu tak bylo (i když jsme se k tomu konci dopracovali jinak, než jsem si myslela, bonusové body za překvapení). Závěrečná řeč Sam byla dobrým zadostiučiněním všem záporákům a přihlížečům.

Sečteno podtrženo - pokud vás baví heavy contemporary, přečtěte si i tento příběh. Za zaslání knihy děkuju Humbooku #humbookblogeri.

15.05.2024

Za knihu na recenzi děkuji @humbook #humbookblogeri.
Kdybych dávala knihám hvězdičky za obálky, kniha by jich dostala pět. Ale i když obálka je nádherná, bohužel tady ji obsah zkrátka neodráží.
Hvězdu si ode mě kniha vysluhuje za čtivost. Čistě co se stylu psaní týče, ten je příjemný, svižný, postrádá obvyklé debutové nedostatky.
Druhou hvězdu ode mě kniha dostala za pár částí v poslední třetině, kdy naplno otevřela pár vážných věcí a i když je to celé zcela očividná hra na city, pár pasáží dokázalo vzbudit trochu emocí, i když prakticky skrze osobní zkušenosti.
Za co knize musím hvězdu strhnout, jsou problematiky, jimž se věnuje. Nechápejte to špatně: hodně vyhledávám heavy contemporary (i když tohle se zpracováním tváří spíš jako feel-good) s vážnými tématy. Jenže tady máte tři vypravěče, na relativně malém rozsahu pro tolik vypravěčů, a každý z nich řeší hned několik problémů a potíží, ať už fyzického nebo psychického rázu. Ano, život člověku občas naloží vskutku hodně, ale knižní praxe je někde trochu jinde: tím, kolik toho autorka postavám na daném rozsahu naložila, je tím kniha doslova překombinovaná. Nic, vůbec nic se neřeší do hloubky, všechno zůstává až neuvěřitelně povrchní a za mě nedostatečně zpracované. Zatímco sama autorka se v poděkování přiznává k inspiraci knihou An(n)a., která je zjevná, úplně stejně si mohla přečíst i Cool Girl!, díky čemuž se mohla nejen vyvarovat zjevné podobnosti, ale i jinak a ne tak podobně zpracovat soutěž středoškolské popularity.
U postav ještě zůstaneme, protože další hvězdu musím strhnout právě za postavy. Každý můžeme mít zkušenost samozřejmě jinou, ale nejen praxe šikany, ale i chování celkově tady odpovídá mnohem spíš podobě děcek na základní škole, na střední se to posunuje úplně jinam. Postavy jsou jako jejich problémy: ploché, s minimálním vývojem, těžko znatelným charakterem.
Na stržení poslední hvězdy se podílí hned několik věcí. Zcela zjevně umělá hra na emoce, která za mě těžce selhala. Text působí zmanipulovaně. Nedomyšlenost několika záležitostí. Opakovaně přehršel nedostatečně upravovaných problémů včetně duhové orientace snad u každého trochu důležitého. A samozřejmě chyby; nejen chybějící uvozovky, ale hlavně zjevná neschopnost používat správně přivlastňovací a vztažná přivlastňovací zájmena. Němčina je krásný jazyk, ale tady jsme pořád v češtině. A tohle jde ve velkém na vrub i nakladatelství. Jo, a taky to zbytečné množství prázdných stran, které mohly být věnované rozpracování vážných témat.
Je super, že se autorka pustila do něčeho takhle velkého, ale je to až moc velké na to, aby to bylo ucházejícně zpracované na rozsahu a bohužel tady vše sklouzlo k takové povrchnosti, nerealičnosti a neuvěřitelnosti, že jsem uvažovala, jestli nezůstat u hvězdy pouze jedné.